V posledních týdnech se jako téma opět zdvihla řepka olejná. Rozšířila se informace o tom, že zvláštní žlutý prach, který obyvatelé Česka nacházejí na svých pavlačích a zápražích, by mohl pocházet právě z řepkových polí. Co říkáte na tu hysterii, kde se vzala?

Myslím, že hlavním důvodem té paniky je obecná odtrženost zejména lidí z měst od procesů probíhajících v přírodě a neznalost té problematiky. Navíc řepka je na rozdíl od jiných hospodářských plodin velmi viditelná rostlina, zvláště na našich „velkých, širých rodných lánech“. I když se pyl řepky na „pylovém šílenství“ také částečně podílí, tentokrát je v tom řepka trochu nevinně.

Podíl pěstování řepky na polích v tuzemsku se meziročně zvyšuje. Kam až to může zajít? Budeme mít řepku přímo ve městech?

Plochy řepky jsou v současné době v ČR na hranici možností, například z pohledu osevních postupů, a nelze tak předpokládat další razantní navyšování ploch této plodiny. Také proto, že využití řepky k technickým účelům, k výrobě biopaliv, bude postupně, bohužel až někdy po roce 2020, klesat tak, jak bude EU ustupovat od biopaliv první generace a snižovat závazný podíl biopaliv na trhu pohonných hmot ve členských zemích. 

V současnosti se hovoří stále více o tom, že v Česku ubývá vody. De facto jde o takový pomyslný evergreen. Kde hledat příčiny úbytku vody v Česku, doma, nebo spíše na globální úrovni?