Poslanci se stále nedostali k volbě čtyřech nových členů Rady ČT. Mandát jejich předchůdců ale vyprší v těchto dnech. Opozice opakovaně obstruuje, požaduje veřejnou volbu. Lze tuhle patovou situaci odblokovat? A bylo by správné, aby vládní tábor přistoupil na veřejnou volbu, která je zdůvodňována obavami části politiků ze zvolení „špatných“ kandidátů?

Osobně si myslím, že na veřejné volbě veřejných funkcionářů není nic špatného. Volitel si musí uvědomit, že ručí za pozitivní charakter voleného. Že za jeho volbu přebírá zodpovědnost, i když ho pak nemůže stejně snadno odvolat. Už jednou Sněmovna volila radní veřejně. Na výslovnou vlastní žádost kandidáta. 

Josif Vissarionovič Džugašvili, zvaný Stalin, pronesl kdysi památnou větu: „Kadry rešajut vsjo“. A šéf  první sovětské tajné služby Čeka Felix Edmundovič Dzeržinskij, tvrdil, že základem politické práce je „Davěrať i pravěrať“. Důvěřovat, ale prověřovat. Tyto dvě kruté politické sentence dvou krutých mužů vysvětlují hlavní nedostatek současného obsazení mediálních rad, a nejspíš nejen jich. Personální rezervy nikdo nebuduje a neudržuje. Nedostatečně fundovaní poslanci bez odborného zázemí svých stran (mají mandát, proč by se někoho ptali), nominují osobnostně i odborně neprověřené osoby do odpovědné funkce, bez zájmu o výsledek je volí a pak se diví.