Mnohým jsou norské peníze bližší než české děti. Sbírka na řidiče Sagana a vývoj v kauze Michaláková. Senátorka Chalánková promluvila

15.03.2019 16:31 | Zprávy
autor: Marek Korejs

ROZHOVOR Pro Evu Michalákovou toho stát mohl udělat více. Tak hodnotí celou kauzu s odstupem let senátorka Jitka Chalánková, která se matce společně s dalšími českými politiky snažila pomoci. Systém norské pomoci dětem je podle Chalánkové ve výsledku zrůdný, nelidský a ničí životy nejen dětem, ale i jejich rodinám, některým politikům a úředníkům jsou navíc norské peníze bližší než osudy dětí. „Na stát se spoléhat nelze. Nechci tím ale hanět naše diplomaty, protože mnoho z nich odvádí skvělou práci, jsou aktivní a mají snahu pomáhat. Bez politického zázemí a podpory to lze ale dělat jen těžko,“ říká Chalánková rovněž v návaznosti na aktuální bezpráví, které v rámci EU zažívá český řidič kamionu Jiří Sagan. EU chce integrovat především francouzský prezident Macron. Podle Chalánkové, která podporuje výraznější spolupráci států V4, by ale měl řešit především problémy ve vlastní zemi.

Mnohým jsou norské peníze bližší než české děti. Sbírka na řidiče Sagana a vývoj v kauze Michaláková. Senátorka Chalánková promluvila
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalá místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková

Před několika lety Českem otřásala kauza Barnevernet, kdy norský úřad odebral děti z péče paní Michalákové. V případu jste se angažovala vy a třeba také europoslanec Tomáš Zdechovský. Jaký je dnes, v roce 2019, výsledek?

Výsledek zatím žádný není, ta kauza stále běží a bohužel ještě asi dlouho neskončí. Z pohledu Evy Michalákové je výsledek zatím smutný, protože se svými dětmi nemůže být, nic o nich stále neví a českou vládu a premiéra marně burcuje k nějaké výraznější akci vůči Norsku. Formálně její případ v tuto chvíli leží u Evropského soudu pro lidská práva.

Z pohledu obecné obrany proti nehorázným praktikám organizace Barnevernet se ale podařilo dosáhnout obrovského pokroku. Rodina Evy byla jedna z prvních, která našla odvahu jít se svým příběhem na veřejnost, a také na to doplatila – její spor před štrasburským soudem není jen o právu na rodinný život, ale také o svobodě projevu, o svobodě bránit se zvůli úředníků veřejně a nebýt za to trestán. Dnes už se postižené rodiny kontaktují napříč zeměmi, své kauzy zveřejňují a přibývají žaloby ve Štrasburku, který se bude muset k norským praktikám nějakým zásadním způsobem postavit, buď je schválit, nebo odsoudit. Barnevernet je dnes předmětem nebývalé pozornosti mezinárodních médií a kritika na jeho hlavu se snáší i z řady mezinárodních institucí, např. z Rady Evropy. Norská vláda zatím stále strká hlavu do písku, zametá vše pod koberec a doufá, že se bouře přežene, zapomene se a vše půjde dál jako dosud. Dlouhodobě je ale pro Norsko tento stav neudržitelný. Pokud vím, zrovna tento týden se bude protestovat například ve Vídni.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Školné

Jestli vás chápu dobře, navrhujete něco jako odložené školné. Co ale když absolvent vysoké školy nezíská dobře placenou práci nebo co bude, když se odstěhuje do zahraničí? A to by povinnost školu splácet měl až do smrti nebo do doby než ji nesplatí? Myslím to tak, že by třeba dobrou práci našel až n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Už se těšíme na černou obrazovku ČT.“ I bez StarDance

4:41 „Už se těšíme na černou obrazovku ČT.“ I bez StarDance

VIDLÁKŮV TÝDEN Moravský zemědělec a bloger Daniel Sterzik alias Vidlák v rozhovoru pro ParlamentníLi…