Jak jste zareagovali na to, že vláda v pátek schválila mimo jiné i pracovní povinnost žáků a studentů středních zdravotnických škol?
Pokud mohu hovořit za Střední zdravotnickou školu Ruská, tak jsme postupovali podle nařízení a na příslušná místa jsme zaslali seznamy našich žáků již v neděli.
Pracovní povinnost je uložena už od začátku tohoto týdne, takže od pondělí by už studenti třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol měli v nemocnicích pomáhat. Co to pro budoucí zdravotnické asistenty či praktické sestry, ale i pro školu samotnou, znamená?
Od pondělí asi ještě pomáhat nezačali, protože seznamy žáků a studentů měly školy zaslat až do 9. března, což je dnes. Bude trvat určitou dobu, než budou nařízení realizována. Pokyny jsme obdrželi do datové schránky v noci z pátku na sobotu. Jako vždy na poslední chvíli.
Mohu vás ubezpečit, že během nouzového stavu je realizováno praktické vyučování ve zdravotnických a sociálních zařízeních a převážná většina našich žáků a učitelů se již do dobrovolnické činnosti nebo na základě pracovní smlouvy zařadila a pomáhají i ve svém volném čase, o sobotách i nedělích a o prázdninách. Díky těmto aktivitám se vyhlášenou povinností mnoho pro žáky ani školu nezmění, samozřejmě musíme počkat na pokyny Ministerstva školství ohledně výuky a přizpůsobit se jim.
Ivanka Kohoutová
Dobrovolné zapojení žáků i učitelů vaší školy je určitě chvályhodné. Ale kdo jiný by měl v tuto chvíli pomoci, když nemocnicím chybí zdravotnický personál a například středočeská hejtmanka Petra Pecková zoufale prosí lékaře a sestry z ambulancí a jednodenní chirurgie, aby šli pomoci nemocnicím, které akutně poptávají zhruba 40 lékařů a 110 sester?
To je jistě správný postup. Ale je třeba se i ptát, proč je tak zoufalý nedostatek lékařů a sester. Současná situace jednoznačně ukazuje na nezastupitelnost naší profese, kterou nelze nahradit jinými odborníky. Veřejnost si toto uvědomuje, což se odráží i v ohromném zájmu o studium na naší škole.
Psali jsme:
Máte od pomáhajících žáků a žákyň odezvu, s čím vším se musejí vyrovnávat a jak ten střet dosud převážně teorie s momentálně velmi krušnou praxí zvládají?
Pokud je nám známo, zapojili se skvěle. Pracují, jak nejlépe mohou. Obdrželi jsme celou řadu děkovných dopisů, které jsme umístili na naše webové stránky, na Facebook i rozeslali prostřednictvím programu Bakalář všem žákům i učitelům. Je to skvělá motivace pro jejich nesmírně náročnou práci i pro žáky nastávající, kteří se k nám hlásí ke studiu. Naši žáci i odborní vyučující pomáhají ve zdravotnických, ale i sociálních službách. Část plnoletých žáků se zapojila i do pomoci na COVID odděleních. Na „svěřování se“ nebo sdílení zkušeností z praxe zatím nebyl čas, předpokládáme, že k němu dojde, až bude situace klidnější.
Co pro vaši školu znamená, že už rok je výuka výrazně narušena kvůli opatřením a omezením, které mají za cíl zabránit šíření nákazy? A jak to ovlivní odborné znalosti a praktické dovednosti letošních maturantů, ale i nynějších studentů třetích ročníků?
Myslím, že všichni učitelé pracují s maximálním nasazením. Online i offline. Všechny jsme proškolili, zabezpečili technické vybavení pro učitele i žáky, jak jen to bylo možné. Po celou dobu mají žáci i vyučující technickou podporu, provádíme zpětnou vazbu na kvalitu výuky žáků a jejich rodičů a ze strany vedení školy probíhá i hospitační činnost v online prostředí, která působí podpůrně pro učitele i žáky. Také se nám povedlo zřídit online školní poradenské pracoviště pro žáky, rodiče i učitele, čímž se snažíme eliminovat případné problémy ve výuce. Velmi jsme dbali na zabezpečení učitelů ochrannými pomůckami. Myslím, že jsme využili všechny možnosti, včetně zakoupení vitamínových doplňků na posílení imunity. Učitelé pracují se žáky i individuálně, probíhá praktické vyučování a dobrovolnická činnost. Musíme na to brát ohled. Prozatím víme, že čtvrté ročníky budou muset složit maturitní zkoušku a třetí ročníky ve studijním oboru Ošetřovatel/ka závěrečnou zkoušku. Snažíme se, aby všichni uspěli. Je však pravdou, že přístup žáků k distančnímu vzdělávání je individuální. Kdo chce, tak se učí, a kdo ne, tak to je pak obtížné.
I když si i ve složité situaci evidentně víte s výukou rady, s čím spokojeni být nemůžete?
Je čas se zamyslet nad celým systémem. Z maturitní zkoušky se vytvořilo jakési „monstrum“. Celý byrokratický systém. Ne že bych byla proti digitalizaci a novým technologiím. Celý ten systém je zatěžující, zejména při představě, že dříve stačilo rádio, tabule, papír a komise. Říkám si, komu toto prospěje. Nemyslím vůbec, že dřívější absolventi byli horší. Je třeba se zamyslet i nad rámcovými vzdělávacími programy a systémem tvorby školních vzdělávacích programů. Dříve měly osnovy cca 100 stran a nyní se dostáváme k tomu, že školní vzdělávací programy mají cca 500 stran. Stále se doplňují, inovují a pořád dál. To je však na delší diskusi. Konečně by se nad tímto systémem mohl někdo zamyslet, v ideálním případě by jej mohl změnit. Věřím tomu, že pak bychom se snáze přizpůsobovali všem změnám, ať už je způsobí cokoliv, a to i mnohem rychleji.
Premiér Andrej Babiš po schůzce se zástupci České středoškolské unie navrhl, aby se výsledná známka z maturitních předmětů udělovala na základě průměru za všechny roky studia a maturity jako takové neproběhly. Jaký názor na tuto navrhovanou změnu zkoušky dospělosti máte?
Za středoškolskou unii nemohu hovořit. Mohu se vyjádřit pouze za naše žáky zdravotnických nelékařských oborů, kteří se účastní práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Byla bych pro úřednickou maturitní zkoušku. Zdravotnické a sociální obory ani v této tak těžké době nikdy neměly zrušenou praktickou výuku, a jak jsem už uvedla, nad rámec své praxe zásadním způsobem ještě pomáhaly. Umím si představit klasickou maturitní zkoušku například na ekonomických školách, kdy žáci měli mnohem více prostoru na přípravu a pracovní povinnost se jich nikdy netýkala.
Sice jste už zmínila ohromný zájem o studium na vaší škole, ale napadá mě, jestli neopadne poté, co se i na možné uchazeče ze všech stran valí informace o tom, jak složité to nelékařské profese, zejména zdravotní sestry, zdravotní asistenti i praktické sestry, už skoro rok mají a jakému riziku jsou neustále vystavováni. Neprojeví se to už teď při přijímacích zkouškách?
Zájem neopadá, naopak. V současné době máme přes 600 přihlášek ke studiu, což je tak trojnásobně více, než můžeme přijmout. Obávám se, že v přijímacím řízení může nastat problém. Není nám prozatím známo, zda se budou muset uchazeči předem testovat a jak budou umístěni ve třídách. Může se stát, že se nám do školy nevejdou. Čekáme na pokyny z Ministerstva školství.
Už jsme v rozhovoru narazili na zoufalý nedostatek nelékařských zdravotnických pracovníků – zejména sester – v praxi, který je během pandemie o to bolestivější. Proč se situace nelepší, ačkoli se o tomto stavu diskutuje v odborných kruzích už několik let?
Je nám líto, že se všichni snažíme, seč nám síly stačí, ale tato profese ztratila prestiž. Odbornou i laickou veřejností byla podceňována. Za tuto profesi hovořili lékaři. I když existuje Česká asociace sester, která by měla hájit tuto profesi, je – bohužel – v současné době nevýrazná. Existuje jako dobrovolná organizace, nikoliv jako Komora sester ze zákona, jak to mají lékaři, zubní lékaři a farmaceuti. Sestrám se také na rozdíl od lékařů nedostává dostatečný prostor v médiích či jinde, aby hájily svoji profesi. Všichni chtějí pouze levnou pracovní sílu, která pracuje za mrzký peníz a dělá všechny možné činnosti, které jsou momentálně potřeba. Vzpomeňte třeba na různé televizní seriály, jak byly sestry označovány…
Je nedostatek sester způsoben tím, že jich školy připravují málo, nebo proto, že po studiu odcházejí „za lepším“?
Celá řada kvalifikovaných sester je v terénu, jinde. Nemyslím ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních, ale úplně jinde. Kdyby je snad někdo se vší vážností požádal, řádně ocenil jejich práci a prestiž profese, třeba by se také vrátily, protože je jiná situace.
Je však jasné, že systém zdravotní péče se změnil a že obsah vzdělání v těchto profesích se také musel změnit. Dvacet let se před touto problematikou, zejména vzděláním, finančním ohodnocením a kompetencemi zavíraly oči. Myslím, že je čas na změnu. Celá řada sester byla donucena odejít za hranice za lepším výdělkem. Nedostatek finančních prostředků, neustálé přesčasy, to se nedá vydržet do nekonečna. Umíte si představit, že do 62 let budete vykonávat tuto profesi na tři směny v lůžkovém zařízení?
To tedy asi stěží. Ale jenom si na tristní stav stěžovat by bylo málo. Co by k početnímu posílení zdravotních sester mohlo reálně pomoci?
V současné době je jisté, že zdravotní péče se bez kvalifikovaných a specializovaných sester neobejde. Čas, tak jako vždy, ukázal. Když se podíváme do historie ošetřovatelství, dostaneme odpověď. Je třeba myslet do budoucnosti. Navýšit, zafinancovat a podporovat kapacity pro vzdělávání tak potřebných nelékařských zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester. Odpověděli by vám jistě zástupci vysokých škol, které vzdělávají všeobecné sestry, že se o to snaží dlouhodobě, ale marně. Je nutná dohoda mezi ministerstvy školství a zdravotnictví. Jen tak na okraj, v Evropské unii je poměr lékařů k sestrám 1:4, zatímco v České republice je podstatně horší. A to už ani nemluvím o nedostatku pomocného personálu.
Co trápí samotné zdravotní sestry, ale i ty, kteří se o výchovu a vzdělávání budoucích kolegyň starají?
Pokud vím, na Ministerstvu zdravotnictví byla zřízena pozice Hlavní sestry. Za celou dobu jsem neslyšela, že by tato „naše“ hlavní sestra někde vystoupila nebo napsala nějaký článek do médií na podporu sesterského stavu. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví je poslední zápis z porady hlavních sester z minulého roku. Jinak pusto a prázdno.
A ještě jen tak na okraj. Nastala paradoxní situace. Zdravotníkům i učitelům bylo přidáno na platech. Určitě správné a nevyhnutelné řešení. V praxi to však vypadá tak, že učitel s vysokoškolským vzděláním a pedagogickou způsobilostí, který vyučuje na střední či vyšší škole, má například o dvacet tisíc nižší plat než sestra v praxi. Může se tak stát, že kvalifikované sestry odejdou do zdravotnických zařízení a ve školách nebude mít kdo učit. Odbornice z praxe jsou přetížené přesčasy a na výuku žáků nebudou mít čas.
Jaký je váš názor na všechna ta opatření a omezení, která tvrdě ovlivňují chod společnosti. Máte pochopení pro ty, co se s tím nechtějí smířit a protestují proti tomu různými formami až po demonstrace, jichž jsme byli v neděli v Praze svědky?
Vidím to asi tak. Jsem zdravotník a naše škola je v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Pomáháme zajišťovat zdravotní péči. Věřím lékařům a odborníkům na epidemiologii. Situace je vážná. Stačí jenom fotky v médiích z covidových oddělení a dalších lůžkových zdravotnických a sociálních zařízení nebo poznatky a zkušenosti našich kolegů a žáků z nemocnic a je mi to vše líto. Snažíme se pomoci. Pokud má někdo jiný názor, tak ať se projeví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
