Na Blízkém východě provedly Spojené státy v sobotu večer cílené letecké útoky na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán, což představuje první přímou vojenskou akci USA proti Íránu. Prezident Donald Trump označil operaci, pojmenovanou „Operace Půlnoční kladivo“, za „velkolepý vojenský úspěch“ a prohlásil, že zařízení byla „úplně a zcela zničena“. Nicméně představitelé Pentagonu a nezávislé analýzy naznačují, že rozsah škod zůstává nejistý, což vyvolává otázky ohledně efektivity útoků k zastavení íránských jaderných ambicí.

Útoky provedené stealth bombardéry B-2, stíhačkami a střelami s plochou dráhou letu odpálenými z ponorek, cílily na nejkritičtější íránská jaderná místa. Fordo, silně opevněné zařízení ukryté hluboko v hoře, je klíčové pro íránský program obohacování uranu a ukrývá tisíce pokročilých odstředivek schopných obohacovat uran na úroveň blízkou jaderné zbrani. Natanz, největší íránské centrum pro obohacování uranu, a Isfahán, kde se předpokládá skladování jaderného paliva blízkého zbrojní kvalitě, byly rovněž zasaženy. Operace zahrnovala přes 125 letadel a využila pokročilé zbraně včetně bomby GBU-57, čtrnáct tun těžké bomby navržené k průniku do hluboko uložených cílů. Podle představitelů Pentagonu byly útoky pečlivě naplánovány, přičemž bombardéry B-2 startovaly z letecké základny Whiteman v Missouri a přes Atlantik a Středozemní moře se dostaly k cílům.

Prezident Trump ve svém projevu z Bílého domu tvrdil, že útoky zničily íránskou kapacitu pro obohacování uranu, což označil za klíčový krok k zabránění Íránu ve vývoji jaderné zbraně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil Trumpova slova a označil rozhodnutí za „odvážné“ s předpovědí, že „změní historii“. Americký ministr obrany Pete Hegseth popsal operaci jako „neuvěřitelný a ohromující úspěch“ a poznamenal, že Írán nemobilizoval včas stíhačky ani protiletecké střely, což umožnilo americkým silám zachovat moment překvapení.

Navzdory těmto prohlášením varovali vysocí představitelé Pentagonu včetně generála Dana Cainea, předsedy Sboru náčelníků štábů, že konečné hodnocení škod je stále v procesu. „Je příliš brzy říct, zda Írán stále disponuje nějakou jadernou kapacitou,“ uvedl Caine během brífinku v Pentagonu. Satelitní snímky analyzované deníkem The New York Times významné změny na místě Fordo, kde vrstva šedého popela pokrývala svah hory, což naznačuje intenzivní bombardování. Podzemní charakter infrastruktury Fordo však ztěžuje potvrzení rozsahu škod bez inspekcí na místě. Natanz, dříve poškozený izraelskými útoky, a Isfahán rovněž utrpěly zásahy, ale Írán neposkytl konkrétní informace o dopadech.

Írán útoky odsoudil jako „násilný čin proti mezinárodním zákonům“ a porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, přičemž ministr zahraničí Abbas Araghchi prohlásil, že Írán má právo na odvetu. Íránská organizace pro atomovou energii útoky potvrdila, ale neposkytla informace o škodách, což vyvolalo spekulace o operačním stavu zařízení. Odhady zpravodajských služeb USA, citované deníkem The New York Times, naznačují, že předchozí izraelské útoky již zpomalily íránský jaderný program o šest měsíců, a není jasné, zda americké útoky způsobily další zpoždění. Někteří analytici tvrdí, že opevněná konstrukce Fordo mohla omezit účinnost útoků, přičemž jedno z hodnocení Pentagonu naznačuje, že k úplnému zničení HSV infrastruktury by byly potřeba trvalé útoky po dobu 30 dní.

Mezinárodní reakce byly smíšené. Britský premiér Keir Starmer podpořil akci USA s tím, že „Íránu nesmí být nikdy dovoleno vyvinout jadernou zbraň,“ a vyzval k diplomatickým řešením. Francie vyjádřila znepokojení a zdůraznila, že pouze diplomacie může zabránit další eskalaci. Čína útoky důrazně odsoudila a generální tajemník OSN zopakoval, že vojenská řešení nemohou vyřešit napětí na Blízkém východě. V USA demokrat Hakeem Jeffries, vůdce menšiny v Sněmovně reprezentantů, varoval, že útoky „dramaticky zvyšují riziko války“, zatímco republikánský kongresman Thomas Massey je označil za neústavní.

S rostoucími obavami z odvety se američtí vojenští velitelé připravují na možné íránské protiútoky na americké základny USA v regionu. Bezpečnost byla posílena v New Yorku a ve Washingtonu, D.C., přičemž bezpečnostní složky koordinují hlídky a kybernetické monitorování na citlivých místech. Útoky zapojily USA do konfliktu, jehož plné důsledky se teprve ukážou.