Sobotka: Přímou volbu jsme navrhovali už vloni. Pravice byla proti

07.12.2011 15:36

Vystoupení na 32. schůzi PS PČR.

Sobotka: Přímou volbu jsme navrhovali už vloni. Pravice byla proti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka

Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, je mi ctí předložit pozměňující návrhy k projednávané novele Ústavy České republiky. Jsem přesvědčen, že tři návrhy, které předkládám, mohou přispět k tomu, aby ústavní změny, která nově bude zakládat možnost přímé volby prezidenta České republiky, aby byla doprovázena také změnami ústavy, které zajistí dostatečnou vyváženost a funkčnost ústavního systému parlamentní republiky.

Velmi stručně bych chtěl odůvodnit ty tři návrhy, které předkládám. Chtěl bych pouze říci, že tyto návrhy vycházejí z dlouhodobé filosofie, kterou sociální demokracie uplatňuje. My jako sociální demokraté prosazujeme přímou volbu prezidenta republiky už od roku 1992. První návrh v tomto smyslu jsme předložili v době, kdy jsme tehdy jako opozice připravili alternativní návrh nové ústavy tehdy vznikající České republiky. A ten alternativní návrh nové ústavy již obsahoval návrh na to, aby se prezident republiky volil přímo. Tehdejší většina v tehdejší České národní radě se rozhodla zvolit jiný model volby prezidenta republiky. V ústavě byla zakotvena nepřímá volba prezidenta a my se v tuto chvíli po řadě let vracíme tímto návrhem ke změně.

SLEDUJEME téma přímá volba

V těch uplynulých letech sociální demokraté opakovaně několikrát tady na půdě Poslanecké sněmovny předkládali návrh na změnu ústavy, který by vedl k zakotvení institutu přímé volby prezidenta republiky. Vždy byly tyto naše návrhy neúspěšné, nezískaly podporu zejména pravicových poslanců v Poslanecké sněmovně. Naposledy jsme náš návrh na zavedení přímé volby prezidenta republiky předložili před rokem. Byl to jeden z prvních návrhů, se kterým jsme jako sociální demokraté přišli do této Poslanecké sněmovny vzápětí po volbách do Poslanecké sněmovny, které se odehrály na jaře roku 2010.

Mrzí mne, že tento návrh nebyl ani puštěn do druhého čtení, protože kdyby k tomu došlo, tak jsme dnes už mohli být mnohem dále. Dnes už bychom pravděpodobně měli schváleny prováděcí zákony a nebyl by žádný časový stres, který je spojován s tím, že tuto novelu ústavy tady v Poslanecké sněmovně projednáváme až v samém závěru roku 2011. Přitom prezidentské volby by se měly uskutečnit už za rok, to znamená na jaře roku 2013.

Je to asi chyba, že tehdy ten náš návrh před rokem nebyl propuštěn do druhého čtení, protože jsme se mohli dohodnout na změnách. My jsme tehdy deklarovali, že jsme připraveni ten náš návrh upravit tak, abychom našli shodu potřebné ústavní většiny tady na půdě Poslanecké sněmovny. Tehdy zvítězil stranický zájem vládní koalice a ten náš návrh spadl pod stůl a pak jsme řadu dlouhých měsíců čekali na to, až vládní koalice sama předloží konkrétní návrh na naplnění vládního programu v této věci, to znamená zakotvení přímé volby prezidenta republiky do ústavy. Stalo se tak. Vládní koalice po roce tento návrh připravila, předložila a my jako sociální demokraté jsme k němu uplatnili připomínky.

Já to říkám takto ze široka proto, aby bylo zřejmé, že návrhy, se kterými přicházíme v této fázi projednávání novely ústavy, nejsou ničím novým. Jsou to návrhy, se kterými jsme přicházeli i v uplynulých letech. Konec konců v době, kdy zde byla menšinová vláda sociální demokracie, která byla tolerována Občanskou demokratickou stranou v rámci tak zvané opoziční smlouvy, tak tyto dvě politické strany připravily novelu ústavy, která také obsahovala některé z těch prvků, o kterých dnes sociální demokracie hovoří.

Chtěl bych připomenout, že už tehdy v této novele ústavy, která byla společně připravena ODS a sociální demokracií, se uvažovalo se změnou režimu jmenování členů Bankovní rady způsobem, který byl velmi obdobný tomu, co nyní navrhuje Česká strana sociálně demokratická.

K těm třem návrhům, které nyní předkládáme. Jsou to návrhy, které nebyly zohledněny během diskuse, která probíhala nad tímto vládním návrhem zákona, ať už v příslušných pracovních skupinách, nebo přímo tady v Poslanecké sněmovně v ústavně právním výborům.

Za prvé navrhujeme omezení pravomocí prezidenta udělovat tak zvanou abolici. To znamená nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

Tato pravomoc se přesouvá z článku 62 do článku 63 ústavy. To znamená, že k platnosti tohoto rozhodnutí prezidenta se bude vyžadovat spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jsou to tedy novelizační body 5, 7 a úprava dosavadního novelizačního bodu 8, nově bodu 11. Jde tedy o to, že nerušíme a nenavrhujeme zrušit právo abolice. Pouze se domníváme, že by bylo jistější z pohledu - řekněme - protikorupčního charakteru této novely ústavy, aby o využití tohoto výjimečného práva nerozhodoval pouze prezident republiky, ale aby toto jeho rozhodnutí bylo podrobeno kontrasignaci buď předsedou vlády nebo členem vlády.

Za druhé navrhujeme omezení imunity prezidenta republiky na dobu výkonu funkce.

Jde tedy o novelizační bod 8. Změna v rozsahu imunity prezidenta republiky odpovídá omezení rozsahu imunity senátorů, poslanců a soudců Ústavního soudu, které jsou navrženy v poslaneckém návrhu novely ústavy, sněmovní tisk číslo 469, který brzy budeme také projednávat v Poslanecké sněmovně. S tímto tiskem konec konců vláda vyslovila svůj souhlas. Změna se nebude vztahovat na současného prezidenta a uplatní se u prezidenta, který bude volen poté, kdy dojde k zániku mandátu současného prezidenta republiky. Jsme přesvědčeni o tom, že není žádný vážný důvod k tomu, aby rozsah trestně právní imunity prezidenta republiky byl odlišný od rozsahu trestně právní imunity poslanců či senátorů.

Za třetí navrhujeme úpravu způsobu jmenování členů Bankovní rady České národní banky tak, že budou jmenováni prezidentem republiky, ale budou jmenováni buď se souhlasem Senátu, obdobně jako je to nyní u soudců Ústavního soudu, anebo ve variantě číslo dvě navrhujeme, aby prezident jmenoval členy Bankovní rady se spolupodpisem předsedy vlády. To znamená, je zde navržen dvojí způsob kontrasignace této doposud výlučné pravomoci prezidenta České republiky.

Jistě jste také zaznamenali včerejší vyjádření současného prezidenta České republiky Václava KIause, který konec konců patřil v minulých letech ke kritikům současné úpravy české ústavy, ke kritikům toho, že jmenování členů Bankovní rady je výlučnou pravomocí prezidenta republiky. Ze včerejšího vyjádření prezidenta republiky je evidentní, že na jeho kritickém názoru se nic nezměnilo. To znamená, fakticky podpořil charakter tohoto pozměňujícího návrhu, který dnes Poslanecké sněmovně předkládáme. Znovu opakuji, není to nic nového. Je to téma, které je diskutováno delší dobu.

Jsem přesvědčen, že tento způsob jmenování členů Bankovní rady žádným způsobem nenaruší či neohrozí či nezpochybní nezávislost centrální banky, která konec konců není dána výlučně pouze tím, jak se jmenují členové Bankovní rady, ale je samozřejmě také dána ostatními ustanoveními Ústavy České republiky a také konkrétní podobou zákona o České národní bance.

Chci také odmítnout jakékoliv odkazy na to, že v kontextu současné rozpočtové situace Evropské unie by tato změna ve způsobu jmenování členů Bankovní rady měla vyvolat snad nějaký otřes pozice České republiky na mezinárodních finančních trzích. Především platí, že Česká republika nepatří mezi vysoce zadlužené země Evropské unie, které jsou dnes v hledáčku ratingových agentur. Náš celkový veřejný dluh je bezpečně pod 60 % HDP.

Současně také platí, že na základě této novely ústavy nedojde k nějakému hromadnému odvolání a novému jmenování členů bankovní rady, to znamená, bude pokračovat kontinuální způsob obměny členů bankovní rady, který je rozložen do celé řady let. To znamená, tento způsob jmenování nemůže žádným způsobem změnit charakter fungování bankovní rady v příštích letech, protože bude pokračovat mandát členů bankovní rady, kteří byli jmenováni současným prezidentem. A v neposlední řadě Česká národní banka nemá žádné pravomoci, které by mohly ovlivnit výši deficitu veřejných rozpočtů České republiky a výši veřejného dluhu. Tyto parametry jsou v kompetenci vlády a Poslanecké sněmovny, nikoliv České národní banky.

Nicméně cítím jako důležité připomenout, že pokud jde o Českou národní banku a roli bankovní rady, neřešíme zde jenom odpovědnost za měnovou politiku, ale řešíme zde také odpovědnost za regulaci všech finančních institucí, které jsou registrovány a působí v České republice. Bankovní rada stojí v čele dozoru nad bankami, pojišťovnami, podílovými fondy, penzijními fondy, burzou, prostě je to vrcholový dozorový orgán nad finančními institucemi, které spravují stovky miliard Kč v naší zemi. My jsme přesvědčeni, že je důležité zavedením prvku kontrasignace posílit nezávislost jmenování členů vrcholného orgánu České národní banky, protože k jejich jmenování bude potřeba souhlasu minimálně dvou ústavních činitelů, namísto současného souhlasu jednoho ústavního činitele. Čili princip čtyř očí vnímáme jako významnou pojistku proti tomu, aby se například některá z finančních skupin pokusila formou, nebo cestou tlaku na prezidenta republiky dosáhnout jí příznivých změn ve vedení tohoto významného orgánu dozoru nad finančním trhem. Tady se domníváme, že ten tlak může být účelně rozložen mezi prezidenta republiky a Senát, popřípadě mezi prezidenta republiky a předsedu vlády, a i z tohoto důvodu pokládáme za naši povinnost, tento návrh předložit právě v souvislosti s tím, že projednáváme otázku přímé volby prezidenta republiky.

To jsou tedy tři, a pouze tři, pozměňující návrhy, které předkládá Česká strana sociálně demokratická v této fázi debaty o ústavní změně. My jsme přirozeně měli představu o mnohem širší změně ústavy, která by byla logická, odůvodněná, v situaci, kdy přistupujeme ke změně způsobu volby prezidenta republiky, ale jsme připraveni a činíme tak v zájmu snahy o dohodu o získání ústavní většiny jak tady ve Sněmovně, tak ale i v Senátu Parlamentu České republiky, tak jsme omezili rozsah návrhu, který v této fázi debaty předkládáme pouze na tyto tři podstatné a důležité změny.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, já bych rád požádal o podporu těchto tří návrhů, které předkládá sociální demokracie. Jsem přesvědčen, že v případě, že by tyto tři návrhy byly přijaty, tak se výrazně usnadní cesta projednání tohoto návrhu, k rychlému projednání tohoto návrhu tak, abychom se co nejdříve už tady mohli začít zabývat prováděcími zákony, které by zajistily, že už příštího republiky budeme volit přímo.

Česká strana sociálně demokratická je připravena, tak jako v minulých letech, tak jako vždy, počínaje rokem 1992, hlasovat pro prosazení přímé volby prezidenta republiky, a to na základě promyšlené, kvalitní a odpovědné novely ústavy naší země. Děkuji.

Dále čtěte:
Premiér Nečas: Ohrožení nezávislosti ČNB kvůli přímé volbě prezidenta by bylo nezodpovědné
Poslanci začali jednat o přímé volbě prezidenta. Debatu přerušil do pátku

##PROFIL 252##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Niedermayer (TOP 09): Můj "ECON" finiš za posílením evropské ekonomiky

7:17 Niedermayer (TOP 09): Můj "ECON" finiš za posílením evropské ekonomiky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k nové ekonomické legislativě Evropské unie