Nedělní demonstrace na Letné byla vyvrcholením série protestních demonstrací proti premiéru Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Jaký dojem ve vás akce lidí nespokojených s předsedou vlády vyvolaly a jaký efekt přinesly nebo by mohly přinést?
Máte rádi Zdeňka Svěráka?Anketa
Masová demonstrace pomohla zlepšit obraz naší země v západních médiích, v pondělí poté o tom mluvili všude. Babiš svým postojem opravdu nedělá naší zemi dobré jméno a díky demonstraci je vidět, že jeho kauza není veřejnosti jedno. Navíc mají na Západě demonstrace rádi, v očích Západu jsme teď skutečná demokracie. Zároveň na mě akce dělala dojem, že je spíše pokračováním velkého hnutí „pryč od parlamentní demokracie“, které tu kdysi začalo v době Holešovské výzvy a protestů „proti pravicové vládě“ Petra Nečase. Tento dojem ještě zesílil absurdní transparent o boji za klima, který působil, jako by Babišovo vládnutí způsobilo globální klimatickou změnu. Zkrátka toto hnutí odmítá Babišovu osobu, ale ne politickou kulturu „přímé demokracie“, která tu nastoupila po pádu parlamentní demokracie. To mě mrzí. Je absurdní, když se na Letné demonstruje proti premiérovi, protože ohrožuje demokracii, a zároveň se v ulicích demonstruje za odstranění demokracie, protože to prý vyžaduje světové klima. Heslo System Change Not Climate Change totiž vyjadřuje přesně toto. A ve stejný den, kdy se konala demonstrace na Letné, visel na budově Umělecko průmyslové vysoké školy na Palachově náměstí velký transparent, který žádal přesně toto: „Změňme systém, ne klima“. A naším ústavním systémem je formálně stále ještě parlamentní demokracie. Proč je pro světové klima nutné, aby byl v Evropě odstraněn systém parlamentní demokracie, to nechápu.
Zaujalo mě, že se na Letné četly i vzkazy Petra Pitharta, který byl devět let v KSČ, nicméně v roce 1990 se stal předsedou vlády, která dala základy tomu, aby v zemi mohli velice dobře fungovat podnikatelé, jejichž čelným představitelem je i dnešní premiér Andrej Babiš. Není to od pořadatelů jistá forma schizofrenie, výpadek paměti nebo momentálně neexistuje žádný vhodný politik, kterého by před demonstranty mohli nechat předstoupit?
Petr Pithart byl jedním z nejskvělejších diskutérů Charty 77. Měl dynamické, provokativní myšlení, jak je vidět z jeho esejů. Mrzí mě, že ho veřejnost z této strany nezná. Obávám se, že lidé si jej zapamatovali spíše jako obtloustlého premiéra ČR, který se proslavil tím, že „slyšel trávu růst“ a zabránil zákazu KSČ. Z hospodářského systému, jak říkáte vy, bych ho neobviňoval. Ale mrzí mě na něj, že při loňském kulatém jubileu Republiky československé tvrdil v médiích, že prý to již v roce 1938 nebyla demokracie, protože parlament prý už od března 1938 „nebyl svoláván“. To je přeci nehorázná lež. Z protokolů schůzí Poslanecké sněmovny, které jsou přístupné online, lze zjistit, že zasedala až do května, tj. do začátku léta, pak ještě v srpnu. V tom skutečně vidím schizofrenii, nebo spíš rozpor: že někdo kvůli mediální pozornosti kydá špínu na demokracii a zároveň posílá prohlášení na demonstraci, aby ji údajně hájil.
Vystoupila také zpěvačka Bára Basiková. A vyslovila přání: „Aby premiér, který netuší, co jsou slova jako pravda, čest a svědomí, odešel z funkce a vrátil se na Slovensko". Po ní vystoupil hudebník Radek Banga, který vyhecoval zaplněnou Letnou, aby vytvořila „takovej bordel, ať nás ten kazisvět pořádně slyší". Jde ještě o projev nesouhlasu, nebo už spíše o projev nenávisti?
Jde o emotivní projevy umělců. Sám takovou moralizující rétoriku nemám rád, ale uznávám, u nás na to lidi slyší.
Psali jsme:
Herečka Aňa Geislerová, která byla hlavní tváří demonstrace na Václavském náměstí, později uvedla, že se dovede vcítit i do pocitů mimopražských občanů České republiky, jejichž informovanost není tak velká jako těch v hlavním městě. Proto považuje za důležité z Prahy vyjíždět, s těmi lidmi mluvit a dát jim informace o tom, proč se na náměstí konají protesty, aby to pochopili stejně. Je tohle možnost, jak ty „méně informované" získat do antibabišovské fronty?
No, ano, samozřejmě, že to je možnost. Při poslední demonstraci 23. června to už vypadalo, že se jim to povedlo. Ale zatím to nemůžu posoudit. Ještě začátkem června se mi stalo, že jsem jel vlakem, do kterého nastoupila aktivistka, která začala rozdávat letáky Milionu chvilek pro demokracii. V našem vagónu jsem byl jediný, kdo si to od ní vzal, všichni ostatní odmítli. Ovšem byla to lokálka v Praze, ne „méně informovaný“ venkov.
Při poslední demonstraci mělo být na Letné kolem čtvrt milionu lidí. To je slušné číslo, na druhou stranu v posledních volbách dalo Andreji Babišovi hlas půldruhého milionu lidí. A jeho podpora soudě podle různých průzkumů se nijak netenčí. Proč se protestujícím proti premiérovi nedaří přesvědčit jeho voliče, aby nevolili hnutí ANO, ale opozici?
Babišovi se podařilo vytrvalou mediální masáží vytvořit ve společnosti takovou „babišovskou náladu“, která spočívá v tom, že mu lidé věří, že něco dělá, že „maká“ a že má na rozdíl od předchozích vlád výsledky. Ty výsledky jeho vládnutí jsou dle mě katastrofální, nemusíte se mnou souhlasit, ale podle mě tady EET a finanční šikanou zahubil ducha volného podnikání. Na Vánoce jsem měl v bytě instalatéra, který mi otevřeně řekl, že s tím po zavedení EET pro řemeslníky sekne a odejde dělat do Německa. Za tu byrokracii a buzeraci mu to nestojí. Řemeslníci a malé obchody ubývají v celé Evropě, ale to je důvod, proč jim pomáhat, a ne jim to ještě ztěžovat. Já nejsem ekonom, ale řekl bych, že právě drobná podnikavost je východiskem ze začarovaného kruhu levné pracovní síly a nízkých příjmů. Spolková země Baden-Württemberg, kde jsem žil, je bohatá právě z drobných podnikatelů. Jinak Babišovi pomáhá, že demokratická opozice má jakýsi společenský ostych jasně se vyslovit k reálným problémům, jako je migrační krize, levicové bludy ohrožující náš způsob života i vážnější finanční hrozby, jako je plánovaná uhlíková daň, kterou chtějí v Evropě zavádět Zelení. Vůbec nikdo z nich nereaguje na vytváření nenávisti proti zemím východní Evropy, na Západě už se otevřeně volá po sankcích proti „nesolidárním zemím“. Na Macronův slavný výrok o „supermarketu“ tehdy premiér Sobotka reagoval slovy, že prý je vše v pořádku.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Nesupluje nakonec tedy spolek Milion chvilek pro demokracii opoziční politiky, kteří veřejnosti nic kloudného a kladného nabídnout nedovedou? Nebo jste od lidí, jako jsou Petr Fiala, Miroslav Kalousek, Vít Rakušan či lidovec Marek Výborný zaregistroval něco, čím mají šanci veřejnost pozitivně oslovit?
Ale ano, něco jsem zaregistroval. Petr Fiala přišel do politiky z brněnské katedry politologie, která má na rozdíl od pražské skvělou pověst a taky výsledky. Je to rozumný člověk a vědec „od fochu“, takže pro českou politiku ideální kombinace. Podle mě si vede dobře. Vít Rakušan byl skvělým starostou Kolína, který vzorně spravoval. Mimochodem si tam při posledních komunálních volbách užil hodně od místního ANO. Kalousek – vážně nevím co říct – asi by měl z politiky odejít, je to zoufalec. O Výborném nic moc nevím.
Ve svém blogu na Aktuálně.cz jste uvedl, že jednou z příčin nepopularity antibabišovských protestujících je, že ve dvojkovém světě, který vytvořila veřejnoprávní média, je veřejnost automaticky vnímá jako přezíravé lepšolidi. Dá se z vaší zmínky o dvojkovém světě usuzovat, že Česká televize a Český rozhlas podle vás neplní úkoly jim ze zákona uložené, tedy šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti?
Veřejnoprávní ČT je moje bolavé téma, jelikož se už řadu let zabývám monitoringem manipulací s mediálním zpravodajstvím o Izraeli. Podpora a schvalování terorismu, nepravdivá obvinění, podněcování nenávisti… Co si za tu řadu let ČT dovolila, by vydalo na delší text, možná knihu. V roce 2010 dokonce vyslala tým s Petrem Zavadilem, aby se zúčastnil proslulé výpravy lodi Mavi Marmara, která měla pomoct teroristům z Hamasu prolomit námořní blokádu pásma Gazy. Byla to jediná veřejnoprávní televize, která tam měla svůj tým – jako účastníky. Kromě nich tam byla jen Al Džazíra, což je ovšem soukromá stanice. Po tom, co se tam stalo, se vůbec neomluvili, neuznali chybu a místo toho podali žalobu na stát Izrael. Odvysílali třeba taky nepravdivou reportáž o údajné vraždě palestinského chlapce izraelským vojákem – měl ho zastřelit zblízka otci v náručí (odvysíláno 7. 2. 2012). Takhle se podněcuje nenávist. Ty reportáže dělal Petr Zavadil. O činnosti ČT bych vážně mohl povídat dlouho.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Co byste lidem z Kavčích hor vytkl z posledních let, třeba od vypuknutí migrační krize v létě 2015?
V době přetrvávající migrační krize, kdy lidé potřebují informace o tom, co se děje, jim místo toho dávají pořád jen morální kázání. O sílící kampani západních médií a politiků proti zemím východní Evropy neinformovali snad ani jednou. V domácím zpravodajství ČT příznivě pomáhala tomu veselému bourání parlamentní demokracie v dobách Holešovské výzvy a demonstrací „proti pravicové vládě“. O demonstracích podávali naprosto nekritické reportáže, spíš reklamy. S nynějším rozdělováním společnosti začali – podle mého pozorování – při demonstraci Zemanových příznivců na Albertově při výročí sametové revoluce roku 2015. Od té doby líčí společnost tak, jako by na jedné straně stáli nedemokratičtí stoupenci Zemana, kteří jsou zároveň proti migraci, a na druhé straně demokrati, kteří musejí být z definice pro otevřenou migraci. Podle tohoto systému třeba já vůbec neexistuju, protože já nejsem volič Zemana, ale přesto nechci podporovat otevřenou migraci.
Ing. Miloš Zeman
Ti, co se zúčastňují protestů nebo demonstranty alespoň podporují, srovnávají nynější situaci s listopadem 1989. Jsou si třicet let vzdálené události opravdu podobné?
Ne nejsou, historie se neopakuje. Mně to vážně připomíná spíš protivládní demonstrace z let 2009-13, protože nesleduji jen proti čemu to je, ale také pro co to je. A tady mi připadá, že se navazuje na pozitivní cíl tehdejšího hnutí, které chtělo nahradit politické strany nějakou mravnější, přímou demokracií, bez politických stran a korupce. V listopadu 89 se demonstrovalo za nastolení pluralitní parlamentní demokracie, v letech 2009-13 i v roce 2019 jde spíš o útěk od parlamentní demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
