Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy, aby nadále zvyšovaly výdaje na obranu. Dvě procenta už prý nestačí a je nutné do čtyř pěti let dojít až k pěti procentům. Jinak můžeme podle něho vytáhnout učebnice ruštiny. Je to reálné? A je to i potřebné?

Chceme-li vytvořit deterent (odrazující účinek, pozn. red.) proti jakémukoli nepříteli, musíme být věrohodní v tom, co říkáme i děláme. Viděli jsme již prvotní reakce na původní Trumpovo vyjádření s pěti procenty na obranu, kdy i země, které poměrně nezanedbávají svoje armády, jsou k tomuto číslu zdrženlivé. Jediná země, která se k pěti procentům blíží, je Polsko, které dává podle různých údajů 4,12 nebo i 4,7 procenta HDP na obranu. Viděli jsme i německou reakci. 

V České republice by to znamenalo zhruba 420 miliard korun pro armádu oproti současným 159 miliardám. To je obrovský nárůst, který podle mého názoru není naše ekonomika schopna zvládnout. Bylo by to problematické i v situaci, kdyby německá a vůbec celá evropská ekonomika fungovala a energie byly za dobrou cenu. Představa, že půjdeme k pěti procentům do pěti let, mi přijde úplně nereálná. Pokud se pan Rutte ohání učebnicemi ruštiny, v Kremlu také dobře sledují, co říkáme a děláme. Jde o naši důvěryhodnost a nesmí to vypadat, že pouze děláme nějaké výkřiky, které mají někoho odstrašit, ale až v reálu uvidíme, jak to bude vypadat. Uměl bych si to představit rozložené v mnohem delší časové míře, než je pět let.