Pane doktore, vy jste po výzvě jihočeského hejtmana Martina Kuby rezignoval na funkci ředitele nemocnice v Českém Krumlově. Hejtman nesouhlasil se strategií, kterou jste zvolil pro očkování proti covidu-19. Co se vlastně přesně stalo?

Hejtman Kuba na našich poradách řekl, že nejdříve budeme očkovat zdravotníky, pacienty v léčebnách dlouhodobě nemocných a klienty v domovech důchodců. Obdrželi jsme vakcíny a já jsem hned první den večer zjistil, že plánovaný počet pacientů, který jsme měli naočkovat, se nepodaří splnit. Někteří si to rozmysleli nebo se objevily jiné, zejména organizační důvody. Například v domovech pro seniory. Nezbylo mi tedy nic jiného než hledat náhradní řešení. Čtyřicet let pracuji jako lékař na interně, proto jsem se pokusil využít kontakty na své pacienty. Jejich reakce byly ovšem velmi rezervované. Ptali se, proč tak najednou, a chtěli čas na rozmyšlenou. Dnes by zřejmě byla jejich reakce jiná. Tehdy to byl úplný začátek očkování. Lidé měli mnohem větší nedůvěru k vakcíně, než mají nyní. Zpočátku se i někteří zdravotníci odmítali naočkovat.

Následně jsem napsal zaměstnancům e-mail, že bonusem pro zdravotníky bude možnost nabídnout očkování jejich blízkým. Na základě mé výzvy vznikl seznam s pracovním názvem „depo“. Bylo v něm kolem 200 lidí. Několik desítek z nich jsem nechal naočkovat. Je nutné říct, že to bylo v době, kdy ještě neexistovala vládní strategie očkování. V provozu ještě nebyl centrální rezervační systém, neměli jsme k dispozici žádný seznam seniorů kromě seznamů ze zařízení sociální péče. Ten však byl velmi nepřesný. Ale je pravdou, že zde bylo ústní nařízení hejtmana, které jsem porušil. Hejtmana jsem o svém kroku, který jsem ovšem pokládal za logický, neinformoval. No a pak někdo z dobrodinců v nemocnici přeposlal zmíněný e-mail do redakce Seznam Zpráv a už to jelo.