Letos si máme připomínat 30. výročí sametové revoluce, ale zatím tento rok příliš slavnostně nevypadá. Od dubna tato země čelí vlně demonstrací a vládní nestability. Co podle vás lidi trápí?

Také eviduji, že nějaké všeobecné spontánní výroční ohlížení se za sametovou revolucí není k vidění, ale popravdě by mne spíše překvapil opak. Třicet let je strašně dlouhá doba. Ani 30. výročí Vítězného února v roce 1978 lid spontánně neslavil, neboť zanícení budovatelé, kteří si od porážky kapitalismu slibovali ráj na zemi, dávno pochopili, že čekají marně. Řekl bych, že něco podobného potkalo i zanícené polistopadové budovatele kapitalismu. O skeptické většině ani nemluvím. Myslím, že minulost se velice přeceňuje. Historická paměť je iluze. Žijeme v přítomnosti, vždy záleží hlavně na tom, co je teď a tady. Je-li minulost zajímavá, pak jen jako módní retro, což ale neplatí pro převraty. Vše, co lidi trápí, souvisí se současností.