Fanatická zelená aktivistka, zločinec! Profesor drsně účtuje s německou kapitánkou. A také se školáky, kteří úderem prázdnin náhle přestali stávkovat

15.07.2019 17:12

NEKOREKTNÍ PROFESOR Ursula von den Leyenová, kterou premiéři a prezidenti zemí evropského společenství nakonec nominovali místo levicového fanatika Franse Timmermanse do čela Evropské komise, je krok z bláta do louže. Tvrdí to profesor Ivan Holoubek, jenž podezírá Německo, že původní nominace byla jen trik, jak prosadit vlastního člověka. Za politiku proti ilegální imigraci a pašování lidí oceňuje italského ministra vnitra Mattea Salviniho, jehož odvaha a rozhodnost by měly být příkladem politikům napříč Evropou. Zato německou kapitánku lodi Carolu Racketeovou považuje za fanatickou zelenou aktivistku, bolševika a především zločince.

Fanatická zelená aktivistka, zločinec! Profesor drsně účtuje s německou kapitánkou. A také se školáky, kteří úderem prázdnin náhle přestali stávkovat
Foto: Archiv IH
Popisek: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc

Letošní evropské volby, jichž jste se také jako lídr kandidátky hnutí Vědci pro ČR zúčastnil, nepřinesly drtivou výhru euroskeptických sil, naopak uspěli Zelení a francouzský prezident Macron. Vrcholné orgány EU obsadili výhradně Západoevropané. Dostaly země V4 za vyučenou?

Netěší mě příliš „úspěch“ Zelených ani prezidenta Macrona. Na druhou stranu považuji za nesmyslné řeči kolem neúspěchu zemí V4. Jestli dostaly země V4 za vyučenou? Fandové levicově-liberálního establishmentu si to možná myslí.

Když se podíváme na aktuální situaci, tak ve vedoucích funkcích jsou občané, jestli to dobře počítám, pěti zemí EU, a ta má stále ještě 28 zemí. Země V4 byly vytlačeny, či „nepřibrány“, do vedení institucí EU, protože se tak establishmentoví politici domluvili. Že kolem vytvořili divadlo, které v očích mainstreamových médií svaluje vinu na ně samotné, to je vedlejší. Ani nevím, jestli je to prohra. Spíše je to hanba těch, kteří se tak domluvili. Na druhou stranu výběr těchto lídrů mě moc nenadchl, nepřijde mi, že to jsou ti nejschopnější z možných.

Měli bychom se zamyslet nad tím, abychom se přidali k „západu“, přestali kverulovat a přijali euro? Jsme nevděční vůči starým zemím EU, jak někdy slýcháme?

Na tomto příkladu se ukazuje, kdo ve skutečnosti vyostřuje vztahy v EU. Země V4 to nejsou. Metoda je průhledná. Zkušení lídři západních zemí museli vědět, že levicový fanatik Frans Timmermans je pro země V4 nepřijatelný. Ovšem Ursula von den Leyenová, která pana Timmermanse nahradila, je krok z bláta do louže. Podezírám Německo, že trik s Timmermansem byla jen cesta, jak prosadit vlastního člověka. Ale to už je jen moje spekulace. Nicméně tvrdit, že bychom kvůli těmto pragmatickým hrám velkých zemí měli přehodnocovat naše stanovisko, by bylo absurdní. Kdybychom to udělali, byl by to ústup a projev slabosti. A slabost se v politice, a v té mezinárodní zvlášť, neodpouští…

Anketa

Vadilo by vám, kdyby Matteo Salvini tajně přijal peníze od Rusů?

4%
91%
hlasovalo: 10446 lidí
Nejsem zastáncem odchodu z EU, za stejně nesmyslné ale považuji ten zmiňovaný příklon k „západu“.

Vděk je nesmysl a není pro něj žádný důvod, nemůže být principem našeho členství v Evropské unii. To by mělo být založeno na rovnoprávnosti. Slaboduché vyhrožování některých EU lídrů a politiků, jako že když se nepřizpůsobíme, budeme potrestáni, je cestou k rozpadu EU. A také svědčí o slabé úrovni těch politiků pronášejících bláboly tohoto typu.

Migrace do Evropy coby bezpečného přístavu pro obyvatele Afriky i Blízkého východu se dostala do nové fáze tím, že si Carola Racketeová, kapitánka lodě Sea-Watch 3 plné migrantů, vynutila vjezd do přístavu Lampedusa. Pro Německo se stala hrdinkou, v její prospěch se vyslovuje tamní vláda a ministr zahraničí Heiko Maas se dokonce rozhořčuje nad tím, že by v Itálii chtěli kriminalizovat snahu o záchranu životů. Může za těchto okolností italská vláda ustát své rozhodnutí, že uzavře své přístavy nevládním organizacím, které naloďují migranty u libyjských břehů a vozí je do Evropy? Co z diametrálně odlišných postojů Itálie a Německa může vzejít?

Myslím, že je podstatné pojmenovat tyto aktivity zcela dle skutečnosti – jde o pašování lidí do Evropy, jejich transport od afrických břehů, přesednutí na menší lodě a pak vydírání s cílem je prostě dostat do Evropy.

Pro mě je Carola Racketeová fanatická zelená aktivistka, bolševik a především zločinec. A to bez jakýchkoli „ale“. Prostě zločinec. Pašerák lidí. Jestli to může italská vláda ustát? To se uvidí. Ale v každém případě by měla pokračovat v této své politice proti ilegální imigraci a pašování lidí. Dokud to půjde. Protože pokud je něco správné, má se to dělat. Ať se levicově progresivističtí politici kdekoli v Evropě třeba staví na hlavu. Rozhodnost a odvaha Mattea Salviniho je příkladem politikům napříč Evropou. Nevím, co vzejde z odlišnosti postojů Německa a Itálie. Postoje Itálie jsou správné a to je důležité. And nothing else matters…  Je pro mě velkým zklamáním například postoj představitelů Paříže, kteří navrhují její ocenění.

Vás ještě nepřešlo nazývat věci pravými jmény, jak si to dalo vámi vedené hnutí Vědci pro ČR do programu pro volby do Evropského parlamentu?

Pro ty, co mě teď ještě o to víc budou nazývat různými fóby a podobně, podotýkám, že nemám vůbec nic společného s SPD a podobnými spolky a nikdy bych je nevolil. Jen chci i nadále nazývat věci pravými jmény, bez nánosu nesmyslné politické korektnosti.

Na druhou stranu nezapomínejme, že jiná část italské vlády podporuje přerozdělování imigrantů. To je nepřijatelné. Přerozdělování není řešení problému, který nadrobily generace multikulturalistických politiků před současnou italskou vládou.

I do Česka dorazila vlna protestů mládeže za řešení tzv. klimatické krize. Dosud byly pro demonstrace pod hlavičkou Fridays for Future vyhrazeny některé pátky, ale v Kolíně nad Rýnem zahájili sedm dní před koncem školního roku v Německu první celotýdenní stávku. Jde o zneužití dětí pro politický aktivismus, nebo o naši ostudu, že tak vážný problém musí brát do rukou ti teprve dospívající? Bylo letošní horké počasí argumentem pro to, abychom čistili náš průmysl od uhlíkové stopy a omezovali sami sebe, třeba i ve spotřebě masa?

Toto všechno je především o rostoucím vlivu neomarxismu, vlivu velkého množství politických neziskovek. Jejich aktivisté zjistili, že jim prochází pátky a s jídlem roste chuť. Ale už jsem tu říkal, že jsem rád, že se lidé včetně studentů mohou svobodně vyjádřit k aktuálním problémům. Tyto akce však považuji za zneužívání studentů pro politický aktivismus. Je nutné si také uvědomit, že je jim blízký a nebyli jsme generačně jiní. Ale především jde o prachobyčejné záškoláctví. To konec konců vidíme na tom, že úderem začátku prázdnin tyhle páteční „stávky“ ustaly. Nedá se samozřejmě stávkovat, když není škola. Dalo by se ovšem demonstrovat, tomu prázdniny nebrání. Otázky spojené s globálním klimatem jsou velmi složitou disciplínou vyžadující znalosti z více vědních oborů. Právě této složitosti zneužívají aktivisté hecující „stávkující“ děti. Myslím, že by to chtělo i výraznější aktivity ze strany učitelů a odborníků prezentovat studentům tyto problémy ze všech úhlů pohledu, ne jen aktivisticky a alarmistickými výkřiky. Které jim jsou samozřejmě blízké. Letošní horké počasí není samo o sobě žádným argumentem. Je třeba problém posuzovat v mnohem širším kontextu.

Za čtyři měsíce si budeme připomínat 30. výročí sametové revoluce, ale zatím tento rok příliš slavnostně nevypadá. Od dubna ho provází jednak vlna demonstrací, jednak vládní nestabilita. Co nám tyto události napovídají o naší současné společnosti?

Tyto demonstrace jsou reakcí na konkrétní vládní situaci. Můžeme a nemusíme s demonstracemi souhlasit, ale jsou časově lokální záležitostí. Přesto je zřejmé, že společnost je stále ostřeji rozdělená. Dříve, zhruba v prvních dvou dekádách 30 let po listopadu 1989, byla společnost rozdělena především pravo-levě v ekonomickém slova smyslu, kdy rozhodujícími otázkami byly výše zdanění, sociální systémy, důchodové systémy apod. Nyní je společnost rozdělena především pravo-levě v otázkách společenských hodnot, jinak řečeno mezi konzervativně smýšlející a liberálně smýšlející. U mnohých je jejich pozice na této ose spíše intuitivní, ale to je vedlejší. Toto nové politické dělení společnosti v mnohých vyvolává klamný dojem, že pravo-levé dělení v ekonomickém slova smyslu, které jsme znali desítky let, už neplatí. Nicméně je faktem, že politické scény a voliči napříč Evropou se takto stále ostřeji dělí.

To, že se lidé vyjadřují ke společenským problémům, je zcela jistě známkou demokratické společnosti. Je otázkou jak a co to přinese.

Jinou otázkou jsou volby – což je jedním z klíčových faktorů kolem těchto demonstrací. Mohu být nespokojen s vládou či prezidentem – a to já osobně rozhodně jsem. Pak ale musím jít k volbám. Jestli jedna třetina národa volí jednu stranu, druhá třetina ty zbývající a jedna třetina k volbám nejde, tak je to velmi prostá matematika. Pokud na politické scéně není volitelný subjekt, který nabízí program, který osloví ty dvě třetiny voličů, tak to nebude jinak. Chtěli jsme svobodné volby a máme je. Tak to využijme. Mimo diskusi jsou ovšem problémy kolem osoby ministerského předsedy. Myslím, že v každé demokratické zemi by takto obviňovaný politik odstoupil a dělal vše proto, aby očistil své jméno.

Politická krize začala jmenováním Marie Benešové do čela rezortu spravedlnosti. O samotnou ministryni ale asi moc nejde. Masy občanů proti Babišovi a Zemanovi, umělci, značná podpora médií a intelektuálů… Jak lze číst ty protestní akce zastřešené spolkem Milion chvilek pro demokracii? Co tohle hnutí vlastně znamená?

Částečně už jsem odpověděl. Je otázkou, možná pro někoho zřejmou, že spolku Milion chvilek pro demokracii jde o mocenskou změnu. Popírá to. Na tom samo o sobě není nic špatného, protože politika je kolbištěm zájmů. A tento spolek je jednou z politických sil. Dnešní politika je jiná v tom, že se jí účastní celé spektrum aktérů. Již ne pouze politické strany, ale zejména také politické neziskovky. A tento spolek je jednou z nich. Je jasné, že pokud Andrej Babiš odstoupí, jak Milion chvilek pro demokracii požaduje, bude to formálně změna jen na jednom postu. Ve skutečnosti to však bude začátek konce dnes dominujícího hnutí ANO. A to bude zásadní posun.

Jaký smysl má dát si „oddechový čas“ do další velké demonstrace na Letné až do 16. listopadu?

„Oddechový čas“ do další demonstrace, tedy v předvečer velmi významného výročí, je ryze taktické rozhodnutí spolku Milion chvilek. Je to snaha „nevystřílet se“ dopředu a dát své demonstraci patřičný důraz a co nejintenzivnější emoce. Jinak řečeno, toto odložení demonstrací do 16. listopadu 2019 je chladná, pragmatická úvaha. Neříkám, že je to něco špatného, každý politický aktér taktizuje, to je přirozené. Ale bylo by naivní myslet si cokoli jiného.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Babiše a Zemana volili zejména lidé z venkova, starší a méně vzdělaní,“ opakují jejich oponenti. Jsou tito lidé nevědomí a zmanipulovaní, jak naznačují třeba umělci Mádl a Geislerová? Až jejich voliči odejdou, nastane vláda stran typu Piráti, kteří vévodí mezi mládeží? Je letošní odpor proti prezidentovi a premiérovi generační věcí?

Anketa

Máte raději písničky Karla Gotta, nebo komentáře Jindřicha Šídla?

hlasovalo: 14844 lidí
K namyšlenosti pana Mádla a paní Geislerové, kterou těmito výroky projevili, jsem se již vyjádřil dříve a nemá smysl, abych se opakoval. Nejde o žádný generační spor, ani o spor měst a venkova. Jde především o spor voličských skupin stojících na dvou stranách dnes dominantní dělicí linie v politickém prostoru. Tedy o spor lidí stojících na hodnotové pravici a lidí na hodnotové levici. Samozřejmě lidé na hodnotové pravolevé ose stojí různě daleko od středu, který sám o sobě není jednoznačným pojmem. Ale navzdory tomu, toto dělení je důležitým hlediskem pro nazírání dnešní společnosti.

Mně tohle dělení velmi nesedí a považuji je za dost slaboduché. Jsem řekněme mimopražský, starší, vzdělaný, no snad, ale ani jednoho z těch dvou bych určitě nevolil. Manipulovatelnost je samozřejmě možná a děje se cíleně, ale zase ze všech stran – politických i světových. Někdo si to umí přebrat, někdo ne, někdo si nechá poradit, někdo má svůj názor a jde nebo nejde k volbám. Generační problém je zcela jistě realitou, ale byl tu, je a bude, to není nic zvláštního. Jen v tom, na co se ptáte, vidím jeden z velkých problémů současné společnosti – a to neúctu ke stáří, ke zkušenosti, neexistuje respekt. Ten je samozřejmě dán osobností každého člověka, nedá se ani přikázat, je o výchově v rodině, ve škole, i společnosti.

Do letošního programu Poslanecké sněmovny se dostal i komunistický požadavek na „vyšetření zločinů privatizace“. Komunisté prosadili usnesení, že „privatizaci 90. let provázely excesy, chyby a zločiny“. Lze se s tím ztotožnit? A měli by to právě komunisté navrhovat? Co naši společnost tíží více: zločiny komunismu, nebo zločiny privatizace?

Komunisté se prostě vezou na vlně revize 90. let. Ano, v 90. letech se děly excesy, to nelze popírat. Nicméně základní směřování bylo v pořádku. Z končící třicetileté polistopadové doby to byla určitě ta nejsvobodnější léta. To je dnes v době stále silnějšího diktátu politické korektnosti čím dál více patrné.

Každý zločin tíží. Myslím si, že jedním z dalších problémů naší společnosti je nerespektování zákonů a neřešení těchto zločinů minulosti – z různých důvodů – lidé jsou součástí systému, ti, kteří se nějak provinili za 2. světové války, přešli do nového systému, a to se opakovalo po roce 1989.

Takže zcela jistě je tu mnoho nevyřešeného z těchto období, s různým charakterem – proti lidskosti, proti názorovým protivníkům, ekonomických – a pořád je to spojeno s tím, že existuje nějaká politická korektnost – ve zrůdné podobě totalitních režimů – nacistického nebo komunistického nebo v té dnešní podobě, kdy prostě pravda je ohýbána, jak se komu hodí – aby se prostě problém nepojmenoval přesným jménem a my se náhodou někoho nedotkli.

V úvodu jsem připomněl kandidaturu hnutí Vědci pro Českou republiku do Evropského parlamentu. Co pár týdnů od voleb zamýšlíte dál?

Vznikli jsme s určitým cílem, na základě společných hodnot a přístupů, s nabídkou toho, co ve svých profesních životech děláme, s využitím zkušeností. Současná politická scéna je silně atomizovaná, opozice není schopna nabídnout dostatečně přesvědčivou alternativu hnutí ANO, mimo jiné také proto, že vzhledem k tomu, co některé ze stran předváděly v minulosti, voliči nezapomínají. Takže je obtížné vytvořit něco nového, důvěryhodného, s programem, který by voliče jasně oslovil, zvláště v době, kdy je společnost rozdělena a těžko se najde silný lídr a program, který by nevoliče ANO a ty, co k volbám nechodí, přesvědčil, že má šanci.

Existuje nyní řada aktivit a pokusů spojit konzervativní, pravicově orientované strany, ale zatím je to spíše rozpačité. Takže proto také se chceme věnovat především řešení aktuálních problémů společnosti, především v oblasti problémů životního prostředí, vědy, vzdělání a některých dalších.

Zvláště problematika prostředí a její koncepční řešení zcela chybí v programech pravicově orientovaných stran anebo se tam objeví před volbami, často velmi formálně a nepřesvědčivě a jde hlavně o vymezení se oproti liberálním tendencím, aktivistickým přístupům apod.

A to vše s přístupem, se kterým jsme šli do voleb do Evropského parlamentu – nazývejme věci pravými jmény, bez zbytečné politické korektnosti.

Zmínil jste problémy životního prostředí, vědy, vzdělání. Čím je zapotřebí začít a jaká řešení byste si představoval?

Zabývám se problematikou znečištění životního prostředí víc než 35 let na národní, regionální i globální úrovni včetně procesů příprav mezinárodních úmluv, tak snad jakousi zkušenost a přehled v tom mám. Těch problémů je mnoho, všechny jsou založeny na tom, že jsme kdysi dávno začali vyrábět a používat něco, o čemž jsme neměli tušení, co to může způsobit. Problémy se samozřejmě netýkají jen chemického znečištění. Iniciovali jsme řadu změn v prostředí, aniž bychom přemýšleli nad možnými důsledky. Nerozuměli jsme těmto problémům, přesto se to či ono ve své době zdálo jako úžasné a často to skutečně přineslo mnoho pozitivního. Jenže jsme netušili, že otvíráme Pandořinu skříňku problémů, které budou mít pro civilizaci velmi vážné důsledky. A přijde nás velmi draho, abychom se jich zbavili, abychom vyřešili své minulé chyby. A abychom se hlavně poučili z těchto chyb.

Často od politiků slýcháme, že to či ono je velmi vážné nebo naopak to, že žádné, ale skutečně žádné problémy životního prostředí neexistují. Existují a velmi vážné. Jen je třeba je řešit bez hysterie a alarmistické paniky.

Takže k tomu, co považuji za nejvážnější. 11. července jsme měli Světový den populace – podle Wikipedie je jeho cílem zvýšit povědomí o problémech globální populace. Ten letošní však znovu potvrdil, že největší problém současné civilizace je trvale narůstající počet obyvatel planety, především v ekonomicky slabých regionech.

V současné době 7,7 miliard; 2050 – 9,7 miliard; 2100 – 11 miliard. Při stále stejné dynamice růstu, a jestli se malinko zpomalí kolem roku 2100, tak jsme optimisté.
Jen pro ty, co občas hlásají, že se nárůst zpomaluje. Ó, nikoliv.

Takže 2 miliardy navíc do roku 2050 budou potřebovat energii, potraviny. Takže co pracně ušetříme na emisích, spotřebujeme na tento populační nárůst především v těch ekonomicky slabých regionech. To není o tom, že není klima problém, že nejsou problémy plasty v prostředí nebo stovky různých toxických látek nebo problémy s vodou či suchem. Jsou to všechno, a řada dalších, vážné problémy celé civilizace. Nárůst planetární populace je však mnohem vážnější problém než všechny modelové predikce nárůstu globální teploty. Aniž bych chtěl jakýkoliv problém prostředí planety znevažovat.

Řešení to bude těžké, bude to drahé a bude to bolet.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vy, co kritizujete Gotta... spláchnout! Samet? Říkejme tomu jinak. A Havlova sekta... herec Gulyáš je v ráži

4:44 Vy, co kritizujete Gotta... spláchnout! Samet? Říkejme tomu jinak. A Havlova sekta... herec Gulyáš je v ráži

ROZHOVOR „Zavadlé exkrementy pouští odér. Pusťte si Gottovy písně a bude spláchnuto!“ říká ohledně k…