Geopolitolog Romancov: Putinovi hoří půda pod nohama, jeho agrese tmelí Evropu. Můžeme se dočkat zásadních změn

07.01.2015 8:18

POLITOLOGOVÉ Je faktem, že stabilita a celistvost Evropy i vzhledem k její historii není přirozená a zřejmě v budoucnu v určitém bodu bude zase narušena. Přesto se však nedá říci, že právě nyní zažíváme nejvýznamnější geopolitické změny. Politolog Michael Romancov vysvětlil proč i co lze čekat v budoucnu.

Geopolitolog Romancov: Putinovi hoří půda pod nohama, jeho agrese tmelí Evropu. Můžeme se dočkat zásadních změn
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Michal Romancov

Anketa

Ve které zemi byste nejraději žili?

1%
9%
1%
1%
8%
0%
1%
hlasovalo: 3760 lidí

Vystoupení Václava Klause v pořadu Partie 4. ledna vyvolalo jako vždy řadu kontroverzních názorů, v reakci na jeho mnohá vyjádření. Mimo jiné například to, v kterém bývalý prezident uvedl, že: „Západní Evropa je dneska rozhrkaná lokálka a kolem ní se prohánějí japonské a čínské rychlíky, které už nás možná dávno předjely, a my si pořád něco nalháváme.“ Podle něj vypovídá o naší jisté hlouposti to, že poslední hospodářskou krizi označujeme jako světovou. V tom se totiž prý mýlíme. „To byla přece krize euroamerická. Třeba v asijských zemích o nějaké krizi nic nevědí,“ upozornil. Naznačil pak však i to, že Evropa musí čelit významným geopolitickým změnám, a to v takovém rozsahu, jako již dlouho v historii ne. Proto se ParlamentníListy.cz zajímaly též o názor osoby, která se geopolitikou dlouhodobě zabývá – geopolitologa Michaela Romancova z pražské Univerzity Karlovy.

Ten předeslal, že pokud někdo hovoří o geopolitice a změnách v souvislosti s ní, měl by mít na mysli to, že geopolitika je především analytická metoda, která ukazuje moc v přesunu a čase. „Je to navíc neustále proměnlivé. Hovořit tedy o tom, že právě teď se dějí významné změny, mně nepřipadá zcela na místě, nedomnívám se ani, že tomu tak opravdu je,“ reagoval nejprve Michael Romancov.

Významné geopolitické změny? K těm došlo, když se rozpadl Sovětský svaz

Dodal, že pravděpodobně největším zlomem v současné nedávné historii bylo spíše zhroucení a rozpad Sovětského svazu, ukončení studené války. „S něčím takovým rozhodně nyní nebojujeme, byť náznaky a snahy o to, aby došlo k jakémusi návratu starého uspořádání někde prosakují,“ upozornil politolog ParlamentníListy.cz. Podle něj je největším problémem tohoto charakteru agrese Ruska vůči Ukrajině, při které došlo k částečnému odebrání ukrajinského teritoria. „To bude ještě dlouhodobý problém, se kterým se bude třeba v rámci i geopolitických vztahů vyrovnávat a hledat cesty k řešení.

Ostatně, k současné situaci v Rusku Romancov říká, že podle něj prezidentovi Vladimiru Putinovi poprvé za jeho kariéru 'hoří doma půda pod nohama'. Z toho mohou tedy problémy vzniknout. „Zatím se mu dařilo ztělesňovat spíš roli zachránce. Jenomže teď se věci začínají sypat, a tak je třeba asi tu roli zachránce potvrdit. Podle mě to nedokáže, ale pokusí se o to,“ odhaduje Romancov.

Naznačil pak i to, co se v rámci mocenských ambicí může dál dít. „Když Putinovi nepůjde se u moci udržet, jsou v postsovětském prostoru, který označil za svůj, aniž by se mu to svět pokoušel nějak důrazně vymluvit, potenciálně dvě bohaté země, o které by mohl mít zájem. Jmenovat se dají konkrétně: Kazachstán a Ázerbájdžán,“ uvedl dále geopolitolog Romancov. Vysvětlil i to, že pokud by totiž chtěl Putin opět vojensky proniknout třeba do Gruzie, znamenalo by to pro něj jen krátkodobý úspěch. „Tím by mohl získat dva, tři procentní body podpory, ale to je všechno,“ poznamenal Romancov s tím, že navíc by se kvůli tomu mohl dostat do problémů, protože kdyby znovu vyprovokoval válku, tak už by se k tomu možná kriticky postavila i Indie a Čína.

Evropa se však spíš stmeluje. Důvodem je právě Rusko

Na druhé straně se však dá podle Romancova spíše hovořit o tom, že v rámci Evropy naopak dochází k jistému stmelování zemí. „Pozorovatelné je to například u Švédska nebo Finska. Tyto státy dlouhodobě odmítaly členství v NATO, ale nyní zvažují, že toto společenství posílí. Znamená to tedy, že se evropské země spíše stmelují, protože to cítí jako nutnost v obraně proti Rusku a jeho případné agresi,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Michael Romancov. Připouští však, že posuny hranic budou pozorovatelné určitě i v nejbližší budoucnosti. Podle něj by to však nemělo být nijak dramatické.

„Je faktem, že stabilita Evropy i vzhledem k její historii není přirozená a zřejmě v budoucnu v určitém bodu bude její celistvost zase narušena,“ naznačil geopolitolog. Otázkou tedy je, kdy toho bodu starý kontinent dosáhne. Nebo zda se v něm již nenacházíme. K vysvětlení toho Romancov připomíná historická fakta.

„Posuny hraničních linií, i když to tak optikou člověka, který vyrůstal v Evropě v druhé polovině 20. století, nevypadá, jsou naprosto jednoznačně něčím, co je a bude pro Evropu stále typické. Je zapotřebí si uvědomit, že k těmto posunům hraničních linií může docházet několika způsoby. Buďto násilnými pohyby, což je typicky válka, která historicky dominuje. Pak existují ještě jiné, nenásilné, posuny. A těmi byla například sňatková politika. Tak vzniklo kdysi například Španělsko, sňatkem Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, nebo také třeba Habsburská monarchie. Tímto způsobem vznikala, a také zanikala celá řada států v prostoru, které dnes nazýváme Německo. Čili i historie nám jasně dokládá příklady, kdy se ty hranice měnily, posouvaly i mírovým způsobem,“ konstatoval Romancov dále.

Ano, k posunům hranic dochází i psychologicky, v rámci EU už nejsou bariérou

Podle něj specifickým způsobem posunu hraničních linií v současnosti je pak evropská integrace. Ta vytváří hranici vnější, ale maže i některé tradičně vnímané důležité prvky hranic vnitřních. „Uvnitř EU tak přestávají hranice fungovat jako bariéra. Ale naopak začínají fungovat jako místo intenzivní interakce ekonomické, kulturní. Pokud tedy jde o tu mírovou cestu, tak je, zdá se, velmi blízko další rozšíření Evropské unie – tedy další jistá změna hranic. Ta se týká zejména prostoru takzvaného západního Balkánu, kde, pokud se nestane něco mimořádného, se dá předpokládat, že dříve nebo později bude západní Balkán celý integrován do EU. Pak je tu samozřejmě otázka, jak dopadne referendum o nezávislosti ve Skotsku. Pokud ano, dá se předpokládat, že toho bude využito jako precedentu, a ty země, kde se dá logicky předpokládat, že by ten skotský případ byl silným způsobem akcentován. Byla by to Itálie, Španělsko, mohla by to být Belgie. V zásadě ale takový potenciál existuje v jakékoli evropské zemi. Je to dané tím, že prakticky s výjimkou těch velmi malých zemí jako Lucembursko, Lichtenštejnsko, neexistují země, kde by neexistovala regionální specifika, která se dají použít i zneužít pro případné odtržení,“ vysvětlil Romancov. 

Podle něj se s tím potýká tedy téměř každý stát a není třeba v tom vidět nic špatného, poněvadž je to přirozené. „Průšvih ale nastává, když dojde ke změně státních hranic násilným způsobem. A když do toho zasáhne vnější aktér – čehož jsme nyní byli svědkem v souvislosti s událostmi s Krymem,“ uzavřel Romancov.

Kdo je Michael Romancov?

Odborně se zaměřuje na politickou geografii a geopolitiku, politickou geografii demokratických zemí, Evropskou unii a mezinárodní vztahy. Působí jako odborný asistent na Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; též na katedře politologie a mezinárodních vztahů, Fakulty humanitních studií Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1998 vyučuje na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy na Fakultě sociálních věd.

Geopolitika, kterou se zabývá, je přitom podle Wikipedie, vědní disciplína, která se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva. Její jednotná definice neexistuje, avšak existují názory, že je geopolitika součástí politické geografie, či dokonce jejím synonymem.

Základem geopolitiky původně byl geografický determinismus (zdůrazňování geografických, zejména fyzickogeografických faktorů). Výrazně se projevuje zejména na rozsáhlých územích, v rozsáhlých souvislostech. Problematikou geopolitiky se zabývají především velké země. Znovu ožívající zájem o geopolitiku je spojen se značným rozvolněním významu tohoto slova, které může označovat téměř cokoliv z oblasti mezinárodních vztahů.


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

10:10 Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Rozhoduje se podle zákonů? A kterých? Nebo jen podle zvůle někoho, kdo se bo…