Jak covid ovlivňuje zemědělství a potravinářství – méně se prodává, když jsou hotely, školy zavřené? Je to výrazné omezení příjmů?
V prvovýrobě jsou samozřejmě problémy, máme velké obavy v případě, že někdo vypadne z kolektivu, kde se ošetřují zvířata. Nebo se může stát, že onemocní celé skupiny lidí, z toho máme největší hrůzu. Ne že by nebylo nějaké náhradní řešení, ale vždy je to s nějakou újmou pro firmu. Nám se to bohudík nestalo, ale vím o několika společnostech, které to musely řešit náhradním způsobem, musely nastoupit jiné profese, a to samozřejmě dopadá na zvířata i na příjmy daného zemědělce.
Prý nyní nově budou zemědělci v případě prudkých dešťů platit pokuty za spláchnutou ornici? Jak to kdo bude vypočítávat a není to další z mnoha útoků na zemědělce?
Pokud je tedy snaha vše převést do matematického modelu, spočítat kolik nám to smylo ornice – ano zaslechl jsem, že se taková záležitost řeší. S tím osobně nemám problém, ale spíše si myslím, že jde o gesto pro veřejnost. Měl by se mediálně opustit názor, že by zemědělci byli nadšení, když dojde k takovému politováníhodnému případu. Je přece jasné, že tím vznikají problémy nejen v obcích, ale i zemědělcům v jejich dalším hospodaření. V tomhle se na většinu zemědělců jen útočí. Je potřeba zveřejňovat problematické události a následná přijatá opatření, ne házet všechny do jednoho pytle. Zemědělci jsou v drtivé většině odpovědní. Když to srovnáme s jinou profesí, třeba s pokrývačem, tak on přece také úmyslně nepokládá špatně tašky, aby mu spadaly ze střechy a že by měl z toho obrovskou radost? Samozřejmě že ne. Přijde o práci, o zisk, a to je se zemědělci stejné. Osobně takové případy neznám, ale dejme je na pranýř, ať je takový případ medializován.
…ovšem, ale zase vytváříme nějakou floskuli nebo vzorec, který může být s hodně neznámými – kdo to bude počítat, kdo kontrolovat, jaké budou postihy…
To jsou otázky, které mi tedy rozhodně jasné nejsou, ale je to prostě nějaká úlitba veřejnosti, aby se to dalo změřit. Myslím, že kvůli ojedinělým případům se dělá moc velký humbuk.
Nu, jestli se bude vytvářet nějaký nový úřad pro půdu, tak by se měl spíše zajímat o to, jak je zastavována, jak se „ztrácí“…
V roce 1990 bylo 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy a dnes je to 2,5 milionu. Mám obavu, že naplnění zeleného údělu, který se na nás z EU chystá, to je i například navýšení neprodukčních ploch – jinak řečeno jasné snížení rozsahu orné půdy – povede tvrdě ke snížení hodnoty půdy vlastníků. Z toho rozdílu, tedy z milionu, se 400 000 hektarů zastavělo, 600 000 se „přesunulo“ do pastvin a luk.
Přitom demografický vývoj jde přesně opačně, počty lidí narůstají, takže není daleko doba, kdy nejen my, ale i část EU bude muset potraviny dovážet z oblastí, kde se zemědělství dělá v mnohem méně přísnějších režimech, s více pesticidy a průmyslovými hnojivy. Zřejmě naše mladá generace bohužel netuší – a možná ani nechce tušit – kam některé kroky jimi podporovaných stran a hnutí povedou, co to bude mít pro budoucí generace za důsledky.
Těch 400 000 hektarů to je tedy nenávratná ztráta, že?
Ty jsou zastavěné. Mnoho se nehovoří o tom, co se děje s půdou, která je převedena na trvalý travní porost. Ta samozřejmě ztrácí neobděláváním svoji kvalitu, mizí z ní humus, protože je v hloubce, a to je úplně špatně. Takže to není o tom, že se 600 000 hektarů převedlo do luk a pastvin a ty se hned mohou zase vrátit na ornou půdu. Tak to nejde a nefunguje. Vrátit úrodnost této půdě bude trvat hodně dlouho. Prostě takovýto úbytek orné půdy, to je katastrofální stav. Je potřeba číst a poslouchat vize politických stran, mě pochopitelně zajímají jejich názory v zemědělství. Jak chtějí například Piráti dodat organickou hmotu do půdy, to nejde jen říci, že je nutná, a že ji tam potřebujeme a chceme ji i navyšovat, jak se píše v jejich programových prohlášeních. Musí také říci, jak tu organickou hmotu zajistit do té půdy. Pokud vím a nějaký čas v oboru dělám, je to hlavně přes zvířata. Jak to udělají, když budou snižovat stavy živočišné výroby, podporovat de facto nesoběstačnost? Ať to někdo z nich řekne, jak to lze udělat. Jinak, když tohle říkají, tak je to možná hezké pro voliče, samozřejmě hlavně mladé, ale o tom jsem se již zmiňoval. Půda se ztrácí, ale lidé budou chtít jíst. Spotřeba potravin půjde pořád nahoru, takže jak to chtějí vyřešit? Vzhledem k tomu zelenému údělu ještě více půdy dají do mimoprodukčních oblastí? Takže ještě méně potravin budeme moci zajistit z těch našich stávajících ploch. No jsou to zajímavé myšlenky. Je třeba o tom mluvit, ať si veřejnost rozhodne, koho pustí k tomu pomyslnému „veslu“. Tohle dopadne na naše děti.
To má právě ty odkladné účinky, to nebude ani za pět nebo deset let… A k tomu nepočítáme změny klimatu…
Dnes všichni prohlašují, jak máme snižovat hnojiva a pesticidy. Ale těmito kroky, možná i při vší dobré myšlence, budeme muset nakupovat potraviny, které pro nás v současné době nejsou akceptovatelné z hlediska reziduí ochranných látek a průmyslových hnojiv. My jdeme v těchto dávkách na hektar stále níže, máme jedny z nejnižších údajů v Evropě. Zřejmě tedy budeme nakupovat všechno možné a nebudeme mít možnost si nějak vybírat, ať již to bude z Jižní Ameriky či Asie, to je jednoznačné.
Psali jsme:
Pak tedy GMO nebo chemické dávky, které jsou xkrát větší než u nás, nebudou na pořadu dne…
Pak to bude jedno, protože lidé budou chtít jíst. Pak úvahy o tom, že třeba u nás je 1,9 kg účinné látky v ochraně rostlin na hektar a v Belgii 8 kilogramů, to je obrovský rozpor, nebude třeba ani zdůrazňovat. V EU se plánuje snížení těchto látek o 50 procent. Ale v EU si opravdu myslí, že to „sundají“ na polovinu současného stavu v každé zemi, takže již citovaná Belgie bude moci dávat 4 kilogramy účinných látek a my jen a pouze kilo? Nepřipadá vám to divné? Nevěřil jsem těmto úvahám, ale je to již skoro jisté.
Když teď hovoříme o těch kilech, kolik je to v Číně, Brazílii, Jižní Africe, ve Vietnamu nebo v Indonésii? Kolik oni tam toho ládují, víme vůbec?
To já nevím a tady se tím vůbec nikdo nezabývá. Když se o tom začalo mluvit, tak jsme o těch 50 procent v EU slyšeli, že to nebude ze současného stavu, ale bude to jinak. Tak třeba dávkování účinné látky v Německu je 3,5 kilogramu na hektar. Oni to vyřeší, že to bude o 50 procent v průměru! To je divadlo, hra na zelený úděl. Jak je možné, že někdo má 8 kilo účinné látky a jiný necelá dvě kila a cesta je v tom, že vezmeme půlku všem. To si z nás dělají srandu? Ne, myslí to vážně. A naši europoslanci, politici dělají v této věci co? Chce se mi říci nic, neboť nemám o jejich činnosti v této oblasti ani jednu informaci. To samé je s hnojivy, podívejte se na rozdíly v množství průmyslových hnojiv na hektar. Irsko má 510 kilogramů, Polsko 230, Německo 217 a my 128 kg čistých živin na hektar. A z toho také chtějí udělat polovinu, samozřejmě stejným způsobem jako u ochranných prostředků. Západní státy to prostě nedovolí omezit na nějakou maximální dávku a Češi se podvolí? A budeme spolu soupeřit, protože to je konkurenční prostředí, a to je základ všeho – ať žije společná zemědělská politika EU.
A nyní k soběstačnosti a k těm převelice diskutovaným 55 procentům českých potravin…
Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?Anketa
Já to sleduji v médiích a dostala mne reportáž, která byla v každé televizi vlastně podobná. Tam vystoupil redaktor, který vzal do rukou dvě másla, protože všichni křičeli a zvláště pan Prouza, jak se budou zvyšovat ceny. Což jsou vlastně nesmysly. Vzal belgické máslo, to poznám, protože takové si nikdy nekoupím a utíkám od něj na sto honů – to je máslo z hmotných rezerv, které rok leží v mrazáku. A ten novinář říkal, že tohle máslo z ciziny koupíte za 32,60 korun a pak ukázal jihočeské máslo, a to prý je za 42,60 korun a pak vidíte, jak je to dobré, že se nakupuje z ciziny. A tím ta reportáž skončila. Nikdo neřekl, že ten desetikorunový rozdíl je v tom, že to české máslo je čerstvé, kvalitnější, ale i kdyby bylo stejné, tak neleží někde rok v mrazáku a podbízí se za cenu, aby se toho zbavili – zcela jistě bez státních intervencí ... Nikdo neřekl, za kolik je ten obchoďák z Belgie nakupuje a kolik na tom má marži. A za kolik ho nakupuje z Madety. Při tom to je tak velice důležité. Ale tohle nikdo neřekl a pan Prouza už vůbec ne, ten je placený za to, aby veřejnosti tyto informace nepodával.
Řada bývalých ministrů zemědělství to vidí tak, že schválený zákon o potravinách je špatně, tak to je normální, protože kdyby řekli, že to je v pořádku, aby v Česku bylo více českých potravin, tak by se zjistilo, že oni za svého ministrování proto neudělali zbla nic. Ani jeden z nich se vůči EU nijak nevymezil v trvalém poklesu zemědělské produkce v ČR, přiznali by svou vinnu svého nicnedělání. Víme, kteří dva lidé to jsou – Jurečka a Bendl.
Tento zákon byl v médiích interpretován jen z podílu českých potravin v obchodech, ale nikdo se nezmiňuje o tom, že tento zákon zároveň řeší dvojí kvalitu potravin. Možná uvedený zákon není zdaleka tím ideálem, kudy a jak jít při postupném naplňování soběstačnosti. Ale k jeho podpoře nás dovedla zemědělská nepolitika EU za posledních 30 let. Ta není jednotná. Všichni to vědí, i ti bývalý ministři zemědělství. Ale co udělali? Klaněli se, byli politicky korektní, byli svázáni stranickými klauzulemi. To je jejich postoj. Pro mne je to srabáctví, které nás staví do těchto nekomfortních situací. Proč to média neřeknou, proč se neustále vyjadřují lidé typu pana Prouzy, proč je to nevyvážené? Proč nikdo neřekne, že průměrná marže marketů byla v roce 1999 16,5 procenta, v roce 2009 23,4 a v roce 2019 41,4 procenta. Pokud je tedy menší soběstačnost a bude dále klesat, jako že i nadále klesá, bude méně organické hmoty, bude se zhoršovat stav půdy a bude se také ztrácet ta tolik proklamovaná pestrost krajiny. Z čeho bude ta pestrost? Že tu nebude dobytek, nebude jetel, pícniny na orné půdě, ale jen obilí či řepka, které budeme někam vyvážet? Zkrátka, když se bude zvyšovat organika, bude vyšší pestrost naší krajiny, lepší schopnost půdy zadržovat vodu, to jsou jednoduše odvoditelné věci.
Takže, milí politici, nekecejte v reakcích na zákon o potravinách o ohrožení rovného podnikání, kde byl váš hlas, když roky Česká republika byla v EU a vědělo se, že rovná zemědělská politika neexistuje? Dodnes jsou diametrální rozdíly v podporách. To je ten jednotný, volný a jediný správný trh? Všude čteme, že diskriminace v EU je nepřípustná. Takže, milí politici, přestaňte nám lhát.
Jak se postavíme ke Green dealu, přijmeme jej, i když bude mít dopad do našich životů? Dovolím si poradit něco jiného zeleným aktivistům: Snažte se o omezení přepravy potravin, alespoň v Evropě. Zasaďte se o snížení průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin na úroveň platnou pro všechny země EU. Tím uděláte obrovský krok k vašemu cíli. To bude něco, co skutečně evropské části planety pomůže. Ono totiž heslo „z farmy na vidličku“ by pak mělo docela praktický dopad i smysl a hlavně přestalo by být politickým heslem. Pomůžete nejen klimatu, ale – světe div se – i nám konzumentům.
Přestaňme hledat, proč to nejde. Jeden agrární analytik napsal, že i kdyby se ty limity chtěly naplnit a soběstačnost se postupně navýšila, že u nás nejsou sklady, plochy sadů, kapacity chovatelských zařízení a tak dále. Pokud se na to budeme dívat touto optikou, pak přijmeme za své, že bruselská kolonizace bude pokračovat. Prostě se vzdáme. To chceme?
Ono vůbec to dění v EU je zajímavé. Podívejte se, třeba na snahu pár poslanců znát v EU podrobnosti o nákupu vakcín. Smlouvy byly začerněny. Kdyby, v kterékoliv firmě majitel – a europoslanci jsou de facto zástupci majitelů – žádal po svém řediteli informace o uzavřených kontraktech a on by mu dal z části začerněné smlouvy, jak by to asi dopadlo? Úplně jsme rezignovali, v médiích snad kromě ParlamentníchListů.cz nic nebylo. Čeští europoslanci, vyjadřující se ke všemu možnému, kde je váš hlas? Peksa, Zdechovský, Šojdrová, Pospíšil, Polčák, Vrecionová a další, máte ještě vůbec v pasu občan České republiky? Vážně o tom pochybuji.
A jak je to s kontrolami u dovážených potravin? Rostou ceny velmi prudce a kdo za to může? Jsou na vině i výrobci nebo je to věc hlavně obchodu a řetězců?
Naše republika má jeden z nejpřísnějších systémů kontroly potravin. To nevzniklo samo o sobě, je to následek přísnosti kontroly celého potravinového řetězce, patří mezi nejpropracovanější systémy v Evropě. Važme si toho a nenechme tyto parametry zhynout tím, že se vzdáme vlastních potravin.
Rok 2020 byl pro zemědělce lepší spíš v rostlinných komoditách, sice ne cenově, ale ve velké řadě oblastí České republiky se podařilo sklidit slušné výnosy, živočišné produkty na tom byly ve srovnání hůř než v roce 2019, ale jako celek zemědělství ještě žije. Zřejmě i covidová doba rozhýbala teď v počátku roku 2021 ceny směrem vzhůru, ale to už se drtivé většiny zemědělců netýká, jejich produkty jsou významně dodány obchodníkům, takže zemědělec určitě nebude ten, kdo z toho bude profitovat. A kdo ano? To si jistě čtenáři umí dosadit sami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
