Volby klepou na dveře a současná vláda se ocitla v závěrečné fázi svého mandátu. Změny se už stihnout nedají – přijdou sliby. Jak byste z pozice odborníka Svobodných zhodnotil čtyři roky této vlády v oblasti školství? Kde naprosto selhala, a je něco, co byste jí přece jen přiznal jako úspěch?

Abych pravdu řekl, ještě bych si přál, aby byl schválen Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který je rozumný, i když i sám předkladatel ministr Ženíšek by byl rád, kdyby šel dál a více zasáhl do samostatnosti Akademie věd. Ministr Ženíšek není o nic méně neviditelný, než byla jeho předchůdkyně Langšádlová, ale v tichosti připravili skutečně dobrý zákon. Zdá se ale, že se jej schválit nepodaří. Doufejme, že se ho někdo z nové sněmovny ujme.

Pokud jde o práci ministra Beka, jeho novinky v základním školství jdou dnes už i proti názoru podstatné části rodičů, i oni by přivítali větší zastoupení přírodních věd na úkor různých indoktrinačních předmětů. Naopak celkem zajímavý je podnět 8 + 2 týmu kolem poslankyně Zajíčkové, jen si myslím, že by bylo snazší nevymýšlet kolo a převzít rakouskou školskou strukturu 4 + 4 + 2, která je věcně úplně stejná. I pokud jde o způsob, jak v Rakousku pracují s žáky se speciálními studijními potřebami.

Vůbec se naopak nezlobím za takzvané selhání v tom, že nebylo dost studijních míst na středních školách v Praze a Brně. Myslím si, že moji mimopražští spolužáci (ale i můj prostřední syn), kteří byli už v 15 letech odtrženi od maminky, získali na svět mnohem realističtější pohled než my, kdo jsme měli trvalou péči až do konce vysoké školy. V součtu bylo studijních míst vždy dost.