Pane doktore, objevil se nám nový žurnalistický žánr. Reportáž z akce, na níž autor nebyl. Dopustil se jí Jan Jandourek z Forum24 a týkala se akce Společnosti pro obranu svobody projevu. Autor vůbec nebral v potaz výstupy z akce ve smyslu, co kdo řekl; jen napsal, že tam byli samí kolaboranti a pokáral europoslance Vondru, že tam mluvil. Co je to za inovace, podle vás?

Nechci připomínat žurnalistickou aktivitu pana Jandourka. Je pozoruhodná a kdo někdy něco z jeho tvorby přečetl, ví, že o nic nepřijde. Zejména když ho nechá jít kolem. Zakladatel československého státu by o něm řekl, že je to nepěkný člověk. Divil bych se, kdyby napsal o tom, kde nebyl, něco jiného než jindy. Je to zavedená značka, která, předpokládám, nikoho nevzruší. Doufám, že ani Saša Vondra z toho nedostane nějaké dušení a intelektuální úraz. Je v postavení, kdy mu něco podobného hrozí každodenně a doporučoval bych, aby se zajímal o jinou generaci.

Objevuje se, z hlediska pana Jandourka, jakýsi dvougenerační posun a také lidé mladí a mladší, dobří a horší, ale v každém případě zajímaví. Pro mne je interesantní, jak se mění schopnost vyjadřovat se a přemýšlet. Dost často se mi to nelíbí, ale je to zajímavé, protože jsou to většinou ti, kteří se nebudou muset starat o to, co píší příslušníci generace, která odchází do nepaměti.

Jinak, na akci mluvil i miliardář Pavel Tykač. Jasně řekl, že v Americe kupují firmy plyn za sedminu a elektřinu za čtvrtinu a Green Deal v Evropě není možné připustit. Je pravda, že on sám vydělal na energetické krizi miliardy a podniká i v zelených zdrojích. Hnulo se v něm snad svědomí?

Nikoliv, myslím, že pan Tykač, pokud mění své názory, činí tak opatrně a ve prospěch nejen své firmy, ale i jejího místa v národní, evropské a světové ekonomice. Nemůže rozumět, a samozřejmě se zařadit mezi ty, kterým říkám podle Bohumila Hrabala pábitelé. Neumí a nechce se učit těm nekonečným proudům slov, které neobsahují jakoukoliv věcnou informaci, ne snad proto, že by nebyl schopný se tomu naučit. On ví, že podobná nekonečná výřečnost, říkejme tomu třeba parlamentní a vládní tlachavost, která je nemocí české vládní politiky, jeho podnikání nepomáhá.