Advokát Hrádela ukazuje, jak je to s novým občanským zákoníkem. Stopy prý vedou na plzeňská práva

20.10.2013 8:39

Advokát Karol Hrádela, známý například z kauzy církevních restuticí, kdy zastupoval před Ústavním soudem jejich odpůrce, na sebe naposledy upozornil v minulém týdnu na sněmu Advokátní komory, kde prosadil usnesení požadující odklad nového občanského zákoníku. Pro ParlamentníListy.cz nyní vysvětlil své námitky proti této normě. V první části rozhovoru se zaměřil na nevídané okolnosti vzniku a přijetí této normy, zejména na roli ministra Jiřího Pospíšila a jeho kolegů z plzeňské právnické fakulty.

Advokát Hrádela ukazuje, jak je to s novým občanským zákoníkem. Stopy prý vedou na plzeňská práva
Foto: hns
Popisek: Advokát Karol Hrádela a budova plzeňských práv

Pane doktore, na Váš návrh nejmasovější organizace právnických profesionálů na sněmu České advokátní komory (ČAK) přijala svým vrcholovým orgánem překvapivé usnesení, kterým se doporučilo vládě odložit účinnost nového občanského zákoníku. Jaké bylo přesné usnesení sněmu k této otázce a jak jej hodnotíte?  Proč advokátní sněm nereagoval dříve?

Sněm se usnesl takto:

„Sněm (…) V. konstatuje, že jakožto nejvyšší orgán samosprávné stavovské organizace sdružující ve svých řadách více profesionálů v oblasti práva, než působí ve všech ostatních právnických organizacích v České republice, projednal přípravu odborníků i veřejnosti na největší změnu právního prostředí v tomto tisíciletí v souvislosti s připravovaným nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a doprovodných předpisů, přičemž konstatuje, že

1. příprava odborné i běžné veřejnosti na zavedení nového občanského zákoníku a s ním souvisejících předpisů byla v minulosti ze strany státních orgánů značně podceněna a ani snaha o zpřístupnění znění občanského zákoníku veřejnosti v posledních dnech nepostačuje, odborná veřejnost na chystanou změnu není připravena, chybí dostatek odborné kvalifikované literatury, není v řadě případů zřejmé, jaké judikáty bude možné aplikovat v budoucnu,

2. naléhavě žádá státní orgány minimálně o odložení účinnosti občanského zákoníku a jeho podstatné přepracování, má-li vůbec takto zpracovaný zákon nabýt účinnosti.“

Počtem hlasů srovnatelným s počtem při přijetí jiných obsahových usnesení tohoto vrcholného orgánu advokacie i v minulosti k obsahovým otázkám tak došlo ke schválení standardního usnesení nejvyššího orgánu advokacie, reagujícího na kritickou situaci ve společnosti a její hrozící poškození. Snahy o jeho zpochybňování, dokonce i některými advokáty či představiteli státu, jsou pochopitelné a často souvisí s problematikou přerozdělování zdrojů. V tomto usnesení sněm, dle mého názoru, hlasy advokátů zejména z menších kanceláří, kteří představují většinu advokátů, vyjádřil stanovisko advokátního stavu. Kdo nesouhlasil s návrhem, mohl proti němu vystoupit. Nestalo se tak a návrh byl řádně po předložení v diskusi a po úpravě návrhovou komisí sněmu, tj. po úpravě provedené orgánem sněmu, demokraticky schválen. Je to legitimní a pro advokacii závazné usnesení. Jak se s ním stát, advokáty kritizovaný za pasivitu, vypořádá, již nemůže advokacie nijak ovlivnit. Nebudu se divit, když představitelé kritizovaných státních orgánů se jej budou snažit zpochybnit či tvrdit, že odložit účinnost nelze, případně, že měl sněm upozornit na vážnost situace dříve. Málokdo si přizná svoji osobní odpovědnost, že včas nereagoval na to, co hrozí běžným občanům České republiky a za ekonomické ztráty hrozící státu ve prospěch určitých skupin. V době, kdy se konal předchozí sněm, tak ani návrh zákona nebyl předložen do Poslanecké sněmovny. Jak mohl předchozí sněm na tuto právní úpravu reagovat? Advokáti na hrozby reagovali na sněmu nejdříve, jak mohli.

Je skutečně možné ještě odložit účinnost nového občanského zákoníku?

Odborníci svým usnesením zdůraznili, že odložit účinnost lze, přestože odložení této účinnosti přinese řadu problémů. Při diskusi o možnosti odložení jde pouze o politikum a ne o odbornou záležitost. Je obtížně pochopitelnou chybou, že vláda Jiřího Rusnoka na vzniklou situaci způsobenou průtahy ze strany státu a nerealizováním státem dávaných slibů nereagovala dříve a nepokusila se navrhnout Senátu odložení účinnosti ještě v době, kdy by problémy spojené s odkladem účinnosti byly samozřejmě menší. Postupem vlády naopak rostou. Tvrzení, že nejde odložit účinnost zákona je srovnatelné s podporou přerozdělovacích procesů ve věci sKaret či Opencard. Zde jsme též slyšeli, že něco nejde odložit a peníze následně směřovaly jinam, než byly do té doby. Případné nabytí účinnosti nového občanského zákoníku logicky přinese problémy občanům, ale mimořádně zkomplikuje pozici i vládě, ať bude jakákoliv, která vyjde z nových voleb. Vzniklé problémy jsou však nesrovnatelně menší, než přinese nový občanský zákoník. Doufám, že nejde o úmysl a snahu tuto novou vládu poškodit.

Proč konkrétně jste odklad účinnosti navrhl?

Některé důvody jsou vyjmenované již v usnesení sněmu. Základními mými důvody jsou:

  1. realizace nového občanského zákoníku není připravena
  2. nedá se prakticky zvládnout příprava odborníků a veřejnosti do nabytí jeho účinnosti
  3. schválený zákon je často nejasný
  4. mnohdy se neví, jaká judikatura bude upotřebitelná i v budoucnosti
  5. chybí kvalitní odborná literatura řešící nejasnosti
  6. neexistují, přes opakované přísliby vlády, jakékoliv komentáře k němu
  7. zákoník fakticky poslouží zájmu především nejbohatších osob, které mají na služby velkých či specializovaných právních kanceláří, to jest zpravidla penzijním fondům, bankám, pojišťovnám, velkým společnostem a podvodníkům na úkor běžných osob
  8. vzniknou v nejbližší době zbytečné stamiliónové náklady pro veřejnost i veřejné zdroje
  9. hrozí monopolizace právních služeb
  10. hrozí dlouhodobé ohrožení právní jistoty občanů
  11. způsob přijímaní tohoto občanského zákoníku a zejména neplnění slibů daných veřejnosti při jeho tvorbě a přijímání je velmi zarážející

Říkáte, že nový občanský zákoník byl přijímán „velmi zarážejícím způsobem“, můžete tedy popsat proces jeho přijímání?

Původně předpokládaný nový občanský zákoník měl být stručný, jasný, přehledný a proto nevyžadující dlouhé období mezi schválením a nabytím účinnosti a měl být zejména rychle schválený. Očekávalo se, že přijetí kvalitního stručného dokumentu nebude nic bránit. Nikdo veřejně nevysvětlil, proč původní vládní rozhodnutí nebylo realizováno a proč se nesplnilo očekávání toho, kdy začne platit a jaký bude nový občanský zákoník

Od kdy měl platit nový občanský zákoník?

Usnesením vlády Miloše Zemana ze dne 22. 12. 1999 byl schválen aktualizovaný výhled legislativních prací vlády na léta 2000 a 2001. V něm bylo uloženo ministru spravedlnosti JUDr. Motejlovi předložit v prvním čtvrtletí roku 2001 návrh nového občanského zákoníku s předpokládaným termínem nabytí účinnosti k lednu 2002. Prodleva je jedenáct let. Původní záměr vlády považuji za zcela správný, když se očekávalo, že bude přijat nový, moderní a stručný občanský zákoník, který bude pro všechny jasný. Nový občanský zákoník je i v porovnání s nynější i dřívější právní úpravou násobně rozsáhlejší. Je zajímavé třeba zjišťovat, co se stalo po schválení vládního usnesení.

A co se stalo?

JUDr. Motejl aktivně přistoupil k plnění vládního úkolu a vytvořil pracovní skupinu, přičemž hlavním autorem návrhu nového občanského zákoníku jmenoval oprávněně uznávaného teoretika profesora Eliáše. Dá se pouze spekulovat, co bylo příčinou, že profesor Eliáš se svým týmem nesplnil uložené zadání a dokument nebyl podle požadavku vlády vládě předložen v prvním čtvrtletí roku 2001. Setkáváme se i s názory, že nesplnění úkolu souviselo s tím, že prostě autoři nenapsali kvalitní dokument, který by prošel legislativní radou vlády složenou z odborníků. Případně nekvalitní zásadní dokument neměl naději na úspěch v legislativní radě vlády a ani na následné schválení v Parlamentu. Zdálo se tak, že se jednalo o mrtvé usnesení, kterých v praxi byla celá řada. Přijetí nekvalitního předpisu nehrozilo. Další vývoj však ukázal, že je to jinak.

Podpořila tedy nový občanský zákoník legislativní rada vlády?

Samozřejmě podpořila. Je však vhodné se i ptát, jaká legislativní rada vlády návrh podpořila.

Podpořila jej snad jiná rada než ta, o níž tvrdíte, že byla složena z odborníků?

Dne 4. září 2006 jmenoval prezident Václav Klaus tzv. první Topolánkovu vládu, která nastoupila po období vlád sociální demokracie či jejich koaličních partnerů. Ta se sešla, a v ten samý den na svém mimořádném zasedání jmenovala nového vedoucího úřadu vlády a dále jmenovala ministra Jiřího Pospíšila předsedou legislativní rady vlády a uložila mu tři úkoly, a to 1. prověřit složení legislativní rady vlády, 2. navrhnout vládě případné změny v jejím složení a 3. předložit vládě návrh na aktualizaci jednacího řádu vlády. Žádné jiné usnesení vláda na svém mimořádném zasedání neprojednala. Přijetí nejen nového občanského zákoníku tak podpořila nová, vládou vytvořená, legislativní rada vlády významně spojená s tehdejším vedením Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Tvrdíte, že změny ve složení legislativní rady vlády ovlivnilo situaci kolem občanského zákoníku? Můžete prokázat své tvrzení o propojení legislativní rady vlády a Právnické fakulty ZČU?

Již 13. září 2006 vláda rozhodla o změnách ve složení legislativní rady vlády. Jiří Pospíšil si s sebou do legislativní rady vlády přivedl řadu nových členů spojených s přípravou a schvalováním nového občanského zákoníku, a to nejen profesora Karla Eliáše, vedoucího katedry na této škole, ale i pozdějšího docenta Bohumila Havla, věnujícího se problematice nového zákona o obchodních korporacích, známého právníka Petra Bezoušku, ale i další osoby, jako například poslance a prosazovatele církevních restitucí Marka Bendu, pozdějšího sněmovního zpravodaje nového občanského zákoníku při jeho schvalování v Parlamentu. Je to málo osob ze společného prostředí Právnické fakulty Západočeské univerzity, které se podíleli na schválení nového občanského zákoníku? Má se pokračovat?

Všichni jmenovaní měli aktivní vazbu na tuto právnickou fakultu. V zásadě se dá říci, že nový občanský zákoník začali prosazovat právníci, z nichž někteří byli bezprostředně spojení s touto právnickou fakultou a jejím tehdejším vedením. Mnozí z nových členů legislativní rady vlády se později stali významnými představiteli této právnické fakulty po odvolání tehdejšího děkana a proděkana a zvolení JUDr. Pospíšila za jejího děkana. Nejedná se při připomínání vazeb této školy na legislativní radu vlády jenom o jmenované, ale například i o náměstka ministra spravedlnosti a místopředsedu legislativní rady vlády Korbela a další osobnosti.

Byly změny ve složení členů legislativní rady vlády skutečně tak významné, jak naznačujete?

Došlo ke kompletní výměně ve funkci předsedy legislativní rady a jeho místopředsedů. Z legislativní rady vlády celkově například bylo odvoláno osm docentů a profesorů práv a nově zde začali působit čtyři docenti a profesoři. Zároveň došlo k rozšíření LRV z 27 na 29 členů, když v ní nadále působilo pouze 10 docentů a profesorů práva. Přestali v ní působit mnozí významní odborníci, a to jak specialisté na občanské právo, ale i jiní. Za obchodní právo stačí připomenout později zesnulou kolegyni Munkovou, za trestní právo nynějšího soudce Ústavního soudu Fenyka, za ústavní právo profesora Pavlíčka upozorňujícího dlouhodobě na specifika majetkového vyrovnání s církvemi atd.  Až po těchto změnách v legislativní radě vlády, které osobně považuji za zcela zásadní, se začaly výrazněji prosazovat takové normy jako nový občanský zákoník nebo zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nebo právní úprava datových schránek atd., které dle mého názoru zhoršily naše právní prostředí a prospívaly často na úkor chudších bohatým.

Jak probíhala a probíhá informovanost veřejnosti o návrhu zákona ve vlastním legislativním procesu?

Legislativní proces byl velmi složitý a objevila se k navrženému zákonu řada kritik. Tyto kritiky byly fakticky umlčovány mimo jiné tím, že se tvrdilo, že veřejnost bude na nový občanský zákoník dostatečně připravena. Opak je však pravdou.

Můžete uvést nějaký příklad?

Když například ministr spravedlnosti návrh nového občanského zákoníku obhajoval v Senátu, což bylo 25. 1. 2012, senátory ani neinformoval o své osobní zainteresovanosti na tomto zákoně. Ba dokonce se od autorů nového občanského zákoníku distancoval a hovořil o nich ve třetí osobě, přestože jindy se zmiňoval o tom, že píše nový občanský zákoník spolu s profesorem Eliášem. Senátorům například ve třetí osobě uvedl, že není tedy žádnou ostudou, pokud autoři dnes projednávaného kodexu vycházeli v některých věcech z všeobecného občanského zákoníku, k některým jeho institutům se hlásí. Takto se o tom, co dělám, v českém jazyce nemluví. Zejména však ministr Pospíšil tehdy všechny ubezpečil, že už nyní připravuje několik odborných týmů komentáře k tomuto zákonu, tedy pokud bude přijat. Komentáře za rok vyjdou, řekl. Rok již dávno uplynul, ale kde jsou komentáře? Vláda a zpracovatelé komentářů mohou mít zpoždění a běžní občané nemají mít čas na přípravu a mají nést důsledky státní pasivity?

Ony nejsou komentáře?

Existují některé knihy věnované novému občanskému zákoníku. Určité srovnání staré a nové úpravy např. napsal člen legislativní rady vlády a kandidát představenstva ČAK doktor Svejkovský, něco sepsal profesor Eliáš se svými spolupracovníky, další např. první svazek vysokoškolské učebnice profesor Hurdík a spol., nově i profesor Švestka.  Je však otázka jejich rozsahu, komplexnosti a i to, zda nový Občanský zákoník je kvalitním, či nekvalitním dokumentem. Podrobný komentář k celému novému zákoníku či učebnice věnovaná jako celek tomuto zákonu však do dnešního dne není k dostání na našem trhu.

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

kampaň

Kde máte důkaz, že jsou všichni mimo vás ,,Putinovi užiteční idioti“? Nešíříte náhodu dezinformace, proti kterým paradoxně tak bojujete? A myslíte, že touto negativní kampaní docílíte něčeho pozitivního, třeba zklidnění politické situace v zemi? To je takový problém vést kampaň tak, že budete prezen...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Slovenský poslanec Huliak: Ustoupit opozici? To by potom byl samý atentát

19:01 Slovenský poslanec Huliak: Ustoupit opozici? To by potom byl samý atentát

Na Slovensku je dva týdny po atentátu na premiéra Roberta Fica stejně napjatá atmosféra mezi politik…