Historik Krystlík: EU se za pandemie projevila kladně. Kdybychom vakcíny objednávali sami, jsme na tom daleko hůř

03.04.2021 9:52

CIVILIZACE A MY „Levice hýbá dnes světem prakticky bez výjimky, což je výsledek rebelujících studentů v západních zemích v roce 1968, kteří se zapřisáhli po porážce jimi vyvolaných sociálních nepokojů, že zahájí tzv. pochod do organizací, že proniknou do organizací státu. To se jim zdařilo, to je zcela zřetelně vidět na značně nestabilní politické situaci v USA a nakonec i ve vyřčeném požadavku nutných proměn kapitalismu fórem v Davosu. Pokračování v tomto trendu povede k ještě většímu chaosu, než je dnes,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz spisovatel a publicista Tomáš Krystlík.

Historik Krystlík: EU se za pandemie projevila kladně. Kdybychom vakcíny objednávali sami, jsme na tom daleko hůř
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce
reklama

Anketa

Necháte se očkovat proti covidu-19? (Ptáme se od 1.4.2021)

hlasovalo: 18939 lidí

Prochází s covidem jistou transformací celý svět? Tedy z doby fyzické do doby on-line?

Ano, protože si pandemie vyžádala jistá dalekosáhlá opatření a omezení. Přestup do doby on-line byl velmi podpořen přechodem na home office. Přestup do věku internetu se usnadnil též výrobou, šířením a rozmnožováním fake news, obecně dezinformacemi všeho druhu. Taktéž i z důvodu oblíbenosti vysvětlení příčin negativních dějů spiknutími, která se nyní bez omezení mohou vymýšlet a čtenáře pomocí internetu najdou.

Covid ekonomicky odnesla především střední třída. Mnoho bohatých lidí naopak své majetky rozšířilo. Může i toto přispět k jakémusi třídnímu rozkolu ve společnosti? Co bude jeho důsledkem?

Spíše to odnesla nejen střední třída, nýbrž odnesou to i ti chudší. Ekonomický dopad se projevuje na střední třídě nejdříve, protože nemá rezervy jako superbohatí ustát ekonomické obtíže vyvolané omezujícími podmínkami v souvislosti s covidem-19. Superbohatí jsou svázáni se svými podniky volněji přes akciové společnosti, což samo o sobě zvyšuje objem finančních rezerv na překlenutí krize. A na některých obchodech se dá i za pandemie zbohatnout.

Chudší lidé pod úrovní střední třídy jsou zatím drženi nad vodou kurzarbeitem, nemocenskou a dalšími opatřeními, takže přežívají snadněji na rozdíl od střední třídy, která má podniky zavřené a musí neustále platit odvody, nájmy, část mzdy zaměstnancům, aniž většinou cokoli produkuje. Situace se v budoucnu velmi ztíží při návratu do normálních běžných poměrů pro všechny v zaměstnaneckém poměru, tedy i pro chudší, protože zjistí, že jejich pracovní místa mezitím většinou zmizela bez náhrady.

Jak vidíte úlohu Číny v budoucím vývoji? Vybudovala si za poslední rok proti Evropě pozici, ze které nás může ekonomicky zválcovat?

Jak se bude vyvíjet kontinentální Čína, je stále nejasné, byť prognózy jsou většinou optimistické. Doby, kdy Čína vyráběla nekvalitní věci a platila dělníkům velmi nízké mzdy, jsou pryč. Asi před dvěma desetiletími se pustil německým státem dotovaný spotřebitelský měsíčník Stiftung Warentest (obdoba v ČR: d-Test, pozn. redakce) do srovnání čínského a německého elektrického nářadí na německém trhu, hledajíc odpověď na otázku, nakolik jsou čínské vrtačky, pneumatická kladiva, brusky, pily a podobně horší než obdobné německé provenience, když jsou několikanásobně levnější.

Výsledek byl uveřejněn pouze souhrnný: německé a čínské elektrické nářadí si bylo kvalitativně víceméně rovnocenné, v některých případech německé vykazovalo vyšší životnost, která v žádném případě neospravedlňovala tak vysoké rozdíly v ceně.

Čína je technologická velmoc, která využívá bez skrupulí odcizených postupů a nápadů z jiných zemí, jejíž ekonomika stále roste velkým tempem. Mezitím si pracující v Číně vymohli vyšší mzdy, takže výhoda bezkonkurenčně nízkých mezd přešla dnes na státy indického subkontinentu. Číně ale k růstu stále značně pomáhá bezohlednost k vlastnímu životnímu prostředí, jehož zamořenost se v relativně blízké budoucnosti může stát mocnou brzdou čínské ekonomiky. Ale jen může, protože Čína se svou tradicí teroru vůči vlastnímu obyvatelstvu se nebude rozpakovat potlačit násilím jakékoli ekologické hnutí, které by vadilo jejímu ekonomickému rozvoji.

Dnes si Čína chytře zajišťuje pro sebe suroviny v rozvojových zemích, hlavně v Africe, stavbou příslušných závodů a dotováním infrastruktur místních států, u Afrického rohu čínské válečné námořnictvo celoročně chrání obchodní lodě z celého světa proti nájezdům námořních pirátů. Čína neměla v roce 1988 ani jediný kilometr dálnic, dnes jich má 135 tisíc a ročně postaví 8 500 km nových. Polsku stavějí dálnice především čínské firmy. Čína je na počátku budování nové železniční hedvábné stezky do Evropy a druhé linie po zemi a moři, které mají sloužit jejímu exportu do Evropy.

Ekonomicky je nutné s Čínou počítat. Otázka je, jak k Číně přistupovat. Ryze česká řešení není radno v tomto případě používat, protože Čína je ekonomicky nesrovnatelně mohutnější než ČR, vhodnější je postupovat koordinovaně s větším a mocnějším celkem, tj. s EU. Ruská federace je dnes proti Číně příliš lehká váha a takovou zůstane i v budoucnu.

Jsou Číňané o tolik semknutější a pracovitější, že nás ekonomicky pohltí? Nebo i Čína dospěje k problémům prvního světa, jako je stárnutí populace, lenost, nárokovost a jiné „nemoci z blahobytu“?

Čína již před lety ztratila výhodu velmi nízkých mezd, protože Číňané si sami vynutili vyšší. Časem nastane i tam vzestup životní úrovně, hlavně mimo města, již vyvolávající věci, na které se tážete. Zajímavou zvláštností známou z reklamací u čínských výrobců je obava jednotlivců z tzv. ztráty tváře.

Číňan, obecně Asiat, nesmí připustit, že se mýlil nebo něco nevěděl, což kdysi bylo málem na sebevraždu a dodnes to představuje pro něj společenské ponížení. V praxi se to projevuje třeba i tím, že zeptáte-li se Číňana na cestu, pošle vás třeba úplně jiným směrem, než aby připustil, že neví. Co to způsobí, až se Číňané ve větším množství než dnes dostanou na vyšší rozhodovací úroveň, mimo dnešní direktivní státní hospodářství, kdy se začne ve větším rozsahu projevovat uvedený jev v ekonomice, nevíme.

Leccos se může v čínském vývoji ve srovnání se západní civilizací zvrtnout, protože dodnes Číňané nezvládají descartesovský systém, tj. chápání souřadnicového systému o dvou nebo třech osách. Nedokážou tedy číst mapy, což zvládá každý Evropan bez problémů, Číňané, aby to dovedli, potřebují k tomu absolvovat pro ně dost náročný kurz. Též nejsou schopni odhadovat vzdálenosti v délkových mírách, třeba v počtu kilometrů nebo v jakékoli libovolné délkové jednotce. Když odbočí řidiči na semaforem řízené křižovatce například doprava, je ze stejného důvodu nad jejich síly si uvědomit, že zelenou mají i tam přecházející chodci.

Další brzdou ekonomického rozvoje je obrovské množství dialektů čínštiny, způsobující, že o 50, 100 km dále Číňan Číňanovi nerozumí – rozdíly mezi jednotlivými čínštinami jsou obrovské jako například mezi češtinou a maďarštinou. A spisovnou čínštinu mandarin ovládá málo lidí. S hospodářským růstem dojde k fluktuaci pracovních sil a dorozumívání může způsobit dost velký problém, protože obvyklé rozmlouvání vzájemným si malováním čínských znaků na dlaň ruky není zrovna pro moderní výzkumné pracoviště nebo továrnu optimální. Písmo a ozbrojená státní moc jsou vlastně jedinými pojítky, které drží Čínu pohromadě.

Může Čínu poškodit její trvale výrazný ekologický dluh?

Zajisté. A následně výrazně zbrzdit její hospodářský růst, který může dokonce přerůst i do záporných hodnot.

Pokud se podíváme na EU, ukázala se během pandemie jako životaschopnější projekt, neboť v ní státy držely pohromadě, nebo naopak ztroskotala unijní jednota, například na vyjednávání o vakcínách?

EU se projevila kladně, jen příliš důvěřovala uzavřeným smlouvám o dodávkách vakcín a výrobci se zachovali nečestně. Kdyby ČR usilovala o získání vakcín sama o sobě, a ne společně přes EU, byla by v daleko horší situaci, ledaže by je velmi výrazně přeplatila jako Izrael.

Zvažovaný covid pas, který má usnadnit cestování, bývá kritizován jakožto předvoj dalšího sledování a omezování práv občanů a jako nakročení k systémům, které fungují v Číně. Je důvod se takového vývoje v Evropě obávat? Nebo je covid pas logickým vyústěním epidemiologické situace?

Je nutné se takových i obdobných opatření obávat. Dělí to společnost podobně jako za éry německého národního socialismu na Židy a Nežidy, abych uvedl příklad. A každým státem budou pak covidové pasy zneužitelné, kdykoliv si usmyslí. Přitom covidové pasy budou k ničemu, bude-li pandemie SARS-CoV-2 potlačena stejně, jako tomu bylo u španělské chřipky po první světové válce.

Dnes je zřejmé, že prodělaný covid-19 starším generacím poskytuje ochranu před opakovanou nákazou asi jen ze 47 %, takže bude asi nutné jejich přeočkovávání obdobně jako u chřipky. Mimochodem, covidové pasy již všichni máme, přesněji každý máme k tomu již hardware: RFID-čip v deskách pasu (Radio Frequency Identification). Takže stačí se jen mezinárodně dohodnout, v jaké formě do něj nahrát informaci o očkování proti covidu nebo o jeho prodělání.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se hovořilo o „nutných“ proměnách kapitalismu. Měl by být zodpovědnější, ekologičtější, prostě měl by projít jakýmsi restartem. Souhlasíte s tímto pohledem, je to cesta pro budoucnost?

Anketa

Je smrt Petra Kellnera ztrátou pro Českou republiku?

77%
11%
hlasovalo: 13895 lidí

Levice hýbá dnes světem prakticky bez výjimky, což je výsledek rebelujících studentů v západních zemích v roce 1968, kteří se zapřisáhli po porážce jimi vyvolaných sociálních nepokojů, že zahájí tzv. pochod do organizací, že proniknou do organizací státu. To se jim zdařilo, jako učitelé, dějepisci a politici již vychovali nebo ovlivnili další generace, kterým imprimovali své levicové představy. To je zcela zřetelně vidět na značně nestabilní politické situaci v USA a nakonec i ve vyřčeném požadavku nutných proměn kapitalismu fórem v Davosu. Pokračování v tomto trendu povede k ještě většímu chaosu, než je dnes.

Jako antidotum pár skutečností právě z ekologie. Je faktem, že v Grónsku se ještě ve 14. století sklízelo obilí. Logicky z toho plyne, že dnešní oteplování planety z převážné části nesouvisí s lidskou činností produkující skleníkové plyny zejména za poslední dvě století. Dále. Jedinou obnovitelnou energií bez negativních následků pro životní prostředí jsou vodní elektrárny, protože u větrných nevíme, jak ekologicky po době životnosti likvidovat vrtule zabíjející ptáky a vyvíjející škodlivý infrazvuk. Fotovoltaika enormně znečisťuje životní prostředí již při výrobě panelů, což platí i pro výrobu akumulátorů pro elektroauta.

Možné bezvětří vyžaduje neustálé zálohování větrných elektráren tepelnými, začleněnými do elektrické rozvodné sítě a jedoucích na 50 % výkonu, a teprve za bezvětří ho zvyšujícího na 100 %. A jak známo, je účinnost tepelných elektráren při nižším výkonu menší než při plném, takže zálohující tepelné elektrárny jedoucí na 50 % znečišťují na jednotku jimi vyrobeného elektrického výkonu více životní prostředí, než kdyby jely na plný výkon.

Všichni včetně výrobců aut vědí, že elektroauta jsou slepou uličkou vývoje už jen nízkým dojezdem či dlouhou dobou nabíjení. (Kdo má zájem jet třeba z Mnichova do Hamburku elektroautem dva až tři dny?) V zásuvce nabíjecího stojanu je elektřina již čistou energií neznečišťující životní prostředí, ale nikdo se neptá, jak byla vyrobena. Určitě z velké části tepelnými elektrárnami. A máme automaticky po představě, že elektroauta neznečišťují ovzduší.

Jenže autovýrobci nemohou bouchnout do stolu a říci, že je nebudou vyrábět, protože by hned byli zatíženi daněmi a pokutami. A tak je pro ně levnější elektroauta vyvíjet a vyrábět. Jistou nadějí, ve kterou všichni tajně doufají, jsou auta na vodík (a k tomu kyslík ze vzduchu), kde exhalátem je jen zanedbatelné množství vodních par, nebo vyvinout speciální, ekologicky přijatelné a dostatečně levné umělé palivo pro dosavadní zážehové a vznětové motory.

Rozhodující krok byl učiněn před několika málo lety a následně odměněn Nobelovou cenou – vodík lze vázat do formy jakési husté tekutiny, která je naprosto bezpečná a lze ji přepravovat bez velkých úprav původními plynovody. Vadou na kráse je již jen cena vodíku, která je dosud asi desetkrát vyšší než u benzínu nebo nafty na stejnou ujetou vzdálenost. Podle posledních zpráv jedná Německo s Ukrajinou o tamní průmyslové výrobě vodíku, též i z větrných elektráren. Vše by bylo postaveno za německé peníze, vodík by se pak dosavadními plynovody dopravoval do rezervoárů v Německu, kde by z něj a z kyslíku palivové články spojené s generátory vyráběly elektrický proud na stejném principu jako auta na vodík, kde pohánějí přes elektromotor kola.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

22:10 Jiří Pospíšil: Odchod Petříčka je ztráta. Babišizace ČSSD je kompletní. A Rusko u dostavby Dukovan? Konkrétní hrozba je tato

ROZHOVOR „Tomáš Petříček ve funkci obstál. Přes proruský tlak ze strany prezidenta zachoval základní…