„Kdo seje vítr, sklízí bouři.“ Zbořil: Buďte opatrní. A o čem se nemluví

25.09.2023 4:44 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA O koncepci kdysi populární Hedvábné stezky hovořil politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu. Mimo jiné připomíná i cestování české europoslankyně nebo nechvalně známé období zcela masivní industrializace. „Osobní automobily asi budou nakonec nějak omezeny, ale kouřící letadla, lodě a válečné stroje jakéhokoliv druhu to vydrží až do soudného dne,“ upozornil.

„Kdo seje vítr, sklízí bouři.“ Zbořil: Buďte opatrní. A o čem se nemluví
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Dovolil bych si ve své odpovědi na vaše otázky začít na Dálném východu, kde byly v sobotu zahájeny v Chang-čou Asijské hry 2022. Uvedené vročení je správné, protože jde o jakousi retro asijskou olympiádu, která se na podzim loňského roku nekonala kvůli v Číně vyhlášeným covidovým omezením,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „23. září roku 2023 k jejich zahájení ale opravdu došlo a desetimilionové město, modernizované a přestavěné na město mrakodrapů a sportovišť, přivítalo reprezentanty 45 zemí, o kterých můžeme říct, že jsou asijské a eurasijské. Byli pozváni i sportovci z Ruské federace a Běloruska a ani někteří zarputilí čeští propagandisté, využívající v posledních dnech čehokoliv ke své nenávistné kritice všeho, co je čínské provenience, si toho zatím nevšimli,“ dodal. 

Anketa

Zvládl podle vašeho názoru moderátor ČT Jakub Železný páteční debatu s Miroslavem Ševčíkem v Událostech, komentářích?

1%
98%
hlasovalo: 11768 lidí

Připomenul i start. „Už víme, že se akce zahajovala slávou v hotelu Západní jezero, což má trochu symbolický význam, a že tak učinil prezident Si Ťin-pching s předsedou Asijské olympijské rady/výboru Radžahem Randlhirem Singhem. Pro nás, kteří občas přemýšlíme o tom, co to je koncepce a politicko-ideologické heslo Hedvábná cesta a Jižní pás, je zajímavá přece jen víc než pro ty, kteří nás informují o blížící se krizi ekonomiky ČLR. Anebo kdekoho straší velikostí čínské armády v Tichomoří. Proto se ptáme, zda nejde o rozšiřování integrace zemí v oblastech, ke kterým mají potomci evropských koloniálních dobyvatel stále ještě posesivní vztah,“ komentoval.

„V předvečer zahájení her se konala slavnostní recepce, kde děkovali všichni všem, a dokonce se vzpomnělo, že první podobné Asijské hry se sice konaly už v roce 1913 v Manile, později v roce 1949 v hlavním městě nezávislé Indie, ale nikdy jejich význam nebyl tak nezakrytě politicky prezentován jako letos. Dokonce i setkání obou vysokých činitelů se konalo v hotelu Západní jezero s ohledem na symboliku hledání nového jména indickou vládou v ještě dnešní Indii,“ dodal.

Zbořil: O tom, co se v Číně stalo…

Přidává i další slova: „Nevím, zda se dostalo patřičné popularity také tak trochu retro pobytu evropské komisařky Věry Jourové v nedávných dnech v ČLR. Její cesta tam a zpět byla jistě namáhavá, ačkoliv pobyt a jednání s čínskou reprezentací ochotnou dnes jednat a představiteli EU se dá počítat spíše na hodiny než dny. O tom, co se to v Číně během její návštěvy stalo, existuje jen několik videokoláží, ze kterých je zřejmé, že paní komisařka ‚byla držena na distanc‘. Ale to jistě nebylo její vinou, spíše to odpovídalo vážnosti, kterou projevují vysocí čínští politici k výhrůžkám a pomluvám vůči ČLR, které produkuje ke své škodě evropské politické prostředí. A které někde má, třeba i v ČR, podobu adolescentní nevycválanosti.“

Obsah toho, o čem nevelká evropská expedice jednala, známe jen z dutých slov oficiálního komuniké. „Tentokrát je doplnila paní komisařka svou úvahou, o které se skoro nechce věřit, že byla určena uším komisařů a poslanců EP. Odkazovala na tzv. uzavřenou a otevřenou společnost. Psali o tom nizozemští sociologové už v třicátých letech minulého století a od nich to později převzala tzv. Frankfurtská sociologická škola. V ní se tomuto tématu věnoval zejména Karl A. Wittvogel, hlavně po druhé světové válce. Napsal o tom knihu, která byla dostupná v němčině ve vědeckých knihovnách v Československu, někdy po roce 1956 nebo i později, a paní Jourová ji mohla znát z diskusí na orientalistice FFUK, které pokračovaly ještě po roce 1989. Zprostředkovat jí to mohla sinoložka a studentka politických věd Jana Trejbalová, která po škole odešla na MZV a v ČLR studovala nějakou dobu. Podobně jako jiní se trápila zatvrzelým odmítáním studia tzv. asijského výrobního způsobu, asijské uzavřené společnosti a snahám o jejich porozumění. Tak třeba konečně nastává nějaká změna, i když si myslím, že to bude zase jen ve službách zahraničních sponzorů,“ uvedl.

Přidává i další doporučení, čeho by se dalo všímat. „Kdyby stálo za to zabývat se u nás doma něčím ve východním směru, doporučoval bych přemýšlet o tom, že polský prezident Andrzej Duda údajně před zahraničními novináři komentoval skandál, který vznikl okolo posledního filmu Agnieszky Hollandové Hranice (Zielona granica). Pokud je pravda, jak se dovolávají západoevropští zuřiví reportéři, že oprášil starou větu z doby odporu: ‚Jenom svině sedí v kině‘, není se čemu divit. Můžeme se jen domnívat, že ve dnech přípravy na volby je atmosféra v zemi vzrušená a komentáře nejvyšších polských vládních činitelů se nám přesto zdají být až příliš agresivní. Snad by si někteří čeští také nedotknutelní mohli uvědomit, že ‚kdo seje vítr, sklízí bouři!‘ a také že by měli být opatrní, ke komu si chodí do kavárny pro rozumy, nebo dokonce si ‚hodit lajnu‘. V Brně, v Praze anebo někde na okresu.“

Jak se dívat na českou informační kampaň…

Co se týká nesmyslů v mediálním prostoru, má politolog soucit. „Snažím se nebýt stařecky zlostný a uražený, ale na některé vládní arogantní a samolibé neosobnosti se dívat nemohu. A hlavně je neposlouchám. Jak říká můj jeden kolega, stačí mu dívat se na televizní zpravodajství kdykoliv a kdekoliv, doma i v zahraničí a vypnout zvuk. Prý se ještě ani jednou nespletl a vždy přesně věděl, oč komu jde,“ podotýká.

Také AI se zřejmě zapojí?

A jaký předpoklad k výsledkům slovenských voleb? „To si vůbec nedovolím odhadovat. Ale jako tradičně jsem přesvědčen, že nebude důležité, kdo volby na Slovensku vyhraje, ale půjde hlavně o to, kdo s kým bude ochotný spolupracovat, hádat se a nakonec třeba i poprat. A že se bude do toho všeho snažit mluvit i někdo ze zahraničí a za pomoci ‚umělé neinteligence‘, je dnes už také dost jasné,“ konstatoval.

Sousedé z V4 už mají jasno. Bída je selektivní…

Poláci prohlásili, že nepotřebují ukrajinské obilí. Mimochodem, ekonomika na Ukrajině roste poprvé od začátku války. Jeho tranzit s jistotou naši severní sousedé umožní. A zazněly i názory, že jde o pokryteckou předvolební kampaň. A komentář doktora Zbořila?

„Už V+W zpívali song o divném světě, kde je pro lidi třeba pálit laciné žito v peci, aby zdražil chleba. Vypadá to, že svět, alespoň ten náš západní a kapitalistický, je nenapravitelný. Bohatství a bída, krize a prosperita, válka a mír, ale nikdy ne moc dlouho, aby se to ještě dalo z nějaké finanční instituce ovládnout. Válka ‚okolo pšenice‘ sice ještě není tak dobrý kšeft jako obchod se zbraněmi, ale své oběti už má a bude mít. Moji známí sedláci v zahraničí sedí také u svých PC a nehrají si Člověče, nezlob se! Jde jim o ceny, jejich pohyb a počítají, co jim to vynese. A jak napsal a zhudebnil český klasik ‚… a když nic, tak chytře vyhne se!‘ Pokud jde o tu ‚pokryteckou kampaň‘, která, kde a kdy byla vlastně jiná? Kdyby nebyla, kdo by na ni a proč dával peníze?“ reagoval.

Auta omezí, zůstanou letadla a zbraně?

Německá policie brání protestům hnutí Poslední generace. Mezitím si zřejmě někdo všiml i ničení New Yorku. A do jaké míry je předpokladatelný nárůst podobných incidentů?

„To je zajímavá otázka, ale špatně se na ni odpovídá. Určitě je to znak krize civilizace a kultury a ruský prezident k tomu dodává, že i dehumanizace společnosti a systému lži. Nacismus měl na začátku třicátých let 20. století také své ‚zelené období‘, kdy se lidé obávali za prvé toho, že válečné škody povedou k devastaci přírodního prostředí, za druhé že masivní zbrojení, stavby dálnic, mostů a železnic, letišť a vodních cest způsobí něco podobného. Netrvalo víc než pět let a ‚nová industrializace‘ se o tyto protesty přestala zajímat. Walter Darré, jeden z představitelů tohoto pohybu, se stal ministrem zemědělství a dostal na starost zásobování národa potravinami. A dosloužil až do roku 1945,“ uvedl politolog.

„Nemusíme chodit do Německa nebo do vzdálených Spojených států. Ještě před několika lety válčili naši Zelení o losí stezky, chřástala polního a pověstné žabičky. Dnes to zajímá jen jednotlivce. Osobní automobily asi budou nakonec nějak omezeny, ale kouřící letadla, lodě a válečné stroje jakéhokoliv druhu to vydrží až do soudného dne. Neptejme se, říká Arnošt Hemingway, komu zvoní hrana. Jsme to my!“ uzavírá dnešní Rozjezd.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Ing. Jozef Síkela byl položen dotaz

ceny energií

Můžete už konečně jasně říci, o kolik nejen příští rok, ale i do budoucna, porostou ceny energií. Vy totiž stále tvrdíte, že to bude maximálně v řádu jednotek procent, ale kdykoliv není spřízněn z vládou, a tím nemyslím jen opozici, ale třeba i odborníky, energetický úřad tvrdí, že to bude řádově ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec. „Lékaři a učitelé, pak zbraně.“ Docent Valeš: Už vidí i voliči Fialy

4:44 Konec. „Lékaři a učitelé, pak zbraně.“ Docent Valeš: Už vidí i voliči Fialy

„Jestli si odbory mají v ČR zachovat nějakou akceschopnost a zbytek důvěryhodnosti, tak by tu stávku…