Na politické a mediální scéně se po delší době opět setkáváme s hojným používáním termínu „mezinárodní společenství“ ve smyslu společného postupu s pomocí Ukrajině, sankcemi proti Rusku a jeho izolací apod. Otázka ovšem je, do jaké míry toto označení odpovídá realitě světa. Čína, Indie, arabské státy nebo Jižní Amerika součástí onoho Západem deklarovaného „mezinárodního společenství“ nejsou.
Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
„Užívání tohoto termínu vidím jako snahu více rozdělit svět. Je to trošku zrcadlo toho, co říkají Rusové, ti mluví o ‚kolektivním Západu‘. Proto naopak Západ používá nepřesně mezinárodní společenství. Prezident Biden ve svém projevu podnikatelům říkal, že vznikne nový světový pořádek, a specificky použil tento termín, nikoli třeba nový svět. Podle něho USA musejí tento nový světový pořádek vést. Lze to interpretovat různými způsoby. Zvlášť když to říká Joe Biden, si nemyslím, že to dává velký smysl tohle příliš analyzovat. Sám ale předvídal, jaký to bude mít budoucí vývoj. Pro někoho totiž nový světový pořádek přišel po roce 1989. Biden říká, že to bude teď. Myslí to tak, že to tzv. mezinárodní společenství bude stát proti Rusku a Číně? V tom případě to znamená, že Biden předpokládá ruské vítězství na Ukrajině, aby se Západ naplno proti Rusku dlouhodobě mohl postavit,“ uvažuje Best.
„V tomtéž projevu americký prezident řekl, že Ukrajina má veškerou techniku, kterou potřebuje, což je opak tvrzení českých politiků, podle kterých musíme dodat další zbraně a vytvořit bezletovou zónu. Minimálně tím, že to umožníme samotným Ukrajincům dodáním adekvátní vojenské techniky a letadel,“ míní.
Dále se zamýšlí nad tím, jaké změny ve světě by mohl nástup Bidenem anoncovaného nového světového pořádku přinést, pakliže nejde o pouhé řečnické obraty. „Dobrá otázka je, co tím americký prezident myslí, protože Spojené státy de facto stále současný světový pořádek řídí, a co se mělo změnit? Když Rusko na Ukrajině prohraje, svět zůstane víceméně stejný,“ konstatuje a reaguje na otázku, zda viděno z druhé strany to bude v případě vítězství Ukrajiny znamenat i vítězství USA. „Spojené státy to jistě považují za zástupnou válku. Když Zelenskyj kritizuje Spojené státy, že pro ně dělají málo, je evidentní, že Ukrajina má ‚neochvějnou podporu‘, jak zaznívá, ale to je asi všechno. Co Spojené státy chtějí, to je skoro na celou debatu,“ doplňuje.
„New York Times už v říjnu napsaly o tom, že USA vědí, že ruská invaze na Ukrajinu přijde, a myslím, že i Biden mluvil o tom, že se rozhodl zpřístupnit tajné informace, aby svět věděl, že Rusové Ukrajinu napadnou. Jinými slovy to znamená, že Spojené státy měly čtyři měsíce na to, aby dodaly na Ukrajinu cokoli v maximální míře, aby této zemi pomohly. Jenže podle toho, co víme, Spojené státy toho Ukrajině moc nedaly. Takže jaký je cíl USA? Vyplývá z toho i to, jak bude vypadat ten avizovaný nový světový pořádek. Jestli Spojené státy nepočítají s tím, že Ukrajina vyhraje a NATO do války nevstoupí, možná to Biden myslí tak, že oddělíme Rusko definitivně od Západu a tohle bude ten nový pořádek. Jasné rozdělení,“ nastínil politický analytik.
Fotogalerie: - Za Chartu 2022
Z jeho slov může plynout též interpretace, že vzhledem k americkým světovým plánům mohlo USA vyhovovat, když Rusko na Ukrajinu zaútočí, a proto nijak vážně nereagovaly, přestože o chystané invazi měly přesné informace. Besta jsme se zeptali, zda to lze vykládat i takto. „Je to ošklivé, ale myslím si, že o tom takhle uvažovat musíme. Přesně to vědět nemůžeme, protože neznáme přesné plány USA, ale zatím to tak skutečně vypadá. Na druhou stranu slyšíme některé americké experty tvrdící, že bychom se měli více zapojit, a to zase vyvolává dojem, že skutečným cílem klidně může být se nakonec do konfliktu zapojit,“ přemýšlí Erik Best.
Zajímal nás i jeho postoj k úvahám, které poslední dobou ve veřejném prostoru rezonují o určitém rozdílu v přístupu k Rusku ze strany různých zemí Západu. Ve střední Evropě, hlavně u nás, v České republice, v Polsku a na Slovensku, lze vnímat jistou míru nadšení z toho, že můžeme s Ruskem „válčit“, naproti tomu USA, Francie či Německo „jen“ adekvátně a střízlivě reagují, aniž tuto politiku doprovázejí pomyslné fanfáry.
„Částečně je to kvůli tomu, jak o tom mluví politici v daných zemích. Tady u nás zvlášť chybí rozum, racionalita ve vyjadřování. Je to trošku podobné jako s covidem. Když někdo vystupoval rozumně, byl odepsaný. Naopak ti, kdo říkali, že máme na Ukrajinu poslat svoje vojáky, že se má aktivně zapojit NATO, že má vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou a také ji vymáhat, a vůbec neříkají, co by to reálně znamenalo. Zatímco v Americe ministr obrany řekl, že bezletová zóna absolutně ne, protože by to znamenalo, že budeme muset napadnout Rusko, a to nechceme. Řekl to zcela jasně. Bezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar mluvil nedávno v rádiu stejně jasně. Když ale mluví politici a političky, a nechci je jmenovat, všichni ta jména znají, jsou to pouze emotivní vyjádření, nedomyšlená a nedořečená do důsledků, takže ve finále dezinformace šířená projevem. Co jiného to je? Vyzývají, že máme vyhlásit bezletovou zónu, ale už neříkají, že to znamená přímý střet s Ruskem, protože součástí vymáhání bezletové zóny by bylo zničení protiraketových systémů v Rusku a Bělorusku, a tím možná další eskalace, protože Rusku by to dalo důvod k napadení států, které by se na dodržování bezletové zóny podílely,“ varuje Best.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Připomíná i článek z The New York Times týkající se hrozby použití jaderných zbraní. „Mluvilo se tam o tom, že USA i Rusko mají takové menší jaderné bomby, tedy zbraně sice jaderné, ale spíše taktické a že je možné, že je Putin nakonec použije. Tedy říká-li u nás někdo, že máme vyhlásit bezletovou zónu, je to dezinformace a možná i trestný čin. Zatímco na Západě a v Americe určitě prezident říká: ne, ne, ne. V České republice jsou politici strašně nadšení a celé je to emotivní a umělá debata. Naštěstí čeští politici nemají ve světovém kontextu v této věci žádné slovo. Mají samozřejmě slovo v NATO, ale není rozhodující,“ sdělil jednoznačně analytik.
Co se týče NATO, Erik Best zpochybňuje ukrajinské úvahy o zřízení jakéhosi druhého NATO, které by dalo dohromady země ochotné přímo pomoci Ukrajině a zapojit se do její obrany. Jasně též říká, kdo spíše mluvil pravdu ve vztahu, zda o tomto plánu byla řeč při schůzce premiéra Fialy a jeho dalších kolegů s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Ten návrh je podivný. Kdo by byl členem té nové organizace nebo aliance? Jsou to hlavně Spojené státy, které se nechtějí zapojit do této války, je to jejich oficiální politika. Bez Spojených států zároveň žádná alternativní aliance nebude. Do toho by bez USA šel málokdo. Česká republika má velké plány, když za ně nemusí nést žádnou odpovědnost, ale nevidím, že by chtěl někdo Ukrajincům z Prahy přímo posílat naše stíhačky. Zelenskyj přichází každý den s novým nápadem, v tomhle smyslu je trošku jako Trump, ten také pořád přicházel s novými nápady, budil zájem a byl stále v médiích. Je to stejná taktika. Nebral bych to příliš vážně, jakkoli pro to lze mít pochopení, protože Zelenskyj řídí stát, který se brání ruské armádě,“ má jasno. A jestli o tomto plánu Zelenskyj mluvil s Fialou, Morawieckým a Janšou? „Spíše bych v tomto případě věřil mluvčímu Petra Fialy, když uvedl, že o tom vůbec nebyla řeč,“ dodává Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
