Profesor Krejčí: Hra EU v Bělorusku, miliony eur a šíření nenávisti v médiích. Tři scénáře vývoje

21.08.2020 8:30

ROZHOVOR Krev na bílých halenkách děvčat, čerstvě našité vlajky? Politolog Oskar Krejčí hovoří o situaci v Bělorusku. Lukašenko bude jistě nahrazen, otázkou je kdy a za koho. Padlo i srovnání s Vladimirem Mečiarem. Právě v boji proti němu se rodil scénář barevných revolucí. Podle Krejčího nelze vyloučit, že aktuální politické rozhodnutí EU běloruského prezidenta posílí. A podotýká: „Doufám, že málokdo zapomněl, jakým způsobem šířilo NATO demokracii v Jugoslávii. Že se to zdá dnes absurdní vůči Bělorusku? No, na jaře 1998 se zdálo absurdní, že za rok bude NATO bombardovat Bělehrad.“ Profesor analyzuje ruskou i americkou pozici a sleduje i dění v Parlamentu ČR.

Profesor Krejčí: Hra EU v Bělorusku, miliony eur a šíření nenávisti v médiích. Tři scénáře vývoje
Foto: Jiří Skupien
Popisek: Prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc
reklama

Podle agentury Interfax už bylo zatčeno sedm tisíc lidí, slyšíme o brutálním násilí v souvislosti s potlačováním masových protestů. Zaznívá, že Bělorusové už mají prezidenta po krk. Je to tak, že kdyby zfalšovali ne tak do očí bijící volební výsledek, lidé by do ulic nevyšli? Zeptám se ještě jinak, je už Lukašenkův režim po tolika letech prostě neudržitelný a čekalo se na akcelerátor?

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 20809 lidí
O povaze režimu v Bělorusku toho víme velmi málo a pro odborníky, a to i politology, to byla ještě před dvěma týdny okrajová záležitost. Česká média šíří nenávist. Pro řadu lidí je díky sdělovacím prostředkům v Bělorusku málo svobody, pro některé hladovce je tam spousta ekonomických subjektů vhodných k privatizaci, z barevných revolucí víme, že nejvíce vadí zahraničněpolitická orientace. V případě Běloruska samozřejmě orientace na Moskvu. Režim má spoustu vad na kráse, ale ne každá zavdala příčinu tomu výbuchu nespokojenosti, který vidíme dnes.

Lukašenko je diktátor, už přesluhuje. Co na něm nejvíc vadí?

Diktátoři vypadají jinak, spíš bych řekl, že je to autoritářský politik. Myslím, že se okoukal jeho obličej, ale i svérázný styl. Neumí odejít. To je ale nemoc devadesáti devíti procent státníků. Moc je droga. Kdybych měl jeho obhroublost s někým porovnat, řekl bych, že připomíná tak trochu Vladimíra Mečiara. Rozdíl je v tom, že Mečiar neměl žádné geopolitické zázemí, a proto neměl šanci se udržet. Když už ho zmiňuji, právě v boji proti Mečiarovi se rodil scénář barevných revolucí.

Jaké podobnosti vidíte s „barevnými revolucemi“?

Pohled na Bělorusko ukazuje na manifestacích hodně ze zobecněných scénářů barevných revolucí.

Mladá děvčata v bílých halenkách, která jdou na čele protestů. Samozřejmě, když na ně zaútočí policie, krev na jejich halenkách se dobře prodává na západních televizních kanálech. Nejsou tam náhodou. Vidíme záplavu vlajek, které vznikly v roce 1918 a načas byly zopakované po rozpadu Sovětského svazu. Nejsou to oficiální vlajky Běloruska. Je jich moc, jsou velmi čisté a někdo je musel čerstvě našít, tak jako vlajky pro povstalce v Libyi, které neodpovídaly vlajkám tehdejší oficiální Libye.

Symboly jsou důležité. Proto je také důležité porovnání s ukrajinským Majdanem – v Minsku, alespoň dodneška, nevidíme vlajky Evropské unie, které v Kyjevě nechyběly. Buď to znamená, že vše někdo dobře řídí a rozhodl se, že nebude provokovat, nebo Bělorusové skutečně nemíří na Západ. První varianta se mi jeví jako pravděpodobnější, protože vždycky by se měl objevit nějaký nadšenec, který vlajku EU vytáhne.    

Do jaké míry je osobnost Lukašenka vůbec důležitá, aby v Bělorusku nastala nějaká změna? A jsou změny nutné? 

Když někdo zpochybňuje cíle manifestantů, neznamená to, že není potřeba změny. Změna je jistě potřebná, když už situace přivedla do ulic tolik lidí.

Když Lukašenko připouští novou ústavu, nové volby, je možné, že se ještě pár let udrží? Tedy, pokud to doslova přežije. Je někdo, kdo ho v čele Běloruska potřebuje? A teď nemyslím voliče. Jenže, kdo na jeho místo…

Jestli bude Lukašenko nahrazen? Určitě. Otázka je kdy a za koho. Jsou tři varianty. Bude to politik prozápadní, opoziční politik pro potřeby Běloruska nebo někdo, koho vybere Lukašenko sám.

Anketa

Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?

4%
11%
hlasovalo: 8660 lidí
Četl jsem vynikající komentáře o tom, že se Bělorusové nechtějí postavit proti Rusku, protože by zpřetrhání vztahů běloruská ekonomika neutáhla. To jsou pravdy, ale je tu jeden problém. Když v Česku proběhla sametová revoluce, v programu vlády nebyla ani restituce, ani privatizace, ani lustrace, o rozdělení Československa nemluvě – a přesto se tak stalo.

Když se dostane určitá skupina k moci, tak si bez ohledu na přání veřejnosti svůj zájem prosadí v rámci tzv. demokracie, protože oni přece byli zvoleni. Spoléhat na to, že se Bělorusové nechtějí odpojit od Moskvy? Na veřejnosti nebude záležet. Stratégy ve Washingtonu či Bruselu sociální postavení prostých lidí v Bělorusku netrápí.

Jaké je, podle vás, skutečné ladění Bělorusů? Vidíme na záběrech obrovské davy lidí, prezidentovi nadávají na ulicích, ve firmách, všude. Bude tyran, který patří za mříže, pro všechny? Jistě existuje skupina, která se má v Bělorusku dobře. Kolik let by se mohl udržet?

To se v téhle fázi nedá vůbec říct. Lukašenko evidentně překáží téměř všem, akorát chybí náhrada. Jde o běžný jev v politice. Jsem osobně přesvědčen, že volby vyhrál. Dokonce nemám rád, když mu někdo říká tyran. Tyrani vypadají jinak. To jsou přepálené charakteristiky, které komplikují analýzu. Že se přežil, to je beze sporu.

Něco jiného jsou ale volby, a něco jiného pranice na ulicích. Lidé už nereagují na volby, na jejich údajnou zfalšovanost, ale na tvrdé zásahy pořádkových sil. To je stejné, jako když bylo oznámeno, že na Národní třídě zahynul student – lidé se naštvali, i komunisti. Nikdo nemá rád, když mu policie mlátí děti.

Lukašenko jede do fabriky v domnění, že se za něj dělníci postaví, ale oni jsou naštvaní kvůli zásahům. Včera by ho podpořili, dnes ne. Neuvědomuje si, že jiná situace byla před zásahem a něco jiného po zásahu, zvláště když jsou toho plná média.

EU pohrozí sankcemi, napíše seznamy, vyjádříme hlubokou účast. Lukašenko vzkázal, ať si řešíme vlastní problémy, žluté vesty, protesty proti omezením v souvislosti s koronavirem atd. Zastáváte názor, ať si Bělorusové vyřeší svoji situaci sami, vždyť je to jejich stát, nebo bychom měli udělat více? Někdo může namítat, s úctou ke všem, kteří v Bělorusku trpí, že těžko hledat zemi, kde lidská práva porušována nejsou…

Vidíme, že EU volby neuznala. Je to politické rozhodnutí podle anglického vzoru „highly probably“ (vysoce pravděpodobné), protože Rada neoznámila žádné důkazy o falšování. Že se někomu výsledky voleb nelíbí, tak už to chodí. Měl by ale dodat důkazy o podvodech. Žádné nebyly předloženy. Ovšem s velkým nesouhlasem měl Lukašenko počítat. Když kvůli pandemii nebyli pozváni zahraniční pozorovatelé, měl stát dát hlasovací místnosti pod kamery a vysílání umístit na internet – jak to dělají u východního souseda Běloruska.

Ono politické rozhodnutí EU je tak trochu zbabělé, protože je přijato v atmosféře vytvořené emotivními médii. Hlavy států neměly kam ustoupit a neměly čas se obtěžovat studiem situace. A nelze vyloučit, že toto poltické rozhodnutí posílí Lukašenka. Vnímání Západu jako problematické entity je v Bělorusku mnohem rozšířenější než na Ukrajině.

EU pošle miliony eur na pomoc opozici. Je to vhodné rozhodnutí?

Je to běžná hra v barevných revolucích. Ani v Bruselu nevědí, komu pomáhají. Problém těchto politických charit je, že jsou to penězotoky v kruhu. Na konci jsou ti, kteří zprostředkovávají užití peněz.

Pane profesore, bude prezident Vladimir Putin tahat Lukašenka z horké kaše? Je pravda, že nepotřebuje Lukašenka, ale Bělorusko?

Státníky, kteří neudrží moc, nikdo nepotřebuje. Jako bezmocní, jsou bezcenní. Podívejte se, jak se dnes v Česku zachází s Petrem Nečasem. Lukašenko dnes sám o sobě rozhoduje, jestli moc udrží, a za jakou cenu. V tomto je politika strašně cynická.  

Co vlastně Moskva ve vztahu k Bělorusku potřebuje? 

Když se zamyslíme nad tím, proč Vladimir Vladimirovič potřebuje Bělorusko, asi najdeme dva hlavní důvody. Za prvé, představa o vytvoření sanitního kordonu kolem Ruska, zablokování západní hranice od Pobaltí přes Bělorusko, Ukrajinu do Gruzie, je geopoliticky vzato pro Moskvu velký problém. Druhý problém je i vnitropolitický, proher má Kreml na západní hranici za sebou příliš mnoho. Když Putin ztratí Bělorusko, mnoho lidí mu to doma neodpustí. Ale ztratit Lukašenka ještě neznamená ztratit Bělorusko. V roce 2018 po manifestacích padla vláda v Arménii a premiérem se stal „baťůžkář z ulice“ – a vztahy Moskvy s Jerevanem to nijak zvlášť nepoškodilo. 

Putin vytáhl vojenskou kartu. Než ji schoval, svět se začal bát a padala silná slova. Jak se vám poslouchaly úvahy o tom, že Rusové vtrhnou do Běloruska? A co vlastně gesto znamenalo?   

Anketa

Jste pro manželství homosexuálů?

5%
95%
hlasovalo: 10285 lidí
Podívejme se na to trošku jinak. Barevné revoluce mají několik fází. Když se svrhávaný takzvaný či faktický diktátor dokáže postavit manifestantům, musí zasáhnout vojenská síla. Když se postavil Kaddáfí proti povstalcům z Benghází, přispěchalo NATO. Doufám, že málokdo zapomněl, jakým způsobem šířilo NATO demokracii v Jugoslávii. Že se to zdá dnes absurdní vůči Bělorusku? No, na jaře 1998 se zdálo absurdní, že za rok bude NATO bombardovat Bělehrad. Je občas potřeba Bruselu sdělit, že na světě není sám. Jsou hranice, za které se s tanky nechodí. Tečka.

V případě, že by někoho v centrále NATO napadlo, že by mohli poskytnout bratrskou pomoc povstalcům v Bělorusku, Putin dal najevo, že bude muset pomoct druhé straně. Když byl Miloševič slabý, tak Jugoslávii bombardovali. Kdyby byla Moskva schopná hájit své zájmy na Balkáně jinak než prohlášeními, k bombardování by nedošlo.  

Viděli jsme novinové titulky, jak dal Putin od Lukašenka ruce pryč… Čteme si o tom v médiích.

No právě, v médiích. Putin je vázaný smlouvami, Rusko se musí podílet na ochraně Běloruska před vnějším nepřítelem. Ale vnitropolitické záležitosti si musí Lukašenko vyřešit sám. Nevíme, jak Putinovy rozhovory s Lukašenkem, Macronem či Merkelovou pobíhaly. Víme jen to, co chtěli státníci pustit.

Lidé v Bělorusku umírají, nejsou informace o 80 demonstrantech. Neobáváte se toho, že Lukašenko přitvrdí ještě více, když chce skoncovat s protesty?

Nechce se mi tomu věřit. Někdo ze zahraničí by to musel podporovat. Je ale přesvědčený, že když vydrží, vyhraje. Jako Macron ustál tlak žlutých vest. Ale do hlavy Lukašenkovi nevidíme. Proč by měl však odcházet kvůli tomu, že jsou lidé v ulicích? Odejde tehdy, když manifestanti zaútočí na centrály moci nebo když se mu rozeběhne armáda a policie. To je nejcitlivější moment. Proto tolik „ověřených zpráv“ o přeběhlících z řad armády a policie – jako v případě Venezuely. Pokud ale silové složky zůstanou jednotné, je to pro prezidenta jen otázka výdrže. To je prosté konstatovaní – ze kterého nemám žádnou radost.

Takže je ve hře i varianta, že k novým volbám nedojde.

Je. Hrozí i vojenský převrat. Situaci málo známe a ani náhodou se nechci povyšovat na znalce Běloruska. Pro mě je čitelný pokus vytvořit sanitní kordon podél západní hranice Ruska. Nejasná mi je pozice Američanů, protože si myslím, že tentokrát spíš reagují na příležitost, než aby se špičky washingtonské moci podílely na přípravě. Mají dost starostí s volbami a Pompeo se ještě před pár měsíci s Lukašenkem poplácával. Spíš bych řekl, že se současnému vládci v Bílém domě Lukašenko líbí.

Dneska to málokdo připomene, ale ještě nedávno Lukašenko víc než koketoval s protiruskými postoji. Volební kampaň vstoupila do finále zadržením takzvaných ruských teroristů. Už tehdy, ještě před vlastními volbami, se v Rusku objevily komentáře na téma „Akéla minul, Akéla musí odejít!“ (Akéla je vůdce vlčí smečky v Kiplingově Knize džunglí, pozn. red.). Dnes se zdá, že někdo chtěl Moskvu a Minsk rozeštvat ještě před propuknutím manifestací.
  
Pro lepší náladu pojďme i do České republiky. Naši politici začali vášnivě situaci v Bělorusku řešit. Běloruští občané nás potřebují. Andrej Babiš rázně pohrozil, dokonce poškádlil nejen opozici vzpomínáním na rok 68. Politici plamenně hovoří na demonstracích i v Poslanecké sněmovně. Nabídneme azyl, pomůžeme neziskovkám. Jak hodnotíte českou reflexi dění?
 

Samozřejmě nepřeji Bělorusům ani současnou situaci, ani aby tam vládli Babišové nebo jiní piráti. To by bylo vůči Bělorusku velmi nesolidární. Co předvedl premiér, svědčí o tom, že si dodatečně vytváří image bojovníka proti komunismu. Když tak činí herci, budiž, ale u státníka je nedostatek charakteru nebezpečný.

A páni senátoři a poslanci? Nedávno obě komory Parlamentu schválily vyslání českých vojáků do Mali, aniž by tušily, jaká je tam situace. Dnes titíž amatéři sebevědomě tvrdí, že vědí, jak se má vládnout v Bělorusku. Ale měli bychom mít pochopení – vždyť v Bělorusku je toho tolik k privatizování a tolik soch, které je třeba zbourat!

Bylo by dobré poslat do Minska brigádu pražských konšelů: žije tam stále mnoho lidí, kteří ještě nepochopili, že za války, když hájili holý život, stáli na špatné straně.

Pane profesore, když to shrneme, co je na tom všem nejdůležitější a čeho bychom si měli všímat?

Ať to dopadne jakkoli, nesmí vzniknout mezinárodní konflikt. Bělorusko leží na velice citlivé hranici. Šel tudy Napoleon i Hitler – a pak nazpět Alexandr i Rudá armáda. Rusové to velmi dobře vědí. Není dobré situaci podceňovat. Geopolitický význam Běloruska je vyšší, než se na první pohled zdá.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ben Kuras: Vina za odsun Němců? Oni nic jiného čekat nemohli. Měli by nám poděkovat

10:01 Ben Kuras: Vina za odsun Němců? Oni nic jiného čekat nemohli. Měli by nám poděkovat

OBZOR BENJAMINA KURASE „Proboha, proč musíme donekonečna omílat zákon příčiny a následku? Po zvěrstv…