Splašky se vám valí z úst, říká Zdeněk Zbořil kritikům Karla Gotta. Darebáci, nicky...

15.07.2019 9:41

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Gott je Bůh a Matuška je Waldermar!“ Politolog Zdeněk Zbořil připomíná momenty kariéry populárního zpěváka. Glosuje také komentáře „nejméně nadaných z nenadaných“ na jeho adresu. „Jak napsal Shakespeare: …už nevidět, jak je bita ctnost a vynášena nicka přeubohá…“ Připomíná i další citát s klíčovými slovy zpoza rohu a škopek pomejí. V souvislosti s dnešním rozhodováním ČSSD o setrvání ve vládě podotýká: „Hledají, ale nenacházejí, dokonce už ani nikoho, kdo by chodil do divadla nebo na koncerty.“ A několik oranžových vět? „Podle mého názoru, ať již je pan Hašek členem jakékoli kritické frakce, nebo je hlasem volajících na poušti, má pravdu,“ říká Zbořil.

Splašky se vám valí z úst, říká Zdeněk Zbořil kritikům Karla Gotta. Darebáci, nicky...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Já si Karla Gotta vzpomínám ještě z doby, kdy se učil (tuším na elektrikáře) v novovysočanské Fišpance. Pamatuji na jeho první úspěch v různých soutěžích a také impozantní nástup na jeviště Semaforu, po odchodu Matušky, Pilarové aj. Potom ta léta po boku Jiřího a Ladislava Štajdla a konečně i první úspěchy v zahraničí,“ popisuje politolog Zdeněk Zbořil. „Vladimír Dvořák jednou srovnával Karla Gotta s Waldemarem Matuškou, ve své době dvě mimořádné stars ve svém oboru, a řekl, že „Gott je Bůh a Matuška je Waldemar.“ To platí dodnes, i když se doba změnila a oni se měnili s dobou. Oba mi ale připadali mezi českými někdy víc, někdy méně zábavnými písničkáři jako pěvci. Nakonec se znelíbil době, která žádné nové hodnoty nevytvořila, a začalo vadit, že už před patnácti léty Karel Gott upozornil na nebezpečí nevolených elit. A dokázal se od nich distancovat. Rozdával radost v nelehké době a na tom balkonu Melantrichu v roce 1989 stál vedle Karla Kryla právem. A přání k narozeninám? Aby si nevšímal českého národního sportu – závidět a pomlouvat. Dokonce, i kdyby měl zůstat sám, neznamená to nic jiného, než že je svobodný,“ vzkázal.

Anketa

Máte raději písničky Karla Gotta, nebo komentáře Jindřicha Šídla?

hlasovalo: 15021 lidí

V neděli oslavila legenda naší populární hudby 80. narozeniny. A někteří si nebrali servítky. „Úspěch v jedné pracovní oblasti vůbec neznamená, že se jinak nebudete chovat poblázněně, nebezpečně. Karel Gott je sice kulturní legendou, ale když veřejně propaguje ty nejhnusnější konspirační teorie, tak dělá pro české extremisty a ruské destabilizační zájmy více práce než Aeronet a ‚Parlamentní‘ listy dohromady. Je to smutný konec,“ poznamenal na sociální síti Jakub Janda z Evropských hodnot. „Je zvláštní, že servítky si neberou zejména ti, kterým se z úst doslova valí splašky. A to, že to dělá právě pan Janda, jen dokazuje, že v jeho společnosti ‚nejméně nadaných z nenadaných‘ je nám ctí nebýt. Jak napsal Shakespeare: …už nevidět, jak je bita ctnost a vynášena nicka přeubohá…“  pokud nám to ovšem pan Janda dovolí,“ glosuje Zbořil.

Zařadil se mezi „zběsilé“

Hudební kritik Jan Rejžek před časem vzpomínal pro Seznam Zprávy na Karla Gotta v souvislosti s tím, jak jej zpěvák odmítl, když sbíral podpisy pod petici Několik vět. Rejžek podle svých slov čekal na mistra v průjezdu u měsíčníku Gramorevue, kam nesl pozvánku na své tehdejší padesátiny. „Znali jsme se, říkal jsem mu, že je tu taková petice a že asi ví, o co jde... A on povídá: za prvé, v tomhle smradlavém prostředí u popelnic, to opravdu ne. A víte, co se děje s Hankou Zagorovou, to opravdu nejde,“ vzpomíná Rejžek na Gottova slova. Gott tehdy petici na rozdíl od jiných umělců nepodepsal. Naopak podepsal Antichartu. Rejžek nebyl jediný, který připomíná Gottovo působení za minulého režimu.

„V jednom, asi zapomenutém, CV pana Rejžka je napsáno, že po roce 1969 začal pracovat jako elév v sportovní rubrice Jihočeské Pravdy. (Pro připomenutí tiskového orgánu Krajského jihočeského výboru KSČ.) Proto ta paměť. Ale jak říká název jedné jeho básnické sbírky (vydané také za normalizace), bylo to „Nic moc“. Zřejmě také proto se tak aktivně účastnil té SOS akce na jaře 1989 a později se zařadil mezi ‚zběsilé‘. Některé lidi nikdo k podpisu Anticharty nezval, ale neměli by se proto ucházet díky své výřečnosti o legitimaci třetího odboje,“ komentuje Zbořil.

Prezident Miloš Zeman zaslal Karlu Gottovi k jeho 80. narozeninám blahopřejný dopis. „Bezesporu jste čelným generačním představitelem poválečné zlaté éry československého a českého umění,“ psal prezident v dopisu, který zveřejnili na tn.cz. „Zeman si v dopise Gottovi neodpustil lehký políček vůči jiným umělcům, které nazval ‚uměleckými loutkami, které jsou ztraceny na prknech, která znamenají svět‘. Vytýká jim, že se zaměřují na ‚pseudopolitické plky‘,“ psali. „Myslím, že už jsme jednou v PL citovali slova Josefa S. Machara z roku 1905 (?) na obranu nenávistně kritizovaného profesora filosofie Františka Drtiny: ‚U nás doma, v Čechách, se spousta věcí nedaří. Ale jedna věc se podaří téměř vždy. Až uděláš dobře nebo špatně, vždy se najde nějaký darebák, který na tebe zpoza rohu, chrstne škopek pomejí.‘
Cituji po paměti, za smysl ale ručím. Mj. i proto, že si ho dnes stále častěji musím připomínat. Za klíčová slova tohoto citátu pak považuji darebák a zpoza rohu,“ komentuje politolog.

Šmarda? O maturu ani tak nejde

Kauza Staněk jde do finále. Prezident Miloš Zeman je připraven k 31. červenci vyhovět návrhu premiéra Andreje Babiše a odvolat ministra kultury Antonína Staňka. Ohledně navrhovaného Staňkova nástupce Michala Šmardy Zeman vyčká na rozhodnutí pondělního předsednictva ČSSD, neslíbil ale, že ho bude respektovat. Podle Hamáčka platí, že kandidátem ČSSD na ministra kultury zůstává Šmarda. „Pan Hamáček ještě v sobotu říkal s neústupností, která jindy u reprezentantů ČSSD nebývá zvykem: Buď Šmarda s maturou, nebo odchod z vlády (Právo, 13.7. t. r.). Myslím si ale, že o tu maturitu nebo univerzitní vzdělanost ani tak nejde. Spíše se zdá, že pan Hamáček zkouší svalit odpovědnost za krizi v ČSSD na předsedu vlády, nebo dokonce na prezidenta,“ říká politolog. „Vypadá to tak trochu, že máme vlády dvě. Jednu, které předsedá Andrej Babiš, druhou v čele s Janem Hamáčkem, ale ta ho zas tak celá neposlouchá. Sám pan místopředseda vlády zmínil, že je pod tlakem pánů Dolínka, Chovance, Andrta, Štěcha, kteří mu jeho vlastními slovy ‚klepou žebříkem, dokud nespadne‘. Chtělo by se říct, že nejen panu Hamáčkovi, ale i panu Šmardovi, není takových ‚přátel‘ co závidět,“ dodal.

Sociální demokraté hodnotí výsledek páteční lánské schůzky rozdílně. Rozhodovat o setrvání ve vládě budou dnes na předsednictvu. „Jak také jinak. Co člen vedení, nebo dokonce i co se týká pospolitosti řadových členů, to jiný názor téměř na všechno. Hlavně, že všichni vědí, o čem se v Lánech mluvilo. Nebo že by nevěděli a jen tak, jak je v této straně zvykem, mluvili do větru? To by znamenalo jen jediné, že totiž svou vnitrostranickou krizi, kterou se za pomoci letních komentátorů snaží změnit v krizi vládní, a pan senátor Czernin dokonce ústavní, prožívají v stranickém zákulisí. A hledají, ale nenacházejí dokonce už ani nikoho, kdo by chodil do divadla nebo na koncerty. Doby Pavla Dostála, kterému někteří jeho současníci si dovolili vytýkat provincionalismus, jsou dávnou minulostí,“ uvedl politolog.

I kdyby sociální demokraté uvažovali o jiném kandidátovi na ministra kultury, Zbořil předpokládá, že „to bude zase někdo nekompetentní. Je to dědictví minulosti a rodu tohoto nešťastného úřadu. Pokud se pan Hamáček rozhodne pro někoho z nestraníků, tak tím svoje přátele a přítelkyně neuklidní a zároveň se celý problém dostane na úroveň pauzírující letní kulturní obce, ve které existuje zatím jen jeden společný názor, že totiž pan Staněk ministrem být nemůže. Kdo by jím ale mohl být, o tom už tak jasno není, i když nápadů bude hned na několik jmen kultur-ministrů a ministryň“.

Několik oranžových vět? Hašek má pravdu

Do debaty o budoucnosti ČSSD se pustil bývalý místopředseda socialistů Michal Hašek, který sepsal „několik oranžových vět“. Zmínil, že Lidový dům v marketingových prostředcích myšlenkově ustrnul cca dekádu až dvě v minulosti. „Ono v politice stejně jako v byznysu nestačí být dobří, musí se to o vás také vědět... Tato slabina doprovází ČSSD už od časů ve správě země jinak úspěšné koaliční Sobotkovy vlády, šlo o jeden z rozhodujících faktorů volebního debaklu ČSSD v roce 2017. Stejná tragédie se opakovala v komunálních a senátních volbách 2018 a též ve volbách do Evropského parlamentu 2019,“ kritizuje Michal Hašek. „Podle mého názoru, ať již je pan Hašek členem jakékoli kritické frakce, nebo je hlasem volajících na poušti, má pravdu. Ale svádět vše na PR agendu ČSSD nestačí. A navíc, nikdo už dnes ani neví, kolik kteří experti, často i zahraniční, tuto politickou stranu stáli, pokud jde o peníze, a kdo z toho nakonec měl prospěch. Dokonce se lze domnívat, že i prospěch výlučně materiální a osobní. ČSSD jako politická strana to nebyla,“ říká Zbořil.

Dalším faktorem vlekoucí se vnitřní krize ČSSD je podle Haška snaha některých funkcionářů o útlum a absenci otevřené debaty s členskou základnou a jejího aktivního zapojení do záchrany ČSSD. „Socdem v této pro voliče nesrozumitelné hře o koryta, bohužel, pokračuje i nyní gradací tématu dokonce k možnému konci koaliční vlády. Vážný je i fakt, že se autorovi či autorům celé strategie ‚je třeba zabít Staňka‘ podařilo vyvolat po roce klidu další (kolikátou už) bitvu mezi ČSSD a prezidentem Zemanem, která nebude mít v očích levicových voličů vítěze,“ píše Hašek.

„Podle mého názoru ta ‚bitva se Zemanem‘ není zdaleka tak důležitá jako ‚bitva‘ mezi členy strany hned na několika úrovních. Také ‚hra o koryta‘ je jen zjemnění lidové moudrosti ‚Kudy chodil, tudy krad, sociální demokrat‘. To je sice zlé a zlomyslné a ČSSD si takové odsouzení jako celá strana jistě nezaslouží, ale některé aféry, které se dostávají na veřejnost, tuto vulgární moudrost potvrzují. Jak si vysvětlit popularitu na sítích kolující informace o vyšetřovacím spisu ‚Karel‘ (o údajném zločinném spojení představitelů ČSSD a TOP 09), když se o něm mlčí i uvnitř strany? Možná mi unikají některé významné souvislosti, ale té strategii, ‚jak zabít Staňka‘, by snad nerozuměl ani Niccolo Machiavelli. Pokud to byla jen chyba pana Hamáčka, nic se neděje. Chybovat je lidské. Ale kdo se rozhodl vyvolat vládní, a dokonce ústavní krizi, je víc než sebevrah,“ komentuje politolog.

Případný nynější odchod ČSSD z vlády vnímá Hašek „jako opakování kruté historické chyby ministrů demokratických politických stran, včetně tehdejší československé sociální demokracie, v kritických dnech února 1948 jejich demisemi“. „Tuto chybu bychom neměli – v zájmu budoucnosti našeho státu a budoucnosti sociální demokracie, v roce 30. výročí sametové revoluce a pádu totalitního režimu – opakovat,“ uzavřel své prohlášení Hašek. „On ten pojem rekonstrukce vlády trochu Vítězný únor připomíná. Ale situace je, samozřejmě, jiná a i hra na ‚obrozenou Národní frontu‘ je neopakovatelná. Co je však nápadně podobné, je naivita postupu ministrů podávajících, nyní vyhrožujících demisí. Připomeňme si Benešovo: Pánové, abyste se nepřepočítali! A možná ještě hrozivější slova Václava Kopeckého, citovaná Pavlem Tigridem, ‚Nedupejte, dupete nad propadlištěm‘,“ podotýká Zbořil.

Několik oranžových facek? Kotrba má rád expresivní slovní spojení

Politický analytik Štěpán Kotrba naopak v reakci na Haška napsal „několik oranžových facek“. Domnívá se, že výzvy Haška jsou zbytečné. „Protože sociální demokraté se nemění. Stále provádí pouze ‚drobečkovou politiku‘ (1879, Rieger: ‚Musíme (naše práva) sbírati po drobtech.‘) namísto formulace zásadních kroků. Stále pouze olizují koule kapitalismu, namísto toho, aby ho za ty koule chytili a zmáčkli. Sociální demokraté nechtějí socialismus, ale kapitalismus s lidskou tváří. Jsou to takoví Dubčekové. Naivní, neškodně hloupí, ale pro kapitál atraktivní.“

Zbořil k tomu dodává: „Štěpán Kotrba má rád expresivní slovní spojení, ale snad by nemusel tak trochu hádat z výsledku. Situace, které zmiňuje, nedopadly z hlediska dějin dobře, a samozřejmě ani dnes nemáme jistotu, že vše půjde k lepšímu. Zejména, když se tolik lidí snaží, aby tomu tak nebylo. Ta jeho rétorika se mi ale nezdá. Předpokládám totiž, že věří na téměř stopadesátiletou kontinuitu ČSSD. Já mám názor jiný; a hra se slovy levice–pravice, kapitalismus–socialismus jsou pro mne jen literární výpůjčky z české politické poezie.“

Podle Kotrby ČSSD v tuto chvíli nemá kulturní politiku. „Neví, co by měla dělat Národní galerie. Neví, co musí dělat Národní knihovna. Netuší, čeho chce dosáhnout za rok, za dva... Kultura je průtokový resort. A tak jenom rozhazuje ‚kulturní‘ peníze ‚kulturní frontě‘ a čeká, že augusti budou uznale mlaskat, chlastat šáňo na KVIFF a Česká televize povede svatou válku proti koaličnímu partnerovi.“

„Sice bych volil jiná slova (viz výše), ale v zásadě souhlasím. Také nevidím, kdo by, nikoli snad jen z členů, ale dokonce i z příznivců ČSSD, se mohl starat o Národní galerii nebo galerie obecně. S tou Národní knihovnou je to už lepší, ale sám Vladimír Špidla se svými zkušenostmi (nebo dokonce zkušenostmi své paní) z Jindřichova Hradce by mohl potvrdit, že starat se, nebo dokonce stavět Národní knihovnu není jen nějaký druh kulturní zábavy. A pokud jde o Českou televizi, obávám se, že dnes nikdo nevíme, kdo ji vlastně řídí, i když na druhé straně víme dost přesně, kdo ji ‚bezkontrolně‘ financuje,“ uvedl politolog.

Analytik Kotrba také na sociální síti píše o tom, že ČSSD netouží po levicové vládě, ale po splynutí s pravicovými stranami. „Proto se stala partají bohatých velkoměstských úředníků a hipsterů, ne stranou chudých venkovanů. Progresivním děckám z kaváren nedošlo, že bez ‚zločinného‘ oligarchy Babiše jiná než pravicová koalice nevznikne. Jiná totiž vzniknout nemůže. Naučte se počítat do 101,“ uvedl také.

„Na té poznámce o počítání do 101 je zajímavé to, že se o to jedná už skoro třicet let. A nesmí to být víc pro jednu koalici nebo tu druhou. Aby se s tím dalo pohnout, když je třeba. Přeběhlíci a trafikanti nejsou slova, která by se objevila v posledních několika letech,“ připomíná Zbořil. „Snad si ještě vzpomeneme, co to bylo za bouře, když ODS a ČSSD vytvořily menšinovou vládu s podporou ústavní většiny. Vypadalo to, že na Hradě se zhroutil svět, intelektuální nevolená elita tuto smlouvu hanobila a dodnes hanobí jako ‚opo-smlouvu‘. Vzorec 101:99 byl jednou schválen pro ČR a žádná pravice nebo levice ‚nám‘ o tom nebude rozhodovat. A kdyby náhodou chtěla, mediální panditi (mudrci) nás přesvědčí, třeba i na Letné, že tomu jinak nemůže být,“ dodal.

Při debatách o dalších variantách vývoje se objevují spekulace o tom, zda by Andrej Babiš případně získal podporu nejen od SPD, ale i od hnutí Trikolóra. „Pokud jsem správně poslouchal, pan Václav Klaus jr. o této cestě neuvažuje. Aritmeticky by to snad bylo možné, politicky si to neumím představit. Ačkoli, bude-li ODS pokračovat ve svých spíše politologických než politických výzvách, např. ke změnám Ústavy, přímé volbě prezidenta atp. bude asi trikoloristů za nějakou dobu víc,“ komentuje politolog.

„Masaryk tomu říkal logomachie“

Prezident Miloš Zeman ve video zdravici delegátům konference SPD Tomia Okamury uvedl, že hnutí nepokládá za extremistické, ale za radikální. Dále podotkl, že radikalismus znamená cestu ke kořenům. Radikální strany obecně představují podle něj část politického spektra. „Označení extremistické politické strany se objevilo v prohlášení Evropského parlamentu už v roce 1997. Bylo účelově zneužíváno k tomu, aby se v SRN nemuselo mluvit o nacistech nebo neonacistech, v jiných evropských zemích o rasistech nebo o antisemitismu atd. Je to nic neříkající, ale účelově používaný verbální konstrukt a v politice, která má ze své podstaty těžkosti s pojmoslovím, je to slovíčkaření. Masaryk tomu říkal logomachie a zásadně ji odmítal. Ono stačí tvrdit, že některé strany jsou konzervativní, demokratické nebo sociálnědemokratické, křesťanské a komunistické, liberální nebo dokonce liberálně-demokratické a k velké přehlednosti to stejně neprospívá,“ popisuje Zbořil.

„Navíc, když si někdo zvolí pojmenování TOP 09 nebo ANO 2011 či SPD, svádí to přidávat další anonymitu rozšiřující přívlastky. Označení radikální nebo umírněné význam názvu strany trochu zpřesňuje a může být doplňkem názvu někdy snáze pochopitelnějšího než třeba lidová demokracie či občanská demokracie. A radikální křesťanské strany známe i s podtitulem revoluční z některých zemí Latinské Ameriky. Kdysi, v druhé pol. 19. stol., byli čeští radikální demokraté považováni za hrdiny, později div ne za komunisty. Ale srozumitelné to dnes je skoro stejně jako ‚Piráti‘,“ dodal.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Od SPD se ale prezident, jak připomněl, liší v pohledu na zahraniční mise. Zeman řekl, že proti islámskému terorismu se nemá bojovat jen slovy, ale i činy, proto podporuje misi v Afghánistánu. „Přemýšlejte o tom, zda se vaše slova a vaše činy nerozcházejí,“ nabádal delegáty pražské konference prezident Zeman. „V SPD má mnoho jejích členů, hodně voličů a někdy i pan Okamura představy, zejména o zahraniční politice ČR, velmi idealistické. Idealismus a realismus jsou dva limity mezinárodní politiky od nepaměti. Pokud nežijeme ve Francii, SRN, Velké Británii nebo Spojených státech, neměli bychom propadat víře, že někde bouchneme do stolu a bude po našem. Viz třeba jen snahy našich politiků o popularizaci myšlenky dodržování lidských práv. Už nás neposlouchá ani jeho svatost dalajláma, natož Su Tji Aun Shan. Ale bombarduje se stále, i když se Člověk v tísni snaží, aby tomu bylo jen někde. Na prezidentově snaze bojovat proti terorismu není nic neobvyklého, ale nezapomínejme, že jsou to také jen slova a my k němu přispíváme jen z vůle mocných bezmocných,“ podotýká politolog.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil reagoval na zdravici prezidenta hnutí SPD: „Miloš Zeman opět ukázal, že není nadstranický prezident. V sobotu podpořil SPD, která ve společnosti šíří strach, nenávist a falešné informace.“ Zároveň předpokládá: „Nejen, že tím Miloš Zeman takové chování legitimizuje, ale také tím vytváří prostor pro spřátelenou vládu Andreje Babiše, SPD a svých přátel. Takové jednání prezidenta je nepřijatelné, nebezpečné a zavrženíhodné. Ve zdravé a demokratické společnosti nemá co dělat.“

„Pan Pospíšil, nevím, kterou jeho funkci zde označit za nejdůležitější, ale zřejmě předseda TOP 09, by měl vědět z posledních dokumentů o šíření předsudečné nenávisti, že je to právě on, kdo by se mohl dostat do konfliktu s tímto novým příspěvkem k trestněprávní problematice ČR. SPD je parlamentní politická strana, kterou ani předseda TOP 09 nemůže jen tak, jak se mu líbí, zakázat,“ připomíná politolog. „Pokud mluví familiárně o Miloši Zemanovi, se kterým ale jistě krávy nepásl, měl by si uvědomit, že mluví o prezidentu ČR a hlavě státu. Podle Hlavy VI. Ústavy také o vrcholu moci výkonné (dle čl. 54–66). To se vyučuje i na právech v Plzni, kde studoval a působil. Jeho tvrzení je příkladem oné předsudečné nenávisti, ale mj. nemá i logiku. Podle jeho slov by prezident republiky měl pomáhat vzniku ‚nepřátelské‘ vlády a pak by to bylo přijatelné, bezpečné a nezavrženíhodné? A pokud si jako politik obdařený mnoha funkcemi myslí, že SPD šíří strach, nenávist a falešné informace, není pro něho nic jednoduššího než obrátit se na Nejvyšší správní soud a navrhovat zastavení činnosti této zlotřilé strany. Jinak prostřednictvím svého hněvu, stejně jako mnozí jeho kolegové, tuto politickou stranu jen popularizuje,“ dodal.

Mohl by se po pirátsku dostat na střechy obou ambasád…

Piráti podporují petici za vyšší zdanění letecké dopravy. S nápadem přidat se k petici přišel europoslanec Mikuláš Peksa. Nápad okomentoval na sociální síti expředseda TOP 09. „Jedním z velkých darů svobody, kterou jsem půl života neměl, je možnost volně a za přístupnou cenu poznávat svět. Je to i důležitá součást vzdělání. Pokud to Česká pirátská strana chce zdražit a omezit tak cestování chudším vrstvám, jsem zásadně proti,“ uvedl Miroslav Kalousek.

„Pan Kalousek jde na Piráty s velkým citovým zaujetím. Podle mého názoru na ně takové argumenty neplatí. Umím si představit, že když chce někdo létat na premiéry nebo představení oper v Evropě nebo do Metropolitní opery v New Yorku, že je to nepříjemné. Myslím si, že tam ale Piráti nelétají, a když ano, tak nikoli, jak jsme se nedávno dozvěděli, za své. Když ale fandíme Gretě Thunberg a středoškolákům z FFF, kteří nechtějí vymřít díky svým starším generacím, neměli bychom se tak naivně bránit,“ říká Zbořil. „Možná by mohl pan Kalousek domluvit panu Peksovi, aby si šel zademonstrovat před velvyslanectví Spojených států a ČLR. Jedni jsou naši přátelé, druzí nepřátelé. Ale obě země nedávno odmítly jako jediné dohodu o ochraně klimatu, a tak k ní fakticky ani nedošlo. Také by se mohl po pirátsku dostat na střechy obou ambasád, případně je demonstrativně okupovat. K tomu asi nedojde, rychlejší a bezbolestné je zdražit letenky, zřejmě jen u ČSA, těm to neviditelná ruka dovolí,“ dodal.

Na slova Kalouska reagoval na sociální síti producent Jakub Horák. „Já jsem si teda myslel, že jedním z velkých darů svobody, které v půli života Kalda měl, bylo plundrovat s Hávou z Omnipolu ministerstvo obrany a volat o půlnoci ožralej lidem a nadávat jim do čuráků. Nicméně, těší mě, že teď nezapomíná ani na chudší vrstvy. Arogantní boháči, co se zajímají o blaho chudších vrstev, mě vždycky dokážou dojmout. Ale třeba je to jen začátek – a přemýšlet o sobě skutečně je jen důležitá součást vzdělání.“

Zbořil předesílá, že Horák také patří k vašim přispěvatelům, kteří nejdou pro rázné slovo daleko. „Nepochybuji ale, o jeho pravdě, že pana Kalouska během velké kapitalistické revoluce v ČR nikdo neožebračil. Ale tentokrát hájí také trochu můj zájem. Já sice nemohu mávat na Letišti Václava Havla zlatou kartou, ale bolí mne už skoro každá stokoruna. A to nechci ani myslet na to, že by někdy šlo o tisíce a desetitisíce,“ říká politolog.

V uplynulém týdnu rozebírala média poměrně často zdravotní stav Angely Merkelové. Několikrát se totiž u ní projevil třes. A jak vnímal informace, které se v této souvislosti dostávaly na veřejnost, Zdeněk Zbořil? „Myslím, že jde o nevychovanost, ať už se to rozebírá u nás, v Německu, nebo kdekoli jinde. Svých hulvátů máme víc než dost a nemusí se tomu věnovat taková pozornost. Stačí lékařská zpráva, tak jako kdysi musely stačit ty o zdravotním stavu Václava Havla, a nemusí se z toho dělat pouťová panoptikální atrakce.  Chlubit bychom se takovou bezohledností jistě neměli.“


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

9:50 Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Oba státy svým způsobem budují znovu vztahy s Ruskem, nějaký ‚ruský…