V 90. letech se obvykle říkalo, že pravice vytváří hodnoty a levice je rozděluje. Co tady ale bude v roce 2014 k rozdělování? Co jsme si za nominální zdvojnásobení státního dluhu od roku 2006 pořídili? Dvojí ekonomickou recesi, snížení reálných mezd, snížení reálných důchodů, rozklad základních funkcí státu a rekordní zdražení zdravotní péče. Pokud jde o ukazatel HDP na hlavu, Německo se nám opět vzdaluje, zato nás rychlými kroky dohání Poláci i Slováci.

Původní slib, že vláda rozpočtové odpovědnosti sníží veřejné zadlužení a zvýší hospodářský růst, zní jako vtip. Vláda svými plošnými čistě účetními škrty podtrhla české hospodářství, a tím snížila i výnos daní nezbytný pro chod státu. Dluhy nám tedy úspěšně rostou, zatímco klesá naše schopnost je splácet. V roce 2006 dosahoval veřejný dluh země 28% HDP. V roce 2013 to bude možná až 45%.

Teď se zdá, že tato jednoduchá logika začíná pronikat i do Strakovy akademie. Vláda začala mluvit o potřebě prorůstových opatření. V čem budou spočívat? Pokles rozpočtového schodku bude pomalejší.  „Je legitimní vzhledem k hospodářské situaci v celé Evropě uvažovat o rozvolnění konsolidačního tempa pro roky 2014 a 2015,“ řekl po jednání vlády o rozpočtu ministr financí Miroslav Kalousek.

Ekonomice tedy pomůže tím, že vláda bude prostě o trochu méně škodit. Jak moc by mohla škodit, to Kalousek naznačil před přijetím vládního zdražovacího balíčku. Vyhrožoval, že pokud neprosadí zvyšování DPH, aby získal zdroje na snižování schodku, sebere peníze evropským projektům a školství a výzkumu. Co by to způsobilo? Další ekonomický propad a další pokles naší konkurenceschopnosti, takže by se nám schodky snižovaly ještě hůř. Nakonec však balíček prošel (ponechme nyní stranou jak) a Kalousek ony peníze dostal.  Co s nimi udělá? Sníží schodky? Nikoli, pouze sníží snižování schodků. Rozvolní konsolidační tempa. Vrhne se na prorůstová opatření. V budoucnosti. Vlastně až po volbách v roce 2014…  

Skutečně po mnoha letech vládě konečně došlo, kam českou ekonomiku dohnala? Pohled do statistik ČSÚ mrazí. Spotřeba domácností letos klesne o 3 procenta. Stavební výroba klesá o více než deset procent, padá i průmysl o 7 procent. Zahraniční obchod, který nás zachraňoval, přestal růst. Zastavil se přírůstek úvěrů pro podnikový sektor. Přitom nejde o úvěrové sevření, podniky se prostě bojí vypůjčit peníze - nemají odbyt. Recese začíná nastupovat i v našem okolí. Pokud bude trvat déle, zastihla nás naprosto bez rezerv.  

ČR potřebuje opravdová prorůstová opatření. Uvítali bychom, kdyby vláda něco takového myslela vážně. To však bohužel není tento případ. Rozvolnění fiskálního tempa neznamená nic jiného, než že si s dluhy, které sama vlastně nadělala, neví rady.  Bude snižovat schodky pomaleji, protože je to nad její síly. Navíc se jedná o opatření, která mají působit až v v letech 2014 a 2015, tedy v době, kdy tu Nečasova vláda už bezpečně nebude. Jsou to tedy vlastně opatření na cizí účet.

Není to ale jediný případ, kdy vláda jako hostinský účtuje hostu, který teprve přijde. Také penzijní reforma s vytvořením fondového pilíře, který už protlačila, bude potřebovat stálé doplňování chybějících peněz do průběžného systému. Výpočty naznačují, že systém je vhodný jen pro soukromé finanční skupiny, které budou odčerpávat své poplatky a zisky. Příští rok zvýší důchodová reforma deficit veřejných rozpočtů minimálně o 6 miliard korun.

Řekněme, že nebude problém přispívání do fondů po volbách zrušit. Ale pak už nastupuje nadhodnocená finanční kompenzace církevních restitucí ve výši 59 miliard korun. Celá tato částka vstupuje do rozpočtového schodku v roce, kdy příslušný zákon vstoupí v platnost. To znamená, že už letos bude schodek státního rozpočtu o dalších 59  miliard korun vyšší než se plánovalo.

A ve stejné době, kdy schodky začnou díky těmto kouskům Kalouska a Nečase znovu eskalovat, chtěla vláda rozvinout nejbujnější květ své rozpočtové odpovědnosti, a sice ústavní omezení pro vládu („dluhovou brzdu“). Ta má příští vládě znemožnit, aby se mohla s těmito kukaččími vejci Nečasova kabinetu nějak vyrovnat. Ústavní omezení možnosti se zadlužovat pravice prosazuje až šest let po té, kdy zemi zadlužovala. Dluhová brzda má ale platit až po roce 2014. A ani se u tohoto návrhu nečervenají.

Nyní se tedy pravicová vláda tváří prorůstově a rozpočtově zodpovědně, ale nemá na to. Dělá už vše na účet těch, kdo přijdou po ní. Na cizí účet.