Když v minulém týdnu Izrael zaútočil na Írán, objevily se obavy, že to může vést k novému válečnému konfliktu v tradičně velmi nestabilním regionu. Po týdnu vzájemných útoků: Jsou podle vás obavy z dlouhodobé války mezi Íránem a Izraelem opodstatněné?
Izrael přepadl Írán bez upozornění, bez vyhlášení války, stejně podle, jako přepadli Japonci Pearl Harbour. Moje vyhodnocení situace je, že tato válka je především důsledkem izraelského vnitropolitického boje, kde premiér Netanjahu ztrácí podporu, mj. i díky válce v Gaze, kterou vede s těžkou rukou a objevuje se riziko předčasných voleb, které by nejspíš nevyhrál. Myslím proto, že Netanjahu potřebuje další válku, kterou bude „zachraňovat Izrael“ před jaderným nebezpečím z Íránu, aby se udržel u moci.
Podle zpráv z médií zřejmě očekával, že útok vyprovokuje odplatu formou útoku íránských spojenců v Iráku na tamější americké základny. Tím dostane USA (a potažmo NATO) do války s Íránem a že tedy Američani tu válku s Íránem vyřídí za něj. Protože však Izrael v té válce i nadále zůstává sám, obavy z nebezpečného, vleklého konfliktu považuji za oprávněné.
Vidíte v posledních týdnech či měsících v íránské politice nějaké důvody, které by ospravedlňovaly tento „nový přístup“ Izraele?
Nevidím, právě naopak. Írán měl vrcholný zájem zbavit se břemene sankcí, proto souhlasil se znovuzahájením rozhovorů o nové jaderné smlouvě. Přepadení Íránu se ale odehrálo právě v době, kdy probíhala jednání o nové jaderné smlouvě mezi Íránem a USA. Do tohoto jednání izraelským útokem byly tzv.„hozeny vidle“, a tím došlo k přerušení těchto jednání. Otázkou tedy je, proč izraelskému vedení tato smlouva tolik vadí. Faktem ale je, že po jejím uzavření by útok na Írán byl velmi těžko politicky zdůvodnitelný.
Jak jsem již napsal, ty důvody tedy vidím spíše v izraelské vnitřní politice.
Hodně se v této souvislosti samozřejmě vždy mluví o íránském jaderném programu. Máte vy, jako člověk, který v té zemi působil a nepochybně ji pořád nadstandardně sleduje, nějaké informace, že by v tomto programu došlo k nějakému posunu nebo zásadní změně?
Jaderný program Íránu můžeme rozdělit na několik kategorií:
-
Výzkum
-
Medicína
-
Energetika
-
Vojenské užití
Co se týče prvních 3 kategorií, tak íránské vedení argumentuje svým právem na to, tyto oblasti vlastnit a rozvíjet. K otázce vojenského užití je zde fatwa imáma Khamenejího, že jaderné zbraně jsou neislámské, a proto je Írán nebude vyvíjet. Současně zdůrazňuje celou dobu právo Íránu mít jaderný mírový program. Po odstoupení USA od jaderné smlouvy Írán pokračoval v obohacování uranu (podle mne) jako nátlakovém kroku, aby dosáhl uzavření nové dohody a vyvedl tím pádem Írán z mezinárodních sankcí. Takže podle mých informací k žádnému posunu v tomto stanovisku nedošlo (zatím).
Do teheránské vlády se verbálně velmi intenzivně pustil i prezident Trump. Pro USA je samozřejmě tato země dlouhodobě nepřítelem, George Bush mladší ji měl jako základ své „osy zla“, ale přece jen: Není rétorika Washingtonu, byť se jedná o „klasického Trumpa“, přece jen až příliš nezodpovědná a hrající si se sirkami?
Měl Izrael právo udeřit na Írán?Anketa
Írán je obrovská země s cca 90 miliony obyvatel, kde bylo mnoho investováno do vzdělanosti a díky sankcím byl nucen hledat svoji cestu pokroku stejně tak, jako nové spojence (Čínu, Indii, Pákistán,….). Jde tedy nejenom o místního šíitského hegemona, ale i o zemi s obrovským průmyslovým potenciálem, přírodními a především lidskými zdroji. Kromě toho, jde o zemi se sice rozhádanými obyvateli, ale když dojde k ohrožení jejich vlasti, na vše zapomenou a půjdou ji bránit.
Myslím, že jako historická země, na kterou bylo v posledních 300 letech neustále útočeno, mají Íránci zkušenosti s hodně svalnatými prohlášeními, která se ukázala být bezvýznamná a íránská diplomacie je proto velmi uvážlivá byť (právem) nedůvěřivá.
Jaké možnosti má aktuálně Írán ve vojenském střetu v regionu? Někteří připomínají, že poměrně zkušená armáda devadesátimilionové země opravdu nejsou hadrníci z Jemenu či z Gazy, ale přece jen jde o zemi, vůči které byly uplatňovány mezinárodní sankce…
Írán má za sebou 7 let války s Irákem, zkušené velitele i obyvatelstvo, které ví, že to bude válka, kterou jim vnutil Izrael. Írán si vyrábí vlastní zbraně, letadla, drony, lodě i rakety. Kromě standardní armády (340 000 branců) má cca 600 000 elitní sbor islámských gard a dalších až cca 400 000 mobilizovatelných dobrovolníků, tzv. basídžů. Společně s veterány může v případě potřeby mobilizovat až nějakých 10 mil. vojáků.
Myslím tedy, že co se týče armády, je to jistě síla, se kterou by každý, kdo by chtěl na Írán zaútočit po zemi, měl počítat. Armáda má za sebou nejenom válku s Irákem, ale také řadu mírových misí OSN. Islámské gardy se účastnily bojů s protistátními skupinami Kurdů a Balůčů a údajně se účastnily i syrské války. Jejich morálka je vysoká a v případě napadení cizí armádou ještě vzroste.
Ministr Jan Lipavský i další politici ze střední Evropy mluví o tom, že Írán je satelit Ruska a že válčením s ním současně oslabujeme Putina. Není to příliš zjednodušující tvrzení?
Jednoduchá tvrzení jsou asi tak vše, co se dá čekat... úplně mimo realitu. Mnohokrát jsem upozorňoval, že pod tlakem sankcí si Írán bude hledat jiné spojence a on je skutečně našel, má jim co nabídnout.
Jaká je vůbec aktuálně globální pozice Íránu, členského státu skupiny BRICS? Kdo jsou jeho spojenci a kdo naopak nepřátelé?
Írán se považuje za místního hegemona, což je pozice, o kterou soupeří se Saudským královstvím a Tureckem. Jako takový má pouze své zájmy a dočasná spojenectví. Za přátele považuje palestinská hnutí, libanonský Hizballáh. Snaží se mít dobré vztahy s okolními zeměmi, a to nejenom s Čínou a s Ruskem, ale i s Pákistánem a s Indií i se zeměmi postsovětského bloku.
Prezident Trump vyzval Írán k „bezpodmínečné kapitulaci“. Co v kontextu tohoto konfliktu může být za „kapitulaci“ považováno?
Nečetl jsem to, ale myslím, že to bude tak nějak asi: plné zastavení a odevzdání jaderného programu, od univerzity po výrobu a obohacování uranu. Ukončení podpory Hamásu i Hútíů. Vzpomínáte si, jak dopadl Saddám Husain, když odevzdal své SS20? Íránci to dobře vědí a pochybuji, že by na to přistoupili.
Trump také mluvil o případném zabití Alího Chameneího, nejvyššího íránského duchovního vůdce. Nyní podle něj není v plánu, i když Izraelci se prý měli ve Washingtonu ptát, jestli to mohou provést a měli dostat negativní odpověď. V každém případě: Co by pro konflikt znamenalo, pokud by byl zabit nejvyšší duchovní vůdce země, považovaný za ještě vlivnější osobu, než je prezident?
Myslím, že to by byla konečná a negativní odpověď na všechny mírové snahy. Od toho momentu by mír asi až po střední úroveň moci přestal být možný. To by znamenalo pomstu všem zúčastněným.
Už jsem v Íránu zažil demonstrace, kde bylo heslem Džang džang to piruzi (překlad Válku, válku, až do vítězství). Znamenalo by to rozpoutání války v plném rozsahu. Můžeme tedy právem očekávat, že se o to izraelská strana pokusí.
Je reálné, že by se změnil režim v Íránu na nějaký, řekněme, „přátelštější k Západu“? A může toho být dosaženo vojenskou konfrontací?
To rozhodně nepředpokládám, že by se Írán dal k něčemu přinutit silou. Přátelštější k západu bude, až západ bude přátelštější k Íránu (tedy ne že by Írán byl poslušný mazlík) a celkem jistě jakmile budou odstraněny sankce a rozjede se standardní obchod. Prozatím úspěšnost protiíránských sankcí můžeme zhodnotit tak, že poškozují naše firmy víc než íránské a zatímco otevřely íránský trh čínským, ruským a dalším firmám, ty evropské už se na něj budou prodírat o moc hůř.
Chameneí na amerického prezidenta reagoval příspěvkem na sociální síti ve znění: „Ve jménu vznešeného Haidara, bitva začíná“. Je pravděpodobné, že by z této konfrontace mohlo vzejít cosi jako „džihád“, tedy nějaká organizace typu Al-Káidy, která by prováděla atentáty na „nevěřící“ po světě?
Spíš bych to viděl jako vyhlášení „Velké vlastenecké války“ proti izraelskému útočníkovi, v rámci které se asi nedají vyloučit jisté „motivace“ spřátelených, zejména palestinských organizací k útokům na Izrael. Nezachytil jsem ale žádnou výzvu k džihádu proti nevěřícím, protože izraelský útok posunul konflikt na úroveň střetu dvou států.
Na závěr bych jen dodal, že i šéfka amerických tajných služeb Gabbardová varuje před možností jaderné války. To je velmi vážné a může to souviset i s Izraelem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s Jiřím Kobzou?
autor: Jakub Vosáhlo
ruský medvěd
