Markéta Šichtařová vypěnila: Kalouskově poslankyni by měl někdo vysvětlit, že byla zvolena proto, aby plnila vůli občanů, a ne proto, aby je vychovávala k tomu, co si mají myslet!

11.03.2018 16:16

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud by se naplnily hrozby z obou stran a došlo by k obchodní válce mezi Spojenými státy a Evropskou unií, přineslo by to ohromné škody pro evropsko-americkou civilizaci. Markéta Šichtařová připomíná, že z jejich vzájemného ničení by profitovaly třetí země. Analytička se nechystá nijak mírnit své kritické názory na EU ani ve světle toho, že se na poslanecké půdě formuje platforma, jejíž členové chtějí zlepšit povědomí lidí o Evropské unii, a bojovat tak proti bombardování občanů euroskeptiky.

Markéta Šichtařová vypěnila: Kalouskově poslankyni by měl někdo vysvětlit, že byla zvolena proto, aby plnila vůli občanů, a ne proto, aby je vychovávala k tomu, co si mají myslet!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Prezident Spojených států Donald Trump promluvil o chystaných dovozních clech na ocel a hliník do USA. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zareagoval, že EU odpoví uvalením 25procentního cla na některé výrobky ze Spojených států včetně ikonických výrobků, jakými jsou džíny Levi’s, motocykly Harley-Davidson a bourbon. Šéf Bílého domu pak zase kontroval, že v tom případě „zavede daň“ na dovoz automobilů z Evropské unie. Přitom USA jsou hlavním odbytištěm motorových vozidel vyrobených v EU. Schyluje se k obchodní válce? Jaké by měla dopady?

Anketa

Babiš navrhl udělit důchodcům a studentům 75% slevu na jízdné ve vlaku a autobusu. Podporujete to?

hlasovalo: 10670 lidí

Ano, vypadá to na harašení zbraní před obchodní válkou, ale ne každé harašení zbraněmi musí skutečně skončit obchodní válkou. Obchodní válka škodí všem stranám. A právě obavy z obchodní války pro mě osobně byly v době, kdy Trump kandidoval na prezidenta, tím největším minusem jeho kampaně.

Osobně si myslím, že tak zle nakonec nebude, protože u vzájemných výhrůžek to nakonec snad skončí. Ostatně podobně do ztracena šly vzájemné výhrůžky se Severní Koreou před nedávnem. Trump prostě ve volební kampani vytáhl kartu obchodního protekcionismu, ačkoliv ekonomům včetně jeho poradců se z toho ježily vlasy na hlavě. A tak teď chce dát najevo, že „něco dělá“. Poradci se mu očividně snaží obchodní válku rozmluvit, Trump je ale příliš namachrovaný na to, aby si to nechal rozmluvit snadno. Už teď ale mezi řádky dává najevo, že mohou existovat různé kličky a výjimky vůči různým zemím, což zní trochu jako připravování si půdy pro to, aby nakonec obchodní válka nebyla rozpoutána. Uvidíme.

Každopádně pokud by k tomu došlo, byly by důsledky pro evropsko-americkou civilizaci ohromné a z jejich vzájemného ničení se by nejvíc těžily třetí země typu Turecko, Indie, Rusko…

Za další hrozbu pro ekonomiku EU je považován výsledek voleb v Itálii, v nichž získaly většinu hnutí Pět hvězd a Liga severu, které bývají označovány za antisystémové. V komentářích převažuje mínění, že pokud začnou realizovat své předvolební sliby, dojde ve třetí největší ekonomice eurozóny ke zhoršení hospodářské situace, když už takhle patří italská ekonomika v rámci EU mezi ty s nejméně příznivým vývojem. Ve špatném stavu jsou italské banky. Na co se máme v souvislosti s vývojem v Itálii připravit?

Ty strany jsou poněkud nečitelné, jejich program tvoří směsice filozoficky neukotvených hesel, takže se dá těžko odhadovat, co to přinese. Svým způsobem pro Itálii může být podivným druhem „záchrany“, že se zřejmě jen těžko bude dařit sestavit vládu, a až se sestaví, bude slabá, takže taková vláda nebude mít mnoho příležitostí toho moc zkazit. Ale faktem je, že pokud takto myšlenkově chaotická vláda začne zasahovat do ekonomiky, může to ještě víc zhoršit stav italských veřejných financí a bank. A pokud by se Itálie dostala do stavu, že není schopna půjčovat si na finančních trzích na refinancování svého veřejného dluhu, byl by to pro Evropskou unii o řád větší bolehlav než před časem Řecko, a že Řecko EU zavařilo hodně!

Evropská komise publikovala zprávy o stavu hospodářství 27 členských zemích s výjimkou Řecka, které je stále v záchranném programu. V té věnované Česku varuje před rostoucími výdaji na penze a zdravotní péči, upozorňuje na rostoucí složitost daňového systému a jeho časté změny. Zmíněna je i vysoká míra administrativní a regulační zátěže, nižší objem investic a vzrůstající nedostatek pracovní síly. Je to výstižný popis bolavých míst našeho hospodářství a co z toho je v silách nynější politické garnitury změnit?

Ne vždy s Evropskou komisí souhlasím, to je jemně řečeno, ale v tomto případě není co dodat. S jednou výjimkou: Tím nižším objemem investic patrně komise nemyslí to, že by podniky méně investovaly, ale spíš to, že málo čerpáme fondy EU a málo investujeme veřejné peníze. Tady je to podle mne spíš dobře. V ostatních bodech ale souhlasím.

Některé věci vláda změnit nemůže, protože jsou v gesci ČNB. Například nedostatek pracovní síly je důsledkem přehřátí ekonomiky díky politice ČNB.

Ale na triko vlády jdou rostoucí složitost daní, rostoucí administrativní zátěž, rostoucí regulace a tak dál.

Vláda schválila novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku, což usnadní čerpání prostředků ze zvláštních účtů privatizace do státního rozpočtu. Ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček prohlásil, že peníze pro budoucnost nelze prošustrovat v běžných výdajích rozpočtu, Miroslav Kalousek připomněl, že tyto prostředky měly být určeny na kulturní dědictví a odstraňování ekologické zátěže. Bývalý předseda FNM Roman Češka zase poukázal na to, že peníze z fondu byly už tehdy určeny na financování důchodové reformy. Je rozumnější nechat prostředky na účtu po zrušeném fondu ležet, až budou na něco z uvedeného zapotřebí, nebo je raději aktuálně využít?

Podívejte se, na to člověk ani nemusí moc být ekonomem, aby chápal, že když, dejme tomu, prodá dům a získá jednorázový větší obnos, asi není úplně rozumné ho projíst. Je lepší ho investovat a schovat si na horší časy.

Když to přeneseme na podnik, tak prosperující podnik uvažuje tak, že běžné příjmy může použít na běžné výdaje, ale mimořádné jednorázové příjmy si ponechává na investiční výdaje. A u státu je to naprosto analogické. Jenomže tady do hry vstupuje ještě jedna věc.

Nebylo by sice správné, ale bylo by jakž takž pochopitelné, kdyby stát jednorázové mimořádné příjmy „projedl“, pokud by čelil třeba recesi. Je to ale naprosto neomluvitelné a nepochopitelné, pokud jeho hospodářský růst je jedním z nejvyšších v Evropě a nezaměstnanost je nejnižší v EU!

K tomu se váže i následující otázka. Vláda minulý týden rozhodla o navýšení důchodů od ledna příštího roku, což vyjde státní pokladnu zhruba na 14,5 miliardy korun. Na zaplacení tohoto zvýšení penzí chce kabinet použít 22 miliard korun, které jsou nyní na účtech FNM. Jen mě tak napadá, kde se na to vezme v příštích letech, když celý ten zůstatek Fondu národního majetku vystačí jen na rok a půl výplaty tohoto navýšení důchodů. Co pak? Není to trochu krátkozraké?

Nepodezírala bych vládu z krátkozrakosti, jako spíš z populistické prokalkulovanosti. Jedná stylem: po mně ať přijde potopa, hlavně že vyhraju volby.

Při zachování současných trendů se zřejmě v dubnu nebo v květnu stane Česko první zemí Evropy, kde bude počet volných pracovních míst vyšší než počet nezaměstnaných, už teď je rozdíl jen 40 tisíc. Klienty úřadů práce jsou prakticky jen lidé bez kvalifikace nebo s nízkým vzděláním, ale právě o ně je v tuto chvíli zájem největší. Narazila míra nezaměstnanosti, která z lednových 3,9 procenta klesla na 3,7 procenta v únoru a dostala se na nejnižší hodnoty za dvacet let, už na své dno?

Já bych to maličko opravila: To jsou oficiální čísla. Neoficiální, která vycházejí z průzkumů, z nichž jeden si nechala zpracovat například Asociace malých a středních podniků, ukazují, že v tomto stavu už dávno jsme. Volných míst je totiž ještě mnohem víc, než se oficiálně udává! Jenže podniky nehlásí všechna místa na úřadech práce, protože dopředu vědí, že by je neobsadily, a tak spíš uvažují stylem: „Ani nemá cenu snažit se někoho hledat, stejně zaměstnance nenajdeme.“ A naopak zaměstnanci často svou nezaměstnanost jen fingují a pracují v šedé ekonomice. Typicky dělají třeba v sezóně na horách vlekaře a podobně. To pochopitelně je stav, který nemůže vydržet. Ekonomika už dávno narazila na své limity, podniky už teď tento stav na trhu práce značně limituje a působí jako brzda hospodářského růstu.

Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola vypracoval novelu zákona o zákazu prodeje, který pro obchody nad 200 metrů čtverečních platí jen ve vybraných svátcích, podle níž by zákaz platil všechny sváteční dny v roce. Dáváte za pravdu lidoveckému poslanci, že se tím odstraní matoucí stav a chaos, který kolem toho panuje?

Dám mu za pravdu v jednom: čím méně výjimek, tím přehlednější stav.

Já ale dlouhodobě prosazuji svobodu zákazníka. Jsem přesvědčená, že omezení prodeje by neměla být žádná. Takže jsem pro sjednocení v tom smyslu, že bychom měli zákaz prodeje zrušit v jakýkoliv svátek. Koneckonců prodavačky nikdo nenutí v obchodě pracovat, když jim práce ve svátek tak silně nevyhovuje.

O vás se určitě nedá říci, že byste byla fanynkou Evropské unie. Chystáte se nějak mírnit kritiku vůči ní poté, co se na půdě Poslanecké sněmovny formuje z iniciativy Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 platforma, jejíž členové chtějí zlepšit povědomí lidí o EU a bojovat proti „bombardování občanů euroskeptiky“, protože tu chybějí hlasy, které o ní mluví pravdivě a nedemagogicky?

Proč bych měla mírnit ventilování svých názorů? Kvůli tomu, že na půdě Parlamentu vzniklo lobbistické uskupení pro ovlivňování veřejného mínění, bych se jím měla nechat „ovlivnit“ a neříkat své názory? A nebylo to tu už někdy před 30 lety? Myslím, že paní poslankyni Adamové by měl někdo vysvětlit, že byla zvolena proto, aby plnila vůli občanů; nikoliv proto, aby je vychovávala k tomu, co si mají myslet. A dovoluji si připomenout, že EU má podporu jen asi u poloviny našich občanů, konkrétně 54 procent.


ROBOT NA KONCI TUNELU

aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím


Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz přicházejí s výbušnou zprávou o stavu dnešního světa.

Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...

  • * OBJEDNAT se slevou ZDE

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Jičínský: Sirotci? Postup Šojdrové se mi nelíbil. Celé to přeci začalo invazí USA

7:15 Profesor Jičínský: Sirotci? Postup Šojdrové se mi nelíbil. Celé to přeci začalo invazí USA

ROZHOVOR Bývalý politik a právník Zdeněk Jičínský se domnívá, že nový kandidát na ministra zahraničn…