V bilančním rozhovoru minulého roku jste mi řekl, že šlo o mimořádně náročný rok, protože politici podstoupili zatěžkávací zkoušku svých schopností řídit a organizovat stát. „Jinak se řídí stát v klidných, normálních časech a jinak se řídí za války, přírodní katastrofy anebo pandemie. Prostě politici museli prokázat, jestli to dokážou, nebo nedokážou. Podle mne to moc nedokázali, nebo respektive v této zkoušce uspěli jenom tak tak,“ řekl jste tehdy. Platí to i pro rok 2021, uspěli lépe a jaký ten rok byl z pohledu politologa?

Sledujeme jednu permanentní nekončící bezmoc, protože ten chaos a plácání se ve zvládání epidemie pokračovaly po celý loňský rok s Babišovou vládou a zdá se, že v tom bude pokračovat i Fialova vláda, že politici zkoušejí metodu pokus – omyl, vrhají se do slepých uliček, aby zjistili, že nikam nevedou. A zatím není vidět žádná naděje, žádné světýlko na konci tunelu, že by se objevil nějaký politický lídr, který by dokázal tu situaci lépe zvládat, lépe řešit a srozumitelněji o ní s lidmi hovořit. V tomto ohledu jsme zažili poměrně dost nešťastný rok.

Nachází se takový lídr v současném složení Poslanecké sněmovny?

Myslím, že ne, žádný mne nenapadá. Nebo se alespoň žádný takový řádně neprojevil. Je zvláštní, že i v průběhu loňského roku se často mnohem rozumnější a akceschopnější ukázali hejtmani, ať už Martin Kuba z ODS nebo Ivo Vondrák z ANO nebo Martin Netolický ze sociální demokracie, ale že vlastně podobný výkon – manažersky schopný a promyšlený – nepředvedl nikdo z vládních ani opozičních politiků, ani z těch, kdo sedí v Poslanecké sněmovně. Sice spousta nových poslanců ještě nedostala možnost se projevit nebo prosadit, ale zatím jsem žádný takový talent nezaznamenal, který by dokázal v této komplikované době s lidmi hovořit o tak složitých věcech, jako je například epidemická krize.