Ruská krev v Sýrii? Tereza Spencerová dodává překvapivé informace, směje se „západnímu lháři“ a má fór na nepřátele Putina

15.02.2018 8:08 | Zprávy

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Ano, zdá se, že nějací ruští žoldáci v Sýrii americkými bombami a raketami opravdu zabiti byli. A byla to nejspíš první ‚ruská krev‘, kterou Amerika v Sýrii prolila. Ale zatímco ruští nacionalisté, kteří by si to s Amerikou nejraději ‚rozdali bez rukavic‘, měsíc před prezidentskými volbami čísla přifukují a mluví až o šesti stech mrtvých, Kreml ani nedutá a tváří se, že se ho to nijak netýká, neb se soukromou armádou přece nemá nic společného. Osobně si ale myslím, že nejblíž jsou ruské expertní zdroje, které mluví o maximálně dvaceti zabitých žoldácích,“ uvádí editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová k informacím o účasti soukromé armády kolem společnosti „Skupina Wagner“ na bojích v Sýrii. V rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz komentuje i přiznané lži o Vladimiru Putinovi.

Ruská krev v Sýrii? Tereza Spencerová dodává překvapivé informace, směje se „západnímu lháři“ a má fór na nepřátele Putina
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Na koncertě promluvil i Vladimir Vladimirovič Putin

Opět nám mezinárodně přihořívá, pokud jde o Sýrii. Emmanuel Macron má pocit, že Asad používá i nadále chemické zbraně, a pokud z pocitu bude jistota, udeří prý Francie na zařízení vyrábějící chemické zbraně. Jde o krok snažící se jen držet „červenou čáru“, nebo za tím lze hledat komplexnější záměr?

Všimla jsem si onoho Macronova výroku a pokrčila rameny. Přišel totiž pár hodin poté, co jeho ministr zahraničí otevřeně přiznal, že Paříž nemá žádné důkazy o tom, že by Damašek používal chemické zbraně, a pár dní poté, co sám Macron připustil, že zničení Libye bylo chybou, a to i chybou francouzskou, protože právě jeden z jeho předchůdců, Nicolas Sarkozy, byl snad hlavním strůjcem tamní „demokratizační“ tragédie, která ve finále zesílila migrační proud do Evropy. Mimochodem, absenci jakýchkoli důkazů o chemických zbraních používaných syrských režimem přiznává i šéf Pentagonu Jim Mattis. 

Co tedy v tomto francouzském zmatení hlasů a názorů znamenají Macronovy pohrůžky na adresu Sýrie, opravdu nevím. Nejjednodušším vysvětlením zdá se být očividná Macronova snaha opětovně pozvednout prestiž Francie, a to nejen v rámci Evropské unie, ale i v rámci světa, v němž chce být Paříž tak říkajíc „u všeho důležitého“. Je příznačné, že na jedné straně byl Macron v Pekingu a hodlá tam – podle svých plánů – jezdit každý rok, aniž by kritizoval tamní lidská práva, k tomu prohlubuje ekonomickou spolupráci s Íránem, a tak lze jeho „varování“ na adresu Sýrie vnímat jako svého druhu pokus o vyvážení politiky. Jako že se ještě úplně „nezaprodal“ – vždyť Čína je pro Ameriku „nepřítelem číslo jedna“ a o Íránu… darmo mluvit. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Martin Huml

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…