Pochyby o účinnosti útoku na Írán. Z tajných služeb

22.06.2025 19:30 | Zprávy

Zatímco prezident Trump a jeho administrativa vyjadřují sebevědomí, nedostatek konkrétních důkazů o zničení íránských jaderných kapacit ponechává otevřenou možnost, že útoky, ačkoliv měly dopad, nemusí přinést rozhodující ránu.

Pochyby o účinnosti útoku na Írán. Z tajných služeb
Foto: Repro Youtube
Popisek: Americký bombardér B-2 Spirit
Na Blízkém východě provedly Spojené státy v sobotu večer cílené letecké útoky na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán, což představuje první přímou vojenskou akci USA proti Íránu. Prezident Donald Trump označil operaci, pojmenovanou „Operace Půlnoční kladivo“, za „velkolepý vojenský úspěch“ a prohlásil, že zařízení byla „úplně a zcela zničena“. Nicméně představitelé Pentagonu a nezávislé analýzy naznačují, že rozsah škod zůstává nejistý, což vyvolává otázky ohledně efektivity útoků k zastavení íránských jaderných ambicí.

Útoky provedené stealth bombardéry B-2, stíhačkami a střelami s plochou dráhou letu odpálenými z ponorek, cílily na nejkritičtější íránská jaderná místa. Fordo, silně opevněné zařízení ukryté hluboko v hoře, je klíčové pro íránský program obohacování uranu a ukrývá tisíce pokročilých odstředivek schopných obohacovat uran na úroveň blízkou jaderné zbrani. Natanz, největší íránské centrum pro obohacování uranu, a Isfahán, kde se předpokládá skladování jaderného paliva blízkého zbrojní kvalitě, byly rovněž zasaženy. Operace zahrnovala přes 125 letadel a využila pokročilé zbraně včetně bomby GBU-57, čtrnáct tun těžké bomby navržené k průniku do hluboko uložených cílů. Podle představitelů Pentagonu byly útoky pečlivě naplánovány, přičemž bombardéry B-2 startovaly z letecké základny Whiteman v Missouri a přes Atlantik a Středozemní moře se dostaly k cílům.

Anketa

Měl Izrael právo udeřit na Írán?

19%
77%
hlasovalo: 10749 lidí
Prezident Trump ve svém projevu z Bílého domu tvrdil, že útoky zničily íránskou kapacitu pro obohacování uranu, což označil za klíčový krok k zabránění Íránu ve vývoji jaderné zbraně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil Trumpova slova a označil rozhodnutí za „odvážné“ s předpovědí, že „změní historii“. Americký ministr obrany Pete Hegseth popsal operaci jako „neuvěřitelný a ohromující úspěch“ a poznamenal, že Írán nemobilizoval včas stíhačky ani protiletecké střely, což umožnilo americkým silám zachovat moment překvapení.

Navzdory těmto prohlášením varovali vysocí představitelé Pentagonu včetně generála Dana Cainea, předsedy Sboru náčelníků štábů, že konečné hodnocení škod je stále v procesu. „Je příliš brzy říct, zda Írán stále disponuje nějakou jadernou kapacitou,“ uvedl Caine během brífinku v Pentagonu. Satelitní snímky analyzované deníkem The New York Times významné změny na místě Fordo, kde vrstva šedého popela pokrývala svah hory, což naznačuje intenzivní bombardování. Podzemní charakter infrastruktury Fordo však ztěžuje potvrzení rozsahu škod bez inspekcí na místě. Natanz, dříve poškozený izraelskými útoky, a Isfahán rovněž utrpěly zásahy, ale Írán neposkytl konkrétní informace o dopadech.

Írán útoky odsoudil jako „násilný čin proti mezinárodním zákonům“ a porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, přičemž ministr zahraničí Abbas Araghchi prohlásil, že Írán má právo na odvetu. Íránská organizace pro atomovou energii útoky potvrdila, ale neposkytla informace o škodách, což vyvolalo spekulace o operačním stavu zařízení. Odhady zpravodajských služeb USA, citované deníkem The New York Times, naznačují, že předchozí izraelské útoky již zpomalily íránský jaderný program o šest měsíců, a není jasné, zda americké útoky způsobily další zpoždění. Někteří analytici tvrdí, že opevněná konstrukce Fordo mohla omezit účinnost útoků, přičemž jedno z hodnocení Pentagonu naznačuje, že k úplnému zničení HSV infrastruktury by byly potřeba trvalé útoky po dobu 30 dní.

Mezinárodní reakce byly smíšené. Britský premiér Keir Starmer podpořil akci USA s tím, že „Íránu nesmí být nikdy dovoleno vyvinout jadernou zbraň,“ a vyzval k diplomatickým řešením. Francie vyjádřila znepokojení a zdůraznila, že pouze diplomacie může zabránit další eskalaci. Čína útoky důrazně odsoudila a generální tajemník OSN zopakoval, že vojenská řešení nemohou vyřešit napětí na Blízkém východě. V USA demokrat Hakeem Jeffries, vůdce menšiny v Sněmovně reprezentantů, varoval, že útoky „dramaticky zvyšují riziko války“, zatímco republikánský kongresman Thomas Massey je označil za neústavní.

S rostoucími obavami z odvety se američtí vojenští velitelé připravují na možné íránské protiútoky na americké základny USA v regionu. Bezpečnost byla posílena v New Yorku a ve Washingtonu, D.C., přičemž bezpečnostní složky koordinují hlídky a kybernetické monitorování na citlivých místech. Útoky zapojily USA do konfliktu, jehož plné důsledky se teprve ukážou. 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Michal Poláček

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
MUDr. Jan Síla byl položen dotaz

Myslíte, že máme dobře fungující zdravotnictví

Jestli tomu tak podle vás je, tak jak vysvětlíte, že dost lidí marně shání lékaře? To přeci není znakem dobře fungujícího zdravotnictví, čímž neříkám, že zdravotníci, co svou práci dělají, jí dělají špatně, ale kdo může, tak jde za lepším. Ostatně se stačí podívat i na to, kolik vystudovaných lékařů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 15 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Keller: Armáda není na válku nachystána, civilové dostanou brožurku

21:36 Keller: Armáda není na válku nachystána, civilové dostanou brožurku

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Jak připravit domácnosti na válku. Tak se jmenuje další komentář sociologa a f…