Který z prezidentských kandidátů je podle vás nejpoctivější?Anketa
O Vánocích mnohé zasáhl příběh maminky, která tak dlouho čekala na příspěvek v nouzi, až jí sociálka odebrala dítě. Máme se v příštím roce na podobné dramatické a srdceryvné příběhy nachystat častěji?
Pokud bude Fialova asociální vláda pokračovat v nastoupeném trendu, kdy na jedné straně svou nečinností a nekompetentností způsobuje rekordní zdražování všech základních životních nákladů a na straně druhé nijak nepomáhá občanům, zvláště těm sociálně nejohroženějším, s jeho dopady, tak bohužel ano. Za dobu působení Fialovy vlády totiž už o 100 procent stoupl počet domácností žijících pod hranicí chudoby. Přičemž z tohoto pohledu jsou jednou z nejohroženějších skupin právě rodiče samoživitelé, hlavně matky samoživitelky, kterých žije pod hranicí příjmové chudoby celá polovina.
Potom samozřejmě mohou nastat situace, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí (a soudy), který má ze zákona povinnost kontrolovat, zda děti žijí v důstojných podmínkách, mezi které patří i podmínky materiální a sociální, stojí před těžkým rozhodnutím, jak nejlépe ochránit zájmy dítěte. Primární zavinění je na straně současné vlády.
To mě vede k obecnější otázce. Čím dál častěji se hovoří o tom, že úřady obstarávající lidi v nouzi (ať je to pracák, sociálka či jiné) jsou přetížené a úředníci už prostě nezvládají případy řešit v přijatelném čase. Předpokládám, že vy asi máte z terénu přesnější zprávy, jak to tedy je ve skutečnosti?
Situace je skutečně alarmující, zejména na úřadech práce, a vláda ani resortní ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji nejsou schopni vůbec řešit. Úřady práce jsou přetížené novými agendami, které jim vláda vůbec neměla přidělovat (mj. dávky ukrajinským uprchlíkům), i masivním náporem nových žadatelů o sociální dávky z důvodů zdražování a zhoršení životní úrovně a příjmové situace domácností. Panuje zde personální podstav, zkušení zaměstnanci odcházejí a noví nenastupují, protože skutečně není o co stát.
Nástupní plat kolem 20 000 korun hrubého se ani po mnoha odpracovaných letech příliš nezvýší, navíc již druhým rokem nedochází ke zvyšování jeho tarifní složky, tudíž jeho reálná hodnota výrazně klesá. Nulové benefity, spousta přesčasů a stresu, je to šílené.
Stejně tak jako celá koncepce fungování úřadů práce, kdy po tzv. Drábkově reformě spravují 22 nepojistných sociálních dávek a v podstatě už úplně zaniká jejich původní a hlavní funkce – zprostředkovávat práci lidem, kteří ji ztratili, popř. hledat nové zaměstnance pro firmy, které mají volná pracovní místa, a pořádat rekvalifikační kurzy.
Já si zaměstnanců úřadů práce a sociálních pracovníků nesmírně vážím, znám jejich problémy, a i z pozice opoziční poslankyně se snažím jejich podmínky zlepšit. Význam jejich práce je v současné situaci pro stát a občany v sociální tísni nezastupitelný.
Současně můžeme od některých lidí slyšet, že supermarkety byly na Vánoce plné, lidé utrácejí, tak jaká pak krize. Co říkáte na tyto argumenty?
Tyto argumenty považuji za povrchní a o ničem nevypovídající. Důležitá jsou tvrdá data o počtu lidí pod hranicí chudoby, o příjmové situaci lidí atd. Několik plných supermarketů není žádný vzorek vypovídající o stavu společnosti.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při nástupu do funkce hovořil o tom, že chce být sociálním svědomím Fialovy vlády. Jak se mu to podle vás daří?
Vůbec. Za rok svého působení nebyl schopen prosadit jediný pořádný zákon na pomoc lidem v nouzi, přestože to sliboval, a projednání těchto návrhů, které jsem za SPD podala já, s dalšími vládními poslanci ve Sněmovně vždy blokoval. Ať už šlo o mnou navrhované zákony na zvýšení příspěvku na péči či pro zdravotně postižené, o zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiny pečující o děti do čtyř let, o zvýšení základní složky důchodu a jejich spravedlivou valorizaci, o zvýšení normativů na bydlení, klíčových pro nárok na příspěvek na bydlení a jeho výši, o zvýšení slev na dani a daňových zvýhodnění na nezaopatřené děti a mnohé další sociální návrhy.
Co může dnes pro tyto lidi udělat SPD jako opoziční hnutí?
Můžeme – a aktivně to děláme – pravdivě popisovat současný stav, ukazovat na nečinnost a chyby vlády a předkládat vlastní řešení v podobě konkrétních návrhů zákonů, případně říkat občanům, jak bychom se zachovali my v těch oblastech, kde je odpovědnost a kompetence plně v rukou výkonné moci, tj. například, co se týče zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd, anebo pokud jde o zvyšování životního a existenčního minima. Veřejně deklarovat, co a jak bychom udělali v dané situaci my.
A to plníme, ve všech oblastech sociální politiky máme jasný program, aktualizovaný vždy vzhledem k problematice doby. Občané mohou vědět, co bychom na místě vlády činili my. Ve Sněmovně jsem jen v tomto volebním období předložila za SPD téměř na padesát návrhů na změny zákonů v sociální oblasti, popř. pozměňovacích návrhů k vládním předlohám.
Psali jsme:
Podařilo se podle vás sérií opatření na vládní i evropské úrovni „zkrotit“ ceny energií?
Absolutně ne. Jediné, k čemu došlo, je zhruba čtyřnásobné zvýšení cen silové elektřiny a plynu pro domácnosti a firmy ze strany vlády v podobě nesmyslně vysoce nastavených cenových stropů bez odpovídajících sociálních kompenzací pro spotřebitele.
Naopak kompenzace budou dostávat soukromí dodavatelé energií, kteří si mohou ceny šroubovat libovolně vysoko, a stát, tedy všichni občané, jim rozdíl mezi jejich požadavky a cenovými stropy bude proplácet, což je naprostá nehoráznost.
Že to jde i jinak, vidíme v okolních zemích, kdy například na Slovensku bude v příštím roce cena silové elektřiny pro domácnosti činit v přepočtu 1,5 Kč za kilowatthodinu, zatímco u nás ji Fialova vláda stanovila čtyřikrát výše na 6,05 Kč za kilowatthodinu. Přičemž jsme ve výrobě levné elektřiny naprosto soběstační a výrobní náklady na jednu kilowatthodinu silové elektřiny z jádra a uhlí jsou hluboko pod jednou korunou.
Bc. Lucie Šafránková
Vládní politici a někteří ekonomové na základě zkušeností z Maďarska argumentují, že se ukázalo, že regulace nefungují a cenám je třeba nechat v maximální únosné míře volný průběh. Co si o tom myslíte vy?
Absolutně nesouhlasím, zejména co se týče strategických odvětví a surovin, jako jsou energie, pohonné hmoty, potraviny, voda, léky a podobně.
V Maďarsku regulace cen pohonných hmot fungovala téměř rok a ušetřila maďarským občanům v těžké době ohromné peníze. To, že musela skončit, bylo způsobeno vnějšími tlaky, především omezením dovozu ropy, částečně kvůli protiruským sankcím, zčásti kvůli kartelové dohodě zemí OPEC o snížení produkce a zčásti samozřejmě i proto, že dodavatelé ropy se snažili omezením nabídky tlačit na maďarskou vládu, aby cenové stropy zrušila. A do toho ještě přišla plánovaná odstávka v největší domácí rafinerii.
Cenové stropy jsou naopak jedinou možnou ochranou státu a občanů proti zlovůli spekulantů a kartelovým dohodám privátních subjektů v oblasti strategických odvětví. Nejlepším řešením by bylo v této chvíli zestátnění výroby, distribuce a dodávky energií, vody, ropných produktů apod. To by byla nejúčinnější obrana.
A jako další příklad mohu uvést současný katastrofální nedostatek základních léků – žádné cenové stropy zde neexistují, po lécích je ohromná poptávka, lidé jsou ochotni platit prakticky jakékoli ceny,
a přesto tzv. trh není s to zabezpečit jejich dodávku do lékáren v dostatečném množství.
Psali jsme:
Premiér Fiala před koncem roku prohlásil, že „vláda společnost krizí provedla“. Myslíte si i vy, že v příštím roce krize odezní?
Sama neodezní. Politická reprezentace musí pracovat na odstranění jejích příčin tam, kde je schopna to ovlivnit, a na odstranění tvrdosti jejích dopadů na občany.
Váš prezidentský kandidát Jaroslav Bašta uvedl, že v případě zvolení prezidentem by se pokoušel dělat kroky, které by vedly k odstoupení této vlády. Jenže co by vlastně odstoupení Fialova kabinetu vyřešilo?
Ano, Jaroslav Bašta jako jediný kandidát jasně řekl, že v případě zvolení odvolá Fialovu vládu. To by nastavilo nové výchozí politické podmínky, politické strany by musely nově vyložit karty na stůl a ukázalo by se, zda současná vládní pětikoalice stále disponuje většinovou podporou ve Sněmovně, nebo nikoli. A minimálně na přechodnou dobu by byl vytvořen prostor pro možnou změnu vládního uspořádání a debatu o něm – s tím, že Fialova vláda není jedinou alternativou. Mám na mysli například přechodný model vlády odborníků.
Očekáváte, že volba nového prezidenta v lednu nějakým způsobem změní politickou situaci v zemi?
Může ji změnit zásadním způsobem, pokud nebude zvolen kandidát podporovaný současnou vládou, tedy v první řadě paní Nerudová a pan Pavel. Prezident má v ústavním systému i exekutivě silnou roli a je velmi důležité, zda tuto funkci bude vykonávat pětikoaliční loutka, nebo silný, na pětikoalici nezávislý politik, jakým je právě můj stranický a poslanecký kolega Jaroslav Bašta.
Já neodolám a zeptám se vás na jednu z kandidátek. Vy jste jako poslankyně v minulém volebním období poznala Danuši Nerudovou v pozici předsedkyně důchodové expertní komise ministryně Maláčové. Co v tomto kontextu říkáte na to, co zatím říká a slibuje v prezidentské kampani?
Jak všichni vidí, tak pod vedením paní Nerudové nedosáhla důchodová komise žádných reálných výsledků ve prospěch občanů. Už tehdy měla paní Nerudová značně asociální a elitářské názory, prosazovala vyšší majetkové daně pro občany, progresivní zdanění atd. – takže mě ani nepřekvapují její současné postoje, kdy horuje pro omezení sociálního státu a veřejných služeb. Jako prezidentka je pro mě nepřijatelná.
Vidíte ještě něco jiného, v čem lze do příštího roku spatřovat naději na pozitivní obrat ve vývoji?
Naději vidím ve svých spoluobčanech, v jejich zdravém rozumu a občanském sebevědomí. A také v poctivých českých podnikatelích, kteří začínají dávat čím dál častěji najevo, že se jim počínání současné vlády hrubě nelíbí. Jejich synergie časem povede ke konci Fialovy vlády, nejhorší a nejvíce asociální vlády od vzniku samostatné České republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
