Existuje nemalá skupina lidí, která srovnává dnešní život s tím před listopadem 89. Upozorňují na korupci, nemožnost vymoci právo či bezpečnost. Dle sociologů zvláště na lidi nad 50 let dolehla nejistota v zaměstnání především v době ekonomické krize, zadluženost a exekuce, nízké mzdy, či výdaje spojené s výchovou dětí. Čím to je, že mnozí lidé zvláště mimo Prahu nepovažují tento režim za svůj? Idealizují si režim minulý? Je povědomí o době před listopadem 89 dostatečné?

Že si lidé minulost lakují na růžovo, je jev psychologům známý. Až do roku 1989 bylo v českých zemích zvykem neměnit pokud možno zaměstnání často, považovalo se to za znak sociálního ukotvení. Že se dnes před každým otevírá pravděpodobnost častých změn pracovních míst či dokonce profese, je okolnost, na kterou si obyvatelstvo Česka dosud nezvyklo, zejména mu v tom brání zažitá neochota se stěhovat za prací, která se stala v poválečných letech v západní Evropě běžnou věcí.

Korupce, nevymahatelnost práva, snížení bezpečnosti obyvatel – první spočívá v české mentalitě, druhé v neschopnosti Čechů si vládnout, třetí má na svědomí přechod z policejního státu ke státu svobodnějšímu. Příčiny zadluženosti obyvatel nutno hledat ve finanční negramotnosti českých obyvatel, v 90. letech se nikdo nestaral o to, aby se alespoň orientovali v pojmech jako je míra umořování a úrok, dodnes banky zcela nesmyslně půjčují na koupi bytu 100 procent jeho ceny.