Třicet let od pádu komunismu. Co pro vás toto výročí znamená? A co se nám za tu dobu podařilo, či nikoliv?

Výročí pro mne znamená konec nesvobody pro východoevropské země tím, že utlačovatel – Sovětský svaz – byl hospodářsky dotlačen do kolen zbrojní soutěží se Spojenými státy. Obyvatelstvo ČSSR se ke snaze vymknout se ze sovětského bolševického chomoutu přidalo jako předposlední ze všech satelitních států SSSR.

Výročí připadá na rok, kdy se vláda potýká s problémy, a na pražské Letné se sešlo na 250 tisíc lidí kvůli demonstraci. Co to vypovídá o naší společnosti?

Je to jen náhodná časová shoda. Velké demonstrace svědčí o tom, že politika není české společnosti lhostejná. Zároveň to ukazuje i na její naivitu vlivem scházející politické gramotnosti, protože demonstrace nemohou donutit Babiše k odstoupení, pokud požadavek on a jeho vlastní strana ignoruje. To může ale učinit Poslanecká sněmovna odhlasováním nedůvěry vládě. Takže správnou cestou je, buď k tomu nutit poslance politických stran v Parlamentu – ne však poslední směšnou fraškou, kdy bylo od počátku jasné, že pro vyslovení nedůvěry vládě bude v Poslanecké sněmovně scházet minimálně deset hlasů – nebo využít práva petičního, nebo v nejbližších parlamentních volbách Babiše a ANO odvolit.

Vláda premiéra Babiše má za sebou rok působení. Premiér opakuje, že je jiným druhem politika než jeho předchůdci. Je jeho chování tak odlišné? A jak se mu podle vás daří, i ve srovnání s jeho předchůdci, vykonávat funkci ministerského předsedy?