Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
Premiér Petr Fiala oznámil, že pravděpodobně už příští rok bude Česko plnit „klíčové maastrichtské kritérium pro přijetí eura“. A to je zadlužení nebo deficit veřejných rozpočtů pod třemi procenty. Lidovecký šéf a ministr práce Marian Jurečka řekl v rozhovoru pro CNN Prima News, že někdy mezi lety 2025 až 2030 „už opravdu budeme směřovat do eurozóny“. A přidala se i předsedkyně třetí ze stran koalice Spolu Markéta Pekarová Adamová tím, že „strádáme na vysoké inflaci, která nám požírá úspory. V eurozóně je v průměru inflace mnohem nižší“. Určitě to není náhoda, že se během pár dnů všichni tři takto pozitivně k euru vyjádřili. Co si o tom myslíte?
Víte, které země mají v Evropě největší problém se svým zadlužením a veřejnými financemi? Ty, které přijaly euro, například Řecko, Itálie, Španělsko. Víte, ve kterých zemích se nafoukly největší bubliny, že je to dohnalo mezi lety 2012-2014 k dluhové krizi? V těch, které přijaly euro, například Irsko, Řecko, Portugalsko. Víte, které země nejrychleji ztratily v Evropě svou konkurenceschopnost? Ty, které přijaly euro, typicky Itálie. Víte, které země platí v Evropě za mejdan a hýřivost jiných zemí? Ty, které jsou v eurozóně. Chudší Slovensko platí dluhy za bohatší Řecko.
A z druhé strany: Víte, se kterými zeměmi má kupříkladu Slovensko platící eurem nejlepší vztahy? S Českem, které eurem neplatí. Víte, proč máme tak vysokou inflaci, vyšší než jiné země? Protože české vlády více rozhazovaly na veřejných výdajích, tedy více zvyšovaly množství peněz v oběhu. Myslíte, že je u těchto veřejných výdajů a tedy u inflace nějaká souvislost s eurem? Paradoxně je: Totiž my víme, že země, které přijaly euro, ještě zvýšily své veřejné výdaje, neboli kdybychom měli euro, asi by vlády utrácely ještě víc a inflace by byla ještě větší.
Takhle to dopadá, že politici jsou nevzdělaní a veřejnost si jejich nevzdělanou aroganci nechá líbit: Pokud dovolíme přijetí eura, poškodí nás to a naši důchodci budou platit dluhy za Řeky i Italy.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
Petr Fiala se znovu přihlásil k tomu, že inflace klesla pod 10 % díky jeho vládě, ačkoli ho za stejný výrok před pár týdny ekonomové kritizovali. „Díky systematickému tlaku dosahujeme toho, že ceny potravin jdou dolů,“ tvrdí opět premiér. Je v tomto případě opakování matkou moudrosti, nebo spíše spoléhání na to, že čím častěji to bude lidem vtloukat do hlavy, tím víc z nich tomu uvěří?
Ten systematický tlak spočívá v píárové masírce a v tom, že opakovaná lež se postupně stává domnělou pravdou? Samotnou by mě zajímalo, zda tomu premiér věří, anebo jen opakuje, co mu poradci poradili, že lidé budou chtít slyšet. Nevím, co z toho by bylo horší.
Fakta jsou následující: Dokud vláda bude hospodařit se schodkovým rozpočtem, bude to proinflační faktor. Inflace nezpomaluje díky vládě, ale navzdory vládě.
Psali jsme:
První odhad vývoje HDP, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad, ukazuje, že se ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozímu čtvrtletí zvýšil o pouhou desetinu procenta a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesl o 0,6 procenta. Mě zaujalo, že spotřeba domácností klesá už sedm čtvrtletí po sobě, což se přesně kryje s vládnutím Petra Fialy. Samozřejmě že vzhledem k setrvačnosti ekonomiky to nelze házet jen na jeho kabinet. Ale je tohle obvyklý jev? A čemu ho lze přičítat?
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
A buďme objektivní ještě dál. Tenhle „problém“ s nízkou spotřebou trápí hlavně vládní ekonomy a vládní píáristy. Mě netrápí. To, že spotřebitelé něco spotřebují, sice číselně nafoukne HDP, ale nemá to mnoho společného s bohatstvím a blahobytem celé ekonomiky. Neznamená to, že se vyrobí více, neznamená to ani, že se nahromadí majetek a zvýší životní úroveň. To se totiž děje investováním. Modla jménem HDP je největším PR nástrojem vlády, ale ekonomy staré dobré klasické nebo rakouské školy moc nevzrušuje.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na čem opravdu záleží, to je nižší tvorba hrubého kapitálu coby další složky HDP. Samozřejmě není překvapivé, že firmy neinvestují s takovou samozřejmostí, jako tomu bylo v posledních letech. Vládní ekonomové by opět mluvili o tom, že od startu roku 2020 zažíváme dobu, která je pro dlouhodobé plánování velice složitá – po pandemických letech 2020 a 2021 se zavřenými obchody jsou roky 2022 a 2023 spojené se zvýšenou inflací a se sníženou ochotou domácností utrácet. Také je potřeba podotknout, že kvůli základní úrokové sazbě České národní banky na úrovni 7 % firmy financují každou investici výrazně dráž, než bylo v posledních letech zvykem. I proto se investice odkládají.
A k tomu ale dodám ještě něco jiného a zcela klíčového, co patrně ve zprávách neuslyšíte. Totiž v období, kdy tisk peněz vyvolal mohutnou monetární fikci bohatství, se naakumulovalo možná historicky rekordní množství pomýlených investic vycházejících z chybných cenových signálů a chybných odhadů návratnosti těchto investic. A nyní, když se tak dlouho chodilo se džbánem pro vodu, až se inflace utrhla, se nacházíme v období čištění těchto investic. Firmy neinvestují, protože prostě nevidí ziskové příležitosti. Mají-li totiž budoucí výnos investic diskontovat stávající úrokovou sazbou, najednou jim to na investice nevychází. A je to naprosto přirozený a v podstatě samoočistný proces, který konečně ekonomiku pomaličku vrací do jakési rovnováhy.
Ve čtvrtek prudce oslabil kurz koruny poté, co ČNB oznámila, že už od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny. Dá se vysvětlit, proč to centrální banka zveřejnila po 10 měsících, když celou tu dobu investoři počítali s tím, že pokud česká měna výrazněji oslabí, banka začne nakupovat koruny za eura ze svých rezerv a českou měnu tím podpoří? Proč je při tom nenechala dál? Nebo mohlo jít o záměr korunu oslabit?
Tady opravdu nevím. Silná koruna byla pro ekonomiku výhodná, protože působila protiinflačně. Patrně ČNB došla k názoru, že inflace už je pod kontrolou, takže už není třeba inflaci dál snižovat skrze kurz silné koruny, a proto oznámila, co oznámila – těžko říci. Já bych to jako centrální bankéř neoznamovala.
Ing. Marian Jurečka
Korunu prý může oslabit i zcela mimořádný krok ratingové agentury Fitch, která poprvé v historii snížila rating Spojeným státům. Když takřka na den přesně před dvanácti lety přistoupila ke zhoršení ratingu USA jiná světově významná agentura, Standard & Poor’s, otřáslo to světovými trhy. Co se dá čekat teď?
Nemyslím, že by to mělo vliv na korunu, spíš to bude mít vliv na dolar. Ale přiznejme si, že to je spíš formální připuštění statusu quo, než nějaký nový velký „objev“. Amerika prostě má problém s veřejným dluhem, má ho dlouhodobě, řešení není na obzoru, takže je nesporné, že si nižší rating zasloužila. Spíš ho už dávno měla mít. Myslím, že by ho měla snížit i třetí z trojice velkých ratingových agentur.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Co si má člověk myslet o kampani ministerstva práce a sociálních věcí na podporu zaměstnanosti ve výši 30 milionů korun? Přestává být zbytečným mrháním peněz jen proto, že je hrazena z evropských prostředků?
My máme přezaměstnanost. Potřebovali bychom nezaměstnanost vyšší, aby trh práce fungoval. Potřebovali bychom propustit velkou část státních zaměstnanců. A peníze, které čerpáme z EU, nejsou neutrální, není pravda, že „když to je zadarmo, tak to je užitečné a spotřebujeme to“. Každé peníze hozené „zadarmo“ do ekonomiky ničí produkční strukturu ekonomiky. Země má přesně tak velkou míru nezaměstnanosti, jak se stávající mírou regulace a velkostí státu má mít. Pokud říkáme, že má být zaměstnáno víc lidí, než kolik je, vlastně tím říkáme: „Soukromí vlastníci firem to dělají špatně, měli by zaměstnávat i lidi, které zaměstnávat nechtějí, a stát jim do toho může kecat, protože ví líp než oni, kolik lidí mají zaměstnávat.“ Takhle řečeno to zní hrozně, že? Ale přesně tohle ta kampaň má vepsáno v genech.
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Aion2
