„Ukradený“ Albertov, Sobotkův útok na Zemana, hodní a zlí uprchlíci a muslimové... Advokát a pedagog Hrádela dodává: Skoro se mi zdá, že někdo...

4. 12. 2015 9:10

ROZHOVOR Známý pražský advokát a vysokoškolský učitel Karol Hrádela se pro ParlamentníListy.cz zamýšlí nad řadou konfliktních otázek, které rezonují současnými společenskými debatami. Doktor Hrádela se vrací ještě ke sporům ohledně akce s prezidentem Milošem Zemanem na pražském Albertově, ale snaží se hledat odpovědi také na značně konfliktní téma migrační krize a hrozby islámského terorismu. Je islám nebezpečný sám o sobě? A hrozí nám další útoky? I na takové otázky odpovídá.

„Ukradený“ Albertov, Sobotkův útok na Zemana, hodní a zlí uprchlíci a muslimové... Advokát a pedagog Hrádela dodává: Skoro se mi zdá, že někdo...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studentská demonstrace k 17.11. na Albertově

Na Pražský hrad se nyní pomyslně střílí z mnoha stran. Prezident to schytává za 17. listopad, kdy podle některých „ukradl studentům jejich svátek“ a ještě k tomu se postavil na pódium vedle Martina Konvičky, šéfa Bloku proti islámu. Je to podle vás skutečně tak, že prezident se svými příznivci zablokoval památný prostor a studenti neměli možnost se tam dostat a uctít „svůj“ svátek?

Za prvé: Ryze formálně. Zákonem z 9. května 1990 byl zařazen 17. listopad jako Den boje studentů za svobodu a demokracii do významných dnů. V roce 2000 navrhl poslanec Tlustý přijetí nového zákona, kterým 17. listopad byl prohlášen za Den boje za svobodu a demokracii. Pod tímto označením je tento svátek, který je i svátkem nejen studentů, ale všech bojovníků za demokracii a svobodu, slaven i nyní. V roce 2000 se tak po právní stránce přestal Mezinárodní den studentů v České republice slavit jako svátek studentů zakotvený v právním předpise a začal se slavit jako Den boje za svobodu a demokracii. To neznamená, že Mezinárodní svátek studentů jako takový neexistuje, ale již není mezi našimi státními svátky či významnými dny jako v minulosti. Tak se ptám, přestože po právní stránce ukrást svátek není možné: Kdo ukradl studentům jejich svátek? Možná by někdo řekl, že ti, co tento zákon podepsali: Byli to: Klaus, Havel, Zeman. Proč je ale jmenován jenom jeden z nich? Mediální bouře ohledně 17. listopadu je tak absolutně nešťastná. Nejedná se tu o to, čí byl svátek sedmnáctého listopadu či jak je formálně uváděn v právním předpise, ale o to, jak akce, která se týká též studentů, byla mediálně zneužita, a to proti  studentům samotným.

Za druhé: Byli jsme mnozí na řadě míst, když přijeli cizí státní představitelé, papež atd. Neumím si představit, že by nedlouho před zahájením akce došlo k umožnění vstupu většímu počtu osob, které by nebyly podrobeny prohlídce, pokud potencionálně hrozilo ohrožení chráněné osoby. Akce na Albertově byla podobná. Přišla tam hlava státu a víme, jak se před rokem celá situace vyvinula. Je pochopitelné, že pokud existují podobné zkušenosti jako vajíčková akce, musí být policie v pohotovosti a musí se snažit zabránit nějakým podobným událostem za stávající vyostřené bezpečnostní situace, kdy dochází k ohrožení životů lidí. To, že k atentátům zatím došlo v zahraničí, nesnižuje výrazněji riziko. Každý, kdo na Albertov chtěl v tento den jít, tuto možnost měl, přestože pohyb po části náměstí byl po určitou dobu omezen. Mohl tam být bez povolení pořadatelů delší dobu před akcí, mohl tam jít po akci. A to, že se třeba na nějakou akci pouští jen předem pozvaní lidé, je zcela běžná záležitost. Viděli jsme to mnohokrát i v televizi. Přesto je nutné zvažovat i to, zda uskutečněná omezení byla skutečně po dobu nezbytnou. To nedokáži posoudit. Mnozí si vzpomenou, že když přijel prezident Obama a pronesl v dubnu 2009 svůj památný projev, tak při vstupu na náměstí z ulice Loretánská a Kanovnická postavili policisté bezpečnostní rámy, kterými návštěvníci projevu procházeli. Do části prostor náměstí nebyl vpuštěn nikdo, komu nepovolili účast pořadatelé. Bezpečnostní opatření na Mezinárodní den studentů byla mnohem menší a po kratší dobu byl omezen přístup na část náměstí.

Za třetí: Zneužití svátku 17. listopadu nasvědčuje, kolik lidí chodilo v minulosti na oslavy na Albertov. Ladislav Jakl napsal krásný článek, v němž popsal, jak to na Albertově vypadalo v minulých letech v den 17. listopadu, protože tam pravidelně chodí, a kolik lidí tam kdy viděl. Nejvyšší počet lidí uváděl asi v roce 1994, kdy šlo asi o padesát lidí, jinak skoro nikdo. Najednou po tom, co se zjistilo, že tam bude prezident, chce tam jít ohromné množství lidí a shodou okolností i jeho odpůrců, kteří touží zde slavit 17. listopad. Je to poměrně nezvyklá záležitost. Navíc si uvědomme, že oslavy v tento den probíhaly v Praze na více místech.

Fotogalerie: - Zeman na Albertově

Shromáždění k výročí státního svátku 17.listopadu ...
Jan Veleba na shromáždění k výročí státního svátku...
Shromáždění k výročí státního svátku 17.listopadu ...
Diváci projevu prezidenta republiky na Albertově
Prezident Miloš Zeman na shromáždění k výročí stát...
Prezident Miloš Zeman na shromáždění k výročí stát...

Když jste hovořil o tom, že výlučná spojitost oslav 17. listopadu se studenty už nyní v podstatě neplatí a jde o Den boje za svobodu a demokracii, několik dní po vystoupení prezidenta na Albertově se objevil nápad z dílny TOP 09, že by na určité svátky, včetně 17. listopadu, měla být některá místa, jako třeba Albertov rezervována pro akce určitého druhu a jiné by mohly magistráty zakazovat. Jak se na to díváte?

I když se budou konat akce určitého druhu, lze jich zneužít proti právům jiných, kteří pořádají podobnou akci.

Podle mého názoru omezování práv občanů není nejlepší přístup. Dočetl jsem se, že tento zvláštní návrh tlumočil sdělovacím prostředkům tehdejší předseda poslaneckého klubu a nynější předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek. Uveďme si dopady diskutované normy na příkladu jiného svátku z prostředí, které je navrhovateli jako bývalému předsedovi KDU-ČSL zajisté velmi blízké. Příklad z praxe prokáže, že přestože si někdo ohlásí veřejné shromáždění deklarovaným zaměřením, které svým charakterem odpovídá danému dni, tak nakonec je tam pořádaná akce o něčem jiném.

Již nyní státní moc zasahuje do práv občanů. Stává se, že i proti pořadatelům pokojné akce zasáhne státní moc ve prospěch jiných s jinou politickou či náboženskou orientací.

Byl jsem jako bývalý právní zástupce senátorů, kteří napadli u Ústavního soudu zákon o tzv. církevních restitucích, často zván k diskusím věnovaným právní stránce tzv. církevního majetku v minulosti. Byl jsem pozván i k diskusi věnované církevnímu majetku z pohledu Mistra Jana na něj. Měla se uskutečnit na státní svátek v den výročí jeho popravy. Kritici dle nich zneužití památky Mistra Jana prostřednictvím pana Matějky oznámili konání shromáždění na výročí jeho upálení na Staroměstském náměstí. Byli první, kdo magistrátu v souladu se zákonem konání akce oznámil. Církve náboženské akce nemusí oznamovat a stát jim v jejich konání nebrání. Informace o akci kritiků byla veřejně přístupná na webu magistrátu.

Do místa, kde chtěli konat diskuse o tom, jak je to s památkou Mistra Jana a s jeho názory na bohatství církve a jejich realizací v současnosti, byla na stejnou dobu svolaná ekumenická bohoslužba za účasti papežova legáta kardinála Vlka a i zahraničních hostů. Pořadatelé ekumenické bohoslužby asi nezohlednili, že se má konat v době, kdy na stejné místo je předem v souladu se zákonem ohlášena jiná akce – shromáždění osob majících na památku Mistra Jana diametrálně odlišný názor od názoru zástupců církví prosazujících tzv. restituci církevního majetku. Pořadatelé církevní akce jejím konáním v místě předpokládaného protestního shromáždění asi zasáhli do práv jiných. Byl jsem dokonce informován o zásahu policie proti hlavnímu pořadateli v dopoledních hodinách, tj. v době, kdy se tam ani ekumenická bohoslužba ještě ani nekonala. Privilegované postavení církví ve vztahu k veřejnému prostranství se projevilo. Hrozila mezinárodní ostuda. Z tohoto důvodu se předem připravovaná akce kritiků církevních restitucí raději v odpoledních hodinách nekonala. S diskuse, kam jsem byl zván, sešlo.

Jak za této situace by chtěli autoři novely shromažďovacího zákona řešit rozpor – část veřejnosti chce na základě historického odkazu Mistra Jana diskutovat o náboženských otázkách a jeho památce z jednoho aspektu a jiná část veřejnosti podporovaná státní mocí si na stejné místo svolá svoji akci? Kdo má být upřednostněn? Asi ten, kdo dřív akci ohlásí. Nebo je uctěním památky Mistra Jana jen to, co se někomu hodí?

Nevím, jak narušovalo veřejný pořádek shromáždění k památce Mistra Jana připravované lidmi, kteří v souvislosti s církevními restitucemi v duchu jeho knihy De ecclesia tvrdí, že „Kdo svými skutky jedná proti Písmu, není pravým křesťanem, a Boha nemiluje“. Odvolávají se přitom i na princip uvedený v prvním pastorálním listu Timoteovi připisovaném jeho učiteli apoštolu Pavlovi, že „Kořenem všeho zla je láska k penězům“ (1Tim 6,10), či na Matoušovo evangelium „Nelze sloužit dvěma pánům – Bohu a mamonu“ (Mt 6,24). V souvislosti s památkou na Mistra Jana chtěli kritici restitucí diskutovat i o vztahu církve a majetku dle Knížky o svatokupectví, kde Jan Hus prosazoval odebrání majetku církevním hodnostářům. Jejich akce byla v sekularizovaném státě fakticky znemožněna. Nebylo přitom Staroměstské náměstí místem s ohlášenou akcí kritiků tzv. církevních restitucí v duchu odkazu Mistra Jana? Přesto akce byla znemožněna.

Návrh TOP09 pak chápu jako podporu principu, aby stát či magistrát mohl posuzovat, kdo je vhodný na oslavu čehokoliv. To nejde. Jako humanista toto odmítám. Státní moc nesmí rozhodovat, zda slavit mají na konkrétním místě lidé té či oné orientace, pokud neohrožují jiné osoby či jinak neporušují zákony. Nepřísluší jí hodnotit, zda se tam mají například sejít odpůrci restitucí či jejich podporovatelé.

V popisovaném případě došlo k zrušení akce, na které účast předem neoznámila hlava státu. Oslavy na Albertově však měly jiný charakter. Zrušení akce dost dobře nebylo možné. Stejně tak nebylo možné ji uskutečnit a nezohlednit možná bezpečnostní a jiná rizika. Takže spíš se jedná ne o to, že by se mělo něčemu zabránit, ale jedná se o to, aby platila všeobecná úcta k právu a rovnost. Nedomnívám se, že je správné něco zbytečně omezovat. Za chvíli bychom byli v situaci, že když se státní moci něco nebude líbit, přestože to nebude narušovat veřejný pořádek, tak to zakáže, případně, že podpoří tu či onu skupinu¨, ať náboženskou či jinou. V případě letošního Albertova se snad jednalo o neschopnost těch, kteří, pokud chtěli k pamětní desce položit květiny v době, kterou si sami stanovili, nepostupovali v souladu se zákonem a neoznámili včas, že tam svoji pietní akci chtějí udělat. Je to, jak doufám, neschopnost, nic jiného. Pořadatelé akce na podporu prezidenta tu akci dle údajů na stránkách pražského magistrátu řádně oznámili asi měsíc dopředu. Akce lze oznámit až půl roku dopředu, takže si to ti studenti mohli oznámit dřív či zajít v jinou dobu než po provedené bezpečnostní prohlídce prostoru do skončení připravované akce za účasti prezidenta. Neudělali to. Proč se aktivizovali až poté, co se oznámila akce příznivců prezidenta?

Myslíte, že jde skutečně o neschopnost? Objevily se i spekulace, že šlo o záměr se snažit dostat do střeženého prostoru. Prokázalo se ostatně, že mezi skupinou studentů byl minimálně jeden aktivista, který proti prezidentu Zemanovi vystupuje dlouhodobě.

Po pravdě se nedomnívám, že by to byla neschopnost. Nasvědčuje tomu i účast řady politiků na této akci. Znám své studenty. Nejsou to nešikové, kteří by nedokázali něco uspořádat. Neumím si dost dobře představit, že by to nebyl u jiných záměr. Pokud jsem viděl v televizi, bylo i řečeno ze strany pořadatelů nebo policie, že jsou schopni tam vpustit zástupce té skupiny a nechat je položit květiny a zapálit svíčky. Ti to odmítli, že tam chtějí jít všichni. Není přitom nic netypického, že byl prostor třeba hodiny či desítky hodin před začátkem akce uzavřen. Beru to tak, že se bezpečnostní složky nejen poučily z minulosti, respektive z loňské zkušenosti, ale postupovaly tak, jak mají v místech, kde se bude pohybovat nejvyšší ústavní činitel. Prostě jej chránily a dokonce v rámci možností umožnily alespoň části osob přístup do již prověřeného prostoru.

Atmosféra posledních týdnů alespoň z hlediska některých médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, že on může za všechno, rozděluje národ, šíří nenávist, spolčuje se s extremisty atd. Je to další „antizemanovský podzim“? Loni červené karty, kritika za Čínu, sprosté Hovory z Lán, házení vajec. Jak to máme chápat?

Jsem přesvědčený, že kritizovat i prezidenta republiky je správné. Nikdo, a to včetně volených představitelů či včetně prezidenta Zemana, nesmí být postaven mimo kritiku. Pokud bychom měli všichni stejný názor, bude to špatné. I já mám k některým jeho krokům výhrady. Tudíž chápu, že existují lidé, kteří mají odlišné názory než prezident republiky. Jen mi připadá podivné, pokud existují lidé, kteří vždycky jenom jednostranně kritizují nebo vždycky určitou stranu nebo osobu naopak chválí. To není logicky při poctivém přístupu možné. Co se týče útoků na prezidenta republiky, došlo tady podle mě ke vzniku dvou poměrně velmi silných nesmiřitelných skupin. Hodně se to podobá výsledkům prezidentských voleb. Skoro se mi zdá, že někdo nedokázal unést porážku a teď komplikuje situaci v celé zemi. Mně se v tomto aspektu líbí situace v USA. Zde, pokud vyhraje třeba demokrat, republikáni si řeknou, je to škoda, ale byl zvolen a stojí za svým prezidentem. Přitom doufají, že to snad bude příště jinak. Akceptují i jiný názor. Zájem vlasti je důležitější než osobní sympatie či antipatie. Umíte si představit, že by v zemi s tak velkou demokratickou tradicí bylo možné to, co u nás? U nás se tyto příkopy nedaří překonat. To, co se děje, není běžná kritika. To je často až nevkusné nadávání a zbytečné urážení hlavy státu a to je chybné. Poškozuje to stát.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Bohuslav Sobotka na prezidenta republiky tvrdě zaútočil. Řekl, že Zeman šíří nenávist a řadí se mezi parazitující populisty. Přišlo to nedlouho poté, co se začalo hovořit o usmíření Zemana a Sobotky a že si znovu začali tykat. Jak to vnímáte?

Považuji za chybu, pokud si ústavní činitelé vyřizují svá stanoviska prostřednictvím sdělovacích prostředků. Tím dochází k oslabování vážnosti České republiky. Nedomnívám se, že premiér Sobotka jednal správně, ale upřímně z druhé strany i náš pan prezident nejedná nejtaktněji. Takže si myslím, že by se obecně naši ústavní činitelé měli zamyslet nad svým vystupováním na veřejnosti, protože by nám měli být vzorem a sjednocovat národ.

Pokud jde o téma migrační krize a hrozeb islámského terorismu a možných souvislostí, co si o tom myslíte?

Problematika migrace je trošku složitější. Objektivně víme, že řada těchto lidí utíká před válkou a jsme jako lidé povinni jim v rámci možností pomoc. Nejsme hyeny. Nemůžeme se před potřebnými úplně uzavírat. To je jeden aspekt. Druhý aspekt spočívá v tom, že pokud chceme pomáhat lidem, měli bychom jim pomáhat přímo tam, kde jsou nejvíce ohroženi. Třetím aspektem je pomoc těm, kteří se dostali do Evropy a mnohdy putují Evropou tam, kde je to pro ně nejlepší. Pokud utíkám před válkou, tak vezmu za vděk pomocí, která je mi daná v první bezpečné zemi, podřídím se pravidlům a nepotřebuji jít dál. Pokud takto nepostupuji, již neutíkám před válkou. Proč se dál trmácet do Německa nebo dokonce do Skandinávie, když jsem mimo ohrožení života už třeba v Turecku? A pokud již někam utíkám, měl bych se skutečně plně podřídit tamějším zákonům, registrovat se, žít tam, kde je mi to umožněno atd. Děje se to? Konec konců víme, jak to dopadlo, když jsme chtěli v České republice léčit syrské dítě. Rodina dostala u nás azyl. Dítě mohlo být léčeno podle mne ve špičkové nemocnici v Motole. Co se stalo? Rodina utekla do Německa a tam prý žije ve stanu. Jak je léčeno nemocné dítě? Udělal by to průměrný Čech s nemocným dítětem? Neměl by být zájem dítěte na prvním místě? Dokonce bývalý náčelník generálního štábu generál Šedivý uvedl, že nelze popírat, že migrační vlnu využívají džihádisté. Je to pochopitelné. Čím více lidí půjde do Evropy, tím je jednodušší mezi ně skrýt jakékoli teroristy a radikály. Čím jich je více, tím je menší šance je eliminovat. Jde o prostou logiku.

Vítací kampaň „refugees welcome“se zvrtla. Vymkla se kontrole. Došlo k narušení bezpečnostních prvků ochrany řadových občanů. Skutečně může dojít k útoku kdekoliv a nemusí to být jenom Paříž. Z tohoto hlediska chápu pana prezidenta jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil, že upozorňuje na riziko. Stejně je pochopitelné, že premiér jako ten, kdo jedná jménem vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci, se snaží uklidňovat veřejnost. Mají v jistém smyslu rozdílné úlohy. Co se týče rizik možných útoků, je to riziko podle mě nezanedbatelné. Vůbec nejde o to, že se naše vlajka někde vyskytla. Jsou i jiné logické důvody pro obavy. Musíme se ale s nimi vyrovnat a pokusit se rizika omezit. Ve strachu nelze žít.

Přestože rizika teroristických útoků evidentně stále rostou, v Evropě se o nutnosti zničení Islámského státu a účinného a koordinovaného boje proti terorismu spíše jen mluví. Po každém útoku se truchlí za oběti, posílají se kondolence, demonstruje se, ale pak se neudělá nic. Myslíte, že současná situace evropské elity donutí k reálným činům nebo budou ještě následovat další útoky?

Já jsem přesvědčen, že útoky budou pokračovat, ale je to jen můj laický odhad. K tomuto závěru velí obyčejná logika. Pokud k nám či kamkoliv jinam do Evropy přicházejí lidé, z nichž někteří jsou radikálové, je logické, že budou radikalizovat prostředí, do kterého přijdou, když něco nebude odpovídat jejich představám. To se pak zákonitě projeví i v sousedních zemích. Nežijeme izolovaně. Uvědomme si, že atentáty v Paříži dělali i lidé, kteří ve Francii žili delší dobu, kteří se tam už narodili. Evropě se nepodařilo lidi z jiných kultur zapojit uspokojivě do evropského způsobu života. Takže riziko dalších útoků objektivně existuje. Nám se nedaří dělat, co by bylo nezbytné. Evropa vůbec nepřijala taková opatření, aby ti, kteří u nás chtějí azyl, byli povinni se učit jazyk dané země Nebyla přijata opatření, aby finanční podpora pro imigranty byla vázána třeba na to, že budou dle možností pracovat, že se budou vzdělávat a začleňovat se do prostředí. Je nutné zvážit i systém podpory veřejných institucí, aby z veřejných peněz nebyly podporovány organizace vystupující proti danému politickému a státnímu zřízení.

Vedou se dlouhodobě spory, zda pro nás jako pro Evropu a evropskou kulturu a způsob života je hrozbou islám jako takový, anebo pouze jeho radikální formy. Je podle vás islám slučitelný nebo asimilovatelný do naší kultury?

Teď mě mnozí čtenáři asi nebudou chválit, ale samozřejmě, že muslimové jsou zapojitelní do našeho života. Dokonce u mě v kanceláři pracoval jako jeden ze zaměstnanců muslim, ale ten se skutečně snažil pracovat a maximálně se chtěl přizpůsobit našemu prostředí. Uměl velice slušně česky, přitom zůstal pevně věřícím muslimem. Uvědomil si, že některé zvyky ze své domoviny nemůže přenášet k nám. Že prostě některé věci v jiném kulturním prostředí nejdou. Vážil jsem si ho pro jeho obětavost a snahu poctivě pracovat. Byl to člověk, jehož otec byl v jeho domovině snad i zavražděn z náboženských důvodů po státním převratu. Tady je spíš otázka, jestli ti, kteří k nám do Evropy v tomto masovém počtu nyní přicházejí, mají snahu o zapojení se do našeho kulturního prostředí. Jestli chtějí akceptovat, že ať chceme nebo ne, Evropa vychází z křesťanských tradic. To jsou velmi důležité otázky. Já mám pocit, že minulé migrace neukázaly, že by výrazná většina těchto lidí usilovala o zapojení se do života dané země. Třeba snaha o zavedení práva šaría znamená „my chceme, aby u vás platily naše zvyky“ a nechceme se při respektování naší víry sžít s Vaším prostředím. Jde o zásadní rozdíl oproti tomu, co chceme a co očekáváme od toho, kdo nás žádá o pomoc. A je to třeba zásadní rozdíl oproti migraci z Vietnamu, Ukrajiny, Číny, Ruska. Já jsem neslyšel, že by Vietnamci nebo Ukrajinci říkali „My chceme, aby naše právo platilo u vás“. To prostě nejde, pokud sem někdo chce, musí se přizpůsobit prostředí, nebo stát musí plnit funkce státu a chránit své občany.

Na svém facebooku často uveřejňujete komentáře k různým otázkám. Jeden z nich se týkal i nedávných Otázek Václava Moravce a jejich přerušení z technických příčin. K čemu jste dospěl?

Chci jenom vyjádřit naději, že k tomuto přerušení v mimořádně zajímavý okamžik skutečně došlo pouhou technickou náhodou a že se nejednalo o úmysl kohokoliv. Jinak není důvod nepřevzít mé stanovisko z facebooku. Je zbytečné to opakovat. Dovolím si vám proto své zamyšlení, které jsem na Facebook zavěsil, nabídnout:

Bylo přerušení Otázek Václava Moravce zapříčiněno skutečně jen technickou nehodou?

Attention please, this is test of evacuation system (Pozor, probíhá test evakuačního systému).

Dnes v Otázkách Václava Moravce bylo řečeno: "Evropa nemá politiku. Angela Merkelová prohlásila, že nelze chránit hranice Německa. To není pravda. Podívejme se na příklad Španělska, které je schopno chránit svoje hranice. Spojené státy dneska vynakládají 30 miliard, 30 miliard dolarů na ostrahu svých hranic, tak aby mohly aplikovat nějakou imigrační politiku. Teď je jedno, jak ji hodnotíme. A proti těm 30 miliardám amerických Evropa na takzvaný Frontex, to je ta koordinace ochrany či neochrany evropských schengenských hranic utrácí pouhých 137 milionů. Dvacetinásobek. Dvacetinásobek. To je obrovský rozdíl. Čili mi musíme začít tím, co to je ta správná národní nebo evropská politika migrační a jak ji realizovat. A samozřejmě, že k tomu patří, ostrá…“

V průběhu této poslední věty naznačující možná řešení migrační krize se ozvala výše uvedená automaticky nahraná slova, která přerušila diskusi a její zaměření.

Co k tomu říci:

1) Snad se nejednalo o úmyslnou snahu o zabránění v pokračování diskuse, která upozorňovala na nedostatky v evropské bezpečnostní politice, ale o náhodu nesouvisející s politickou orientací vysílání Čt, kterou v poslední době pozorujeme, protože jinak by zasahující musel mít k dispozici specifickou pozici či prostředky či obojí,

2) Řečník se asi přeřekl, když uvedl cifru 137 milionů. Předpokládám, že chtěl říci 1,37 mld. To by odpovídalo nejen tvrzenému dvacetinásobku, ale i tomu, že na webu KDU-ČSL je zveřejněna následující tisková zpráva: "Tisková zpráva, 25. 11. 2015

Ve středu 25. listopadu se bude hlasovat vyjednaný rozpočet Evropské unie na rok 2016. Ten bude největší v historii. Finančně a personálně budou posíleny evropské agentury zajišťující ochranu hranic a vnitřní bezpečnost.

Rozpočet na bezpečnost Evropy je stanoven v roce 2016 na 4 miliardy euro. Byly překročeny limity, které byly stanoveny ve Víceletém finančním rámci 2014 – 2020. Z toho 2,9 miliardy euro půjde na řešení migrační krize,“ popisuje europoslanec Tomáš Zdechovský, který je členem rozpočtového výboru.",

3) Zdá se, že dochází k podstatnému navýšení výdajů, ale stále mi to připadá jako kapka v moři,

4) Schengenský prostor obývá téměř 420 milionů lidí na 4,312 milionu kilometrech čtverečních. Jeho hranice tvoří asi ze 42.670 kilometrů moře a ze 7720 kilometrů souše, když v něm nejsou všechny státy EU. Pokud USA mají přes 300 milionů obyvatel a EU tvoří 28 evropských států s 507,7 mil. obyvatel, měly by výdaje na analogickou činnost odpovídat částce o cca 50% přesahující výdaje USA, když navíc ekonomika Spojených států amerických je sic nejsilnější národní ekonomikou, ale až druhým největším ekonomickým celkem na světě (za ekonomikou Evropské unie),

5) Proč jsou výdaje na ochranu hranic tak malé, je pro mne obtížně pochopitelné a to dokonce i za situace, když by výdaje v USA byly nižší, jak například tvrdil Český rozhlas v loňském roce. http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/1382486. I dle něj tito výdaje výrazně převyšovaly plánované výdaje EU v příštím roce.

6) Již chápu, proč v listopadu t. r. návrh zákona, který by výslovně stanovil, že čeština je úředním jazykem České republiky, vláda odmítla. Norma předložená v tomto případě poslanci KSČM je podle názoru kabinetu nadbytečná. Nedivím se. Česká televize ukázala, že stačí poplach vyhlásit i ve státní televizi pouze v angličtině. Proč by se měl někdo zajímat o srozumitelnost čehokoliv pro lidi neovládající cizí jazyk, zejména o naše důchodce.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Staněk: Hospodářská krize přijde. Otázka je, zda za pár měsíců, nebo za dva roky

4:42 Profesor Staněk: Hospodářská krize přijde. Otázka je, zda za pár měsíců, nebo za dva roky

ROZHOVOR Není diskuse o tom, jestli přijde zásadní finanční krize. Diskuse může být pouze o tom, jes…