Jak vzpomínáte na listopad 1989 a svou vlastní činnost?

Měl jsem trochu štěstí, že se mi podařilo být u tohoto zlomového okamžiku. Měl jsem tehdy pocit, že se děje něco, k čemu se musím nějak postavit. A přiznám se, že když jsme pak zakládali IVČRN a upozorňovali na nebezpečí islámu, tak ten pocit byl podobný.

Je pravda, že některé vzpomínky už jsou trochu zamlžené, protože člověk už je takový, že ty nové věci mu vymazávají ty věci starší. Ale jsou to samozřejmě vzpomínky silné. A trochu mě mrzí, že dnes byl ten svátek zpolitizován a „zkýčovitěn“. To, co se kolem 30. výročí dnes děje, je prostě občas trapné.

Pořád se dnes mluví o „hodnotách listopadu 1989“, že se k nim máme vracet a navazovat na ně. Pojďme si říct, o co tehdy z vašeho soukromého pohledu šlo. Jaké byly důvody té „vzpoury“?