„Nepatřil jsem do Gottova společenského okolí. Ale mám svoje vzpomínky z doby, kdy nám bylo patnáct let. A také ze dnů, které se nás týkaly velmi bolestně. Dovolte, abych nemusel odpovídat,“ uvedl na úvod k loučení s legendárním zpěvákem politolog Zdeněk Zbořil. „Snad ale přece jen stojí jedno rozloučení za připomenutí. Je to asi dva roky, kdy Karel Gott, Karel Šíp a Pavel Šporcl nahráli ten známý smutně komický klip. Utkvělo mi to v paměti. Tři veleumělci se loučili. Bylo to dojemné, legrační a neopakovatelné,“ dodal.
Fotogalerie: - Gott v porodnici
Premiér Andrej Babiš hovořil nejdříve o státním pohřbu, s rodinou byl dohodnut pohřeb se státními poctami. V sobotu bude v tento den také vyhlášen státní smutek. Veřejnost se bude mít možnost rozloučit se zpěvákem Karlem Gottem v pátek 11. října v Paláci Žofín v Praze.
„Mám na něj trochu jiné vzpomínky a jinou povahu, než ti, co tak spěchají oznámit světu, že se s ním znali. Zapamatoval jsem si ale z jeho dříve vysmívaného a nyní oslavovaného interview z roku 2009 jednu větu: Chceš-li vidět Boha, podívej se do zrcadla! A jaká může být pro Karla Gotta větší pocta než rozloučení s rodinou a zádušní mše v Chrámu sv. Víta?“ podotkl Zbořil.
Fotogalerie: - Karel Schwarzenberg sedící, spící
Teolog Tomáš Halík se ostře ohradil proti tomu, že by se měl pohřeb Karla Gotta konat v katedrále sv. Víta. „Projevit úctu k uměleckému talentu zemřelého je jedna věc, šílený a nevkusný nápad s národním pohřbem v katedrále věc druhá. V tomto pokusu o mytizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin a také o další pokus zatáhnout náboženské a církevní symboly do politiky zemanovsko-babišovského populismu,“ napsal Halík v dopise adresovaném sekretariátu pražského arcibiskupa a dalším církevním složkám. Na dopis upozornil server Forum24.cz. Podle Halíka jde o projev hrubé
neúcty nejen vůči hrdinům disentu a skutečným tvůrčím umělcům, nýbrž i vůči ohromnému množství občanů, kteří se před komunistickou mocí nesklonili. „Je to zároveň tragikomické poselství o současných národních hodnotách, národním sebepochopení a sebeúctě, které tím ‚Gottland‘ vysílá do zahraničí,“ dodal Halík v dopise.
„Snad mohl Tomáš s tím svým ‚rejžkováním‘ počkat až po pohřbu. Těm ostatním se ty pomluvy snad mohou prominout, ale on by mohl být jako muž víry a církve trochu zdrženlivější. Takto to vypadá, že je v něm méně zbožnosti než v Karlu Gottovi,“ komentuje politolog.
Fotogalerie: - Gott a slzy
Žil a pracoval pro lidi, a nikoli pro zábavu a radost Gustáva Husáka
V době, kdy se hovořilo o ryze státním pohřbu, reagoval exministr zahraničí, čestný šéf TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg pro PL takto: „Vynikající zpěvák, nesmírně oblíbený u nás i v Německu. Návrhy Babiše a Zaorálka slouží spíše jejich popularitě než úctě vůči Karlu Gottovi.“ Podle jeho slov by nebyl státní pohřeb příliš namístě. „Vědci jako Wichterle, hrdinové druhého, třetího odboje takto poctěni nebyli. Gott byl báječný zpěvák, ale ať vládl kdokoliv, žil jako v bavlnce a skvěle vydělával. Státní pohřeb je v tomto případě poněkud přehnaný,“ konstatoval kníže. V sobotu pak na Facebooku napsal: „Zneužití smrti. V posledních dnech se odehrává opravdu poněkud smutná podívaná. Nejdříve se různí politici předháněli nikoliv v úctě velkému umělci, ale aby si sami zvýšili oblibu. Snažili se zajistit státní pohřeb. Patrně je potom někdo poučil, že to není možné, a dopadlo to poněkud trapně. Horší ale je, co se stalo teď. Je pozoruhodné, že člen přípravného výboru hnutí Trikolóra navrhl, aby se pražské letiště už nejmenovalo Letiště Václava Havla, ale navrhl jeho přejmenování po Karlu Gottovi. Samozřejmě, stejně jako ve výše uvedených případech, nejde o poctu zmíněnému umělci. Jde především o trapnou pomstu obou Klausů našemu prvnímu českému prezidentovi,“ napsal také na sociální síti.
Fotogalerie: - Drahošovci před Rudolfinem
Kdo je nejlepší moderátor?Anketa
„Je to dost silná káva, poslouchat taková slova od člověka, který si podával ruku s teroristou a válečným zločincem Hashimem Tacim. Karel Gott zřejmě překáží agitaci ve jménu totality, o které je u nás rozhodnuto dokonce zákonem,“ reagoval Zbořil. „Žil a pracoval pro lidi, a nikoli pro zábavu a radost Gustáva Husáka. Pan Schwarzenberg by svou vynikající němčinou mohl vysvětlit nejen svým soukmenovcům, ale i obyčejným obdivovatelům Karla Gotta v Německu, že se mýlili a třicet tři let obdivovali normalizačního zločince. Pravda ovšem je, že snahy stále něco přejmenovávat jsou sociální nemocí v Čechách po staletí. Kdyby se s tím v souvislosti s Karlem Gottem šetřilo, nedopadlo by to tak ostudně jako se zneužíváním jména Václava Havla. Karel Gott z moderních českých a československých dějin hned tak nezmizí, na rozdíl od knížat, prelátů a hofrátů. Proto žádnou uličku, lavičku, most neb letiště nepotřebuje.“
Psychiatr Radkin Honzák na serveru Aktuálně.cz napsal, že se mu protiví, jak dnes vládnoucí soldateska zneužívá skonu Karla Gotta. „Je smutné, že umřel člověk, kterého mnozí lidé měli rádi, a je pochopitelné, že smutek je přirozenou reakcí na tuhle ztrátu. Naprosto nechutná a odporná je hysterická kampaň, kterou de facto ke svému zviditelnění spustila ta soldateska, která tu teď zaujímá vedoucí pozice, počínaje vládou a konče tím trapným představitelem katolické církve,“ uvedl doslova Honzák.
„Nevím, zda si pan dr. Honzák přečetl a spočítal tu smršť negativních ohlasů, která jeho tentokrát vulgární slova způsobila. Není to v poslední době v jeho veřejných vyjádřeních nic nového. Pokud chce někoho nazývat soldateskou, která vede nechutnou kampaň, ať se začte do přívalu urážek, které se dotýkají citů rodiny zesnulého, a uvědomí si, jak to může působit na jejich duševní zdraví. A rozhlédne se po svém okolí, s kým stojí v jedné řadě. Pokud myslí tím „trapným představitelem katolické církve“ Tomáše Halíka, možná si myslí, že se blíží k poznání pravdy. Avšak přesto by mohl i v tomto případě lépe vážit svá slova. Je přece jen lékař, i když jen psychiatr, a mohl by své potenciální pacienty vystrašit,“ komentuje politolog.
Rozdíl mezi podpisem Karla Gotta a Dagmar Veškrnové…
Pavel Šafr na serveru Forum24.cz konstatoval, že tu není 100 procent obyvatel České republiky, kteří by Karla Gotta uctívali. Neopomněl zmínit, že Gott se nechal zkorumpovat komunistickým režimem a nechal se podle něj zneužít k ostudné proklamaci loajality vůči diktatuře, když se postavil v Národním divadle do čela umělců, kteří podpisem Anticharty legitimizovali pronásledování disidentů. „Gott se prostě choval jako komunistický lokaj první třídy. Jak byl grandiózní jeho hlas a jeho vzestup, tak byl i hluboký jeho morální pád,“ uvedl Šafr.
„Teprve před několika dny jsme se dozvěděli z filmu o Vile na Kampě, že jediným člověkem, který tehdy v Národním divadle povstal, odešel ze sálu a volal, že s tím, co Jiřina Švorcová čte, nesouhlasí, byl Jan Werich. Že nám tuto informaci tajil předlistopadový režim, odpovídalo jeho povaze. Proč ale se o tom třicet let mlčelo? Snad aby se ti, co podepisovali, mohli na jméno Jana Wericha vymlouvat? V jaké situaci byl Karel Gott a nějaký neumětel, kterého k podpisu nikdo nezval?“ ptá se Zbořil. „Znal jsem stovky lidí, kteří chtěli jezdit do zahraničí, nebo prodávat svoje díla třeba prostřednictvím dnes zapomnětlivé Medy Mládkové. Ti nepodepsali, ale nikdo to na nich ani nechtěl. Kameraman Standa Milota podepsal Chartu a jako chartista poctivě ‚praktikoval‘. Přesto mohl jet točit prostřednictvím Art centra do Indie. Někdo se za něj musel zaručit. Ale pro režim nebyl tak atraktivní, aby jej nutil podepsat tzv. Antichartu. Jaký je rozdíl mezi podpisem Karla Gotta a Dagmar Veškrnové? Byl to také ‚hluboký mravní pád‘ a jak se z něho postavila opět na nohy?“ dodal.
A před jakou volbou v souvislosti s Antichartou vlastně Gott stál? „Před stejnou volbou jako Dagmar Veškrnová, byli různí národní umělci, herci a filmaři. Ještě v roce 1987 se při přijímání na některou vysokou školu v Praze dávala otázka, zda uchazeč souhlasí se vstupem vojsk Varšavské dohody do ČSSR v roce 1968. Oba se rozhodovali sami. Kdyby ale nepodepsali, asi by Karel Gott nezpíval ani s Plastic People of the Universe a čsl. film a televize by přišly o talentovanou herečku, která v roce 1992 uváděla ve svém CV, že do té doby vystoupila v 280 rolích. Zda je to pravda, nebo není, nevím, ale rozhodně i ona rozdávala radost, možná víc před rokem 1989 než později,“ říká politolog.
Některým lidem snaha o důstojné rozloučení s hudební legendou připomíná propojení, do kterého zamíchávají i prezidenta Zemana a komunisty, a padají slova o neonormalizaci. Respekt napsal, že kariéra Karla Gotta by nebyla „myslitelná v žádném jiném než v autoritativním režimu, který si udržuje kontrolu nad kulturním provozem“.
„Byla kariéra Karla Gotta větší v ČSSR, nebo v SRN? Podle honorářů to bylo jistě v Německu. A to i v tom ‚demokratickém‘ a západním. Nebo že bychom se mýlili a tehdejší SRN byla také autoritativní a totalitní? Mohli jsme se před několika dny zeptat hráčů Borussie Dortmund před utkáním s pražskou SK Slávia. Jak to, že znají „Včelku Máju“ a považují ji za klubovou hymnu, i když je nejméně z poloviny ‚totalitní‘,“ komentuje Zbořil.
Psali jsme:
„Měl se snad v roce 1977 upálit jako Jan Palach v lednu 1969?“
Známý herní vývojář Daniel Vávra se ke skonu Karla Gotta také vyjádřil. Ačkoli Vávru Gottova tvorba nebavila, nikdo podle Vávry neměl právo po Gottovi žádat, aby se stal symbolem odporu proti komunismu, a v roce 1977 prý žádná poptávka po revoluci nebyla.
„Samozřejmě. Navíc Charta 77 nebyl žádný revoluční program, ale výzva k dialogu s mocí, jehož východiskem měly být protokoly o evropské spolupráci z Helsinek 1974. I toto novodobí konstruktéři dějin neradi vzpomínají. Zřejmě proto se vzpomínají jen Václav Havel a Jan Patočka. Jiří Hájek, který je autorem mezinárodněprávního fundamentu Charty a byl jedním z prvních tří mluvčích, se nám z nového dějepisu trochu vytratil,“ uvedl Zbořil.
„Měl se snad v roce 1977 upálit jako Jan Palach v lednu 1969? To přece neudělal ani jeden z chartistů a nikdo to po nikom nežádal. Václavu Havlovi stačilo v roce 1989, že mohl na balkoně Melantrichu stát s Gottem a Karlem Krylem. Pak už je ke své velikosti nepotřeboval. A ti dva ani jeho,“ podotkl.
Během středečního vzpomínkového vysílání České televize se objevila spousta známých umělců. Měli jedno společné – všichni bez výjimky se o Gottovi vyjadřovali s úctou. Mnozí z nich také hovořili o tom, že zpěvák spoustě lidí za minulého režimu pomáhal, ale nechtěl, aby se o tom vědělo. Jak k tomu pak sedí nálepka člověka, který se „zaprodal režimu“?
„Kdo se z těch vzpomínajících nezaprodal? A kdo z nich, a to je možná ještě horší, se zaprodal režimu velkých privatizačních loupeží, restitucí a vývozu národního majetku do anonymního zahraničí? A to na Západ, Východ i jihovýchod. Pokud jde o tu pomoc, Gott nebyl jediný a sám. Stejně jako jemu bylo i těm ostatním nepříjemné se tím chlubit. Ale těch chlubivých, zdá se mi, je dnes více mezi těmi ‚nezaprodanými‘,“ komentuje Zbořil.
„Pokud jde o ty neznabohy z KDU-ČSL…“
Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov připomenul, že Gottova skonu si všimli i v Ruské federaci. „Zemřel Karel Gott, český slavík, zlatý hlas sovětské estrády a hlavní symbol družby národů socialistického tábora,“ přeložil tweet novináře Komsomolské pravdy Dimitrije Smirnova. K jeho tweetu se vyjádřit bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „A ta Anticharta... Ale o mrtvých jen dobře. Stejně nám vláda tají, že ho na příkaz EU utloukli migranti.“ Vzápětí pak vysvětloval, že tweet byl hlavně upozorněním na to, jaká se k nám valí propaganda.
„V Nerudově ul. v Praze visel, možná ještě visí, za okny jedné hospody fotografie, na které si připíjejí z velkého půllitru Boris Jelcin a Václav Havel. Předpokládám, že něco podobného mají uloženo i v Moskvě. Jako symbol družby,“ podotýká Zbořil. „Pokud jde o ty neznabohy z KDU-ČSL, kteří v poslední době rádi mluví o smrti někoho jiného, mohli by se nad sebou trochu zamyslet. Jistě vědí stejně jako já, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. A smrt se nevyhýbá ani členům KDU-ČSL,“ dodal
„Vždycky jsem toto přirovnání používala jako velikou nadsázku, ale dneska jsem si uvědomila, že je to s námi asi mnohem horší. Je mi smutno z toho, že si v Česku závidíme i hezké počasí na pohřbu. A je mi trapně z toho, že necítíme žádný stud debatovat a polemizovat o pohřbu (a jeho státnosti a nestátnosti...) a zásluhách člověka, který naposledy vydechnul před pár hodinami. Hyeny,“ uvedla Černochová.
„Paní poslankyně má více rozumu, morálky a citu než mnozí její spolustraníci a političtí kolegové. A samozřejmě i mnozí mediální nezdvořáci, nebo dokonce i akademické autority, které, zdá se, už dávno pozbyly své důstojnosti. Hyeny je dobrá nadávka, ale zřejmě to už ani není jen nadávka,“ komentuje Zbořil.
Mgr. Jana Černochová
Člen RRTV Vadim Petrov napsal na svůj facebook, že díky plivancům na Karla Gotta si prý mohl pročistit seznam virtuálních přátel. „Je to jako s plevelem. Když ho necháme, ničí nám zahradu. Když tolerujeme zlo a zášť, kazí nám život,“ uvedl.
„Pan Vadim Petrov je mezi členy RRTV skoro výjimkou. Jako radní ale jistě dobře ví, že zlu a záští je třeba se naučit. Lidé se zlými a záštiplnými nerodí. Vypadá to, že chyby se dějí už při výchově v klínu mateřském, na školách základních, o středních ani nemluvě. Stále děsivější informace docházejí z vysokoškolského prostředí. Že k této patologické výchově/nevýchově přispívají média už také není tajemstvím. Anonymní nevychovanci, jejichž pubertální zuřivosti nejsou uchráněni ani osoby vážené, jsou chorobou české společnosti.
Rozhodnout se, zda jsme ještě schopni se jim bránit a ubránit, zdá se nad lidské síly,“ říká Zbořil.
Pražští politici přicházejí s návrhy, které místo v Praze by mohlo nést jméno zesnulého Karla Gotta. V první městské části je podle jejího místostarosty Petra Hejmy několik možností, jít by mohlo mimo jiné o pojmenování velkého sálu Lucerny. Dalším územím, kde by mohlo některé místo nést zpěvákovo jméno, je Praha 5, ve které žil. Na internetu se objevil ve veřejné diskusi nápad dát Gottovo jméno některé ze stanic plánovaného metra D. Návrhy se bude 23. října zabývat místopisná komise rady hlavního města, která bude předem chtít, aby se k nim vyjádřila Gottova rodina, řekla ČTK předsedkyně komise Eva Novaková.
„Už jsem na tuto otázku odpověděl. Komise je to poslední, co bude ty, kteří měli Karla Gotta rádi, zajímat. Pozůstalí a přátelé budou chodit k jeho hrobu, ať bude kdekoli. Ale mohu-li si dovolit něco doporučit, ať ten memoriál není na Praze 6, dokud tam bude starostovat pan Kolář. Ten se rozhoduje rychle, rázně a přísně. Možná by se pustil i do Karla Gotta,“ upozorňuje politolog.
Lidové noviny v rámci vzpomínání na zemřelého Karla Gotta zveřejnily rozhovor, který poskytl v roce 2001. Zpěvák v něm odhalil své názory na politiku. „Jsem přesvědčený, že zvlášť v posledních stoletích nejde o žádné omyly, naopak politika se odvíjí podle přesných scénářů, nic se neděje náhodou, i to nejhorší jako války,“ myslel si zpěvák a přidal příklady. Varoval také před budoucností, kde bude možné si o každém vše zjistit. „Běh světa řídí tyto vysoké nadstátní kruhy, tzv. ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace.“
„Znám to interview, které s ním dělala paní Machalická. Ta se Gottovi tak trochu posmívala kvůli „iluminátům“, ale pak nechala tento rozhovor beze změny před několika dny publikovat. Ať si to každý přečte, je tam více moudrosti než v projevech mnoha našich, evropských a světových politiků. A kdyby Karlu Gottovi po vzoru paní Machalické nevěřili, doporučuji jim Das Finanz Kapital Rudolfa Hilferdinga. Je sice už z let 1912/1913 (a je to, pokud se nemýlím, pět dílů), ale ty stovky podobných textů, které od této doby byly vydány, jen opakují jeho hlavní teze. Že o nich Karel Gott něco ví, není jeho ostudou a k smíchu. Směšní jsou jenom ti, kteří o tom pochybují,“ komentuje Zbořil.
Na Frekvenci 1 uvedl prezident Miloš Zeman, že příští rok udělí Karlu Gottovi Řád bílého lva prvního stupně. Letos nechce rodinu krátce po úmrtí zpěváka vystavovat této ceremonii. V rozhovoru Zeman také řekl, že mezi vyznamenanými bude i exprezident Václav Klaus.
„Já to slyšel na Frekvenci 1 a připadá mi to rozumné. Dokonce i ten metál pro Václava Klause. Někdo to možná bude kritizovat, ale proč ne! Ti, kteří podobné vyznamenání odmítali, nebo dokonce odmítají ještě dříve, než se prezident rozhodne jim ho udělit, vlastně říkají, že buď nemají rádi medailování, nebo by je rádi přijali třeba z rukou pana předsedy Senátu. To je také charakteristický projev jejich velikosti a schopnosti určit si svou cenu,“ říká politolog.
Ing. Miloš Zeman
Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela v neděli herečka Vlasta Chramostová, signatářka Charty 77. Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský vyslovil názor, že pokud by si někdo zasloužil pohřeb se státními poctami, tak je to právě ona. Ministr kultury ještě v neděli potvrdil, že její pohřeb se bude konat se státními poctami.
„Snad by se pan dr. Rychetský měl věnovat spíše svému úřadování na Ústavním soudu než komentovat každou politickou aktualitu, jak v poslední době činí. Chápu, že jako bývalý člen KSČ nebyl Karlu Gottovi soudruhem a s jinými soudruhoval. Snad by mohl nechat rozhodnutí o státních poctách na panu prezidentovi či ministrovi kultury a na panu kardinálu Dukovi. Pan dr. Rychetský ještě na Pražském hradu nesedí, ani v ornátu, ani v komži,“ komentuje politolog.
A co říci na závěr? Zdeněk Zbořil uzavírá dnešní Rozjezd takto:
„Snad by stačilo místo té přemíry slov, kterými jsme zahlceni, jen několik veršů:
Místo, kam jdu, neznámé je. Leč, jak jsem tam dorazil,
nevěda, co se to děje, všechno jsem hned pochopil.
K vysvětlení nemám sil: Duch můj v nevědění žije, a přece tím silnější je.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
