Petrovi Pavlovi k pravděpodobnému vítězství v prezidentské volbě pomůže i prudce se zlepšující spotřebitelská nálada Čechů. Mezi lednem a prosincem, těsně před prvním kolem voleb, poskočila druhým nejvýraznějším tempem v historii měření od roku 2003. Protestní hlasy tím ztrácí publikum. Alespoň o tom píše ekonom Lukáš Kovanda. Co si o tom myslíte vy, pane docente?
Myslím si totéž. Ostatně jsem to již uvedl v předchozím rozhovoru. Peníze u velké části obyvatelstva ještě jsou, obchodníci nabízejí slevy o překot, aby vůbec něco prodali. Kromě toho lidé nakupují zboží dlouhodobé spotřeby i z důvodu obavy, že se bude dále zdražovat a jejich úspory se znehodnotí. A matky samoživitelky či nejchudší důchodci volby nevyhrávají.
Pravděpodobnost Babišova vítězství v prezidentské volbě dnes vůbec poprvé klesla pod 10 %, jak vyplývá z aktuálních kurzů sázkových kanceláří. Vše tedy nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš skutečně prohraje. Jak se to mohlo stát? Kde vidíte jeho slabé místo?
Babišovi nejvíc vadí, že je stranický kandidát. Ti mohli být zvoleni v Parlamentu, ale v přímé volbě uspějí jen tam, kde dominují dva politické subjekty, jako je tomu v USA, v Polsku a dalších zemích. Navíc prohrál poslední parlamentní volby. Jako „odpadlík“ od elity je terčem nenávistných kampaní, a dokonce i trestního stíhání na základě politicky motivovaného udání, ke kterému by nedošlo, kdyby nevstoupil do politiky. Myslím si, že mu jde více o přípravu příštích parlamentních voleb a sjednocení opozice pod jeho vedením. A tady s více než 40% podporou má velkou šanci uspět.
Mezi dalšími faktory bych uvedl působení v době covidu, kdy naštval početné skupiny antivaxerů, a také jeho podnikatelskou minulost, která představuje alibi pro část levicových voličů zvažujících podporu protikandidáta.
Když se podíváme na venkov proti městu v 2. kole volby prezidenta, volební mapa prakticky odpovídá prezidentským volbám z roku 2018, možná i 2013. O čem to svědčí?
Svědčí to o tom, že systém vzniklý po roce 1989 nejenže nevyřešil rozpor mezi městy a venkovem, ale ještě jej prohloubil. Z důvodů, které jsem uvedl u předchozí otázky, však Andrej Babiš není schopen využít početní převahy voličstva z regionů mimo velká města natolik, jak se to v letech 2013 a 2018 podařilo Miloši Zemanovi.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš zrušil kontaktní kampaň kvůli výhrůžkám smrtí. To se ještě snad nikdy v historii nestalo. Co k tomu říci? Jak je to vůbec možné? Na mítinzích byla vidět obrovská nenávist.
Je to smutné, a Česká republika se tím posouvá kamsi do Afriky či Latinské Ameriky, i když například ani v adorovaných Spojených státech není po této stránce vše v pořádku. Svědčí o tom události při inauguraci prezidenta Bidena. Bohužel, na tomto stavu mají velký podíl média (Parlamentní listy patří k čestným výjimkám), která z důvodů čtenosti a sledovanosti prezentují volby jako zápas dobra se zlem, v podstatě na život a smrt. Novináři se mění v aktivisty, kteří nepokrytě straní jednomu z kandidátů a šíří strach z možného vítězství protistrany. Kapitolou samy o sobě jsou sociální sítě, které představují tavicí kotel nenávisti. Nedivme se, že v takové atmosféře se někteří nervově labilní jednotlivci uchýlí i k překročení zákona. Rovněž si nedělejme iluze, že někdo dokáže takto rozpolcenou společnost sjednotit morálními apely a frázemi o demokracii.
Fotogalerie: - Úplně poslední duel
Fialova vláda vyhrála v podstatě už třetí volby po sobě. Voliči jsou evidentně spokojeni, zvyšování energií, nájmů, zdražování a inflace jim tedy nevadí?
Označit výsledek loňských komunálních voleb za vítězství Fialovy vlády bych si netroufal. Naopak v řadě regionů došlo k oslabení její podpory. Přízeň lidu si pětikoalice koupila na dluh. V důsledku toho lidé většinově současné problémy zatím zvládají. Oslabily se protesty. Potenciál nesouhlasu s vládou tu ale je, v těchto volbách nebude využit i proto, že opozice vygenerovala příliš kontroverzního kandidáta.
Babiš vytáhl proti generálovi Pavlovi s tím, že se pokusí zařídit mír. Hovoří o svých kontaktech s Macronem a dalšími státníky. Lze si představit, že by v případě zvolení prezidentem alespoň částečně přispěl k řešení situace?
Kdo víc rozděluje společnost?Anketa
Ukazuje se, že kdo mluví o míru, je hned na „černé listině“. Kandidát na prezidenta Petr Pavel by do války prý poslal s „obavou“, ale s tím, že dělají „správnou věc“ i své syny. Mimochodem, pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru pro ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jsme už tak daleko?
To jsou čistě teoretické možnosti, podobně jako otázka moderátora ČT Řezníčka ohledně případné pomoci Polsku. Článek 5 Washingtonské smlouvy je u nás často interpretován jako přímá povinnost okamžitě vstoupit do války, ale tak tomu není. Záleželo by na okolnostech. Faktem je, že válka na Ukrajině nebezpečně eskaluje, Ukrajinci v podstatě vyčerpali zásoby své i poskytnuté vojenské technologie a munice, a kromě dílčích územních zisků v podstatě v poslední době nic nedokázali. Přitom jen obranou nemohou svých cílů dosáhnout. A k útoku potřebují tanky, vrtulníky, letadla. Všechno ve velkém množství. Jedna tanková brigáda nic nezmůže. Otázkou je, kam až je Západ ochoten zajít, a co budou Rusové považovat za vyhlášení „horké“ války. Náčelník generálního štábu má pravdu v tom, že v konfliktu jen profesionální armáda nestačí, otázkou ovšem je, čím ty mobilizované vyzbrojíme, když munici a techniku dáváme Ukrajině.
Psali jsme:
Co volby rozhodne? Mezinárodní otázky, nebo ekonomické a sociální?
Babiš připomněl také otázku zavedení eura. Někteří ekonomové se domnívají, že právě euro nás zachrání z krize, další ho považují za naprostou katastrofu. Není úplně jasné, zda současná vláda s eurem nepočítá. Co se týká generála Pavla asi jako koaliční kandidát na prezidenta by se zavedení eura zřejmě příliš nebránil. Ale to je čirá spekulace. Jak to vidíte vy?
Z krize nás nezachrání žádná měna, to jsou iluze monetaristů. Zachránit nás může jen vskutku inteligentní hospodářská politika, kterou zatím u vlády nevidím. K euru jsem se vyjadřoval v minulosti, a to záporně. Ani dnes nemám na tomto názoru co měnit.
Vládnoucí koalice je v otázce eura rozdělena, zejména ODS je vůči tomuto v podstatě nevratnému kroku ostražitá. V důsledku toho přijetí eura v horizontu několika příštích let nečekám. Na tom nezmění nic ani Petr Pavel, pokud by se stal prezidentem.
Co nás čeká za vlády prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy?
Na to, co nás čeká v nejbližší budoucnosti, bude mít premiér Fiala jen malý vliv a budoucí prezident ještě menší. Parametry budoucího vývoje se budou odvíjet primárně od průběhu války na Ukrajině a řešení budoucí podoby evropské energetiky. Netroufám si odpovědět, jak to všechno dopadne, čeká nás ale složité období. Doba inflačně přifouknuté hojnosti pomalu končí.
Na adresu „buranů“ z venkova, kteří volili Babiše, se snesla spousta urážek. Generál Pavel prý ještě teď bude mlčet, ale pak si to s venkovem vyřídí. Především ti pražští si stěžují na „vidláky“, kteří jim pokazili Pavlovo vítězství v prvním kole. Co vy na to?
Hlupáky, urážející občany, kteří zajišťují, abychom neměli hlad, nestojí za to komentovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
