Člověk by spíše řekl, že by měla mít důvěryhodnost pro občany, nějakou váhu a vliv na obyvatelstvo a také snad i dobré úmysly. Ale předseda vlády myslí mocensky, takže je mu bližší pojem „většina“ než „důvěra“.

Jenže tato vláda především nemá žádnou důvěryhodnost. Pro někoho je tento kabinet nejhorší za posledních dvacet let, pro někoho nutné zlo, kterého se nelze zbavit. Pan premiér zase říká, že nechce vládu podporovanou klubem poslanců, kde je členem člověk odsouzený pro korupci. Ale je hladový po hlasech a přičítá si hlasy takových mistrů, jako člověka odsouzeného nepodmíněně za podvod, lhaní soudu i za prefabrikaci falešných důkazů a také člověka, o kterém soud řekl, že by měl být policií vyšetřován pro podvod a lhaní. Pan premiér se hodlá nadále opírat o mandát mazánka Pavla Béma? Oč je Bémův hlas lepší než Bártův, pane předsedo vlády? A oč je lepší hlas poslankyně Kočí či poslance Škárky? To jsou dobré hlasy, protože již byly koupeny? A co bývalý předseda klubu poslanců ODS Tluchoř? O něm přece soud také řekl, že jeho chování bylo v podstatě korupční – svým způsobem dokonce nikoliv zásadně odlišné od chování poslance Bárty. Že by vedle pošpiněného Bártova hlasu byl Tluchořův křišťálově čistý? Tak tomu může věřit opravdu jenom Petr Nečas.

Tato vláda již nemá žádné právo cokoliv rozhodovat a cokoliv řídit – minimálně do chvíle, kdy znovu požádá v poslanecké sněmovně o důvěru. Občané by měli v přímém přenosu vidět, jak vstávají jednotliví poslanci a říkají, že této vládě věří. Bude to zábavné a bude to velmi poučné a především to pomůže jasně určit odpovědnost. Všichni (přesněji: kdo bude chtít) totiž uvidí, jaké osoby pomohou k tomu, že se případně Nečasův kabinet a místopředsedkyně vlády Peake udrží na svých židlích.