Prezident Petr Pavel tak dlouho napínal veřejnost tím, zda podepíše, nebo nepodepíše státní rozpočet, až trochu nedůstojně ve videu na sociální síti oznámil, že ho podepsal. Výtky se týkají toho, že v rozpočtu jsou nadhodnocené příjmy, podhodnocené výdaje a příliš optimistický odhad hospodářského růstu. Další tkví v tom, že rozpočet stojí na ještě neexistujících zákonech. Je z těchto důvodů prezidentův podpis oprávněným terčem kritiky?

Já nejsem žádný právní purista, že bych slepě lpěl na liteře zákona. Ale jedno neměnné pravidlo, které vždycky respektovali všichni ministři financí Ivanem Kočárníkem počínaje, přes Eduarda Janotu, Ivana Pilného až po Alenu Schillerovou, bylo, že do rozpočtových příjmů není možné zahrnout ty budoucí příjmy, které v okamžiku schvalování rozpočtu ještě nejsou v platném zákonném znění. Protože v tom případě je rozpočet přijímán v rozporu se zákonem, což znamená, že pan prezident – při vší úctě k němu – neměl podepsat, protože odporuje zákonu.

Druhá věc je, jestli by to mělo nějaký smysl, kdyby nepodepsal, protože Fialova vláda má v Parlamentu dostatečnou většinu, aby prezidentovo veto přehlasovala a aby byl rozpočet schválen i přes jeho nesouhlas.

Třetí poznámka. Umím si představit, že by se našlo několik odpovědných poslanců z vládní koalice, kteří by řekli: „Promiňte, pane Stanjuro, promiňte, pane premiére, ale tohle je prasárna, pod kterou já se nepodepíšu. Já jsem slíbil věrnost této republice včetně dodržování jejích zákonů. Tenhle rozpočet je přijímán protizákonně, nezákonně, a proto já pro něj hlasovat nemůžu. Porušil bych tím svůj poslanecký slib.“ A v tu chvíli by se ekonomika do doby, než by se rozpočet přepracoval a schválil nový, realistický, což by byla pro tuhle vládu sebevražda, protože by to bylo už půl roku před volbami, a ten rozpočet by byl mnohem horší, než je ten, který prezident podepsal, řídila rozpočtovým provizoriem. Víme, jak rozpočtové provizorium funguje, takže by to bylo v podstatě z bláta do louže, neboť rozpočet na příští rok je stejně špatný, jako byl na ten letošní, tak by to stejně nepomohlo. Když to shrnu, tak na tom, jestli to pan prezident Pavel podepsal, nebo nepodepsal, věcně vůbec nezáleží. Je to jenom další facka právnímu státu v této zemi.

Ale Petr Pavel trochu rezignovaně přiznal, že by bylo snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že jeho veto Sněmovna přehlasuje. Navíc uvedl, že dostal osobní garance od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, že deficit rozpočtu nebude vyšší. Jakou hodnotu takové garance mají, když v době oznámení rozpočtových výsledků už oba pánové mohou sedět jinde než ve vládě?