Generál Šedivý: Dvě třetiny migrantů tu nemají co dělat. EU to ví. Podivná slova Navalného

24.09.2020 10:05

ROZHOVOR I když Jiří Šedivý vítá změny v migračním systému, nepovažuje za nejvhodnější zrušit pravidlo, že o azyl musí migrant žádat v první zemi Evropské unie, do níž vstoupí. Generál, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pedagog vysoké školy CEVRO Institut se obává skupinek migrantů cestujících po Evropě, které si vybírají, v jakém systému zůstanou. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentoval i situaci v Sýrii, kde se střetávají Rusové s Američany a varoval před rychlými soudy v případě otravy kritika ruského režimu Alexeje Navalného.

Generál Šedivý: Dvě třetiny migrantů tu nemají co dělat. EU to ví. Podivná slova Navalného
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý
reklama

Evropská komise informovala o vytvoření nového azylového a migračního systému, do něhož by se měly zapojit všechny státy Evropské unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně komise, řekla, že „migrace je pro Evropu výzvou a celá Evropa musí přispět svým dílem“. Než to probereme podrobněji, zajímalo by mne, jak se na nový systém díváte?

Anketa

Podporujete nový plán EU na povinnou relokaci migrantů?

2%
98%
hlasovalo: 35080 lidí

Předně nový systém bylo nezbytně nutné nejdříve řádně promyslet, projednat a představit a potom začínat smysluplně realizovat. Z prvních informací se zdá, že vytváří větší prostor pro řešení problému migrace. Mluvím o tom, že státy nemusí za každou cenu přijímat migranty, pokud se rozhodnou, ale musí jiným způsobem řešit solidární daň. To znamená podílet se finančně nebo se podílet na repatriaci migrantů, což by mohlo vytvořit poměrně dobré prostředí. Otázka zní, do jaké míry to bude realizovatelné a do jaké míry to bude realizováno.

Samotné oznámení se týkalo i toho, že Evropská unie změní dublinský systém, podle něhož musejí migranti žádat o azyl v té zemi, v níž se ocitnou jako první. Co říkáte na tuto změnu?

To není úplně správné, protože migrant, který přijde do Evropy, může procestovat celou Evropu, vyzkoušet si všechny možné systémy, jaké v Evropě fungují, a po té někde požádat o azyl. I když obecně víme, že drtivá většina migrantů chce skončit v Německu, Švédsku či Velké Británii, která už dnes není v Evropské unii, migrant by měl v prvním státě, kde vstoupí na půdu Evropské unie, říci, co vlastně chce, protože na základě toho se začíná odvíjet celé řízení s tímto člověkem. Proto si myslím, že to není nejrozumnější. Může to vyvolat putování skupin migrantů po Evropě, kteří vlastně ani nebudou vědět, kam chtějí jít a co chtějí dělat a proč v Evropě jsou.

V krajní situaci by mohlo dojít k tomu, že přijímání migrantů bude povinné. Mluví se o povinné solidaritě. Von der Leyenová k tomu uvedla, že není otázkou, zda by se členské státy měly solidárně zapojit, ale jak to udělají. Dá se solidarita požadovat povinně a jde o reálný přístup?

Pokud já vím, tak povinné kvótování se víceméně týká okamžiku krize, státy musejí pomoci v krizové situaci a dál řešit co s migranty dělat. Znovu říkám, známe pouze první, v uvozovkách řečeno nástřel projektu nebo nové migrační politiky, a nevíme, co ji bude doprovázet, jaké budou předpisy a jak se do toho má zapojit Česko. Tohle zatím vypadá vcelku akceptovatelně, ale domnívám se, že realizace nebude tak jednoduchá, jak se dnes zdá.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) rovnou jakékoliv povinné přidělování odmítl, stejně tak jednotně dlouhodobě vystupuje zbytek Visegrádské čtyřky a Rakousko. Domníváte se, že je v těchto státech nějaká šance na vstřícnější přístup k přerozdělování?

Předsedkyně Evropské komise příliš brzy vystoupila se základními rysy nové migrační politiky. Myslím, že měly být předem projednány se všemi státy a pak o tom měla začít mluvit. Teď to bude vypadat jako nátlak na státy, které ne úplně souhlasí s migrační politikou Evropské unie obecně. Uvidíme, znovu říkám, že se mi zdá vstřícnější tento návrh. Pokud bude dobře připraven a následně může být realizován, může být řešením.

Mimochodem v těch různých debatách, které se odehrávají i v Bruselu, se připouští, že dvě třetiny migrantů v Evropě nemají co dělat a měli by být repatriováni zpátky do svých zemí. Pokud by se tohle povedlo, potom by se určitě nějaké schůdné řešení našlo.

Jak jistě víte, Spojené státy americké vyslaly stovku vojáků a techniku do východní Sýrie. Má se jednat o reakce na střetnutí s ruskými jednotkami. K těm střetnutím se obě strany stavějí různě, Rusko tvrdí, že v jednom příkladě například americká jednotka blokovala cestu, Američané zase, že Rusové do nich najeli a zranili jejich vojáky. Je vyslání amerických vojáků vzkaz Rusku?

Je to vždy vzkaz druhému partnerovi, pokud se jedná o takové silové řešení. Ve válečném teritoriu dnes přece jen dochází k podobným problémům. Spojené státy americké několikrát deklarovaly, že Střední východ a Sýrie především nejsou hlavním bodem zájmů Spojených států amerických, a že prezident Trump a jeho administrativa v tomto případě nechtějí ukázat určitou slabost před prezidentskými volbami. Ale jinak se z tohoto pohledu jedná o nějakou krátkou epizodu. Samozřejmě že Spojené státy nebudou chtít úplně odejít ze Středního východu, Iráku, Sýrie, Afghánistánu, ale přece jen nepůjde o jejich hlavní cíl.

Naopak se objevují dohady, že Rusko zkouší, kam až může zajít ve snaze, aby Spojené státy z této oblasti odešly…

To je zase druhá strana věci. Zatímco Spojené státy americké nevidí svůj hlavní zájem v tomto teritoriu a v tomto konkrétním státě především, ale na druhé straně Rusové mají eminentní zájem, aby se v Sýrii udrželi a naopak etablovali mnohem větší kontingent a mnohem větší vliv na Sýrii a okolí, které je poměrně stále velmi nestabilní a pravděpodobně bude. Takže v tomto případě jde spíše o vzkaz Rusům, že i když Američané nevidí jako prioritu Sýrii, přece jenom si tam Rusové nemohou dělat, co chtějí. A tento minimální incident k tomu asi pravděpodobně vytvořil jakési podmínky. Znovu tvrdím, že v tomto případě se spíše jedná o vybalancovávání vlivu, který se dlouhodobě zvyšuje na straně Ruska na úkor vlivu amerického.

Koneckonců Sýrie uzavírá dohody v rámci ekonomiky s Ruskem kvůli sankcím, které přicházejí ze Západu. Naopak Spojené státy učinily dohodu ohledně těžby ropy se syrskými Kurdy. To v tom také hraje roli…

Samozřejmě že ano, ale jak jsem řekl, přece jenom větší zájem a větší úsilí bude Rusko v budoucnosti hrát směrem, aby udrželo svůj vliv v tomto teritoriu, a Spojené státy to budou chtít vyvažovat, k čemuž, jak jste správně řekla, využívají Kurdy, kteří přece jen budou určitě hrát poměrně významnou roli i v budoucnosti. Pokud se vrátím zpátky k tématu incidentu mezi Američany a Rusy, nevidím ho jako nejzásadnější okamžik, který by v této době měl narušit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy americkými.

Jak vás tak poslouchám, nezdá se, že byste očekával, že by v Sýrii v brzké době došlo k nějaké dohodě.

K dohodě ve skutečnosti došlo. Dohodu učinili Rusové, Syřané – teď mluvím o režimech, které jsou u moci. Samozřejmě Spojené státy americké rovněž, ale rozhodující roli tady hrají první tři: Rusko, Sýrie a Turecko, a to v těch nejvyšších patrech – Putin, Asad, Erdogan.

Jak se vy díváte na otravu opozičního politika a kritika Kremlu Alexeje Navalného, kolem které se opět strhla diskuse a řada spekulací stejně, jako tomu bylo se Skripalem či jinými případy. Opět se názory dělí na dva tábory – jeden tvrdí, že jde o jasnou a obvyklou akci Ruska, druhý zase že by Rusové takhle neriskovali, a když už by chtěli někoho odstranit, udělali by to pořádně, tedy že nejsou takoví amatéři, aby se jim to nepovedlo. Na kterou stranu se stavíte?

Myslím si, že se skutečně někdo pokusil Navalného otrávit, a tudíž ho nějakým způsobem odstranit. Já nevím, jestli to byl zrovna prezident Putin a jeho okolí, které se rozhodlo, že se Navalného tímto způsobem zbaví, ale ten režim se nějakým způsobem a přes někoho skutečně Navalného snažil zlikvidovat. Nejsem si jist, zda to byl novičok, ráno jsem četl vyjádření i vynálezce novičoku, který potvrdil, že kdyby byl skutečně Navalnému novičok v nějaké podobě podán, skončil by krátce v křečích a zemřel by. To je zkrátka věc, se kterou je také potřeba počítat.

Domnívám se, že i Navalný a jeho lidé, kteří s ním pracují, by vždy měli nejdříve zvážit, co vlastně říkají, aby nenarušovali celý ten proces vyšetřování, který se děje na mezinárodní úrovni – Německo a ostatní státy Západu žádají Rusko o spolupráci. Ale vyjádření Navalného týmu, že jednou vypil kafe na letišti, podruhé že vypil něco ve svém hotelovém pokoji a potom, že novičok byl na té lahvi, které se nějakým způsobem dotkl a přes pokožku, případně oděvy se do něho dostala ona otravná látka, nepůsobí důvěryhodně. Na závěr bych řekl: Ano, někdo se v Rusku pokusil Navalného odstranit a teď je potřeba zjistit, kdo to ve skutečnosti byl. A kdo by měl být za tento čin potrestán.

Ani vy se tedy zatím nepřikláníte na žádnou z těch stran.

Zatím ne, je tam poměrně dost významné, co zjistili Němci a potvrdili v ostatních spojeneckých laboratořích, že údajně našli stopy po novičoku na jeho oděvu a dalších místech. Pokud je to pravda, je třeba jít skutečně krok za krokem a přesvědčit Rusy, aby spolupracovali na řešení tohoto problému. Zatím se některé kroky zdají velmi zvláštní, například, že hodinu po tom, co se zjistí, že byl Navalný otráven, tak na hotelový pokoj vstoupí Navalného tým, odebere vzorky a poskytne je do Německa. To jsou věci, které ukazují, že buď nejsou úplně přesně interpretovány všechny kroky, které se učinily a jejich časová souslednost, a zároveň to dává Rusům do ruky argumenty, které vedou k tomu, že se zastře skutečná situace, která se kolem Navalného odehrává.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Klaus má pravdu, vláda chce zachránit sebe více než tuto zemi. Vlastimil Tlustý rozebírá, kdo bude těžit z dnešního zadlužování

20:09 Klaus má pravdu, vláda chce zachránit sebe více než tuto zemi. Vlastimil Tlustý rozebírá, kdo bude těžit z dnešního zadlužování

ROZHOVOR „Vládní opatření jsou pro část občanů likvidační a navíc vláda odmítla poskytovat náhradu z…