Rok 2020 je u konce a většina lidí ho díky pandemii rozhodně nepovažuje za vydařený. Jak vy byste ho stručně zhodnotil?
Na rok 2020 budou lidé nahlížet rozporuplně. Pro jedny byl plný omezení svobod a bezstarostného života. Pro jiné přinesl poznání, že je možné se obejít bez řady vymožeností, jako jsou zahraniční dovolené, flámování v barech a na diskotékách, a naopak poznávat vlastní zemi, více se věnovat rodině, dětem a vnímat více své okolí, sousedy a své spoluobčany.
Které z vybraných jmen by se Vám líbilo na Pražském hradě?Anketa
Z historického hlediska lze hodnotit pouze z pohledu většího odstupu, nikoliv tedy pouze z pohledu jednoho roku; takto by jakékoliv hodnocení bylo velice subjektivistické.
Když se podíváme na českou politickou scénu, v čem naši politici obstáli a v čem naopak selhali? A to jak vládní, tak opoziční? Jak tento rok zvládli?
Je to smutný pohled, ale nejen u nás, ale i v dalších zemích. Nutné je si přiznat, že nastala jedinečná situace, kdy bylo obtížné předjímat, jaký bude vývoj a co vlastně covid-19 představuje. Vláda na jaře situaci zvládla a naše země byla v tomto směru vnímána jako příklad. Negativní roli naopak sehrála opozice, která veškerá rozhodnutí a opatření vlády negovala a dohnala ji k rozvolnění opatření a vypuknutí druhé vlny nákazy, a tím i zhoršení epidemické situace. Opozice by se v takovéto situaci měla chovat konstruktivně, ale vystupování pánů Bartoše, Fialy, Rakušana, Jurečky považuji za politický hyenismus. Těmto pseudopolitikům nejde o lid této země, ale o vlastní kariéru a moc. Selhali, jak je vždy typické pro liberalismus – předhánění se v podbízivosti voličům, eventuálně populismu, aby udrželi, případně získali větší politickou moc.
Premiérovi bych si dovolil vytknout přílišnou slušnost a to, že podlehl tlaku těchto lidí a že zmírnil opatření dříve, než bylo vhodné. To, že pan Babiš nemá šťastnou ruku ve volbě vhodných spolupracovníků, potvrdil i v této situaci.
A co česká média? Jak letos hodnotit jejich práci především v tom, jakým způsobem o koronaviru informovala?
Česká mainstreamová média jsou kapitolou sama pro sebe. V čele s Českou televizí jen šířila strach a paniku mezi občany země a, i když už dávno ztratila důvěru, nenašla v sobě ani v této složité době zbytky novinářské etiky. Snahy vlády prostřednictvím těchto médií dnes cokoliv vysvětlovat či prosazovat, budou asi zbytečné.
Obecně lze říci, že média jako vždy prokázala důkladnou neznalost věci, zastírala skutečnou podstatu dění, žonglovala se slovy a naučenými, stále se opakujícími literárními výrazy, podbízela se čtenářům i posluchačům a projevovala politickou korektnost ke svým chlebodárcům.
Pro koho byl tento rok podle vás nejtěžší? Byli to rodiče, kterým zůstaly děti doma na online výuce, samoživitelky, umělci nebo provozovatelé hotelů, hospod a restaurací?
Každá ze skupin obyvatel, kterou v otázce zmiňujete, situaci vnímala svým způsobem a pro každou z nich byla svým způsobem složitá. Nejvíce však všude slyšíme o problémech umělců a majitelů hospod a restaurací.
Která z mrtvých osobností Vám nejvíce schází?Anketa
Umělcům v sympatiích národa vrazily nůž do zad hloupé a nevkusné nářky pana Hrušínského a dalších „uměleckých veličin“ zvyklých žít z grantů a nejrůznějších dotací. Jejich prezentování se v bulvárech svými luxusními dovolenými a honosnými sídly a následné nářky jen svědčí o jejich finanční negramotnosti a rozhodně jim mnoho sympatií v očích lidí zvyklých žít od výplaty k výplatě nepřidaly.
Nářky hospodských a majitelů restaurací se mají následovně. Pokud měli vlastní zaměstnance a řádně platili veškeré odvody a daně, jsou schopni i s výdejovými okénky situaci přečkávat a platit svým zaměstnancům alespoň 90 % mzdy. Pokud ale pracovníky zaměstnávají tak, že jim větší část výdělku vyplácejí „na dlaň“, nemohou dosáhnout na podpůrné programy vlády, musí lidi propouštět a naříkají a kritizují vládu.
Nejtěžší tento rok z výše jmenovaných skupin byl pro samoživitelky. Ty mají nejméně šancí se postarat o malé děti a zároveň pracovat. Dávky pro tuto skupinu jsou více než směšné. Ostatní skupiny mohou změnit obor či směr výdělku. Ale matka samoživitelka, pokud nemá hlídání, a většinou si jej z malého platu nemůže dovolit, nemůže nechat malé děti doma a jít pracovat (až na matky samoživitelky, které mohou pracovat z domova).
Jako zakladatel Vysoké školy Evropských a regionálních studií jak hodnotíte činnost ministerstva školství a vlastně i samotných škol za poslední měsíce, tedy dobu, kdy děti musely přejít na online výuku?
Přijímaná opatření musela vycházet z nařízení vlády (jen připomínám, že ta rozhoduje ve sboru, tj. většinovým hlasováním). Myslím si, že ministerstvo se snažilo najít co možná nejlepší řešení. Někdy se to povedlo a někdy méně. Projevila se zde liberální nekoncepčnost, absence akceschopnosti v řízení MŠMT. Chybí dlouhodobý výhled jak naplnit rámcové vzdělávací programy, potažmo školní plány tak, aby žáci dohnali zameškanou výuku. Jednou z možností je na ZŠ opakovat ročníky, s tím, že při budoucím nekonfliktním vývoji (neopakování se pandemie) by se zase docházka někdy o rok zkrátila. Jsem zvědav, jak MŠMT zareaguje a doplní „Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+“, která byla přijata letos na podzim, ale na současnou situaci vůbec nereaguje.
Školy dle mého názoru zaslouží velkou pochvalu. Musely v krátké době reagovat na nově vznikající situace. To někdy i v rámci několika dnů. Ať už se to týká distanční výuky (tedy výuka online), tak i přizpůsobení a zabezpečení nařízení vlády a ministerstva školství. Je obdivuhodné, jak ředitelé i pedagogické sbory vzniklou situaci úspěšně zvládli. Učitelé se snažili výuku na dálku vytvořit zajímavou, hravou a většina škol v Jihočeském kraji nepatřila ke školám s přemírou posílání úkolů...
Velkou diskusi a nesouhlas ze strany rodičů po celé republice vyvolalo například to, že jakmile se děti po několika týdnech vrátily před Vánocemi do školy, okamžitě je někteří učitelé zasypali testy, v mnohých případech rozdali špatné známky. Rodiče si stěžují, že i pro děti je toto období těžké a domnívají se, že učitelé spíše měli zjistit, s čím děti potřebují pomoci… Co vy na to jako odborník říkáte?
Pokud budu vycházet z informací od rodičů i kolegů ze základních či středních škol, kteří online výuku zažili, tak byly na rodiče kladeny větší požadavky než při normální výuce. V přípravě tak museli rodiče zastupovat učitele, což pro ně, zejména z počátku, nebylo lehké. Proto všichni uvítali návrat dětí do škol, zejména těch v prvních a druhých třídách.
To, co uvádíte v otázce je samozřejmě možné, ale domnívám se, že takto postupuje menšina učitelů. Většina učitelů má k dětem individuální přístup a vámi uvedené praktiky jsou nejen nesprávné, ale většina učitelů je nepoužívá.
Co se týče přemíry testů, bylo čtvrtletí – chápu, že někteří kolegové chtěli dohnat klasifikaci. Kdyby žáci chodili do školy prezenčně, také by v tomto období psali více testů. Ale na většině škol v Jihočeském kraji bylo doporučeno vedením škol žáky nezkoušet či přezkoušet formou motivační. Na našich školách jsou na prvním místě žáci (jejich pocit bezpečí), učivo a v poslední řadě známky (hodnocení).
Hodnocení u většiny učitelů probíhalo na základě průzkumu, co žáci umí a nikoliv co neumí – mnozí ani nepocítili, že jsou hodnoceni. Přikláním se na stranu rodičů, hodnocení v této době nepatří na první místo. A nemůže být plně objektivní. Nikdo neví, jaké měl žák doma podmínky pro vypracování zadaného učiva. Takže i úkoly by neměly být hodnoceny známkou, ale pouze motivačně (mnohdy se můžeme setkat s tím, že úkol za žáka vypracoval rodič či sourozenec).
Psali jsme:
Z vlastní zkušenosti, jak moc lidi změnila pandemie? Máte pocit, že mají, alespoň někteří, jiný přístup k životu, k práci, penězům, hodnotám, vztahům?
Především bych stávající situaci nenazýval pandemií. Počty nakažených lidí nedávají důvod ani hovořit o epidemii. Tím nechci situaci nijak zlehčovat. Covid-19 je „hajzlík“ a dokáže s člověkem pěkně zamávat. Lidé, kteří pracují na kovidových jednotkách, by mohli psát hororovou literaturu.
Kdo by se Vám po diskutovaném odchodu Petra Dvořáka z ČT líbil v jejím čele?Anketa
Myslím, že někteří lidé, zejména část generace nad 40 let si životní hodnoty a priority začala uvědomovat a někteří si je i přestavěli. Generace nad 60 let si jen více než dříve uvědomuje, že důležité je zdraví a jsou vděčni, že žijí v zemi s tak vysokou úrovní zdravotní péče, kterou nám některé okolní země mohou závidět.
Bohužel, je mnoho mladých lidí, kteří se mylně domnívají, že se jich nic z toho netýká a zajímá je jen užívání života bez problémů, překážek a omezení a jakékoliv zodpovědnosti. Neuvědomují si, že svým nezodpovědným chováním ubližují svým rodičům a prarodičům a ve svém důsledku i sami sobě. Duševní prázdnota je snad to nejhorší, co člověka může potkat.
Zde se musím zmínit o Pirátské straně, která programově mladé lidí štve proti starší generaci a důchodcům. Neúcta těchto lidí vůči pamětníkům, národní historii a vlastenectví je varující.
Zažili jsme demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Na druhou stranu byli k mlčení důrazně vyzýváni ti, kteří měli na řešení covidové krize jiný názor. Vzpomínáte si na nějaké, jakékoliv výroky, které dle vás v naší zemi letos opravdu neměly padnout?
V této souvislosti se mi vybavila slova majora Terazkyho ze Švandrlíkových Černých baronů: „Máme vela Švýkou“. Asi je to česká vlastnost „švejkovat“. Na druhou stranu vynořilo se takové množství epidemiologů a vakcinologů, jako máme v českých hospodách odborníků na fotbal a hokej. Někteří pronášeli názory hraničící s trestným činem šíření poplašné zprávy. Vyjadřovali se i lidé s naprosto odlišným medicínským zaměřením. Máme možnost se svobodně vyjádřit, ale tato svoboda neznamená, že si kdokoliv může naprosto nezodpovědně povídat, co ho napadne.
Výroky vyřčené na demonstracích byly vesměs projevem schizofrenie jejich autorů, dokladem o katastrofickém stavu v nevychovanosti či nevzdělanosti (možná „nevycepovanosti“) jejich tvůrců. Asi bych použil Bakuninův příměr: „Konečný cíl není ničím, hnutí je vším“. Demonstrovat bychom měli tehdy, když budeme mít jinou alternativu v řešení krize. A hlavně by demonstranti měli být schopni vyargumentovat problematiku, což u současných demonstrantů chybělo.
Proti Andreji Babišovi se formují dva opoziční bloky – Piráti a STAN na jedné straně, dále ODS/TOP 09/KDU-ČSL. Kdo má podle vás šanci? A co ještě Babiš udělá, aby nakonec byl premiérem i po příštím roce? Nebo startovní pole pro parlamentní volby není uzavřené a někdo ještě přijde?
Jak jsem již dříve řekl. Pan Babiš se chová k opozici až příliš slušně. Počínaje Piráty, přes STAN a ODS se jedná o bandu mocichtivých, kterou vedou podprůměrní lidé bez politických schopností a vize. Lidovce a topkaře nezmiňuji, ti svým jednáním již dávno ztratili sympatie i těch voličů, kterým dlouho trvalo, než prohlédli. Asi chcete, abych zhodnotil šance nedostudovaného pana Mináře s jeho hnutím PRO. Někdo asi do tohoto projektu vrazil nějakou tu zlatku, tedy euro, ale myslím si, že tento člověk nemá schopnosti řídit ani vesnickou buňku čehokoliv, natož nějaké hnutí. Program Čapí hnízdo a Antibabiš a Antizeman je už hodně vyčpělý.
ANO v čele s panem Babišem nemusí udělat pro úspěch ve volbách nic velkolepého. Volič, když se podívá na to panoptikum stran, tak zjistí, že ANO sice není optimální volba, ale nic lepšího se momentálně nenabízí a Babiš s ANO získá 35 % hlasů. A pokud si najde vhodného koaličního partnera, výše zmínění vlastizrádní politici nemají ve volbách šanci uspět.
Nikdo přesně neví, jak covid vznikl. Ale dopadl na celý svět. Jak moc letos relativně posílila Čína a jak relativně oslabil Západ? Nebo to tak nebylo? Jak nakonec bude rok 2020 vnímán z hlediska geopolitických změn? Co se ukázalo na Západě, co se ukázalo v Číně a Asii obecně, pokud jde o covid?
Ono se tuší, kde se vzal, jen to oficiálně nikdo nahlas neřekne. Ale nazývat covid-19 jako čínský virus mi přijde trapné.
Čína samozřejmě posílila. Drastická opatření pomohla zemi situaci zvládnout, zatímco Západ se potýká s covidem-19, čínská ekonomika roste. Nejistá povolební situace v USA a nesmyslné sankce proti komukoliv, kdo nejedná podle amerických not, posiluje Rusko a další země.
Delší dobu je zřejmé, že hegemonie USA je minulostí, země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) vykazují naprosto jiná tempa růstu HDP než v případě USA a EU. Můžeme analyzovat, jak se změnil světový řád během tohoto roku. Ty změny jsou ale hlubší a dlouhodobější. Koronavirus není jejich příčinou, jen takovýto vývoj dramaticky urychluje. Až pandemie skončí, a můžeme jen hádat, zda to bude za pár měsíců nebo za několik let, svět bude jiný, než jaký dnes známe.
Nezmění se jen geopolitické uspořádání světa, změní lidská společnost jako taková. Promění se životní styl lidí i jejich myšlení, hodnotový systém. Za zásadní považuji významné utlumení konzumu a návrat k dlouhodobě udržitelné ekonomice postavené na regionální produkci a spotřebě zboží. Omezí se cestovaní i dalekosáhlý transport zboží okolo světa.
Z mocností budou dominantní ty, které jsou na takovýto nový stav věcí připraveny. A to rozhodně nejsou USA ani země západní Evropy. Mnohem spíše sehrají rozhodující roli v novém světě Čína a Rusko. Ve skutečnosti vzroste i důležitost tradičních regionálních mocností, které byly doposud zastíněny jediným centrem unipolárního světa.
Neměli bychom opomenout roli Turecka na Blízkém východě, ale i středním a jižním Balkánu. Jaká tato role bude, ukáže až budoucí vývoj.
Naším úkolem je pochopit tento složitý proces, kterým prochází celý svět a udělat vše proto, abychom ubránili naši zemi a vrátili zpět to, co jsme ztratili – své národní hospodářství, svou suverenitu a ideovou svébytnost.
Propad příjmů a tlak na změnu životního stylu je realita. Někteří analytici tvrdí, že až příští rok covid odezní, lidé budou mít méně peněz na cestování – místo do Thajska budou jezdit k „Mácháči“. Mladá generace se bude muset uskromnit a život s prerefencí zážitků a potěšení, který vede, bude narušen. Lidé v městech, kteří si „nabalili“ hypotéky a leasingy, budou otřeseni, naopak venkov s komunitnějším, solidárnějším a skromnějším způsobem života přežije rok 2021 lépe. Je to podle vás správný pohled? Jaký bude pro nás příští rok?
Co byste popřáli Janu Hrušínskému do nového roku?Anketa
Snížení ekonomického standardu nepostihne všechny sociální skupiny. Státní zaměstnanci, řemeslníci a drobní podnikatelé budou na dovolené jezdit stejně, jak byli zvyklí, na Mácháč, na Šumavu, do Řecka apod. Majitelé luxusních restaurací, hotelů a penzionů si na dovolené dvakrát ročně na Maledivy či na Bora-Bora nezajedou.
Bude to ale asi škola pro mladší generaci zaměstnanou v bankách a velkých korporacích, kde nebudou roční bonusy, uskrovní se, i zaměstnanecké benefity budou jiné. Ke splácení hypoték, drahých leasingů budou jistě vstřícní i věřitelé, protože jim nic jiného nezbude. A venkov? Ano, bude žít tak, jak žije. Starosti lidí ve velkých městech zůstanou mimo něj.
Vzhledem k tomu, že jsme – jako všechny ostatní – třídní společnost, stát poslouží podnikatelům tím, že vyprázdní státní pokladnu dávkám pro ně, což odnese pracující „lid“ v podobě prudkého nárůstu cen, zmrazení platů a dalšími konsekvencemi, vyhrotí se vztahy mezi populisty a konzervativci apod.
Proměna našeho životního stylu je bezpochyby nevyhnutelná. Naučíme se žít skromně a jinak než dnes. Pro mnoho lidí bude taková změna těžká. Kdo ale začne hledat skutečné lidské hodnoty a začne žít uvědomělým životem, přizpůsobí se mnohem snáze. Je třeba přestat myslet na sebe a začít myslet na naši vlast. Musíme do nové doby vkročit připravení a odhodlaní společně zachovat naše národní hodnoty a šťastnou budoucnost pro naše děti.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
