Letní počasí, plné zahrádky diskutujících Bulharů, žádné předvolební akce. Tak vypadalo hlavní město Bulharska Sofie dva dny před předčasnými volbami. Ty se konaly po masivních protestech kvůli cenám elektřiny a následné demisi předchozí vlády. Nikde žádné skupinky lidí, natož pak davy, které se objevily při protestech v únoru a probudily tehdy zájem občanů o politiku. Když už jsem viděl někoho rozdávat letáky a chtěl jsem zjistit, kterou stranu propaguje, zjistil jsem, že jde o slevovou akci supermarketu. Celkově atmosféra spíš připomínala heslo "nám už je to všechno jedno, nám už je to fuk". A není se čemu divit, průměrný plat v Bulharsku se pohybuje kolem 400 Euro, průměrný důchod podle informací místních zhruba 80 Euro, sociální podpora je ještě nižší. Když si to přepočteme na koruny, je to přibližně 10 000,- Kč, respektive 2 000,- Kč. Přitom cenově je Bulharsko jen o něco málo levnější než Česká republika. Zavzpomínal jsem s trochou nostalgie na všechny nespokojené české důchodce, příjemce sociálních dávek, ženy na mateřské, kteří žijí v našem, skoro bych řekl přebujelém, sociálním systému jako v bavlnce.
Bída a nízká životní úroveň způsobila patrně i nízký zájem o volby. Účast 53% není nic výrazného. Jako by měli Bulhaři dojem, že se volbami nemůže nic zlepšit a zhoršit už to snad ani nejde. Tomu nakonec odpovídá výsledek. Vyhrála strana GERB, která vládla před předčasnými volbami. Ale nebudu předbíhat. Samotný průběh voleb odrážel celospolečensky poklidnou atmosféru, i když těsně před volbami se objevilo 350 tisíc falešných volebních lístků z tisárny sympatizanta následně vítězné strany. Když jsme odjeli překontrolovat připravenost první volební místnosti, byli už všichni na svých místech a jakoby bez zájmu a netrpělivosti očekávali otevření místnosti. Následně jsme vyrazili do asi 120km od Sofie vzdálených měst Pasardžik a Plovdiv, kde jsme navštívili zhruba deset volebních místností. Všude klid, ale také vše podle pravidel. Sčítání hlasů jsme pak jako pozorovatelé absolvovali nedaleko Sofie. Vše proběhlo procedurálně správně v uspávací atmosféře a největším problémem se snad stala jen velká velikost hlasovacích lístků, které se rozměrově nemohly vejít na stůl, kde se třídily. Dokonce ani pozorovatelé z řad zástupců domacích politických stran nevěnovali počítání hlasů zájem a družně se bavili o programu na další dny. O to větším překvapením byl hlídkující policista, který nám před volební místností třaslavě sdělil, že v Sofii jsou masivní demonstrace proti výsledkům voleb. Údajně byly na vesnicích manipulovány ve prospěch vítězné strany. Že by se tedy něco dělo? Na dotaz, kolik lidí demonstruje, odpověděl, že asi pět tisíc. Nakonec jich byla asi stovka... Na velikost Sofie bych si masovou demonstraci představoval jinak. Dvakrát tolik lidí chodí i v Plzni na fotbal. A tak to v Sofii i vypadalo, poklidná noc se skandujícím hloučkem.
Abych to shrnul. Procedurálně volby, alespoň v místech, která jsem navštívil, proběhly bez prohřešků či nějakého falšování. Obecně mě ale překvapil malý zájem o volby. A smutný dojem na mě učinila životní úroveň Bulharska. Nejen budovy měst, ale mnohdy i lidé působili "oprýskaným" a "ošuntělým" dojmem jako u nás v sedmdesátých letech minulého století. Bulharsko má ještě dlouhou cestu do Evropy.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Škárka
