Lidé jsou velmi rozzlobení a čeká nás horký týden. Vyvrcholí velkou protestní demonstrací odborů, občanských iniciativ a především řadových občanů, hluboce nespokojených tím, kam nás tato vláda vede. Z prosperity, kterou převzala, jsou trosky.

Stále širší okruh lidí je zaháněn do bezvýchodné situace. Korupce dosáhla takové míry, že zablokovala i peníze z evropských fondů. Představitelé vládních stran – pokud zrovna nesedí u soudu nebo na policii – hájí svou pozici nikoliv tím, čím přispějí, ale kdo na koho co ví.

Válka státních zástupců a soudní potvrzení oprávněnosti termínu „justiční mafie“ ukazují, že to nejhorší nemusí být zpronevěřené peníze, kterých se nelze dopočítat, ale znehodnocení samotného systému demokracie. Rozpadla se jednání tripartity, ze kterých odbory odešly. Zaměstnavatelé byli ochotni dál jednat, ale i oni byli hluboce nespokojeni chaotičností, nespravedlností a škodlivostí vládních návrhů. Překvapivý ohlas Holešovské výzvy signalizuje, že mezi lidmi roste zájem o projekty anarchistického charakteru, s představou, že nejlíp bude převzít právo do vlastních rukou. Čím to může skončit?

Lidé chtějí ochod vlády a nové volby, to bude také hlavní smysl toho, co se bude ozývat 21. dubna na Václavském náměstí. ČSSD není organizátorem tohoto protestu, ale bude plně stát na straně nespokojených občanů.

Naše místo je však v parlamentu a naším úkolem je umožnit, aby tato krize měla demokratické vyústění. Ústava na to pamatuje a dává možnost, aby to byli poslanci, kdo vyjádří vládě nedůvěru a otevře tak cestu k rychlým předčasným volbám. Bylo by troufalé nabízet předpovědi, jak tyto volby mohou dopadnout, protože v minulosti jsme už poznali mnohá volební překvapení. Ale i ty nejdramatičtější volby představují menší riziko, než společenský výbuch potlačované bezmoci a zoufalství, pro který pak už neexistují žádná pravidla.