Česká cesta vůči Lukašenkovi? Senátore Fischere, to není dobrý nápad. Specialista na Bělorusko varuje

27. 8. 2020 17:25

EVROPAN LIBOR ROUČEK Nic nekončí, i hospodářské sankce mohou přijít! Bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček analyzuje dění. „Měl jsem Bělorusko a celý prostor bývalého Sovětského svazu na starosti v Evropském parlamentu. Když jsem měl schůzky s běloruskými sociálními demokraty, scházeli jsme se v Litvě,“ popisuje s odkazem na množství lidí ve věznicích. Českou cestu v postupu vůči Lukašenkovi odmítá a doporučuje koordinovat rozhodnutí s ostatními členy EU.

Česká cesta vůči Lukašenkovi? Senátore Fischere, to není dobrý nápad. Specialista na Bělorusko varuje
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček
reklama

EU hovoří o sankčním seznamu, neuznala výsledky voleb v Bělorusku a posílá do země miliony eur. Co říkáte na vyjádření o tom, že se Brusel lekl hospodářských sankcí kvůli vlastnímu obchodu a nepřišel ani s jiným opatřením, které by skutečně mohlo mít dopad na prezidenta Lukašenka?

Argument, že zatím nedošlo k hospodářským sankcím kvůli vlastnímu obchodu, je lichý. Obchod EU s Běloruskem činí přibližně 11 mld. eur ročně, z toho 7 mld. představuje vývoz ze zemí EU do Běloruska, ale z celkového obchodu EU se světem to dělá 0,1 procenta. Naprosto minimální. Důvod je jiný. Máme zkušenosti se sankcemi z minula. Je dobré se podívat na rok 2010. Přesně před deseti lety byla podobná situace. Odehrály se volby, kdy Lukašenko dostal 80 procent stejně jako nyní. Uskutečnily se sice menší demonstrace než teď, ale také byly masivní. Došlo k zatýkání oponentů, EU zavedla sankce vůči konkrétním osobám, a to jak politikům, tak byznysmenům. Sankce suspendovala EU poté, když Lukašenko provedl určité reformy a změny, byly vidět náznaky, že se snaží o nezávislejší politiku i vůči Rusku. Na straně EU je zkušenost s těmito sankcemi a také nejde o konečnou situaci. Sankce jsou na stole, uvidíme, jaké zakončení budou mít demonstrace, a pokud bude brutální, sankce samozřejmě přijdou na řadu. I prezidentu Lukašenkovi chce západní společenství nechat určitá zadní dvířka, aby měl motivaci s demonstrujícími vyjednávat. Ale možnost uvalení sankcí je. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.

Běloruskem se zabývá i česká politická scéna, debatuje se o formě pomoci. Podle senátora Pavla Fischera bychom měli sami vyhlásit sankce vůči konkrétním prominentům běloruského režimu. Jaký je váš názor?

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21054 lidí
Měli bychom si uvědomit, že mnohem účinnější a prospěšnější je všechny tyto věci diskutovat v rámci EU jako celku. Měli bychom koordinovat naše kroky s Evropským parlamentem a nevolit českou cestu. Opatření budou mnohem účinnější, pokud budou zkoordinována s ostatními členy EU, než když udělá výstřel od boku jedna země.

Měl jsem Bělorusko a celý prostor bývalého Sovětského svazu na starosti v Evropském parlamentu. Kromě EP jsou to hlavně Litva a Polsko, které se snaží dlouhodobě, v podstatě dvacet let, běloruské občanské společnosti, běloruským opozičníkům pomáhat. Když jsem měl schůzky s běloruskými sociálními demokraty, kdy polovina byla na svobodě, polovina v Lukašenkových vězeních, scházeli jsme se v Litvě, v hlavním městě. I toto bychom měli mít na vědomí. Snažit se spolupracovat s Evropským parlamentem plus parlamenty, které mají k Bělorusku nejblíže.  

Česko by podle Fischera také mohlo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prosadit vyslání inspekce do běloruských věznic. Lze tohle realizovat?

Konkrétně o návštěvu věznic se EU, evropské země snaží dlouhodobě. Organizace, která vlastně i proto byla zřízena už v dobách studené války, v polovině 70. let, je dnešní organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Problém je, že jak Bělorusko, tak Rusko nedovolují tyto aktivity na svém území a nedovolují také vyslat nezávislé volební pozorovatele. Ano, měli bychom na to tlačit, protože běloruský systém své oponenty neustále vězní, opět jsou případy zmizení lidí, sledujeme svědectví o tom, co se ve věznicích děje. Ale mezinárodní společenství do věznic nemá přístup. Ano, trvat na tom, mít tohle jako jeden z požadavků, OBSE by měla hrát velkou roli, ale bohužel v tom tato instituce naprosto selhává.   

Fotogalerie: - U Rozhlasu 21. srpna

Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...
Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...
Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...
Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...
Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...
Pietní akt u příležitosti výročí srpnových událost...

Objevují se zprávy o tom, že několik demonstrantů bylo údajně běloruskou policií uneseno a později byli nalezeni na různých místech mrtví, jeden z nich byl například oběšen. Je pravděpodobné, že nejhorlivější odpůrce režimu nechává Lukašenko odstranit?

To je víceméně dokázané. Nejde o poslední dny a týdny, ale dlouhodobou záležitost. Když se podíváme více než 20 let zpátky, v květnu 1999 beze stopy zmizel ministr vnitra Jurij Zacharenko. V září 1999 zmizel Viktor Gončar, což byl předseda volební komise a také v určité fázi místopředseda běloruského parlamentu. Děje se to po celou dobu trvání Lukašenkova režimu. Historie dokazuje, že kdykoli se režim a Lukašenko dostali do úzkých, používají všechny metody včetně těch nejbrutálnějších.

Když se vrátíme do současnosti, lze hledat nějakou spojitost mezi děním v Bělorusku a tím, co se stalo Alexeji Navalnému?

Rusko a Bělorusko k sobě mají nejblíže na základě společné historie, jazyka, kultury, příbuzenských vztahů atd. Pro ruský režim, který sám má, měl a bude mít potíže, jsou demonstrace v Bělorusku velmi nepříjemné. Mohly by přeskočit do samotného Ruska. I v Rusku byly masivní demonstrace také v minulosti, jsou i nyní a právě i v místech, odkud se vracel Navalnyj. Putinův režim, protože je postaven na podobných základech jako Lukašenkův, se bojí, že demonstrace přejdou i do Ruska. Nechtěl bych podsouvat Vladimiru Putinovi, že pana Navalného otrávil, důkazy přímé pro to nejsou, ale určitou souvislost zde najdeme. 

Také je otázka, zda nedochází i k jistému boji uvnitř ruské nomenklatury, uvnitř tábora, o který se opírá sám prezident Putin, uvnitř silových ministerstev, případně zpravodajských a bezpečnostních služeb. Mělo by být i v zájmu Rusů samotných, aby se vše řádně vyšetřilo. Zatím se k tomu nemají.

Lze úplně vyloučit, že se může Bělorusko dočkat stejného scénáře jako v roce 2014 na Ukrajině?

K takovému scénáři nedojde. Jsou velké rozdíly mezi situací na Ukrajině a v Bělorusku. Demonstrace jsou mírumilovné, podobné jako v Československu v listopadu 1989. Nelze ale vyloučit, že budou brutálně potlačeny buď ze strany Lukašenka, nebo pokud by mu to přerostlo přes hlavu, ruskou intervencí. Myslím si, že Rusové si vojenskou, policejní intervenci nepřejí, protože by mohlo dojít ke stejnému efektu jako v rusko-českých vztazích. Až do roku 1968 jsme nebyli nijak protiruští. Naopak. Po II. sv. válce jsme byli kromě Srbů a Bulharů nejvíce proruským národem. To všechno změnila invaze v roce 1968. V Bělorusku, pokud by Rusko zasáhlo do situace a demonstrace pomocí vojenských prostředků potlačilo, hrozí, že nejbližší národ by se proti nim mohl na dlouhé generace postavit. Rusko často mluví o slovanské vzájemnosti. Ale když se na vše podíváte, Rusové si proti sobě popudili druhý největší slovanský národ – Ukrajince. Z dlouhodobějšího, strategičtějšího hlediska je to pro Rusko prohra. U třetího největšího slovanského národa, v Polsku, jdou animozity až do středověku. Teď hrozí, že si Rusové proti sobě poštvou i nejmenší národ, Bělorusy. Jak Lukašenko, tak vedení Ruské federace musejí při rozhodování zvažovat. To je jeden z důvodů, proč s brutálnějším řešením nespěchají a čekají na další vývoj.  

Váš předpoklad? Budou nové volby, nebo vše budou chtít nechat „vyšumět“?

Samozřejmě že by chtěl nechat Lukašenko demonstranty vyčerpat nebo použít vojenskou sílu. Aby dal možnost občanské společnosti a vedl rovnocennou kampaň, v jeho zájmu není. Ale abychom řekli, co bude za měsíc nebo dva, to je věštění z křišťálové koule.

Ještě otázka k české politické scéně. Řeší se nejen roušky, ale i rouškovné. Senioři by měli dostat příspěvek čtyři tisíce až šest tisíc korun. Co si o tom myslíte?

Anketa

Podporujete mimořádnou dávku pro důchodce ve výši 5 000 Kč, kterou schválila vláda?

82%
18%
hlasovalo: 14102 lidí
Více peněz by měl dostat každý. Ať to jsou senioři, matky samoživitelky, mladé rodiny s dětmi, které kolikrát ani nemají kde bydlet, podnikatelé, které postihl koronavirus… všichni by peníze dostat měli. Nikdo si ale neklade otázku, a to mě trošku děsí, odkud ty peníze vezmeme. Nestačí říkat, že v rozpočtu peníze jsou. Rozpočet byl schválen s obrovským schodkem 500 mld., ano, pár miliard se najde… ale současně jak strany vládní, tak opoziční chtějí změny v daních, některé chtějí rušit, snižovat a opět je otázka, jaký dopad to bude mít na veřejné finance. Už padly návrhy na zrušení superhrubé mzdy. Podle některých odhadů půjde o výpadek až 90 mld. korun. Opět, kde se tyto peníze vezmou, když můžeme očekávat, že ekonomický výkon jak letos, tak příští rok bude nižší, než na jaký jsme byli zvyklí? Nikdo nepředloží odhad vývoje ekonomiky na příští a další rok. Kdy budeme mít vyrovnaný rozpočet? Jakým způsobem budeme dluhy splácet? Nezodpovědnost mě děsí. Tento rok i příští máme volby. I během příštího roku se bude jen rozdávat a slibovat na všech stranách. Předhánět se budou vládní i opoziční strany. Už nyní máme nejvyšší inflaci v Evropě, hospodářský pokles, horší se platební bilance, vývozy, dovozy. Můžeme mít i hendikep, že nemáme euro, nemáme za sebou tohle silné zázemí. Víme, jaké byly předpovědi našich ekonomů, kdy všichni předpovídali, že bude koruna posilovat, stal se opak. Obávám se toho, abychom se během dvou nebo tří let nedostali na trajektorii jižních zemí. Odstrašující příklad v nedávné minulosti je Řecko.

Sám jsem dnes v důchodovém věku. Ale je potřeba vidět celkový stav. Jinak se chováme nezodpovědně k našim dětem a našim vnukům.

Pane doktore, opět jste se vrátil z cest, tentokrát po Rakousku a Německu. Jak tam lidé reflektují situaci s ohledem na koronavirus?

Byli jsme v Rakousku na počátku léta. Kolem Lince vzniklo ohnisko a v celém Horním Rakousku zavedli roušky uvnitř restaurací. Ale deset kilometrů dál už žádné roušky nebyly. Něco podobného je zavedeno v Německu. V Sasku roušky povinné nebyly, v Bavorsku ano. Když jsem tam byl na konferenci, všichni měli roušky, nechávali volné stoly. V každé spolkové zemi platí trošku jiná opatření. Některé země si přály rozvinout místní turistiku, naopak např. Meklenbursko-Pomořansko mělo dobrá čísla a příliš turisty nevítalo. Názory lidí jsou podobné jako u nás. Část populace má obavy, další část, hlavně mladí lidé, žádné obavy nemá, někteří si myslí, že jde o konspirační teorie a že ti nahoře, politici, se snaží společnost kontrolovat. Při cestování si ověříte názory lidí. Zajímavostí je, že Bavorsko přišlo první s tím, že když se zvyšovaly počty nakažených po návratu z dovolených, např. na dálnici mezi Salzburgem a Mnichovem, umožnilo lidem bezplatné testy.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ekonom Kohout: Žádné životy nezachráníte. Odepíšeme několik let. Covid? Řekněte lidem pravdu

4:42 Ekonom Kohout: Žádné životy nezachráníte. Odepíšeme několik let. Covid? Řekněte lidem pravdu

ROZHOVOR Zavřeme ekonomiku, zachráníme životy. To je podle ekonoma Pavla Kohouta logika, která vůbec…