Zdravíčko. Tak jsme podle ministra zdravotnictví Jana Blatného zřejmě za bodemu zlomu pandemie koronaviru. Co vy na to?

Už zprávy moc nesleduji a žádám o to samé i manželku. Vládne v tom takový maglajz, že se stáváme pořád nervóznějšími. Ona je malířka a sochařka a špatně se soustředí na svou práci. Já sám se divím, jak lidé, co řídí tuto zemi, jsou nezpůsobilí. Když jsem dělal u železničního stavitelství, tak i cikánský šéf party, takzvaný parťák, si uměl rozdělit práci lépe než oni. Měl pod sebou zhruba padesát lidí, a termín splnil. Všechno dokázal vyřešit. A najednou koukám, že tady máme premiéra, kterému vůbec nelze věřit.

Je to chaotické, nekoncepční, a už sama skutečnost, že máme v době koronakrize třetího ministra zdravotnictví, o tom svědčí. Adam Vojtěch byl tajemníkem na ministerstvu financí, pak ministrem zdravotnictví. Po něm tam nastoupil imunolog Roman Prymula, který prý zprostředkovával kšefty vlastní dceři, co na tom vydělala miliony. Následně do úřadu napochoduje vlastně pediatr Jan Blatný. Nedivte se, že mi to připomíná bývalou nomenklaturu. Soudruzi mohli být čímkoliv, řediteli školy, fabriky, nemocnice, pak ministry, a nemuseli nic umět. Možná měli tituly z leknutí.

Když měl Blatný tiskovku, tak už při ní lhal. Předtím nám bylo řečeno, že se nemáme shromažďovat, a když, tak máme být dva metry od sebe a nosit roušku. Na tiskovce bylo až pětatřicet novinářů. Byli tam namačkaní, a všechno v pohodě. Mohl to udělat online, nebyl by žádný problém. A aktuálněji i ministr školství. Zase tiskovka. Kdybych byl novinář, tak je pošlu do řiti anebo bych se otázal, jestli pánové ministři nejsou trochu zmatení.