Téměř rok byla zavřená divadla, řada umělců byla bez práce. Jak vy jste tu nejhorší „dobu covidovou“ jako herec zvládl?
Je nutné nařídit očkování proti covidu-19 v Česku jakožto povinné?Anketa
Mám takovou zásadu: Když mi teče do bot, tak to okamžitě nerozhlásím do světa, ale snažím se to nějak vyřešit. Jsem narozen ve znamení Panny. Lidé v tomhle znamení, když spadnou až na úplné dno, zmobilizují všechny síly. Nečekal jsem se skloněnou hlavou, až něco přijde, ale naopak šel osudu naproti podle hesla: „Co tě nezabije, to tě posílí!“ Začal jsem psát na facebook své originální vzpomínky. Měly ohromný ohlas. Spisovatel Honza Bauer mi navrhl, abych napsal knihu. Tak jsem se do toho pustil. Neuvěřitelné se stalo skutkem! 4. 11. 2021 mi v nakladatelství Naše vojsko vyjde kniha Kotrmelce jednoho herce. Nabil jsem ji humorem a vypointovanými situacemi. Pevně věřím, že prostřednictvím svých životních kotrmelců rozdám čtenářům spoustu radosti. Kéž by! Byl bych šťastnej jako malej Jarda! A abych se náhodou nezačal nudit, napsal jsem svoji čtvrtou divadelní komedii Šest v tom, kterou teď v létě začínáme hrát v amfiteátrech po celé republice. Takže místo aby mě covid poslal do kolen, dodal mi tvůrčí energii. To jsou paradoxy…
Ozývaly se hlasy, že stát během pandemie kulturu, umělce, dostatečně nepodpořil. Na druhou stranu někteří lidé posílali umělce „za kasu“, aby si na sebe vydělali. Kde je podle vás pravda?
Každá strana má svoji pravdu… Já jsem finančně, i když podpora od státu nebyla žádná sláva, na rozdíl od věčných „uměleckých sociálů“, kteří si, ač mají plné diáře a točí seriály, neustále stěžují, nestrádal. Trápilo mě něco jiného. Obyčejné lidské sobectví. Když vypukla pandemie – nestačil jsem se divit... Jak to zpívá Voskovec s Werichem: „Lidi na lidi jsou jako saně! Člověk na člověka jako kat! Podívejte se na ně, musíte naříkat!“ Naříkal jsem. Někteří moji daleko slavnější kolegové si od začátku pandemie stavěli bábovičky výhradně na svém písečku a své ryze sobecké důvody zakrývali starostí o blaho nás všech. Herec Heřmánek napsal v srpnu 2020 ministrovi kultury dopis, aby zavřel divadla! Prý má o nás, starší herce, strach... Dobroděj! Dodnes nechápu, proč mluvil za nás za všechny?
My jsme též svéprávní! Anebo že by mu šlo jen o případné dotace na jeho divadlo? Ne, to určitě ne, křivdím tomu starostlivému zachránci. Heřmánek nás stejně jako ta bylina chtěl léčit, i když nejsme nemocní a o jeho „pomoc“ nestojíme! A nechtěl nás rušit, proto poslal ministrovi dopis za našimi zády a bez našeho vědomí. Měli bychom mu být vděční… Koronavirová nákaza v roce 2020 zasáhla celý svět a nikdo neví, kdy ta „covidová hrůza“ skončí. V jednu chvíli v naší republice zavládl chaos. Politici vydávali protichůdná prohlášení a všechny jejich zákazy a příkazy odnášel občan. Některým profesím, kterým vláda ze dne na den uzavřela činnost, rychle docházely peníze. Spousta lidí si sáhla až na úplné dno. V téhle složité době jsem se byl projít po matičce Praze. Zastavil mě nádherný zvuk houslí. Můj oblíbený Mendelssohn! Chlapík v ošoupaném hubertusu, před sebou na zemi položený klobouk. Byl mi povědomý. Hodil jsem mu do klobouku pár drobných, abych si jeho tvář lépe prohlédl. To není možný! To je přece pan V. z České filharmonie! Šel jsem dál. Metař zametal chodník. Jako by se s koštětem nad dlažbou vznášel.
Neuvěřitelně ladné pohyby! Každé jeho zametení bylo uměleckým zážitkem. Jak by taky ne! Metař byl pan K. – baletní mistr z Moravy! Zatroubilo na mě auto. Z popelářského vozu se vyklonil muž a zpěvavým tónem mě zdravil. To se mi snad zdá! Sólista opery pan D.! Něco mi seshora spadlo na hlavu. Nějaká malta. Chlápek na lešení se mi omlouval, že nechtěl, a pokračoval s ostatními dělníky v dělání nové omítky. Myslel jsem, že mám halucinace! Ne, nezmýlil jsem se! Znal jsem ho z televize! Kdysi slavný herec pan Z.! A dole pod lešením stál známý rockový zpěvák, co natočil spoustu CD! Teď tady točil míchačkou... Ze stánku „na levnou krásu“ mě oslovil ženský hlas: „Pane, nechcete suvenýr pro manželku?“ Ten hlas jsem znal! Patřil herečce, která dabovala hlavní postavu v mém oblíbeném seriálu. A teď tu prodávala suvenýry… Přišla bída na kozáky a zvlášť na kulturu.
Psali jsme:
Opatření byla skutečně celá řada. Některá dokonce vyvolala vtipy na sociálních sítích, jako například „zákaz zpívání…“
Původně jsem myslel, že vyhlásili „zákaz plivání“. Týden jsem kvůli tomu neutrousil ani jednu jedovatou slinu. Teď už se mohu konečně přiznat. Pane ministře, prosím, nekamenujte mě! Přiznání byla vždy polehčující okolnost. I když byl přísný zákaz, zatáhl jsem roletu a každý večer jsem si v obýváku potají zpíval. A navíc (propadl bych se hanbou) jsem nedodržoval dvou a půl metrový rozestup od našeho kocoura Mikeše. Ráno nežral a měl zpocené uši! A určitě i šrám z mého zpěvu na své kočičí duši!
A jak moc právě různá opatření, která ještě stále platí, dle vašeho názoru komplikuje návrat kultury k „normálu“?
Velice. Lidem se nechce chodit na divadelní představení pod podmínkou různých testů. A také si za ten rok a půl zvykli na jiný způsob života. Zatím se vše rozbíhá hlemýždím tempem. Ale neklesám na mysli. Dokud mi síly budou stačit, budu pověstnou Thespidovu káru dál tlačit! Každým rokem je těžší, těžší a těžší.
Ačkoliv jste sám covid prožil, četl jsem, že očkovat se v žádném případě nenecháte. Prozradíte proč?
Tak to jste četl špatně. Bylo to jinak. Již před rokem jsem v jednom rozhovoru tvrdil, že se nechci dát očkovat, ale nakonec budu muset. Vládní šiml mě k tomu donutil. Nechce se mi jen sedět doma a čelit neustálým zákazům. Jako nenaočkovaný bych nemohl učit na Mezinárodní konzervatoři, chodit do kina, divadla, cestovat atd. Očkování nebylo nikdy dobrovolné. Ti pánové nahoře se jen tak „demokraticky“ tvářili, dle hesla „Nechceš? Musíš!“ Už jsem plně naočkován. Splnil jsem svoji občanskou „dobrovolnou“ povinnost. Mám se skvěle! Zatím na sobě necítím žádnou změnu. Jen občas mě v noci svrbí třetí ucho.
Různé celebrity dávají demonstrativně na sociálních sítích najevo, že se nechaly očkovat. Není to z hlediska snahy naočkovat co nejvíce lidí kontraproduktivní? Mohou herci a zpěváci někoho pozitivním směrem ovlivnit?
Máme svobodu a každý má právo na svůj názor. Mýlit se je lidské. Byly doby, kdy byl neomylný pouze papež. Časy, kdy umělcovo slovo bylo svaté, jsou už dávno pryč! Dřív se k důležitým věcem, které hýbaly národem, vyjadřovaly skutečné umělecké osobnosti. Dnes „umělečtí pastičkáři“, kteří mluví pravdu jen, když se spletou. Dopad vyjádření umělců se přeceňuje a zároveň se podceňuje myšlení těch, co to slyší. Jsou to lidské bytosti, ne roboti! Divím se, že ještě nevzniklo hnutí „Neovlivnitelní“.
Většina států především v Evropě začala před létem různá protiepidemická opatření rozvolňovat. Ovšem, počty nakažených opět pomalu, ale přece začínají narůstat. Neděláme podobnou chybu jako vloni v létě? Jaký nás podle vás čeká podzim?
Nárůst se dal předpokládat. Lidé vyrazili na zasloužené dovolené. Dle mého soudu se neděje nic tragického. Nelze být neustále zavřený. Covid tu máme, jako kdysi přátelství se Sovětským svazem – na věčné časy! A podzim? Nejsem bájná věštkyně Sybila, i když se tak někdy tvářím. Až zežloutne listí, zežloutnu i já. A pak zase přijde jaro…
Každý stát stanovil určité podmínky, za kterých přijme turisty. Chorvatsko v posledních dnech zpřísnilo, Řecko požaduje vyplněné formuláře, na základě kterých posílá QR kódy, které jsou podmínkou pro vstup do země… Máte za těchto podmínek chuť cestovat? A sdílíte obavy některých o tom, že právě turisté k nám „zavlečou“ další nákazu, popřípadě mutace?
Já a moje úžasná žena už léta nikam necestujeme. Máme doma psí a kočičí smečku, která by při našem odjezdu do ciziny ronila zvířecí slzy a my bychom měli zlomená srdce. Zkazilo by to celou dovolenou. Za takovou cenu nám pohádka u moře nestojí. To, že turisté k nám zavlečou nejrůznější covidové mutace, je jisté. Stejně jako, že nás za pár let čeká muslimská apokalypsa. Mám mnoho kamarádů mezi uznávanými historiky, kteří jsou k problému migrace velmi skeptičtí. Vůbec bych se nedivil, kdyby jednou u nás na Žižkově stála mešita a na ní, místo nikdy neporaženého husitského vojevůdce, seděla v koňském sedle „pohostinná“ paní Merkelová. Hlavně této dámě „vděčí“ Evropa za příliv uprchlíků. Dal bych jí, na rozdíl od slavného vojevůdce, pásku přes pusu. Bůh s námi a migranti pryč!
Obal knihy Kotrmelce jednoho herce. Foto: archiv J. Sypal
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: David Hora
