Bagatelizují ruskou agresi. David, Foldyna. Naprosto odporné, je špatně Zdechovskému

15.05.2022 9:02 | Rozhovor

Macronovy rozhovory s Putinem nikam nevedou, říká český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Nadzvedla jej pak informace, dle které se francouzský prezident ptal Volodymyra Zelenského, jestli nechce nechat Rusku nějaké území, což by mohlo „možná“ vést ke konci války. Zdechovský věří, že Ukrajina „Rusy do pár měsíců ze svého území vypráská“.

Bagatelizují ruskou agresi. David, Foldyna. Naprosto odporné, je špatně Zdechovskému
Foto: Archiv TZ
Popisek: Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 46923 lidí

Premiér Fiala hovořil o tom, že by na podzimní summit EU na Pražském hradě měl přijet ukrajinský prezident Zelenskyj. Považujete to za dobrý nápad?

Rozhodně. Prezident Zelenskyj je světovými lídry považovaný za hrdinu, který neopustil své občany v dobách, kdy se na Kyjev valil konvoj ruských ozbrojených sil. Nevyvedlo ho z míry, že ho chtěli Rusové zajmout. Zachoval se statečně a právem za to sklidil uznání. Kéž by měli alespoň polovinu této odvahy i někteří západní lídři. Ukrajina je štítem východní Evropy, její porážka by znamenala další nebezpečí pro Polsko, Českou republiku, Slovensko, ale i Rakousko nebo Německo. To si nikdo nepřejeme.

Pozvání považuji za jasný signál od českého premiéra, že stojíme za Ukrajinou a budeme jí pomáhat, dokud to bude potřeba. Bezpečná Evropa závisí na tom, jak Ukrajina zvládne válku na svém území. Věřím, že Rusy do pár měsíců ze svého území vypráská!

Myslíte, že představy o urychlení kandidátského procesu s Ukrajinou, které zaznívají z EU, jsou reálné?

Souhlasím s oficiálním udělením statusu kandidátské země. Nejsem však pro urychlené přijetí. Ukrajina musí splnit kodaňská kritéria a tento proces je zdlouhavý, v případě Ukrajiny bude trvat mnoho let. Evropská unie by byla sama proti sobě, kdyby z těchto kritérií slevila. Ukrajina musí po válce projít transformačním procesem, ale pokud se mě ptáte na to, jestli by měla mít právo vstoupit do EU, pak říkám, že pokud splní všechny podmínky, tak určitě ano.

Na druhou stranu se už v médiích píše o tom, že vstup je podporován „východním křídlem“, ale staré členské země to podporují mnohem méně. Někteří natvrdo píší, že vstup velké Ukrajiny by zásadně vychýlil rovnováhu mezi Západem a Východem a posunul by agendu EU od některých dnešních priorit jinam. Vnímáte v Bruselu tyto postoje?

Západní země vědí, že Ukrajina by spolkla při přerozdělování evropských financí spoustu peněz, má přes 40 milionů obyvatel a není tak vyspělá jako západní Evropa. Pochybnosti také jsou o nastavení kontrolních mechanismů týkajících se korupce atd. Souhlasím, že Ukrajina by politicky posílila východní křídlo EU. Tyto názory se v kuloárech Evropského parlamentu objevují. Pro Českou republiku by to nicméně bylo posílení.

Před půl rokem došlo ke změně vlády nejen v ČR, ale i v Německu, nejvlivnější zemi EU. Projevila se nová německá vláda za těch půl roku nějak třeba v politice EU?

Upřímně, tu pozitivní změnu příliš nevnímám. Německý vliv je upozaděn válkou na Ukrajině, ve které je zatím kancléř Scholz poněkud nerozvážný. Mohl převzít roli lídra po Angele Merkelové, ale zatím hrozně tápe. Všechno mu trvá, jeho rozhodnutí jsou většinou nějakým nemastným neslaným kompromisem. Putin si musí mnout ruce. Chápu, že si Scholz asi nepředstavoval tak ostrý nástup do funkce, ale mohl ukázat své kvality. Za dobré rozhodnutí pak považuji poměrně rychlé zastavení udělení certifikace pro spuštění Nord Streamu 2.

Celkově si myslím, že německá politika nyní trošku ztrácí na úkor francouzské. Stačí vzpomenout na odmítavý postoj Německa k jádru, který ale nakonec neprošel a jádro bylo zařazeno mezi zelené zdroje. Tlak Francie, ale i náš vyhrál, což je dobrá zpráva. Na druhou stranu ani Macron nepůsobí jako lídr, který by byl rovným partnerem dalším světovým státníkům. Jeho rozhovory s Putinem nikam nevedou. Nadzvedla mě pak informace, dle které se ptal Zelenského, jestli nechce nechat Rusku nějaké území, což by mohlo „možná“ vést ke konci války.

Hlavní tváří evropské podpory Ukrajině je Polsko, které přitom samo má v Bruselu dost potíží, čelí řízení kvůli porušování pravidel právního státu. Český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa k tomu vzkázal, že když nebudeme řešit právní stát v Polsku padni komu padni, tak skončíme jako v Rusku. Cítíte v Bruselu nějakou změnu atmosféry vůči našim sousedům?

Částečně ano. Evropská komise tohle musí ale vyřešit. Osobně jsem ale pro to, aby se řízení přerušilo a aby se počkalo, až se situace na Ukrajině zlepší. Polsko se chová naprosto příkladně, přijalo obrovské množství uprchlíků bez jakýchkoliv řečí, pomáhá vojensky, humanitárně, finančně. Je lídrem EU v prosazování přísných sankcí.

Jaký ohlas měly v Bruselu informace o hrozivém porušování lidských práv na Ukrajině? Máte pocit, že u některých změnily jejich dosavadní pohled na Rusko?

Řekl bych, že v tomhle jsme jednotní. Odporné činy ruských okupantů se musí prošetřit, na čemž pracuje už společný tým tří zemí pod dohledem Eurojustu. Putin musí skončit v Haagu, jiné spravedlivé řešení nevidím. Samozřejmě se najdou v Evropě politici, kteří bagatelizují ruskou agresi, ti se najdou i u nás, například europoslanec Ivan David nebo z Poslanecké sněmovny pan Foldyna. Je to naprosto odporné.

Důkazy se sbírají. Například z masakru obyvatelstva Buče existují satelitní snímky, kamerové záběry, svědectví ukrajinských přeživších, ale oni vám budou tvrdit, že to říká jen západ a Moskva to popírá. Je mi z těchto tvrzení fyzicky špatně. Zmínění pánové by se měli sebrat a odjet do Ruska.

Letos jste se stal v EP místopředsedou výboru pro rozpočtovou kontrolu. Překvapilo vás něco, poté co jste se hlouběji seznámil s jeho agendou?

Od svého vstupu do Evropského parlamentu se zabývám kontrolou evropských financí a evropským rozpočtem. Takže překvapen nejsem. Byl jsem první polovinu mandátu vicekoordinátorem v tomto výboru za Evropskou lidovou stranu, což je poměrně důležitá funkce. Jsem rád, že mě kolegové zvolili nyní místopředsedou, beru to jako ocenění za mou dosavadní práci. Pořád pracujeme na případech kontroly evropských financí, máme za sebou důležitou kontrolní misi v Bulharsku, kterou jsem vedl.

Problémy s udělováním a kontrolou dotací ale existují i v dalších státech, například na Slovensku. Největší problémy jsou pak v oblasti zemědělských dotací, kam míří obecně obrovský balík evropských peněz. Myslím, že jsem za celou tu dobu prokázal, že neuhnu před nikým a ničím. Je mi jedno, jestli je to Babiš nebo bulharský premiér, pokud jde o pochybnosti s dotacemi, tak se řídím pravidlem „Padni komu padni“. Jsou to peníze evropských daňových poplatníků a ti mají právo vědět, že pracujeme na tom, aby k jejich zneužívání nedocházelo. Velmi úzce spolupracujeme s OLAFem, který vyšetřuje finanční podvody.

Paradoxně jste začal působit ve výboru pro rozpočtovou kontrolu právě v době, kdy se zdá, že výdaje veřejných rozpočtů výrazně narostou. Očekáváte, že v souvislosti s tím přibude kontrolorům více práce s hlídáním, kam tyto prostředky směřovaly?

Apelovali jsme na Evropskou komisi, že tohle je nutné si pohlídat, že je tady zvýšené riziko, kdy peníze mohou skončit jinde, než se zamýšlelo. Daří se stále lépe nastavovat mechanismy, které brání tomu, že by tyto peníze byly zneužívány. Důležité je však zmínit, že pomocnou ruku musí přiložit i členské státy. Pokud ty nejsou ochotny na tato pravidla dohlížet, pak je to problém. V případě znepokojujících informací o nedodržování pravidel, zneužívání evropských peněz pak nastupuje Komise, náš výbor, OLAF, atd.

Tomáš Zdechovský

  • KDU-ČSL
  • Místopředseda KDU-ČSL
  • europoslanec

Všude po EU se hovoří o nárůstu prostředků na obranu. Bude se to týkat pouze rozpočtů členských států, nebo nějakou část těchto nákladů ponese i rozpočet EU?

Členské státy postupně navyšují výdaje na obranu, což je podle mě důležité. Evropská unie navýší peníze na společný výzkum technologií a na obrannou spolupráci.

Evropská komise v únoru představila plány v oblastech, které mají zásadní význam pro obranu a bezpečnost Evropské unie. Od konvenčního obranného průmyslu a vybavení na pevnině, na moři a ve vzduchu až po kybernetické, hybridní a vesmírné hrozby, vojenskou mobilitu a aspekty související se změnou klimatu. Plánuje se také vytvořit integrovanější a konkurenceschopnější společný trh v oblasti obrany. Tuhle poměrně rychlou reakci vítám, bude to ale běh na dlouho trať.

Očekáváte, že v EU v souvislosti s tím, co se děje, dojde ke změně politických priorit a tím pádem třeba i k přesunům rozpočtových prostředků?

Bude se nad tím vést debata, ale už nyní je jasné, že některé návrhy v souvislosti s Green Dealem budou muset být přehodnoceny. Nakolik se budou ale přesouvat finance, to nedokážu odhadnout, bude to jistě také záviset na vývoji na Ukrajině.

Třeba program Fit for 55, o kterém se hodně mluvilo. Je podle vás reálný v té podobě, v jaké byl předložen?

Na rovinu říkám, že tento program se musí podrobit kritické diskusi v souvislosti s válkou na Ukrajině a závislostí na ruském plynu a ropě, kterou EU řeší. Evropa vypouští do ovzduší cca 9 % skleníkových plynů, ale nejrychleji postupuje ve srovnání se světem ve snižování této produkce. Green Deal je správná cesta, bavíme se tady o šetrnějším chování k naší planetě, kterou chceme předat budoucím generacím v co nejlepším stavu.

Na druhou stranu musíme vyřešit raketově rostoucí inflaci a zajistit energetickou bezpečnost v EU. Dodržováním těchto cílů vystavíme obrovské množství firem krizi, kterou nemusí zvládnout. V problémech se tak ocitnou i lidé, je to nebezpečná spirála. Za mě říkám, cesta správná, ale pojďme si to reálně vyhodnotit, protože ruská agrese do toho hodila zásadním způsobem vidle!

Například program Farm to Fork (z farmy na vidličku) se jistě změní. O návrzích se bude ještě velmi diskutovat, osobně očekávám mnoho změn.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

13:13 „Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

POLOČAS ROKU HRŮZY Evropa dělala mrtvého brouka a nechala těžkou situaci na Ukrajině přerůst do válk…