Paní inženýrko, z některých míst zaznívá, že mají čeští zemědělci a potravináři až enormní zisky. Je to pravda?
Nejen před Vánocemi můžete najít různé informace, které zavádějí a lžou o tom, jak zemědělci vydělávají a jak je maloobchodní síť vstřícná a prodělává na potravinách. Pravda je však jiná. Jako zpracovatelé českého vepřového masa, českého hovězího a drůbežího masa jsme v dennodenním kontaktu s našimi zemědělci, a tak přesně víme, kde je tlačí bota. Podle Ministerstva zemědělství zemědělci dosahují zisky. Je to nesmysl, protože v případě, když odečteme dotace, které jsou poskytovány zemědělcům, je výsledek ztráta desítky miliard korun. V případě, že zemědělci nebudou dostávat dotace, nebo se dotace podstatně sníží, budou zemědělci ve ztrátě, a tak mnohé společnosti, farmy i hospodářství ukončí svou činnost. Už v tomto roce skončily mnohé farmy s chovem prasat, a tak naše už i tak nízká soběstačnost ve vepřovém mase se ještě snížila (jsme soběstační na cca 35 % ve vepřovém mase, které je u nás nejoblíbenějším druhem masa). Enormní zisky najdete u maloobchodu, zejména u nadnárodních společností, které ročně vyvážejí miliardy korun od nás domů, do své vlasti.
Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., členka Evropského hospodářského a sociálního výboru
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Je rozdíl v systému dotací v ČR a v jiných zemích EU? Pokud ano, můžete prosím popsat, jak to v jiných zemích praktikují?
Domácí zemědělci a čeští zpracovatelé mají výrazně horší podmínky ve srovnání se zemědělci a zpracovateli ze zemí západně od nás. Je to nejen o dotacích, kde zemědělci z jiných zemí dostanou na přímých platbách vyšší dotace (v EU se pohybují dotace na hektar od cca 100 eur až po 600 eur na hektar, přičemž země jako Belgie, Holandsko dostávají až cca 400 eur na hektar, u nás je to na stejný hektar zemědělské půdy jenom cca 230 eur), stejně tak si zemědělci ze „staré EU 14 přilepší“ v případě národních dotací, a to od 2–5násobek. Jak můžeme na společném trhu soutěžit a vyhrát? Stejně jsme na tom u zpracování, kde naše zpracovatelské podniky dostávají nižší dotace (nejen co se týká výše, ale i procenta podpory) než podniky v jiných zemích. Systém dotací je v zemích EU ještě vhodně podpořen legislativou. Stačí uvést, že zákon o významné tržní síle ve Francii zakazuje podej za podnákladové ceny (tedy od žádného zemědělce nenakoupí žádný maloobchod nic za cenu pod náklad + 10 %) a podnákupní. Německo upravuje marže a také procento zboží v akcích, přičemž akce financuje maloobchod a ne dodavatel.
Fotogalerie: - Předvánoční poštovní třídění
Především v poslední době se doslova roztrhl pytel se slevovými akcemi. Jak toto funguje?
Jestli si myslíte, že potraviny v akcích vám levněji prodává maloobchod, tak je fajn si to trochu ozřejmit… když je zboží v akci, musí dodavatel prodat svoje zboží za nižší cenu (podle kolegů ze zemí střední a východní Evropy je to běžná praxe). Část potravin prodává maloobchod za nižší ceny, za jaké je nakoupil (a tak rozpočet obírá o neodvedenou daň), ale jde jen o zlomek zboží, které má spotřebitele upoutat a „dostat ho do prodejny“. No a na dalších položkách si pak maloobchod „vybere“ zajímavé částky.
Fotogalerie: - Předvánoční Český Krumlov
Potraviny se k nám dovážejí často doslova stovky, někdy tisíce kilometrů. A to i ty, které si můžeme vyprodukovat u nás. Dávají obchody zahraničnímu zboží přednost? A pokud ano, tak proč?
Je to jednoduché. Na prvním místě je cena. Obchod nakupuje za co nejnižší ceny a pro spotřebitele nastavuje ceny výrazně vyšší. Je to snadné dokázat. Bylo by fajn, kdyby jste dokázal přesvědčit maloobchodní prodejce, aby „odtajnili“ smlouvy, a pak by podmínky pro prodej byly jasné. Ceny mnohých potravin v akcích jsou dokonce stanoveny pod nákladové ceny, tedy spotřebitel je „naváděn“ k tomu, aby si myslel, že je možné vyprodukovat mléko za 8 Kč litr, nebo kilo kvalitního vepřového masa za 100 Kč. Není tomu tak, chceme našim zaměstnancům zvyšovat mzdy, musíme hradit zvyšování nákladů na energii, plyn, prodražené ceny pohonných hmot, zvýšené ceny koření, soli, obalů, střev… prostě všeho. Nikdo se nás neptá, jen mailem dostanete od dodavatelů, že od příštího měsíce se například zvedá cena strouhanky, soli nebo střev o 20 %... a vy s tím nic neuděláte. Snažíte se vyjednávat s maloobchodními prodejci, ale ti se tváří, že neslyší a jednání o cenách je na „programu dne“ až za 6 měsíců (nebo také za 12…). Dokonce vám hrozí smluvními pokutami, které mají perfektně ošetřeny ve smlouvách (je lehké zaplatit nejdražší právní kanceláře, když máte zisky v miliardách). Mnohé potraviny, které najdeme v maloobchodě, dokážeme vyrobit doma, jenom maloobchod není schopen (nebo spíš ochoten) zaplatit za ně. A tak přesto, že chceme krátkou uhlíkovou stopu, zdravé a čerstvé potraviny, musejí spotřebitelé kupovat staré maso ze Španělska, jogurty a máslo, které vydrží týdny beze změn. Ovoce a zeleninu vozíme přes půl zeměkoule…
Psali jsme:
Především někteří větší zemědělci mají řadu výhrad proti Strategickému plánu společné zemědělské politiky na roky 2023–2027. Tedy proti tomu, který vyšel z „dílny“ současné vlády. Je, nebo není pravda, že Česká republika má špatně nastavený systém podpor?
Podle studie nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2 000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat v ČR. Ve vyspělých zemích EU tomu tak není. Například Němci platí zemědělcům za to, že se dva podniky dají dohromady, a tedy svou výměru zvýší. Jinak tomu není ani v dalších vyspělých zemích. Je to o ekonomice, produktivitě práce a nižších nákladech na jednotku produkce při vyšší koncentraci výroby. Celý svět to ví, jenom Češi a Slováci řeší velikost farem a snaží se uměle, proti všem ekonomickým pravidlům snižovat výměru farem a snižovat výrobu… a tím snižovat i soběstačnost.
Co se s tím dá dělat?
Vyřešit to může změna zákonů, kterými se podmínky u nás pro naše domácí zemědělce, kteří produkují mléko, maso, vejce, pěstují ovoce a zeleninu, produkují krmiva pro hospodářská zvířata, výrazně zlepší a budou stejně dobré, jako je mají zemědělci ve Francii, Německu, Belgii… jinak budeme v Čechách a na Moravě kupovat jídlo ze zahraničí a staneme se totálně závislými.
U nás ve Skalici máme heslo – Kdo kupuje maso z České Skalice, je Čech. Jenom tím, že budeme kupovat domácí potraviny, pomůžeme zemědělcům a potravinářům, kteří hospodaří na půdě, zaměstnávají lidi a hlídají kvalitu. Jak dokážete kontrolovat a ovlivnit kvalitu masa ve Španělsku nebo kvalitu mléka v Německu?
A ještě pár otázek k zamyšlení na konec. Znáte maloobchodní společnosti, které v posledních 20 letech zkrachovaly? A víte, že za posledních dvacet let ukončilo hospodaření několik stovek zemědělců a desítky zpracovatelských podniků? Myslíte si, že kdyby měli domácí zemědělci a domácí zpracovatelé milionové zisky, ukončili by činnost?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Skaláček
