Pokud návrh Evropské komise schválí národní vlády, bude mít Brusel pravomoc nařídit členským státům, aby kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezily během nadcházející topné sezony spotřebu plynu o 15 %. Úspory se mají týkat období od konce letošního srpna do konce března 2023. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Co tomuto nápadu říkáte?
Víte, mně tu něco nehraje. A to něco je ta formulace „kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu“. Ta formulace jako by podsouvala, že nás chce Rusko odstřihnout od plynu, a my se na to odstřihnutí připravujeme, protože tušíme, že k němu dojde. Ale…
Zaprvé: Před rokem soudní dvůr Evropské unie potvrdil zákaz zvýšení kapacity plynovodu OPAL, prý protože by to porušilo unijní zásadu energetické solidarity. Jinými slovy: Nepovolíme pustit plynovodem víc plynu, protože někdo by mohl mít víc. Nechť raději všichni mají stejně málo, tak je to solidární.
Zadruhé: V březnu 2022 místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že EU se zbaví závislosti na ruském plynu „mnohem dříve než v roce 2030“ a že už letos sníží dodávky o dvě třetiny. Z prohlášení Evropské komise pak vyplývá, že za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Bez jakéhokoliv dalšího komentáře konstatuji, že Nord Stream 1 od čtvrtečního rána jede cca na třetinu.
Zatřetí: Německo zcela dobrovolně, vědomě a záměrně zablokovalo ropovod Nord Stream 2, který je paralelní s ropovodem Nord Stream 1 a měl znásobit jeho kapacitu na dvojnásobek. Nord Stream 2 je hotový, natlakovaný, stačí jej spustit – ale Německo by k tomu muselo poskytnout certifikaci. A to odmítlo udělat. Volání, že je málo ruského plynu, tedy nekoresponduje s faktem, že Německo odmítlo víc ruského plynu.
Začtvrté: Na konci října 2021, když se mluvilo o energetické krizi, došlo k následujícímu incidentu: Na měřicí stanici v německé obci Mallnow ležící u polské hranice prudce poklesl, až zastavil se průtok plynu. Přitom Polsko stále dostávalo nasmlouvané množství plynu. Ostatně také jiní odběratelé Gazpromu v jižní a západní Evropě potvrzují, že Gazprom u nich dostál závazkům. Ale současně tehdejší průzkum agentury Reuters ukázal, že tito odběratelé si vyšší dodávky neobjednali. Navíc, zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System řekl, že ruský plyn do Polska začal přicházet v obráceném směru – tedy ze západu na východ. Protože kolísání poptávky po ruském plynu závisí na momentálních potřebách kupujících, neboli průtok závisí na tom, kolik kupující chce plyn odebrat, existuje jediné vysvětlení. Prostě nebyla poptávka po přepravě plynu směrem do Německa. Prostě Německo ruský plyn uprostřed plynové krize nechtělo.
Jsou ceny elektřiny v ČR spravedlivé, s ohledem na mezinárodní situaci?Anketa
Najednou ten „nápad“ Bruselu, který zmiňujete, dostává úplně jiný nádech. Pokud tomu tak je, pak nejde o preventivní opatření pro případ, že by nám Rusko vypnulo plyn. Ve skutečnosti by to znamenalo, že jde o již Evropou vytvořený plán na to, že sama svým vlastním rozhodnutí plyn neodebere. Takže prostě ho méně bude, není žádné „co když“.
Rekordní ceny elektřiny na burze způsobují, že energetické firmy musí mít na zajištění burzovního obchodování připraveno i několik miliard korun denně. Největší tuzemský dodavatel elektřiny ČEZ se proto nedávno dohodl se státem na půjčce ve výši až tří miliard eur, v přepočtu 74 miliard korun. S extrémním navýšením se potýkají všichni výrobci elektřiny, a tak by podobnou pomoc uvítaly i skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače a holding EPH Daniela Křetínského. Měl by stát stejnou možnost jako ČEZu poskytnout i dalším účastníkům trhu?
Ale neříkejte…? Já myslela, že energetické firmy jsou takoví lumpové, které musíme víc zdanit, protože mají vysoké ceny…? A ono ne…? Ony si naopak musí půjčovat od státu na svou záchranu…? Tak jsou to lumpové a máme je extra zdanit – nebo to nejsou lumpové a máme jim pomoci…? To je pochopitelně sarkasmus, kdyby to náhodou někomu nebylo jasné.
Za mě je to jednoduché. Nepomáhat nikomu. Každý si musí pomoci sám tím, že navýší ceny pro koncové zákazníky. Že je to nesociální? No jasně, že je! A více, kdo to způsobil, tuhle nesociálnost? Myslíte, že energetické firmy? Ne! Způsobili to zelení socialisté, kteří fanaticky vypínali tradiční zdroje energie. Kdyby to v uplynulých letech nedělali, v pohodě bychom ustáli po stránce energií i ukrajinskou válku. To tihle zelení socialisté byli a jsou antisociální, to oni nám zničili svět, jak jsme ho znali, to oni nám zničili evropskou energetickou bezpečnost!
A my všichni ostatní jsme vinni tím, že jsme jim to dovolili a pod tíhou strašení obrázky s želvičkami s brčkem zapíchnutým v očičku jsme si nechali vypnout naši tradiční ekonomiku, oslabit naše automobilky. Dochází na to, co jsem zde říkala nesčetněkrát: čím víc budete násilně tlačit na zeleno, tím míň ekologičtí budeme, protože zchudneme, a chudá země na ekologii nemá myšlenky.
Psali jsme:
Jakákoliv regulace, jakékoliv stropování nebo dotování energií budou evropskou energetickou bezpečnost ničit ještě víc! A víte proč? Protože když poptávka převyšuje nabídku, cena roste. Když nabídka převyšuje poptávku, cena klesá. Když cena roste, roste nabízené množství a klesá poptávka. Když cena klesá, klesá nabízené množství a roste poptávka. Ta nejlogičtější možná zákonitost; automatický jev, s nímž každý podnikatel a obchodník žije v symbióze, je s ní srostlý, je automatickou součástí jeho vnímání života.
Zelení socialisté ale nejsou podnikatelé, ani obchodníci. Jsou to prostě jen socialisté. Ten nejhorší možný nápad, jaký by Evropa a svět mohly mít v okamžiku, kdy si svou vlastní vinou a příklonem k zelenu a ke Green Dealu naordinovaly nedostatek energií a jejich nesmyslně vysokou cenu, by bylo ceny energií zregulovat, zadotovat, zastropovat, protože umělé snížení ceny by okamžitě snížilo nabídku a naopak zvýšilo poptávku. A vznikne fyzický nedostatek ještě řádově vyšší než nyní!
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
Podle německého kancléře Olafa Scholze musí EU skoncovat s právem veta jednotlivých členských států, zejména při rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Učinit rozhodné kroky v tomto směru by měla předsedající země, alespoň v tomto duchu tepal belgický europoslanec Guy Verhofstadt v Evropském parlamentu českého premiéra Petra Fialu. „Být na Fialově místě, beze slova bych se zvedl a odešel a neseděl tam jak ponížený lokaj, kterému milostpán vyčítá, že mu špatně vyčistil boty. Na zvracení…“ napsal k tomu Miroslav Macek, spoluzakladatel té ODS, které nyní Fiala šéfuje. Není ale lepší to tzv. vysedět, než jít do přímé konfrontace s mocnými v EU? Nespěje přitom však vývoj k tomu, že právo veta časem padne i v jiných oblastech, než jsou ty výše zmíněné?
Ono to stejně dopadne tak, že buď dojde ke konfrontaci, anebo podlehneme a staneme se jedním z federativních států Evropské lidově-socialistické unie. Uvědomte si, že nebýt EU, nebýt jejího šíleného Green Dealu, nebýt šíleného panevropského tisku peněz – dneska bychom neměli takhle drahé energie, neměli bychom nedostatek plynu, neměli bychom inflaci směřující ke 20 procentům. A jednoho dne se prostě budeme muset rozhodnout: Chceme být součástí toho, nebo nechceme?
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvedla základní úrokové sazby. Zvýšení z nuly na 0,5 procentního bodu mírně překvapilo analytiky, kteří původně odhadovali růst o čtvrt procentního bodu. Banka uvedla, že další zvyšování sazeb bude letos pravděpodobně pokračovat. Protože tento krok zdůvodnila sílící inflací, jak silnou páku na ni Christine Lagardeová a spol. použili?
Je to jenom Potěmkinova vesnice na uklidnění veřejnosti, aby se zdálo, že ECB proti inflaci bojuje. Mediálně se sice dostalo pozornosti tomu, že ECB zvýšila úrokové sazby o půl procentního bodu, už ale zapadlo něco mnohem podstatnějšího, co udělala ve stejný okamžik.
Evropská centrální banka totiž současně přišla s tzv. antifragmentačním nástrojem. Ten by měl srážet dolů výnosy dluhopisů zemí, u kterých výnosy státních dluhopisů výrazně rostou. Aby mělo používání nástroje aspoň naoko nějaká pravidla, ECB bude údajně sledovat tato 4 kritéria: dodržování fiskálních pravidel, absence závažných makroekonomických nerovnováh, fiskální udržitelnost, hospodářská politika v souladu s doporučeními obsaženými. Jenomže, mezi námi – pokud by tomu tak skutečně bylo, nikdy by ECB tento nástroj použít nemohla, protože všechny země, u nichž jsou výnosy dluhopisů vysoké, mají veřejné finance v rozkladu – což je tím důvodem, proč jsou výnosy vysoké. Jde tedy o pouhou slovní deklaraci.
Ve skutečnosti jde jen o jinou formu programu výkupu státních dluhopisů. Prostě se v eurozóně dočkáme – jen v jiném kabátě – obnovení kvantitativního uvolňování, se kterým Evropská centrální banka nedávno přestala kvůli zrychlujícímu tempu inflace. Na jednu stranu tak ECB naoko bojuje proti inflaci vyššími úrokovými sazbami, ale na druhou stranu dál bezostyšně monetizuje například italský státní dluh, a tak inflaci nafukuje. A vsadím se, že efekt na zvýšení inflace převáží nad efektem snížení inflace. ECB prostě dál tiskne inflační peníze. A pozor, rozsah případných nákupů dluhopisů bude v rámci TPI neomezený (!!!). Neboli ECB hlásí, že může neomezeně tisknout peníze a neomezeně vyvolávat inflaci!
Tak je to tedy s jejími čistými úmysly ohledně údajného hašení inflace.
Ing. Marian Jurečka
Německý deník Bild označil za perverzní, že se 60 tisícům úředníků a spolupracovníků Evropské unie automaticky zvýší platy o 8,5 procenta, a to nejpozději ke konci letošního roku. Tento garantovaný nárůst vychází z dokumentu z října roku 2013, který v závislosti na výši inflace počítá s „automatickou aktualizací všech platů, důchodů a příspěvků úředníků a dalších zaměstnanců EU“. Čistě hypoteticky, co by se dělo při uplatnění téhož dokumentu i na národních úrovních členských zemí?
Je to perverzní. A kdyby se toto „pravidlo“ uplatnilo na úrovni jednotlivých zemí, u nás by státním zaměstnancům vzrostly platy o 17,2 procenta. Vítej doma, rostoucí inflace.
Ptám se i proto, že v Česku je dvojnásobná inflace než v Belgii a v Lucembursku, podle níž se unijním úředníkům zvednou platy, ale odboráři ostrouhali při úterním jednání s ministrem práce Marianem Jurečkou, který prý nevidí prostor pro letošní přidání zaměstnancům veřejných služeb a správy, ale je připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent. Už začátkem června devět odborových svazů veřejné sféry vstoupilo na podporu požadavků do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Nemají ale tentokrát odboráři chabou munici, protože opravdové vyhlášení stávky v době plné nejistot a hrozeb se jeví jako silně nepravděpodobné?
Ani já nevidím prostor pro zvýšení platů. Zchudneme. Samozřejmě. Inflace je mnohem vyšší než růst platů. Zchudneme právě kvůli takovým socialistům, jako odboráři a další, kteří si během pandemických let vydupali ten tisk peněz, který si vydupali.
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
autor: Jiří Hroník
