Kde začíná ohrožení demokracie, tam končí Milion chvilek. A Orbán by si od nás zasloužil nejvyšší vyznamenání, říká právník Koudelka

21.03.2020 19:12

ROZHOVOR Vláda se rozhodla jít po koronaviru stejně tvrdými opatřeními, jako Greta Thunbergová po oxidu uhličitém. Ústavní právník Zdeněk Koudelka to v krátkodobém horizontu schvaluje, má ale obavy, že pokud by tato opatření byla v platnosti mnoho měsíců, mohlo by to znamenat ohrožení demokracie. K aktivitě nabádá opozici, která by podle něj právě v této situaci měla vládu o to důsledněji kontrolovat.

Kde začíná ohrožení demokracie, tam končí Milion chvilek. A Orbán by si od nás zasloužil nejvyšší vyznamenání, říká právník Koudelka
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka
reklama

Souhlasíte jako právník s opatřeními, která vydala vláda k boji proti epidemii koronaviru?

Ústavní zákon o bezpečnosti státu upravující nouzový stav byl přijat na jaře 1998. Pro jeho přijetí byla nutná dohoda Václava Klause a jeho ODS s Milošem Zemanem a jeho sociální demokracií. Oba politici neměli rádi tehdejšího prezidenta Václava Havla, proto byl vyřazen z rozhodování o nouzovém stavu prezident. To je chyba. V době výjimečné posiluje výkonná moc, ale i zde se musí pamatovat na ochranu před zneužitím moci. V řadě demokratických států mimořádné stavy vyhlašuje prezident na návrh vlády. U nás je to jen v působnosti vlády, fakticky jejího předsedy. Vláda má zpravidla i většinu Poslanecké sněmovny, ani zde nelze očekávat, že se vládě postaví. Prezident republiky může být významný kontrolní prvek. To, že byl vyšachován ze spolurozhodování o výjimečných stavech, je špatné.

Prezident Miloš Zeman opatření vlády podpořil. Nicméně rozhodující není jen jejich rozsah dnes, ale také jejich trvání v čase. A pro důvěru ve stát je potřebná i důvěra v osoby, které jej reprezentují. Andrej Babiš dříve vycházel s totalitním režimem a po roce 1989 budoval svůj podnik jako tvrdý podnikatel. Autoritativní, chcete-li manažerský, způsob rozhodování je mu blízký. Miloš Zeman se projevil v době totality jako člověk, který se umí zneužívání moci postavit, byť věděl, že to bude mít vůči němu negativní následky. Dodnes si pamatuji, jak jsme četli s nadšením jeho slavný článek v T-magazínu 1989. Má mnoho načteno z literatury o moderní historii a politice. Kdyby měl vliv na výjimečné stavy prezident republiky, byl bych z pohledu ochrany základů demokracie klidnější, než když vše ovládá jen vláda.

Anketa

Má prof. Roman Prymula, předseda krizového štábu, vaši důvěru?

93%
7%
hlasovalo: 33375 lidí

Je podle vás rozsah opatření přehnaný, jak si někteří stěžují? Obstojí přijatá opatření v „testu přiměřenosti“?

Některá omezení jsou pochopitelná – omezení vstupu cizinců z rizikových států. Některé kroky vlády jsou rozporné. Na jednu stranu vláda apelovala na občany, aby chodili do práce, proto nezavřela mateřské školky, aby rodiče nemuseli být s dětmi doma. Na druhou stranu zavřela základní školy, když děti do 10 let nemohou být doma samy. Přitom u dětí je průběh nemoci nejlehčí. Logicky má být chráněna starší generace, která kvůli zavření škol děti hlídá. Navíc obce začaly zavírat o své vůli školky, čímž situaci ještě ztěžují.

Nechci vládu zbytečně kritizovat, jde o novou situaci. I české povodně 2002 se zvládly lépe díky zkušenostem z moravských povodní 1997. Rozhodující však je, jak dlouho chce vláda přísná opatření udržovat. Vláda vir nezastaví, není Bůh. S různými nebezpečími lidé žijí normálním způsobem života. Vláda bude chtít prodloužit omezení pro lidi a věděla to již při jejich vyhlášení. To je salámová metoda. Čím déle budou opatření trvat, tím více si budeme zvykat na autoritářské vládnutí. Jsou evropské země, které drastická omezení lidí nezavádějí. Bude zajímavé porovnat, zda konečný počet nemocných a zemřelých bude u nich vyšší, či srovnatelný s námi.

Popsal jste současnou situaci tak, že „postupně salámovou metodou jsou zostřována omezení a zákazy. Již při schvalování jednoho vláda ví, jaké opatření bude na pořadu příští den. Postupné kroky jsou testem, zda nenarazí na odpor. Protože odpor není, omezení rostou. Lidé mají makat, nebýt v hospodě a doma sledovat televizi, kde běží titulky o dalších činech vlády pro jejich dobro.“ To zní skoro jako kdybyste podezíral vládu, že má nějaký plán, kam chce s omezeními dojít a možná i zveřejňovaná čísla jsou zveřejňována právě s tímto cílem.

Vláda zvolila politiku, kdy chce nad virem zvítězit tvrdými opatřeními. Věří, že poručí virům, stejně jako Greta Thunbergová klimatu. K tomu však vláda potřebuje dlouhé trvání těchto opatření a jejich zpřísňování. Bude zajímavé sledovat, zda její politika ve srovnání s politikou Borise Johnsona v Británii či s politikou ve Švýcarsku bude úspěšnější.

Také jste vyjádřil názor, že jestliže za krizové situace vzrostou pravomoci vlády, měla by být posílena také její kontrola ze strany opozice. Co říkáte na to, jakým způsobem funguje kontrolní role parlamentu vůči výkonné moci?

Při mimořádných stavech se zvyšují pravomoci vlády. Avšak tomu má odpovídat její zvýšená kontrola. V některých státech se za výjimečného stavu automaticky schází parlament, aby mohl rychle zasáhnout proti vládě, když zneužije moc.

Naše Poslanecká sněmovna kvůli viru skončila své jednání. Na webu uvedla, že se sejde až 14. 4. 2020, ale je připravena urychleně schvalovat potřebné zákonné úpravy. To je nepochopení smyslu demokratického parlamentu v době výjimečné. Parlament nemá jen urychleně schvalovat vládou žádané zákonné změny. Má především zvažovat, zda vládní opatření již nejsou libovůlí. Vláda by byla nucena ve veřejné diskusi v Poslanecké sněmovně svá opatření obhájit. Poslanecká sněmovna odchodem na chřipkové prázdniny pokračuje v tradici československých parlamentů. Když šlo o stát, byli poslanci v září 1938 i v únoru 1948 doma.

Vláda má v Poslanecké sněmovně většinu, ale samotné jednání Poslanecké sněmovny umožňuje kontrolní roli opozice. Usnadňuje opozici například podat návrh na zrušení některých zákazů Ústavnímu soudu. Opatření vlády jsou totiž obecná, stanoví povinnosti a tak mají povahu právních předpisů, které může Ústavní soud rušit. Samotné vědomí vlády, že bude své kroky obhajovat v Poslanecké sněmovně a před Ústavním soudem, povede k tomu, že se bude nad rozsahem zákazů více zamýšlet.

Advokát Václav Vlk napsal, že první českou obětí koronaviru je ústavní systém. Vlkovi například vadilo, že vláda takto rozsáhlá opatření dostatečně nezdůvodnila a nesnažila se alespoň deklarovat, že základní lidská práva a svobody nepřestaly nastalou situací existovat, byť jsou dočasně omezena. Měla podle vás nějaká taková garance v rozhodnutí vlády být?

Vláda si vždy napíše, že její rozhodnutí jsou nutná a moudrá. Do budoucna by měla být posílena role prezidenta při výjimečných stavech. A má se aktivovat opozice. Avšak opozice se ztratila. Piráti asi odjeli na tajemný ostrov přepočítávat poklady námořních lupičů. Antibabišovský Milion chvilek na kroky vlády regulující život lidí mlčí. Že mu nejde o demokracii ukázal, když chtěl zamezit demokratické volbě veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Zmohl se jen na kritiku vládní novely zákona o skutečných majitelích právnických osob, který má na masové omezení lidí vliv nulový. Kde začíná ohrožení demokracie, tam končí Milion chvilek.

Fotogalerie: - Vylidněné metro

Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Informační plakát o bezpečnosti ve vestibulu metra
Zaměstnanci metra dezinfikují madla eskalátorů
Dezinfikované madlo eskalátoru
Pražské metro pocítilo v důsledku bezpečnostních o...

Fotogalerie: - Rouškolidé

Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...
Od úterý je pro cestující v pražské mhd rouška zak...

Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí

Všichni se bojí nákazy koronavirem. Pražský hrad u...
Areál Pražského hradu je uzavřen
Paní, co nabízela obědy u jedné z restaurací v pod...
Domy na Pohořelci
Schody z Loretánské na Úvoz
Zelepené dveře na Zámeckých schodech

Hodně se mluvilo o aktivaci ústředního krizového štábu, kterému měl ze zákona velet ministr vnitra Jan Hamáček, ovšem poté byl jeho šéfem ustanoven náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Souhlasíte s tím, aby v čele štábu stanul člověk, který je odborníkem, ale nikoliv v oblasti bezpečnosti?

Zásadní pro omezení práv lidí není krizový štáb, ale vláda a Poslanecká sněmovna. Zde se rozhoduje, zda a jak dlouho bude trvat nouzový stav a jak budou omezena ústavní práva lidí.

Právnička Klára Long Slámová vyjádřila obavy, že pokud budou opatření příliš striktní, lidé je nebudou dodržovat a pokud navíc získají dojem, že jsou ohroženy jejich základní životní potřeby, může nastat úplná „džungle“ s anarchií a rabováním. Co říkáte na tyto obavy, že vystresovaná společnost může skončit i tak, že se jakékoliv právo zhroutí?

To je možné. Jsem zastánce cílených opatření, a ne plošných. Průběh nemoci má většinou lehkou formu a úmrtnost na ni je podstatně menší než u středověkého moru či epidemií cholery, úplavice a po první světové válce španělské chřipky. Máme více zemřelých na tradiční chřipku. Šíření virů v populaci nezabráníme. Německá kancléřka Angela Merklová řekla, že se nakazí 70 % Němců. Profesor epidemiologie Jiří Beran očekává, že se nakazíme všichni (Koronavirus? Je to hra o čas, Mladá fronta Dnes 14. 3. 2020, s. 10). Skutečný počet nakažených je několikanásobně větší, než říkají vládní údaje. Je to jako s ledovcem. Viditelná je jen malá část. Někteří lidé s příznaky lehké chřipky k lékaři nejdou i v obavě z drakonických opatření vůči nim.

Máte obavy ze zneužití vyhlášených pravidel ze strany státní moci?

Pokud budou trvat tato omezení měsíce, tak ano. Poslanecká sněmovna by se měla sejít a nemá slepě schválit prodloužení nouzového stavu. Sněmovna by měla poměřit míru jednotlivých opatření vlády z hlediska zásahu do života lidí a efektivity boje s vážnými projevy nemoci. Neměly by být odloženy podzimní volby. To se stalo v demokratických státech jen v případě kritického ohrožení. Za druhé světové války tak učinila Británie, v USA se volilo i za války. My nejsme ve válce, byť to zastánci plošného omezení lidí tvrdí. Podzimní volby projeví vůli lidí, zda vládu podporují, nebo ne.

Když se na to podíváme z pohledu mezinárodního práva: Evropská unie ústy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové protestovala proti tomu, že jednotlivé státy řeší situaci zavíráním hranic. Považujete za správné, že k uzavření hranic došlo?

Je právem každého státu v době krizové kontrolovat vstup na své území způsoby, které uzná za vhodné. Evropská unie není vytvořena pro řešení výjimečných stavů. Proto mi nevadí, že je v současné době nečinná. Druhořadí politici v Evropské unii nemohou vytvořit dobrá řešení krize.

Současně s tím došlo na vnější hranici EU k „šarvátce“ mezi řeckou armádou a desítkami tisíc migrantů, které posléze doplnila řádná armáda sousedního Turecka. I tuto záležitost řešilo Řecko samo. Jsou tyto události, kdy členské státy v krizi postupují samy a neohlížejí se na Evropskou unii, začátkem konce EU jako suveréna nad členskými státy, jako tomu bylo v posledních letech?

Určitě autorita EU klesla. Řecko nyní chrání Evropu i nás. Jako to dříve činilo Maďarsko, které za to bylo z Bruselu peskováno. Oceňuji politiku Maďarska i současné řecké vlády. Zaslouží si naši podporu. Současnou virovou krizi by masová migrace jen ztížila. Čas dal za pravdu Viktoru Orbánovi, a ne Angele Merkelové. Viktor Orbán si za ochranu našeho území před masovou migrací zaslouží ocenění. Prezident by měl zvážit, zda mu udělit Řád bílého lva.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lékař Engel udeřil: Dát čísla na stůl a zavést opatření. Lidé tomu nerozumí. Jsou pod tlakem těch, co říkali, že covid je chřipečka

19:20 Lékař Engel udeřil: Dát čísla na stůl a zavést opatření. Lidé tomu nerozumí. Jsou pod tlakem těch, co říkali, že covid je chřipečka

ROZHOVOR „Vidíte, že nakonec bylo jedno, jestli se někdo choval zodpovědněji během dvou letních měsí…