„Pro nezaujatého pozorovatele z vnějšku – skoro nic. Vymýšlet se dá leccos, ale na strategii se nic nemění, o taktice se toho příliš neříká,“ komentuje víkendový sněm hnutí ANO politolog Zdeněk Zbořil. To, co se odehrávalo v kuloárech, se podle něj časem jistě dovíme. „Ale není to také příliš zajímavé. Asi by bylo nejzajímavější vědět, jak se ANO bude bránit ‚pětikoaličnímu efektu‘, který se bude muset do regionálních voleb nějak přepracovat kvůli předpokládané únavě pětikoaličního materiálu a hledání nových spojenectví jako možné náhrady již zdiskreditovaných antibabišovských koalic,“ říká.
Který z nedávných lídrů SSSR či Ruské federace byl nejlepší?Anketa
A jak hodnotit proslov staronového předsedy hnutí Andreje Babiše? „To, co se dostalo na veřejnost, již bylo několikrát oznámeno ještě před sjezdem. Při známé intuitivní tvořivosti Andreje Babiše se dají očekávat dnes ještě neznámé proměny již relativně stabilní struktury hnutí a snahou po zvýšení schopnosti reagovat na předpokládané hříchy pětikoaliční vlády,“ uvedl Zbořil. „Že by pozvali na tento sjezd někoho jako kdysi Václava Bělohradského, snad nikdo nepředpokládal, a protože lze očekávat bouřlivější vývoj ve vnitrostátních problémech doma, odpovídal tomu částečně již publikovaný text projevu Andreje Babiše. Nebyl ideologický, i když mu to někteří pravo-leví komentátoři připomínají, ale to ve skutečnosti snad nikdo neočekával,“ dodal. Vzhledem k atypické povaze hnutí nechce raději politolog ani více upozorňovat na nějakou konkrétnost. „To raději nechme na starost politologickým ‚kazatelům‘ v ČT, kteří jistě něco pozoruhodného objeví,“ podotýká.
Jediný program vlády jsou koryta? Zatím to tak vypadá
„Catch-all party máme dneska ve vládě,“ říká Babiš s tím, že jediným programem vlády jsou koryta. „Zatím to tak vypadá. Panem Rakušanem ještě před sestavením koaliční vlády ohlášené ‚čistky‘ jsou rychlé, intenzivní, až by se dalo říct, že unáhlené. Předseda vlády ale má zřejmě svoje termíny, které se snaží dodržovat, aby se mu nedostalo mentorského pokárání. Někdy to nemusí být ku prospěchu věci, ale co dnes víme o tom, co bude za čtyři dny? To, že se on a někteří jeho kolegové domnívají, že budou jmenovat guvernéra České národní banky a celou její radu, je sice vada na kráse, ale třeba si myslí, že se jim to s něčí pomocí podaří,“ popisuje Zbořil.
Fotogalerie: - Německé ceny
Vládní úředníci jsou podle Babiše vystaveni teroru, protože někteří z nich jsou „babišovci“. Přitom bojovali za stát. „Do vnitřností státní administrativy tolik nevidím, abych mohl toto tvrzení potvrdit, nebo vyvrátit, ale z různých reakcí lidí na MZV, MZ a MV na něco podobného lze usuzovat,“ komentuje Zbořil. „Ale který premiér, po letech menšinových vlád, by takové příležitosti odolal. Teď by jenom měli dávat pozor, aby, jak říká jedna z postavy Havlovy Zahradní slavnosti, ‚nevylili s dítětem i vaničku‘,“ dodává.
Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
V souvislosti s více než třiceti lety naší demokracie hovořil Babiš o korupci. „Podle vysílání některých programů a seriálů ČT se to zdá být ještě horší, než tvrdí Andrej Babiš. Jsou to sice jen ‚hrané dokumenty‘, jejichž posláním je odepsat celou generaci politiků devadesátých let a doby po roce 2000, ale jde z nich strach. A ti, kteří připomínají zlaté časy období prezidentování Václava Havla, by si měli uvědomit, že něco se, alespoň podle této kampaně ČT, nepovedlo,“ říká politolog. „I když zmínky o Chemapolu jako velko-mafiánské organizaci vypadají trochu zaujatě, přece už dávno mnozí vědí, že ‚tajemné nitky‘ nevedly jen do Slušovic, ale také v té době i na Hrad,“ dodává s odkazem na dokumentární cyklus ČT Polosvět, který pojednává i o obchodech s lehkými topnými oleji a zmiňuje i holding Chemapol, kterému první český prezident prodal svůj podíl v paláci Lucerna.
„Vondrák má své obdivovatele, dělá dobrý dojem“
ANO si bude volit nového předsedu za dva roky. Výměna na postu šéfa strany ale může proběhnout dříve, pokud Babiš oznámí, že bude kandidovat na prezidenta. Že se o post může zajímat, dal najevo hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Jenže může mít do budoucna šanci? „To je příliš náročná věštba, zejména pro někoho, kdo nesleduje každý krok dění uvnitř ANO. Mohu jen říct, že podle dostupných informací nejrůznějších médií má pan Vondrák své obdivovatele, dělá dobrý dojem a je zkušeným regionálním politikem, který by mohl případně místo Andreje Babiše vést toto hnutí,“ komentuje politolog. „Asi by mu dal trochu jinou podobu, ale to je jen uvažování jako o těch pověstných rybách a rybnících,“ dodává.
Psali jsme:
Novelu pandemického zákona nakonec Poslanecká sněmovna schválila, avšak neprošla u senátorů, a tak ji poslanci dostanou na stůl znovu. „Nechápal jsem ten náhlý intenzivní zájem vládních poslanců o schvalování této nepostradatelné novely, které dali přednost před státním rozpočtem a jinými důležitými věcmi. Snad se nedomnívali, že termín začátku americké války na Ukrajině je pro ně nějaký závažný termín. Konec konců pan ministr zdravotnictví, ačkoliv je dnes kritizován a zesměšňován, se k celé věci zachoval nejklidněji,“ říká politolog. „Horší je to s tím náhle zhrdinštělým Senátem. To je trochu vada na kráse. Ale volby se blíží, a tak někteří v Senátu neznají ani bratra, ani sestry. Jde jim tak trochu o živobytí na nakolik let. Tak proč si zase jednou nedupnout. Zvlášť když to nic nestojí a je to k ničemu,“ dodává.
Znají datum, kdy to začne? Zvláštní...
Podle některých zdrojů udeří Rusko na Ukrajinu ve středu. „Je to zvláštní, že prezident a vláda Spojených států znají přesné datum, kdy to všechno začne. Je to zřejmě jejich zbožné přání, aby tomu tak bylo,“ předesílá Zbořil. Důvody k tomu jistě mají, zejména doma. „A to se pak snadno najde ospravedlnění nějaké akce i v zahraničí. Třeba bombardování amerického torpédoborce v Tonkinském zálivu, zbraně hromadného ničení v Iráku, bojové plyny dočasně umístěné v Sýrii, zájmy United Fruit v Chile, neznámý Islámský stát, který zlikvidoval WTC v New Yorku. A tomu všemu podle amerických prezidentů měl dopomáhat Bůh! Tak proč by dalším důvodem nemohla být na videu už připravená ‚ruská agrese‘ na Ukrajině, Krymu a v Černém moři. Navíc, když ve Spojených státech už dávno existuje veledílo hollywoodské kinematografie Vrtěti psem!“ dodává.
Fotogalerie: - Mír pro Ukrajinu
Politolog připomíná, že ve Velké Británii si ministryně zahraničních věcí myslí, že je proti „Rusům“ třeba bránit Voroněž a Doněck. „Zřejmě se domnívá, že se jí za to dostane stejné pocty – jmenování členem Horní sněmovny jako Tony Blairovi, když se mu podařilo společně s francouzským prezidentem Sarkozym doslova ‚utratit‘ dlouholetého politického partnera v Libyi. Nebo si jen chtějí zopakovat ‚Útok lehké kavalerie‘ na Krym v polovině 19. stol. Mohlo by to být ale i něco jako koloniální války ve stejné době v Africe,“ uvažuje Zbořil. „Někomu by se mohlo zdát, že Velký bílý otec ve Washingtonu zešílel, ale proč ne! Nebylo by to poprvé a zřejmě, a jak usuzuji z reakcí jeho spojenců, nebude tomu ani tak naposled,“ dodává.
Británie, Nizozemsko, Japonsko a Lotyšsko následovaly USA a vyzvaly své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci urychleně odcestovali z Ukrajiny. Česká diplomacie také varuje. „Je to jen reakce vlád na skutečnost, že o stavu věcí už nerozhodují a nad mapami budoucích bojišť sedí generálové, kteří počítají lidské a materiální ztráty v nastávajících válečných hrách. Ty se sice mohou vymknout hráčům pokeru z limitů jejich schopností vidět a rozhodovat. A pak už bude jedno, zda si ještě alespoň někteří uvědomí, že nejde o zábavu v nějakém z kasin v Las Vegas,“ dodává.
Politolog přidává i tento komentář: „Když se ale zdá, že se lidé v uniformách jakékoliv barvy nemohou dohodnout na pravidlech svých her, nezbývá nic jiného než snažit se zařídit po svém. Jde přece také o život a není moc hrdinů naší doby, kteří by o něj chtěli přijít. A jistě ani nerozhoduje, zda by to mělo být na Ukrajině, v Baltském a Jihočínském moři nebo v okolí Kurilských ostrovů, kde všude jsou neuralgické body ‚ruského obklíčení‘ ochránců lidských práv a naší vrchnostenské demokracie.“
Neutralita? Bude potřeba originální řešení
V souvislosti s Ukrajinou se začal používat pojem „finlandizace“. Jenže může dojít k tomu, že nakonec řešením bude nějaká forma neutrality Ukrajiny? Lze si to představit? „Přiznávám se, že si to představit neumím. Je to jeden z evropských pokusů z let studené války, kterému ale přecházely dvě fáze finské ‚zimní války‘ se Sovětským svazem, její vyústění v dohodu, která měla Finsku zajistit omezenou možnost neutrality. Nestačily na to vojenské schopnosti maršála Carla Gustava Mannerheima a obratnost dlouholetého prezidenta Urho Kaleva Kekkonena, ale také vůle Sovětského svazu bránit rozšiřování základen NATO do bývalé ruské autonomní oblasti,“ popisuje Zbořil. „Ekonomické důvody nebyly srovnatelné s tím, co očekávají budoucí dobyvatelé na Ukrajině. Touto severní oblastí nevedla žádná euroasijská hedvábná cesta a Velká severní cesta byla většinu roku uzavřená. To dnes už několik let neplatí, a i když dnešní politici někdy podléhají představám o historických stereotypech, hned první výstřely nebo pohledy na cíle v dnes sledované oblasti z vesmíru ukazují, že tentokrát, pokud k válečné situaci skutečně dojde, budou válka i mír vyžadovat originální řešení. Anebo ho vůbec nebude třeba – cesta mezi je jen jednosměrná,“ dodal.
Vojenská aktivita Ruska vůči Ukrajině by prý znamenala konec evropského plynovodu Nord Stream 2, který je připraven ke spuštění. „Pokud budou o takových věcech rozhodovat generálové, buď to bude pro lidstvo nebezpečný precedens, nebo si v podstatě nedělitelný svět velkých financů bude muset najít novou kompenzaci svých ztrát. A pak se konflikt mezi bohatstvím a chudobou, chcete-li mezi chudými a bohatými, zvětší tak, že hraní si na válku a na nemocné velmoci se může stát stále se vracející světovou revolucí, kterou nelze z jednoho strategického bodu řídit,“ popisuje. „Projeví se jako bouřlivě vznikající choroboplodná buňka rostoucí do nepředstavitelných tvarů a rozměrů. Její původci budou dávno zapomenuti, stejně jako svět, který před tímto stavem existoval, a jak říkal Albert Einstein, válčit se zase možná bude jen kameny a kyji,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
