„Nechápu, co je na této záležitosti hodné všenárodní diskuse,“ reaguje doktor Zdeněk Zbořil na reportáže Saši Uhlové z cyklu Hrdinové kapitalistické práce na serveru a2larm.cz, ve kterých ukazuje pracovní podmínky v provozech, kde se platí často minimální mzda. „Relativně mladá novinářka projevila kritickou skepsi k informacím, kterými nás různé více nebo méně pokleslé zdroje informací zásobují. A chtěla se o tom přesvědčit sama a bez nápovědy. A jak se dostat k informacích o dobrých nebo špatných pracovních podmínkách? Dnes to vlastně ani tak trochu jinak než ‚v utajení‘ nejde,“ říká Zbořil. Zároveň upozorňuje, že ti, kterých se to bezprostředně dotýká, vědí, že kritizovat své zaměstnavatele nemohou bez následků, které poznají na výši svého platu. A nejedná se jen o dělnické profese. „Kdyby se udělala anketa třeba mezi akademickým personálem různých vysokých škol a byla respondentům zaručena anonymita, možná bychom se dozvěděli něco podobného. Např. o tom, kdo pracuje na univerzitách a vysokých školách za plný, nikoli všelijak půlený nebo na třetiny ostrouhaný plat, na kterých těchto zařízeních je možné, že jsou tam lidé dobře placení a jiní, kteří si mohou nechat o platu často se vlastně jen blížícímu minimální mzdě jen zdát. A kdo má kolik „vedlejších“ pracovních smluv anebo si přivydělává tak trochu bokem,“ dodává.

Série reportáží vzbudila značný zájem. Svůj komentář na Facebooku přidal i Daniel Kroupa, bývalý poslanec a předseda ODA, v současnosti přednášející na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně: „Když se buržoazní panička odhodlá půl roku pracovat jako součást dělnické třídy za minimální mzdu, z níž dnes musí žít zhruba tři procenta zaměstnanců, zaslouží si pochvalu. Zakusí na vlastní kůži to, jak bychom museli žít všichni, kdyby se dostali opět k moci marxisté. Všichni s výjimkou marxistů.“ Zbořil poznamenává, že už „slyšel od svého bývalého kolegy Kroupy jiné a mnohem moudřejší názory“. „Snad si ale také vzpomene na doby, kdy jsme ho zvali přednášet politologii na FFUK, a přestože zuřil ‚transformační kapitalismus‘, peněz nebylo z nejrůznějších důvodů ani na jeho plat,“ uvedl politolog. „Nemohli jsme mu nabídnout nic jiného než pomíjivou slávu přednášejícího na FFUK. Doufám, že se mu po této době zběsilé plurality a ‚kdochecochcismu‘ nestýská, ani kdyby si měl prožít tyto doby znova a přivydělávat si v politice a v ODA,“ dodal.

Do debaty na toto téma na Facebooku vstoupil i Pavel Šafr. Šéfredaktor mnoha českých tiskovin, aktuálně provozující server Forum24.cz, Kroupovi děkoval za odvážné vyslovení nepopulární pravdy. „Ten projekt je vrcholný kýč,“ konstatuje Šafr. Saša Uhlová podle něj dostává velké peníze od Fondu nezávislé žurnalistiky, a tady dojímavě ukazuje, jak je těžké vyjít s málem. „Každý normální člověk ví, že je to směšná a absurdní komedie. Ale tady se mnoho rozumbradů velice dojme a udělá z toho melodrama o její statečnosti.“ Přitom jestli je někdo podle Šafra statečný, tak to není Uhlová, ale Kroupa, který se tomuto kýči dokázal postavit. „Od pana Šafra se to hezky poslouchá. Zejména, když jeho měsíční příjmy (stejně jako mnoha jeho kolegů) jsou na rozdíl od sportovců, herců a hereček a těch, kteří jsou honorováni z veřejně přístupných a kontrolovatelných zdrojů, nám neznámé, a dokonce se mi zdá, že podle zvláštních doložek pracovních smluv dokonce tajné,“ reagoval Zbořil. „Snad by stačilo, kdyby pan Šafr svou posměšnou kritiku Saši Uhlové začal tím, kolik za svoje přelétavé služby dostává on, anebo i jenom od koho, my bychom si to dokázali mezi sebou vysvětlit. A Dana Kroupy se zastávat nemusí, ten si zodpovídá za své chyby a omyly stejně jako chvályhodné vlastnosti sám a tento ‚zastávací kýč‘ mu spíše škodí, než pomáhá,“ dodal.