V bilančním rozhovoru minulého roku jste mi řekl, že šlo o mimořádně náročný rok, protože politici podstoupili zatěžkávací zkoušku svých schopností řídit a organizovat stát. „Jinak se řídí stát v klidných, normálních časech a jinak se řídí za války, přírodní katastrofy anebo pandemie. Prostě politici museli prokázat, jestli to dokážou, nebo nedokážou. Podle mne to moc nedokázali, nebo respektive v této zkoušce uspěli jenom tak tak,“ řekl jste tehdy. Platí to i pro rok 2021, uspěli lépe a jaký ten rok byl z pohledu politologa?
Sledujeme jednu permanentní nekončící bezmoc, protože ten chaos a plácání se ve zvládání epidemie pokračovaly po celý loňský rok s Babišovou vládou a zdá se, že v tom bude pokračovat i Fialova vláda, že politici zkoušejí metodu pokus – omyl, vrhají se do slepých uliček, aby zjistili, že nikam nevedou. A zatím není vidět žádná naděje, žádné světýlko na konci tunelu, že by se objevil nějaký politický lídr, který by dokázal tu situaci lépe zvládat, lépe řešit a srozumitelněji o ní s lidmi hovořit. V tomto ohledu jsme zažili poměrně dost nešťastný rok.
Má ministr vnitra Vít Rakušan vaši důvěru?Anketa
Nachází se takový lídr v současném složení Poslanecké sněmovny?
Myslím, že ne, žádný mne nenapadá. Nebo se alespoň žádný takový řádně neprojevil. Je zvláštní, že i v průběhu loňského roku se často mnohem rozumnější a akceschopnější ukázali hejtmani, ať už Martin Kuba z ODS nebo Ivo Vondrák z ANO nebo Martin Netolický ze sociální demokracie, ale že vlastně podobný výkon – manažersky schopný a promyšlený – nepředvedl nikdo z vládních ani opozičních politiků, ani z těch, kdo sedí v Poslanecké sněmovně. Sice spousta nových poslanců ještě nedostala možnost se projevit nebo prosadit, ale zatím jsem žádný takový talent nezaznamenal, který by dokázal v této komplikované době s lidmi hovořit o tak složitých věcech, jako je například epidemická krize.
Když jsem se vás minule ptala, proč nedokážou politici najít konsenzus a vyřešit například důchodovou reformu, odvětil jste, že čeští politici vnímají politiku hlavně jako hru, že ji neberou dostatečně vážně a zodpovědně. Hrají si stále?
Těžko říct, možná že ne pro všechny je to hra, ale přinejmenším se dá říci, že se chovají nezvykle lehkomyslně nebo že nepromýšlejí dopady svých kroků, neuvažují několik tahů dopředu, nedívají se, co je čeká za rohem. To si myslím, že je ten největší problém. Prostě jakási nepřipravenost, která byla vidět i v souvislosti s nástupem nové Fialovy vlády, a netýká se to jen covidu, ale i způsobu, jakým se rozdělovala ministerstva novým ministrům, kdy se často dostali k nějakému resortu i lidé, kteří s ním dosud neměli vůbec, ale vůbec nic společného. Zkrátka v české politice výrazně chybí něco jako průprava, něco jako profesionalita, něco jako schopnost pracovat v nějakém dlouhodobějším horizontu.
A nezmění se to ani po sněmovních volbách, které lze považovat za politický vrchol roku 2021?
Zatím se mi nezdá, že by k nějaké zásadní změně docházelo. Mám pocit, že například premiér Fiala je připravený, teoreticky vzdělaný politik, který se snaží chovat opatrně, obezřetně, zbytečně nevstupovat do konfliktu a dvakrát vážit, než jednou něco řekne, ale to ještě neznamená, že je schopen zvládat krizové situace. Kromě toho sledujeme chaos mezi dalšími politickými lídry. Takže mám pocit, že žádná zásadní změna nenastala, protože Andreji Babišovi vyčítali chaos, mikromanagement, soustředění se na detaily. Ale když nyní sleduji některé výroky ať už ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nebo lídra lidovců Mariana Jurečky, tak z toho mám velmi podobný pocit, a přitom by člověk očekával, že jde o zástupce tradičních stran, kteří přece jen přistupují k politice odpovědněji a strukturovaněji, ale nejspíše tomu tak není.
Byla to ale právě změna, kterou předvolební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 propagovala před volbami. A je to právě změna, kterou očekávají voliči od těch, koho si zvolili. Nezníte, jako byste tu změnu v roce 2022 očekával, naplní premiér Petr Fiala všechna očekávání a jak těžkou pozici si tímto očekáváním a svými sliby způsobil?
Já bych to rozdělil na dvě věci. V jednom směru změna přišla a za to jsem rád. V tuto chvíli je politika mnohem čitelnější, víme, že tu bude vláda s nějakým politickým směřováním, s nějakou svojí ideologií, vracejí se nám do hry politici, kteří chtějí dělat politiku na plný úvazek a nejsou to jen manažeři, kteří si náhodou do politiky odskočili. Do politiky se nám také vrací volební spor, což je dobře a může se to v dlouhodobém hledisku úročit. Ale to, v čem žádnou velkou a zvláštní změnu neočekávám, je plnění konkrétních slibů, které nastupující pětikoalice dává – tam je lepší žádná lepší očekávání nemít. Zaznamenal jsem průzkum veřejného mínění, který říká, že ani občané nemají od vlády žádná velká očekávání, a je dobře, že se drží při zemi, protože i samotným ministrům musí dnes docházet, že spousta jejich slibů byla nereálná.
Když se hovořilo o tom, kolik se ušetří ve výdajové části rozpočtu, že se seškrtá 130 miliard, nakonec budeme rádi, když to bude miliard 50. Je vidět, že si ministři začali uvědomovat, že je třeba přidávat státním zaměstnancům na platech, že je nutné dávat peníze na školství, na kulturu, na obranu, a to vše jsou věci, které něco stojí. Stejně tak při potírání koronaviru si vláda uvědomila, že nelze dělat všechny líbivé kroky, které sama původně navrhovala. Například, že nám ke vstupu do restaurace nebo na kulturní akce postačí PCR test. To je jedno z předsevzetí, kterého se vláda musela vzdát, a nejspíše ji čeká celá řada otoček oproti původním plánům, ať už v oblasti financí a ekonomiky nebo při zvládání epidemie. Fialovu vládu budou víceméně čekat stejné úkoly, jaké byly před Andrejem Babišem, zvládání momentálních situací, často nečekaných krizí – ať už se to týká epidemie nebo energetiky, a tam vláda ani nebude mít žádný velký prostor, aby dokázala realizovat nějaké velké okázalé plány, tam bude úplně stačit, když dokáže řešit jednotlivé problémy, které se před námi budou vyskytovat.
Předpokládám, že jim Andrej Babiš, který v loňských volbách těsně prohrál, bude hodně šlapat na paty a pohlídá si všechny jejich kroky, souhlasíte s tím?
Ano, už je vidět, že Andrej Babiš bude důsledným opozičním politikem.
Stínovou vládu vytvořil…
… jestli bude funkční stínová vláda, to si ještě počkáme. Jestli bude fungovat skutečně, nebo zda půjde o marketingový trik Andreje Babiše a vystupovat bude prakticky jen on a Schillerová a Havlíček, se teprve ukáže. Ale že Babiš bude nesmlouvavý, je vidět už na tom, jak kritizuje vládu za rozšiřování politických náměstků i křesel ve Sněmovně, kdy se trefuje do sponzoringu Starostů a nezávislých, kdy si počká, jak bude vláda řešit problémy s cenami energie. Navíc považuji za velmi mazaný tah Andreje Babiše, že nechce trávit tolik času v Poslanecké sněmovně jako lídři v minulosti, ale rozhodl se cestovat v novém obytném vozu a setkávat se s lidmi. Vlastně bude dělat opoziční politiku před očima politiků, často v interakci s politiky, a to pro něj bude obrovská výhoda, protože na podobné výlety mít Petr Fiala čas nebude, a Andrej Babiš tak bude moci těžit nejen z vládních chyb, ale bude vnímán jako opoziční politik, který je blíže lidem.
Psali jsme:
Jinak řečeno, můžeme za čtyři roky o Andreji Babišovi opět výrazně slyšet.
Možná že i dříve, protože jednak Andrej Babiš sám v jednom rozhovoru nedávno přiznal, že hned v den voleb nabídl Fialovi jednání o společné vládě, a kdyby se ta příležitost naskytla i během tohoto volebního období, tak by ji Andrej Babiš nepromarnil. Stejně tak může doufat, že přijdou předčasné volby do Sněmovny a hnutí ANO se vrátí do Strakovky dříve než v řádných termínech. A kdyby mu tohle nevycházelo a tyto plány se nejevily jako příliš reálné, stále mu zbývá ještě ústupová cesta na Pražský hrad, to znamená, že o Andreji Babišovi i jeho hnutí uslyšíme tak či tak, jen je otázka, v jakých rolích.
Zmínil jste, že se obnovuje pravolevicový střet. Platí to i přesto, že nejsilnější levicové strany loni ze Sněmovny vypadly?
Platí to. Samozřejmě že by se na jedné straně dalo říci, že se kyvadlo výrazně posunulo doprava a není, kdo by ho vyvažoval, ale Andrej Babiš už několikrát zopakoval, že je to on, kdo chce hájit zájmy voličů ČSSD a komunistické strany. Na jedné straně budeme sledovat snahu sociálních demokratů a komunistů dát se dohromady a co nejrychleji se do vrcholné politiky vrátit, ale paralelně s tím budeme nejspíše sledovat, jak uvolněný ideový prostor se snaží zaplnit hnutí ANO. Zkrátka tam, kde ty kroky vlády budou působit pravicově, bude kritika od hnutí ANO přicházet především z těch levicových nebo sociálních pozic, tak aby dokázal Andrej Babiš zaujmout právě tuto část elektorátu.
Počíná si premiér Fiala ve své funkci dobře?Anketa
Bude to možná nepříjemné překvapení pro některé politiky ANO, kteří se považovali za pravicové, a Andrej Babiš to nejspíše bude vyvažovat svými slogany o tom, že hnutí ANO je tady pro všechny, že není nalevo ani napravo, ale politická realita ho podle mě požene k tomu, aby zastával taková stanoviska, jaká by jinak ve Sněmovně zastávali spíše sociálních demokraté nebo komunisté. A o to těžší to potom budou mít ČSSD i KSČM v té své snaze o návrat.
Předloni jste za přístup během koronavirové krize pochválil tehdejšího předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Zažil jste podobné překvapení i loni?
Už jsem zmínil, že mě velmi příjemně překvapilo chování hejtmanů. Chování Kuby, Vondráka, Jana Grolicha na jižní Moravě nebo na Netolického na Pardubicku. Tam se ukázalo, že politici, kteří jsou stavěni do situace, kdy musejí skutečně řešit naléhavé problémy tady a teď a jsou pod kontrolou voličů nebo občanů zezdola, tak se musejí snažit, musejí kmitat mnohem více než politici na celostátní úrovni. V tom musím říci, že mě příjemně překvapili právě někteří hejtmani nebo starostové. Z celostátních politiků ani není moc koho chválit, protože třeba v případě Jana Hamáčka jsme sledovali, že jakmile první volby dopadly špatně, prakticky se stáhl z veřejného života, a už jsme neslyšeli ani o jeho červené mikině, což je škoda, protože i po volbách pokračovala koronavirová epidemie.
Z těch dalších politiků na celostátní úrovni mě nezaujal nikdo, snad jen Petr Fiala svým umírněným přístupem a se snahou neexhibovat a spíše ty věci promýšlet a projednat, než aby pronášel milion prázdných vět, to mi přijde jako celkem zodpovědný přístup, ale jinak jsem si vlastně žádného politika nevšiml. A co se týká zvládání epidemie, tam to byla spíše hrůza. Dokonce i když se objevil třeba na Ministerstvu zdravotnictví, kterého jsem viděl v Janu Blatném, tak bylo vidět, že systém není nastaven, aby s ním jeden schopný člověk mohl něco udělat nebo něco zásadně změnit.
Co nám řekl rok 2021 o prezidentu Miloši Zemanovi?
Dozvěděli jsme se, že výkon prezidentské funkce je pro něj ten nejlepší životabudič. Prostě bylo poznat, že možnost spoluurčovat politické dění dokáže potlačit i jeho chronické nemoci, se kterými se potýká, a nejlépe to bylo vidět v závěru roku, kdy dokázal potrápit nastupující Fialovu vládu, ačkoli ještě nedávno mnozí pochybovali o jeho fyzických i mentálních schopnostech. Tady uštědřil svým kritikům lekci za prvé, že se nemění, a za druhé že tu příležitost vstoupit do děje nevynechá, protože to je, co ho nejvíce baví a nejpevněji udržuje při životě. Bude zajímavé sledovat, jak bude dále udržovat vztahy s Fialovou vládou, která je z jiného těsta než on, která má většinu v Poslanecké sněmovně, která prezidenta zdánlivě nepotřebuje na nic, ale přinejmenším v oblasti zahraniční politiky stejně bude potřeba, aby se tady hledal nějaký konsenzus mezi klíčovými ústavními činiteli. A tam bude podle mě ještě veliký prostor, aby se buď Zeman s vládou škorpil, nebo se na něčem dokázal smysluplně dohodnout.
Co byste vzkázal politikům do roku 2022? Loni jste jim vzkázal, aby byli střízliví a aby příliš nepodřizovali své kroky vidině podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Rovněž jste připomněl, že tehdejší situace nebyla tak dobrá, abychom si mohli dovolit zbytečné politické konflikty. Co byste jim vzkázal tentokrát?
Vzkázal bych jim, aby dvakrát měřili, než jednou říznou. A aby své vlastní osobní nebo politické stranické zájmy nenadřazovali nad zájmy republiky a společnosti. Například aby při řešení epidemické krize naslouchali expertům z řad epidemiologů, aby při řešení klimatické krize naslouchali klimatologům a aby se netvářili jako ti nejmoudřejší na světě, protože takovými rozhodně nejsou.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
